ANALÝZA. Nezaměstnanost v Česku ze svých původně takřka nulových hodnot postupně roste, hlavní dopad krize způsobené zastavením ekonomiky v době koronakrize se teprve čeká. Podle studie, kterou si zadalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, by zejména malým lokálním firmám pomohlo více zakázek z veřejných peněz. Jen samotný objem peněz ale není všechno.

Pokud budou veřejné investice rozumně nastavené a zacílené, měly by skutečně pomoct utlumit negativní dopad Covidu na tuzemskou ekonomiku. Ten je zatím poněkud skrytý.

„Druhý kvartál byl sice ve znamení rekordních propadů HDP, podniky a domácnosti však v řadě míst držela nad vodou mimořádná opatření – kurzarbeity dočasně chránící zaměstnance a mimořádná moratoria dočasně chránící i nesolventní podniky,“ upozorňuje hlavní analytik Patria Finance Jan Bureš.

Pro některé firmy a malé podnikatele je ale i přesto pozdě. Počet přerušených živností v první polovině letošního roku dosáhl podle statistik analytické společnosti Bisnode rekordu; překročil padesátitisícovou hranici. Své podnikání pozastavilo o pětinu víc osob než ve stejném období loňského roku a o 38 % víc než v roce 2018.

Zkuste podpořit místní

Pro ty podnikatele a firmy, které přežily, mohou být nadějí právě veřejné zakázky. Plusem je i fakt, že investice jsou dlouhodobě výhodnější a přínosnější než rozdávání podpor a dotací.

Podle studie společnosti EconLab pro Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou veřejné zakázky zásadním prvkem podpory místní ekonomiky. Lokální firmy nyní v průměru získají necelou polovinu veřejných zakázek vypisovaných městy či kraji. V tomto ohledu ovšem panuje značný rozptyl.

Například České Budějovice, Tábor, či Jihomoravský a Královéhradecký kraj zadávají místním firmám přes dvě třetiny svých zakázek. Naopak třeba v Havířově, Turnově nebo ve Frýdku-Místku místní firmy nezískají ani třetinu zakázek (platí ale i to, že menší města mezi místními firmami těžko nacházejí potenciální dodavatele pro většinu svých zakázek).

Zakázky místním dodavatelům podle krajů 

Kdo poseká trávu?

Celkově veřejné zakázky vloni podle studie zaměstnaly zhruba 485 tisíc lidí (zahrnuje podíl dodavatelů i jejich subdodavatelů). To odpovídá zhruba devíti procentům tuzemské pracovní síly. Nepřímo pak skrze spotřebu dalších 100 – 200 tisíc lidí.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Jen do června přibylo letos v Česku 44 tisíc nezaměstnaných, zejména těch se středním a nižším vzděláním. Podle studie by je mohlo zaměstnat navýšení veřejných investic o zhruba 55 miliard (tedy přibližně o desetinu oproti současnému stavu).

Statisticky vzato zakázku malého rozsahu (ty ročně dosahují zhruba 240 miliard Kč, celkový objem veřejných zakázek v roce 2019 byl 624 miliard) dostane místní firma v 57 % případů, nadlimitní otevřenou pouze ve 40 %.

Zakázky místním dodavatelům dle rozsahu

I s ohledem na podporu zaměstnanosti v nadcházejících těžších ekonomických časech platí, že větší množství malých projektů bude mít na místní ekonomiku výrazně logicky vyšší dopad než jeden velký projekt (při stejném objemu vynaložených peněz).

Pokud jde o obory, nejčastěji se místním zadávají technické, právní a poradenské služby, péče o lesy, zeleň a stavební práce. „Není to nijak překvapivé, zatímco stavaře či právníky skutečně najdeme v každém okrese, dodavatele energie či zdravotních pomůcek nikoliv,“ říká Jiří Skuhrovec, který v EconLab vede tým zaměřený na datové analýzy veřejných zakázek.

Členění zakázek místním dodavatelům podle odvětví

Lék na krizi i malá domů

Zajímavý je odhad, jaký dopad na zaměstnanost v ČR má v různých odvětvích investovaný jeden milion korun u místních dodavatelů (vychází mimo jiné z toho, kolik svých příjmů firmy v daném odvětví vynaloží na mzdy, a to včetně subdodavatelů). Ukazuje to tabulka níže:

Nadále ovšem platí i to, že s veřejnými zakázkami v Česku jsou dlouhodobě spojeny mnohé kontroverze, podezření z korupce, nehospodárnosti či nekalé soutěže.

Ani snaha o podporu místních firem tedy nemá být důvodem pro nadužívání či zneužívání zakázek, jejich zadávání napřímo spřáteleným firmám, v uzavřených řízeních, či umělé dělení zakázek na menší.

Nutno zmínit i to, že na jedné straně mohou sice rozumně a férově připravené zakázky přispět k obnově ekonomiky po koronakrizi, na straně druhé to byla právě koronakrize, která se zejména v oblasti nákupu zdravotnického materiálu stala pro některé firmy a zadavatele doslova „klondajkem“, v němž se zapomnělo na pravidla i na péči řádného hospodáře.

Příkladem budiž zatím jen základní analýza Nejvyššího kontrolního úřadu, podle níž je „poněkud zvláštní, když jedno ministerstvo koupí roušku za 34 a druhé za 636 korun“.

Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky