Viceguvernér Hampl: Argumenty Miloše Zemana jsou komicky chybné
Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl se v rozhovoru pro HlídacíPes.org striktně ohradil proti kritice politiky centrální banky z úst prezidenta Miloše Zemana. Označil ji za „nelogickou a komicky chybnou“.
Prezident Zeman v uplynulých dnech centrální banku opakovaně kritizoval, že dělá „zbytečné experimenty s českou ekonomikou“. „Pokud jde o prezidenta, slyšel jsem tolik nelogických, nekonzistentních a řekl bych i tak komicky chybných argumentů, že se nemůžu přinutit k tomu, začít je brát vážně,“ říká Mojmír Hampl.
Od Zemana si nenechám radit
Experimentem s českou ekonomikou by podle něj naopak bylo, kdyby ČNB dopustila opakování deflačního vývoje daného slabou domácí poptávkou. „Ta vede k tomu, že klesají všechny ceny, včetně ceny práce a cen nemovitostí, kdy firmy krachují a lidé přicházejí o práci, což všichni začnou chápat až ve chvíli, kdy je strašně těžké to zastavit,“ podotýká Hampl.
Hampla podle jeho slov nijak neznervózňuje ani to, že Miloš Zeman veřejně deklaroval, že bankovní radu ČNB hodlá doplňovat o experty, kteří se shodují s jeho názory na ekonomiku a přijetí eura.
„Prezident Zeman je politik. Jeho komentáře se nijak moc neliší od toho jednoduchého měnového populismu, který jsme tu opakovaně slyšeli po listopadu 2013, a v tomto smyslu nad tím zívám, protože je tu jasné rozdělení rolí: centrální banka a politická elita je úplně něco jiného,“ říká Hampl a pomáhá si originálním příměrem: „Stejně jako bych si nenechal radit třeba u operace šedého zákalu od doktora Ratha, tak bych si nenechal radit v oblasti měnové politiky od Miloše Zemana jako politika.“
Termín pro euro je v nekonečnu
„Pokud je centrální banka nezávislá, tak takovéto výroky musí v pohodě přežít. Komentovat to, že by se Jiří Rusnok měl stát guvernérem, není v kontextu této debaty nijak potřeba,“ říká Hampl v reakci na prezidentova slova, že příštím guvernérem ČNB bude Jiří Rusnok.
Hampl pro HlídacíPes.org okomentoval i plán vládní ČSSD prosadit přijetí eura „někdy kolem roku 2020“.
„Je jasné, že o euru rozhodne politická elita. Když vám ale stávající politická elita stanovuje termíny pro euro daleko za rámcem volebního období, pak je to fakticky termín v nekonečnu,“ říká Hampl. Osobně prý doufá, že měnová politika ČNB bude „natolik dobrá a přesvědčivá, že euro nebude tématem ještě hodně dlouhou dobu.“
Rozhovor HlídacíhoPsa.org s viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem vyšel v pondělí 16.3. v aktuálním vydání časopisu Týden. Druhou část rozhovoru – zaměřenou více na ekonomická témata a měnovou politiku – najdete ZDE.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Spor o titul z americké univerzity může přepsat český zákon o vysokých školách
Jan Urban: Upachtěná česká politika. Volných hlasů znechucených je pořád dost
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Výborný článek! Pane Břešťane, děkuji za zpříjemnění večera!
Mohl by mi někdo, jako laikovi, vysvětlit souvislost silné koruny se slabou domácí poptávkou? Nějak si nedovedu představit, jak ta nejslabší koruna vyvolá tu nejsilnější poptávku. Děkuji.
Spíše slabé poptávky a oslabení měny s cílem zamezit deflaci. Prizmatem ČNB: deflační vývoj souvisí se slabou domácí poptávkou. Ta vede k tomu, že klesají všechny ceny, což není tak fajn, jak by si laik mohl myslet. Spolu s tím totiž klesá i cena práce (mzdy), ceny nemovitostí (vaše hypotéka versus reálná cena bytu, který jste si za ni kdysi koupil), kdy firmy krachují a lidé přicházejí o práci…
To jste ale napsal totéž, co v článku. Já se ptám, jak můžete slabou poptávku zvýšit tím, že vše dovozové zdražíte? Rozuměl bych zvýšenému exportu. Kýženého efektu bylo jistě dosaženo krátkodobě ve chlíli, kdy bylo jasné, že ceny půjdou nahoru díky slabší koruně.
To je jednoduché, ČNB se intervencí snažila vzkázat, že levněji už prostě nebude, protože deflaci – pokud možno – nedopustí. Že spotřebitel nevydělá na tom, že bude odkládat spotřebu.
Aha, takže kdyby bývala ČNB nesrazila korunu a vše nezdražila, spotřebitelé by bývali méně utráceli, kdežto takto utrácejí více. A utrácejí více, než o kolik korunu podrazili, nebo právě o tolik, či si jen koupí stejně produktů, ale za vyšší cenu? Zaslechl jsem pana Singera, že už vlastně mírná deflace, které se před rokem tak bál, nevadí… Pokud by vadila, mohla by se koruna pro posílení ekonomiky ještě dále oslabovat, třeba až na 100Kč/Euro, ne?
Mírná deflace plyne z cen energií a ropy a jako taková není škodlivá, je to jen výkyv. Stejný Singer říká, že díky intervenci rostla česká ekonomika 4X rychleji než by rostla bez ní. Nemusíme mu to věřit. Měnová politika není fotbal ani „jen“ politika, tak bych se tu nerad pouštěl do hlubší polemiky. Nejsem centrální bankéř, ale oslabení na 100 kč/euro samozřejmě žádný smysl nedává.
Děkuji za Váš čas. Nezbyde mi, než panu guvernérovi věřit, že za to, že jsme za poslední rok utratil za stejné produkty o 7% víc, ekonomika 4x rychleji povyrostla. 🙂 Přes Vaše argumenty jsem přesvědčen, že většího utrácení by se dosáhlo zpevněním koruny. Mějte se.
Prezident Zeman dělá politiku pro štamgasty ostravských hospod a každý kdo používá mozek je pro něho nepřítel protože nevolí jeho mediálního odborníka a análního horolezce Velebu.
Euro je jistě dobrá myšlenka ale pokud existují takové státy jako Řecko velmi nejistá. Bankéři nejsou žádní dobráčci, ale pokud je Řecko vydírá Ruskem a Čínou a Zemanovi to nevadí něco nehraje.
Pane Brestane, nevite za co presne [ci dluhopisy]CNB utratila tech 200 miliard korun? A kdy ty penize dostane zpet?
Devizy. Eura. Teď nevím, co by měla dostat zpět? ČNB ty peníze (koruny) emituje a může si jich vyrobit nekonečně mnoho. Ale prosím pěkně, doufám, že to nepovede k debatě o tom, proč si teda ty koruny nevyrobíme, neuhradíme tím dluh atd. atp.
Ci dluhopisy CNB za ty eura nakoupila a kdy ty penize dostane zpet?
Pokud nakoupila dluhopisy jiných států a poskystla tak peníze na jejich dluhové financování, pak mi není jasný proč nekoupila dluhopisy emitovaný českou republikou a tim nesnížila úroky z našich dluhopisů a nezlevnila tak naší dluhovou službu?
Pokud nakoupila eura, znamená to že teď spolu sní budeme všichni sledovat jak euro klesá a jak se postupně ztrácí našich 200mld zaplacených ve vyšších cenách všeho?
Hampl prý také prohlásil, že lidé nezchudli, jelikož nedošlo k domácí inflaci … fakt mu nedošlo, že lidi platí víc za stejné zboží z dovozu bez ohledu na domácí inflaci? Dovolená v Alpách je o 10% dražší, ale Hampl mi bude do očí tvrdit, že jsem nezchudl jelikož se domácí ceny nezvýšily?
A co benzín, vlivem poklesu ceny ropy zlevnil o 20%. O kolik víc by zlevnil, nebejt vytištění peněz? O kolik víc by to povzbudilo ekonomiku? Místo levnějšího benzínu má teď ČNB víc odpadkový měny euro ve svý rozvaze a ještě z nás dělá blbce.
CNB dle meho nazoru svoji protideflacni politikou jde proti vsem, kdo se nezadluzuji a naopak spori. Uspory v podobe duchodoveho sporeni, bankovnich vkladu atd. se jeji politikou znehodnocuji a lide ze svych uspor maji cim dal tim mene. Proc maji byt zvyhodnovani jen dluznici inflaci? Proc take nekdy i stradatele nemohou vydelat na volnem pusobeni trhu a mit dvakrat tolik tim, ze cena prace, materialu… klesne a oni si pak budou moci na stari poridit domek se zahradou, na ktery cely zivot setrili? Takto ti uvedomelejsi (stradatele) jsou byti a ti lehkovaznejsi (dluznici) jsou zvyhodnovani.
Inflace byla v únoru 0,3 %. To při vší úctě na velké znehodnocení peněz nevypadá.
Mira spotrebitelske inflace ve vysi 0,4 % v roce 2014 neznehodnocuje vklady, ale stejne tak jako mohla byt v 90. letech inflace kolem 9 %, proc by zas nemohla byt deflace nyni kolem 9 %? Aby na tom zas vydelali stradatele? Copak se take v 90. letech CNB zuby nehty branila inflaci?
BTW. Omlouvam se za „stradatele budou bYti“, ma byt „bIti“.
To je právě ta zásadní otázka – může na deflaci někdo vydělat?
A padla uz tady takova otazka a prisla odpoved z mist, ktera maji primy vliv na inflaci ci deflaci (CNB)? Proc tu nemame erudovaneho ekonoma, ktery by bud z vlastniho presvedceni nebo z titulu „dablova advokata“ hajil deflaci? Proc se take nemluvi (a nebo ja jsem to nezaznamenal), take o tom, jestli, komu a kolik sebere deflace? Jako treba ti mi stradatele? A nebo je to tak, ze zajem vetsiny (dluznici) prevazi nad zajmem mensiny (stradatele) a stradatele tak utrou?
Pokud se nepletu, tak behem velke krize 30. let byla take deflace. A kdyz se dnes projde nekdo po ceske vesnici, kdy byla postavena vetsina domu soukromych ci statnich (skoly), dopravni infrastruktura atd., tak na vetsine ctu letopocet 193n. Samozrejme nejsem pro krizi typu 30. let, ale tlumeny rust a tlumeny pokles cyklu ekonomiky je preci v kapitalismu normalni ne? CNB a vlada svymi monetarni a fiskalni politikou by mely ty vykyvy na obe strany jen tlumit a ne je eliminovat. Jinak se dostaneme do socialistickeho planovaneho hospodarstvi. Prece nejde jenom rust, bud pomalu nebo rychle? Ekonomika musi jako celek take klesat a s ni i jeji financni cast.