Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Vláda vyškrtá tisíce právních předpisů. Vyhaslé zákony zmizí, Benešových dekretů se to netýká

Zákon z roku 1934 zní v době aktuální pandemie koronaviru docela povědomě: stanovuje povinné očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem. Je však jedním z tisíců těch, které se mají brzy škrtnout. Počátkem dubna dostalo ministerstvo vnitra na stůl již třetí část analýzy právně vyhaslých zákonů, které mají z českého právního řádu definitivně zmizet.

Analýza se týká všech právních předpisů, jež byly vyhlášeny v Československu (a později v České republice) od 28. října 1918 do 31. prosince 2018. V zadání ministerstva vnitra je explicitně zmíněno, že „dekrety prezidenta republiky vydávané v letech 1940 až 1945, stejně jako právní předpisy tyto dekrety provádějící a novelizující, předmětem analýzy nebudou“.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Analýza odhaluje mnoho stále platných, ale již objektivně vyhaslých předpisů, ale taky identifikuje mnoho chyb v legislativním procesu, kdy zákonodárce v minulosti rušil platné předpisy neurčitě a nyní je třeba zpětně vyjasňovat i to, zda předpis platí, nebo ne,“ říká advokát Michal Mazel, jehož právní kancelář – za celkovou cenu 11 milionů korun – vloni v říjnu nakonec zvítězila v opakovaně vypsané veřejné zakázce ministerstva vnitra.

Úlevy pro legionáře, zákon o francovce

Soupis takzvaných obsoletních zákonů (z definice jde o neúčinné právní normy, které jsou ale stále platné, protože nebyly předepsaným způsobem zrušeny) dostane vnitro celkem v pěti etapách.

Zpracovány jsou už ročníky Sbírky zákonů a nařízení z let 1918 až 1937. Třetí etapa – ročníky 1938 až 1960 – je čerstvě odevzdaná, celý projekt má být ukončen do 7. října 2021.

„Prozatím jsou identifikovány jednotky tisíc obsoletních právních předpisů, tedy nejen zákonů, ale i nařízení vlády, vyhlášek atd. Práce na analýze ovšem probíhají průběžně, konkrétní počty se tedy mění,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.

Cílem analýzy je zrušení všech takových vyhaslých zákonů a norem. Současně vznikne databáze všech právních předpisů obsažených v právním řádu České republiky. Ta by měla jasně určit, zda je daný právní předpis stále platný, explicitně zrušený, či vyhaslý (tj. obsoletní), popsat by měla i vazby mezi dalšími právními předpisy.

„Na základě provedené analýzy bude připraven návrh zákona o zrušení obsoletních právních předpisů, který bude předložen vládě a následně Poslanecké sněmovně k projednání,“ říká Adam Rözler.

V Poslanecké sněmovně prošel už vloni v dubnu prvním čtením vládní návrh zákona, který má zrušit prvních 800 takových právních předpisů. Do dalšího čtení se ale stále ještě nedostal. Právě tato „první vlna“ vytipovaných právně vyhaslých zákonů upozornila na hlubší problém: český právní řád má nyní zhruba 42 000 různých zákonů, předpisů a norem, z nichž ale vyšší jednotky tisíc už nemají žádnou relevanci.

V „balíku“ prvních 828 předpisů jde hlavně o normy z první republiky, dědictví zákonodárství z dob monarchie i zákony z období protektorátu. Příkladem je zákon o ochraně drobných zemědělských pachtýřů z roku 1919, o ustanovení výpomocných sluhů z roku či o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů, vládní nařízení č. 163/1935 o výrobě a prodeji francovky nebo vládní nařízení o odškodnění osadníků na území bývalé Česko-Slovenské republiky, připojeném k Maďarsku z roku 1941.

Škrtat se mají i některé normy přijaté za socialismu, ale i po roce 1989. Třeba zákon „o některých důsledcích neoprávněného pobytu pracovníků v cizině“ z roku 1969 nebo nařízení vlády č. 246/1993 o ukončení omezení placení v hotovosti.

Neznalost zákona (ne)omlouvá

Všechny tyto zákony a nařízení jsou stále formálně platné. Ministerstvo vnitra si od jejich zrušení slibuje posílení právní jistoty pro občany, podnikatele i pro samotnou státní správu a snížení administrativní zátěže. „Oproti současnému stavu se totiž sníží celkový počet platných právních předpisů, pro adresáty práva tedy odpadne nutnost prověřovat, zda se na ně právní normy uvedené v některých právních předpisech vztahují či nikoliv,“ říká za ministerstvo vnitra mluvčí Rözler.

 

 

Vnitro připouští, že zaplevelený právní řád může narušovat základní právní zásadu, že „neznalost zákona neomlouvá“, protože její součástí je i požadavek na to, aby lidé měli přehledný přístup k tomu, co je v daném čase platné a účinné. Tomu by právě mělo pomoct vyškrtnutí obsoletních zákonů. „V neposlední řadě jde o krok, který přispěje ke zvýšení úrovně české právní kultury, která poněkud utrpěla v důsledku spletitého historického vývoje na našem území,“ říká Rözler.

Automaticky škrtat ale nelze. I více než sto let platné zákony mohou totiž i nadále dávat smysl a mít své dopady. Například zákon č. 281 z roku 1919 o státní podpoře stavebního ruchu nařizuje, že u domů, které při stavbě dostaly státní podporu podle tohoto zákona, platí předkupní právo a zákaz zcizení a zatížení. Takový zákon musí platit dál, protože je pravděpodobné, že takové nemovitosti v Česku stále existují.

Podle odhadů ministerstva vnitra by se mohlo – po konzultaci s příslušnými úřady – vyškrtnout pět až sedm tisíc právních předpisů.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

13 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Benešovy dekrety, respektive příslušné zákony, přijaté po prvních volbách po osvobození Parlamentem (na to se rádo zapomíná, že nešlo o svévoli presidenta Beneše, ale že veškeré jeho dekrety musely být následně, až pominul stav války a okupace, schváleny standardním legislativním procesem), musejí být zachovány, minimálně kvůli zpochybňování výsledku druhé světové války Němci a jejich agenty.
    A, mimochodem, první republika se v možnosti vlády pomocí presidentských dekretů zcela jednoznačně řídila římským právem, které umožňovalo v případě krize jmenování diktátora, jehož akty však musel po jejím skončení schválit Senát (nebo neschválit v případě, kdy diktátor udělal něco, co neměl).

    • petrph napsal:

      Mimochodem, ono by bylo čistě právně jedno, pokud by byly i tyhle Benešovy dekrety zrušeny. Protože by byly rušeny směrem do budoucna, nikoliv zpětně.
      Takže by se právně vůbec nic nezměnilo a soudy by stejně a pořád soudily spory o tehdejší konfiskace podle „tehdy platných zákonů“.

      V čem je riziko, je mediální a politické. Mediální v tom, že spousta (nechci psát jakých) novinářů by začala psát „dekrety zrušeny, Němcům se bude vracet“, až by si toho všimli i v zahraničí, a Brusel nám to přiklepl oficiálně“.
      A i politicky, že by i naši (nechci psát jací“) vládní politici tomu uvěřili a svým rozhodnutím vlády by to těm Němcům vrátili sami (tedy rozuměno, z našich daní), aniž by to bylo právně nutné. Asi tak podobně jako se to stalo v případě církevních restitucí…

  2. Tomas napsal:

    Stalo se realitou, že v dobách kuponove privatizace byly použity zákony z doby c. k. mocnarstvi, nebyl totiž zákon z dob reálného socialismu , podle kterého šlo soudit některé zločiny a soudní moc se bála je použít, proto se říkalo, že se zhaslo. Proto prošlo tolik hospodářských nepravosti z té doby. A dodnes jsou výstrahou soudní nepripravenosti.

  3. nemec napsal:

    Rčení , že neznalost zákona neomlouvá je naprostý nesmysl , který používají jen neschopní právnici , hlavně státních institucí na okrádání občanů. Nikdo nesmí zneužívat něčí neznalost !. Bohužel, těch obhájců co to dokáži u soudu zdůvodnit je málo.

    • A. S. Pergill napsal:

      Opuštění této právní zásady by v podstatě znamenalo rezignovat na vymáhání práva. V podstatě by se kdokoli mohl hájit i tím, že nevěděl, že se nemá vraždit (a u některých teroristů z exotických zemí by to mohla ostatně být i pravda). Dokonce dodržování této zásady v 19. století šlo tak daleko, že byl potrestán kapitán lodi, který porušil předpis, který vznikl v době, kdy byl na moři (a bylo to před vynálezem bezdrátové telegrafie).
      Faktem ovšem je, že to znamená relativně jasné, logické a přehledné zákony v omezeném množství, a ne současnou hromadu právního smetí, doplněné ještě sajrajtem z EU.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Kdyby byly v ČR „relativně jasné, logické a přehledné zákony v omezeném množství, a ne současná hromada právního smetí, doplněná ještě sajrajtem z EU“, tak čím by se živili advokáti a právníci ústavní a jiní? Navíc,soudci by nebyli nezávislí, ale naopak závislí na zákonech a nemohlo by se stávat, že ve stejné věci dva soudy rozhodnou úplně protichůdně, ani že by dva právníci měli tři různé právní názory, které považují, jak sami tvrdí za správné všechny tři.
        Jinak, vymetení toho „právního smetí“, by mělo být co nejdůslednější a včetně toho „sajratu z EU“.

        • A. S. Pergill napsal:

          Souhlas. Zákony by tu měly být pro občany a ne pro příživníky typu právníků.

  4. petrph napsal:

    Což o to, činnost je to jistě bohulibá a pokud by se podařila, mohlo by to našemu právnímu systému i pomoci.
    Ovšem, spouštět to jako hurá akci půl roku před volbama už tak dobře nevypadá,z toho může být taky pěknej chaos..
    Ovšem co je na tom úplně nejvíc grotesktní, jestli j sem správně pochopil ten odkaz ve větě“ ve veřejné zakázce ministerstva vnitra.“, ono to je skutečně financované z dotací EU určených pro zvýšení zaměstnanosti? :)))) Zakázka pro právnickou kancelář??? :))))))))))))))))

  5. Sam napsal:

    Jednou budou muset odporné Benešovy dekrety jako akt Benešovy osobní pomsty a komunistický výsměch lidským právům zmizet z české legislativy. Čím dříve, tím lépe, je to v zájmu budoucích generací.

    • A. S. Pergill napsal:

      To by mělo význam tehdy, až Němci přestanou usilovat o zvrácení výsledku druhé světové války.

  6. liberal shark napsal:

    Podle pana Pikory máme už skoro 2 000 000 právních regulací. A Evropská komise generuje každý rok spoustu dalších předpisů, které jsme pod hrozbou sankcí povinni implementovat do našeho právního řádu.

    • A. S. Pergill napsal:

      Proto je třeba z EU co nejrychleji odejít. Respektive, mimo mnoha jiného i pro tohle.

  7. Pavel Liška napsal:

    A to kdysi stačilo jen Desatero…..

Přidávání komentářů není povoleno