Aleš Rozehnal: V čem policejní konstrukce v kauze Pavla Blažka budí rozpaky
KOMENTÁŘ. Policejní konstrukce, alespoň z toho, co o ní víme, působí spíše jako zpětně vytvořený příběh, než jako reálně fungující mechanismus. Není patrné, jak přesně měla být změněna právní nebo faktická povaha zbývajících bitcoinů v „kauze Blažek“. A právě to je podstatné.
Policie obvinila bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Ačkoli text obvinění není znám, z médií se dozvídáme, že trestná činnost měla spočívat v tom, že Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka přijalo bitcoiny v hodnotě téměř jedné miliardy korun, přičemž dárcem byl odsouzený provozovatel internetového tržiště Tomáš Jiřikovský.
Policie podezírá trojici mužů z toho, že chtěli umožnit Jiřikovskému prostřednictvím daru zřejmě nelegálně získaných bitcoinů zlegalizovat zbylou kryptoměnu na jeho účtu. To se prý nakonec potvrdilo, jelikož Jiřikovský se snažil část bitcoinů proměnit ve směnárně, a to za pomoci smlouvy, kterou dokládal dar pro stát.
Stát není čistička legality
Pokud jsou tyto informace pravdivé, celá policejní konstrukce působí velmi podivně. Zde jsou mé argumenty: trestný čin nemůže být postaven na jednání, které objektivně není způsobilé ohrozit nebo porušit chráněný zájem. Trestní právo postihuje jen jednání, která jsou alespoň způsobilá vyvolat relevantní následek.
Pokud celá operace naopak původ nezakrývala, nezamlčovala existenci prostředků, a objektivně přitahovala pozornost, pak se nabízí otázka, kde přesně je ten legalizační mechanismus.
Samotný fakt, že někdo odvede státu část prostředků, a to např. formou daru, nezlegalizuje zbytek majetku ani jeho původ.
Pokud by někdo měl prostředky pocházející z trestné činnosti a státu z nich část poskytl nebo zdanil, neznamená to automaticky, že zbytek peněz získal legální původ. Stát totiž není „čistička legality“. Rozhodující je původ prostředků, nikoli to, zda se jejich část dostala do veřejných rozpočtů.
Ostatně podobná logika existuje i v daňovém právu. Ani zaplacení daně samo o sobě nelegalizuje trestnou činnost, ze které příjem pochází. Pachatel může současně spáchat trestný čin a zároveň řádně zdanit výnosy z něj.
Právě zde policejní konstrukce naráží na svůj největší problém. Nestačí tvrdit, že po přijetí daru se Jiřikovský pokusil použít smlouvu o daru při jednání se směnárnou. To ještě samo o sobě nevysvětluje, jak měla být legalizována zbývající kryptoměna.
Směnárna totiž nezískává informaci o tom, že zbývající bitcoiny mají nový původ jen proto, že jejich část byla převedena státu. Naopak je zřejmé, že všechny pocházejí ze stejného zdroje.
Kde je ten mechanismus?
Celá konstrukce začíná působit spíše jako zpětně vytvořený příběh než jako reálně fungující mechanismus. Z mediálních informací zatím není patrné, jak přesně měla být změněna právní nebo faktická povaha zbývajících prostředků. Ovšem právě to je podstatné.
Pokud by někdo skutečně chtěl „vyprat“ celý majetek, nedávalo by smysl současně upozornit stát na jeho existenci, a ještě mu část převést. Tím si totiž naopak přitahuje pozornost orgánů veřejné moci, vytváří stopu a otevírá prostor pro kontrolu původu prostředků. Z pohledu čistě praktické kriminality to může působit kontraproduktivně.
Trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti obvykle předpokládá určitou racionalitu směřující k zastření původu majetku. Pokud celá operace naopak původ nezakrývala, nezamlčovala existenci prostředků, a objektivně přitahovala pozornost, pak se nabízí otázka, kde přesně je ten legalizační mechanismus.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Kolik gramů marihuany můžete mít u sebe? Zákon se změnil
Kdo Babišovi podepíše dotace, může skončit hůř než Nagyová s Čapím hnízdem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Dobrý den,
mě se tenhle právní názor velmi líbí.
Problém ale vidím v tom, že se ve veřejném prostoru objevuje informace, že tuším p. Daňhel měl mít na toto téma nějaké „jednání“ se šéfem FAÚ. Nejsou nahrávky, není snad ani normální zápis z jednání. Pokud ovšem někdo na FAÚ orodoval za to, aby příp. další převody BTC p. Jiříkovského nechal bez povšimnutí, patrně by to pokus o legalizaci výnosů z tr. činnosti byl. Takže to obvinění smysl má. To, že PČR (pod dohledem SZ) nic kloudného nenajde, resp. důkazně neprokáže, je patrně zřejmé. Ale co když třeba ten šéf FAÚ začne třeba o průběhu té schůzky vypovídat? Nebo třeba už začal a novináři se to ještě nedomákli.
Tedy přesná definice tr. činu je pěkná věc, ale realita může být jiná. Takže p. exministr Blažek může mít za „hloupé jednání“ (skutečně hloupé) hodně nepříjemností třeba jako ta exministryně Parkánová. Také se neví, na jaké adresy odešlo těch nemálo BTC paralelně s oním darem státu…
Všechny zdravím Jiří Konopáč
Tedy, obávám se, že celá ta hypotéza je postavena na špatně postaveném, uvedeném předpokladu, několikrát opakovaném, že totiž „..Samotný fakt, že někdo odvede státu část prostředků, a to např. formou daru, nezlegalizuje zbytek majetku Takto to sice vypadá „logicky laicky správně“. Jenomže, to tak úplně přesně není.
1) Jistě i pan Rozehnal připustí, že existují i právní možnosti, kdy stát v podobných případech tyto prostředky legalizovat může , právě tou formou že je dotyčnému vrátí, resp. odblokuje.
Ať uvedu poměrně klasický příklad, tohle by se mělo stávat vždy, když mu není prokázána vina, že? :)) Ovšem, může existovat i řada dalších. méně právně jasných případů, když „nějaký státní orgán“ rozhodne, že mu je vrátí.
2) Takže – a naopak, lze usuzovat , že pan Jiřikovský, když uzavíral dohodu s ministrem Blažkem o daru, tak předpokládal, že v rámci ní bude legalizován i ten další majetek.
(stranou teď nechám, úvahu že ta dohoda nemusela být vůbec legitimní, čímž by ale pak ten dar mohl mít charakter úplatku)
3) Ale teď se dostáváme k té absurdní části story, kterou pan Rozehnal nezmiňuje, že totiž stát nedokázal „vyčistit“ ani ty peníze které Jiřikovský státu daroval. Takže i ty byly v pozdějších krocích při prodeji ve směnárně označeny jako pocházející z trestné činnosti a jejich nabyvatelé pak vedli se státem soudní spory o náhradu škody.
4) Takže a za takové situace lze asi opravdu těžko policii radit, koho a za co má vlastně stíhat..Nebo tedy přesněji, důležité bude co pak napíše přidělený státní zástupce do žaloby a vůči komu. Pokud tedy vůbec…
Stát nemůže legalizovat tyto peníze které mu byly darovány. Legalizovat by je mohl v případě že by Jiříkovskému byly zabaveny protože pocházejí z trestné činnosti. To moc dobře věděl i don Pablo s celou tou svojí Brněnskou svoločí která tady vládla 4 roky.
Jak píšete.. Já mám pořád názor, že kdyby opravdu, ministerstvo spravedlnosti chtělo, tak by se mu podařilo ty bitcoiny formálně vyčistit, i ty darované, i ty druhé. Ale to by si na tom muselo dát opravdu fundovaně záležet, přesně podle úředních postupů, se všemi dokumenty, aby to bylo právnicky nenapadnutelné.
Jenomže, když si přečtete třeba jenom tohle
https://domaci.hn.cz/c1-67745400-o-kolik-bitcoinu-jde-penezenku-otevrel-znalec-najaty-advokatem-jirikovskeho-bez-pritomnosti-notare-nebo-zastupce-ministerstva
Tak zjistíte, že to co dohodl a zařídil Blažek s Jiřkovským, byla tak trapná amatérština, že to muselo prasknout hned, jak se na to přišlo.
No a kde je nějaký poškozený? Výsledný efekt, stát by získal 1 miliardu a neposkytl žádnou protihodnotu.
Vzhledem k tomu, že neznáme text obvinění, tak půjde vždy jen o spekulace. Leč tedy spekulujme: pokud zúčastnění věděli (či byli alespoň srozuměni s tím), že darované BTC pocházejí (mohou pocházet) z trestné činnosti, zjevně je zde podezření, že mohla být naplněn a skutková podstata tr. činu, která zní: „..na sebe nebo na jiného převede….věc, která je výnosem z trestné činnosti..“. Ohledně skutkové podstaty tr. činu založené na zastírání původu věci, která je výnosem z trestné činnosti, lze souhlasit s tím, že jednání, tak jak je v médiích popisováno, zastřít původ věci skutečně nemohlo – ovšem na druhou stranu není úplně zcestná úvaha, že pokud budou někomu nabídnuty ke koupi BTC ze stejného zdroje, z jakého pocházely BTC, které stát přijal darem, v klidu je koupí, protože pokud je přijal stát, proč by neměl on, že? Ovšem neumím si úplně představit, jak by zrovna tohle šlo právně kvalifikovat jako jakýkoli trestný čin.
Stát nemůže legalizovat tyto peníze které mu byly darovány. Legalizovat by je mohl v případě že by Jiříkovskému byly zabaveny protože pocházejí z trestné činnosti. To moc dobře věděl i don Pablo s celou tou svojí Brněnskou svoločí která tady vládla 4 roky.
A jak víte, že šlo o legalizaci když nešlo o zabavené peníte?