
Vazbu Rusko-Čína Trump nezlomí. Ukrajinu ale dává na zlatém podnose
KOMENTÁŘ. Oslněni nebývalou hádkou v Bílém domě si málokteří komentátoři všimli, že Trump ve vztahu k Rusům tahá za kratší konec. Z jednání v Rijádu toho sice mnoho nevíme, víme ale jedno: Rusové odsud odešli jako vítězi. Ve svých nehorázných požadavcích, NATO se má příkladně stáhnout z východní Evropy, nenarazili. Naopak byli vlídně vyslechnuti. Hlavně aby se zdařil „deal“!
Byla na vině nepřipravenost amerických vyjednavačů, způsobená nejspíš přílišným sebevědomím v kombinaci se zoufalou neznalostí zahraniční politiky?
Nebo šlo o záměr dát Rusům najevo, že dostanou vše, o co si řeknou? A že Ukrajina bude dokopána ke kapitulaci, jíž současná administrativa říká mír? Nejvíce pravděpodobná je kombinace všech zmíněných možností.
Text je na základě vzájemné spolupráce převzat z aktuálního vydání nezávislého týdeníku Přítomnost. Titulek je redakční. Autorem je publicista Ivan Štern.
Když americký prezident vyhazoval ukrajinského kolegu z Bílého domu se slovy, že není ještě zralý pro mír a že se má objevit, až k němu dozraje, bylo jasné, že má dozrát pro kapitulaci. Jde přece o nejrychlejší způsob, jak „dealu“ dosáhnout.
Alternativní skutečnost pana Vance
V kombinaci s pohrdáním Evropou, byť některé výtky zpoza Atlantiku jsou namístě, je pak neštěstí hotovo. Postačí zmínit posměch viceprezidenta Vance, když zpochybnil, zda evropští vojáci, pokud by měli obě bojující strany na Ukrajině od sebe odstínit, toho budou mocni, jestliže už mnoho desítek let (na rozdíl od Američanů) nemají žádnou válečnou zkušenost.
Češi tehdy už dva roky zkroušení trvající ruskou okupací se netajili radostí z toho, že Rusové od Číňanů na pohraniční řece Ussuri dostávají na zadek.
Zaprotestovali Britové a Francouzi. Poukázali na skutečnost, že článek 5 Severoatlantické smlouvy byl v historii vůbec poprvé použit, když se právě Britové a Francouzi po 11. září 2001 postavili na stranu Američanů. Spolu s nimi pak vojensky zasáhli v Afghánistánu a v Iráku.
Možná jen pocit trapnosti bránil tomu, aby se podobně ohradili Poláci, Češi, Slováci, Italové, Němci, Dánové a Španělé. Rovněž mají válečné zkušenosti z Afghánistánu (někteří dokonce i z Iráku).
Podobně se mohl ohradit sám český prezident. Osobně nasadil vlastní život, když v devadesátých letech za občanské války v Jugoslávii osvobodil Francouze obklíčené Srby.
Údajnou nezkušenost evropských vojáků při zajištění bezpečnosti Ukrajiny by podle Vance nahradil americký ekonomický zájem na ukrajinských surovinách. Maličko opomněl řadu případů, kdy po celém světě různí diktátoři od těch mrňavých až po významnější hnali americké firmy, v tom lepším případě od nich vybírali povinný desátek. O bezpečnosti tu rozhodně řeč nebyla ani v nejmenším.
Trump není novodobý Kissinger
Na špičku nosu si nevidí komentátoři, mudrující nad údajnou paralelou mezi narovnáním vztahů mezi Čínou a Spojenými státy počátkem sedmdesátých let minulého století díky americkému ministru zahraničí Henry Kissingerovi a dnešním úsilím Donalda Trumpu postavit obdobně, v opačném gardu proti sobě Rusko a Čínu. Vysvětlují tak současnou až nepochopitelnou příchylnost americké administrativy vůči Rusku a jeho imperiálním zájmům.
Uniká tu zásadní rozdílnost obou situací. V roce 1971, kdy poprvé Kissinger v roli bezpečnostního poradce prezidenta Nixona na zapřenou přijel do Číny, aby zde začal jednat o vzájemných vztazích, byl sám vztah mezi Ruskem a Čínou na hraně válečného konfliktu.
Dokonce by Číňané byli sami proti sobě, kdyby nevítali náhle propuknuvší spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Nákup zbraní a munice u Kima přináší severu korejského poloostrova nevídaný ekonomický benefit.
Češi tehdy už dva roky zkroušení trvající ruskou okupací se netajili radostí z toho, že Rusové od Číňanů na pohraniční řece Ussuri dostávají na zadek.
Mnohý pamětník si jistě připomene, jak radostně hltal zpravodajství albánského radia Tirana, hlásné trouby čínské zahraniční politiky. Hodžova Albánie podobně jako Maova Čína odmítala Rusko jako imperialistickou mocnost. Odmítala i jeho zásah proti pražskému jaru.
Mnohý z Čechů naivně pak soudil, že Číňané fandili obrodnému procesu a oháněl se rudou knížkou předsedy Maa. V tom se tragicky mýlil. Nemýlil se ale v přesvědčení, že mezi Ruskem (Sovětským svazem, chcete-li) a Čínou vládne autentické nepřátelství. Že se obě země sebe vzájemně mají plné zuby. Pro Henryho Kissingera pak nebylo nic snazšího než využít toho, kterak obě země na sebe sočily.
Jak povzbudit Číňany
Nepřátelský vztah tehdy rozhodně nelze srovnávat s dnešním vztahem, bezmála pohodovým. Plní se spoluprací a vzájemným pochopením, přirozeně motivovaný ruskou ochotou sdílet s Číňany za výhodných podmínek ruské surovinové zdroje.
Pouto v posledních letech vytvářené mezi Ruskem a Čínou se sotva Američanům podaří zlomit, byť by Ukrajinu, jak o to usilují, Rusům dodali na stříbrném podnose.
Dokonce by Číňané byli sami proti sobě, kdyby nevítali náhle propuknuvší spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou. Nákup zbraní a munice u Kima přináší severu korejského poloostrova nevídaný ekonomický benefit.
Americká snaha přimět Ukrajinu přijmout mírová jednání rovnající se kapitulaci a zachování „fait accompli“, jak svého času doporučoval neblaze proslulý český prezident Zeman, je vítaná i ze strany Číňanů. Nepřímo je povzbuzuje v jejich úsilí nejen ovládnout Jihočínské moře, dostat pod kontrolu Indočínu a případně si brousit zuby na Taiwan.
Pouto v posledních letech vytvářené mezi Ruskem a Čínou se sotva Američanům podaří zlomit, byť by Ukrajinu, jak o to usilují, Rusům dodali na stříbrném podnose.
Měli by vědět, už z vlastní zkušenosti, že jednoho se imperiálním mocnostem nedostává – projevům vděčnosti. Rusům, byť vskrytu, přesto jedno do hlavy nejde: Co se to probůh s Američany stalo? Že by tito ještě nedávno mistři zahraniční politiky opravdu zhloupli?
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též

Mlýny, mlékárny, lihovary i elektrárny. Ruské rabování jako cesta k vítězství

Češi a Slováci ve službách Kremlu. Propaganda s nálepkou „novinařiny“
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
IMHO Putin, pokud tedy není úplně pitomý, se bude orientovat raději na USA než na Čínu, která s Ruskem bezprostředně sousedí a snaží se na jeho území (hlavně Sibiř) ekonomicky expandovat. Takže asi bude opravdu stačit nabídnout mu takové podmínky, které by vykompenzovaly Danajské dary od Číňanů.
a tak mu k té Ukrajině přidá ještě Čechy a půl Evropy.
A Vladimir to vezme,zapije ,zabere a na Trumpa se vys….
Ano, může mu dát na část EU volné ruce, asi jako při dělení mezi Německem a SSSR po porážce Polska. Může mu třeba i vrátit NDR (a spousta tamních lidí bude ráda).
Nicméně za to si můžeme sami, respektive za to mohou bruselští úředníci, kteří upřednostňují ekonesmysly před zajištěním obranyschopnosti. Pokud se bude chtít nějaký stát připravit na opravdu odrazující obranu, bude muset z EU odejít a veškerou legislativu od ní převzatou natvrdo zrušit. Protože ta je zásadní překážkou pro budování opravdu účinné obrany.
A jistě také nechce Trump bojovat za státy, které masívně porušují lidská a občanská práva, hůř než v USA za Bidena.
No spíš bych to viděl tak že tahle Velká Trojka se dohodne mezi sebou a budou dělat globální byznys a globální politiku společně.
Jestli někdo vypadne z kol ven tak krachujici EU.
Tak ono se to dá popsat i jinak. Zrovna teď má Čina Rusko ekonomicky na vidličce, protože si sama diktuje ceny při vzájemných obchodech (když Rusko ztratila obchodní spojení na Západ). Takže i ekonomicky to bude pro Rusko vzpruha, když do toho vstoupí USA aby si i s Čínou konkurovaly vůči Rusku mezi sebou.
O tom že USA zruší sankce proti Rusku se jedná už dnes.
Co se dá dělat, když Ukrajina prohrála válku? Západ jí do války vmanipuloval, (Johnson), a pak jí v tom nechal vykoupat. Nezbývá, než kapitulovat.
Zničená zkorumpovaná země, bez mužů, bez peněz, statisíce vysídlenců v celém světě, stát který neuživí sám sebe. To je výsledek západní pomoci Ukrajině.
Trump jen říká pravdu.
To říkal nedávno známý, že Johnson za to může.A ano Trump říká pravdu a že někomu nevoní nikoho nezajímá.
Asi by to chtělo si ujasnit co znamená „kdyby Ukrajina prohrála válku“..’ještě jí neprohrála.
Pokud by jí prohrála úplně a Rusové jí celou okupovali, tak ať se o ní taky spánembohem Rusko postará.
Ale horší je to co se dohaduje, smír s podmínkami – pokud by Ukrajina ztratila část svého východního uzemí a ještě musela plnit další omezující podmínky.
Co se bude dít je ve hvězdách. Jedna varianta je že jí všechny ty ztráty a rekonstrukce zaplatí naše drahá EU a příjme jí do svého lůna.
Nebo ne – a i pro EU ten místní poválečný čurbes bude moc, Ono se taky dá čekat, že za pár let se i v EU změní vedení, a to tu další pomoc odmítne.
A za téhle situaci asi poklesne Ukrajina dost hluboko…někam na úroveň států třetího světa.
Myslíš 3 denní speciální operaci, která trvá už 3 roky, a která začala opětovným přepadením Ukrajiny rusáckem.
„Vazbu Rusko-Čína Trump nezlomí.“
Čím to bude? Kdo za to může??!
Rusko bylo po staletí orientované na Evropu, jejich kultura je důležitým, neoddělitelným prvkem té evropské, jejich vývoj je v dobrém i špatném neoddělitelně spjat s evropským.
Spojení s Čínou pro Rusko a Rusy nebude nikdy to pravé ořechové. Uvidíme, jakou má Trump šanci. Nabídka bude muset být velkolepá, neodmítnutelná.
Jářku, když se připomíná etapa sedmdesátek a pan Kissinger, tak je nutno připojit tu hlavní informaci – debakl USA ve vietnamské válce.
Fakt že po více jak deseti letech bojů a vlastních těžkých ztrátách museli předat sovětskému bloku Jižní Vietnam, otřásl s autoritou Američanů na generace..
A když si připojíme podobný debakl s nedávným spěšným odchodem Američanů (i jejich chválených spojenců) z Afghánistánu,. Tak je asi jasné, že USA už tu úlohu světového četníka na zavolání nehrají a hrát nebudou. Což se dá jistě verbálně popsat různě, diplomaticky urážlivě aj vulgárně- dle chuti mluvčího.
Dneska jistě že ke škodě Ukrajiny, ale pohledem do historie těch států které se nedočkaly slibovaného osvobození od bájných amerických gerojů, bylo povícero, včetně nás.
Jinak je asi naprosto zřejmé, že to co projednávají Američané s Rusy není dohoda, ale jen návrh dohody, který by pak stejně museli odsouhlasit (nebo odmítnout – a to spíše) zástupci Ukrajiny…Jestli jí odmítnou, tak válka bude pokračovat dál, a my „slovy našich dnešnich vládních politiků“ je v tom rádi podpoříme.. Do poslední vydlužené miliardy, a posledního šrapnelu, který se ještě podaří v našich skladech vyštrachat.
Čína rusácko dávno koupila. Ve světle toho, že rusácko poslušně čekalo s další agresí na Ukrajinu dokud neskončí olympiáda je každému, kdo neztratil poslední zbytky rozumu, že aktuálni rusácké vedení se proti číně nikdy neobrátí.
Unian prohlásil, že Kyjev nebude souhlasit s příměřím s Ruskem v pozemních bojích, protože nepřítel bude mít příležitost obnovit svou živou sílu a v budoucnu pokračovat v boji. : NO TAK NE TEDY KDYŽ SI ZASE POROUČÍ TAKÉ BYCH NESOUHLASIL A MŮŽOU POKRAČOVAT VE ZMIZENÍ Z MAPY.
Situace mezi Čínou, USA a Ruskem je složitá a nemá než dlouhodobá řešení v kterých má více trumfu Cina. Evropa jen kibicuje, jako stará babička. Najdou se zoufalci jako Starmer a Macron, kteří se pokousi o lepší výsledek, ale vždy jen pro svou zem. Může být výsledek nezávislý Quebec a jak posílí Francii? Prezident Trump má ctyrlety mandát, vytvoril grupu pokracovatelu, kteří budou pokračovat ve „First Ametica“, to se nám Evropanum nemusí libit, ale to je tak vše. Zbytkovym státům rozpadleho R-U se bude obtizne hledat společná cesta do budoucnosti. EU, takto ekonomické společenství bylo prezidentem Trumpem prezentováno jako černy pasazer, jak v NATO, tak i EU ve světovém společenství obchodu a hospodářství. Německo se dlouho vzpamatovavalo po porážkách, sjednocení se sice zdarilo, ale pokračování v současnosti je tristní. Nevypadalo to, ze XXI. století bude takový problém, ale zahravat si s rozpadem imperia, se necekane zkomplikovalo, když rozpadle imperium provedlo útok na svoji bývalou svazovou republiku. A svět je rozděleny a nemůže nalézt mirove řešení. Obdoba se stala po rozpadu Rima a trvalo to víc jak tisíc let do soucasnosti.
Na dnešním Neviditelném Psovi je pěkný rozbor Františka Novotného, podle něhož je upření „jaderného deštníku“ a „exkluzivit v hospodářské spolupráci“ EU v podstatě ekvivalentem onoho Reaganova „uzbrojení“ SSSR projektem „Hvězdných válek“.
Ekonomika zajištění obranyschopnosti EU proti Rusku a její pomoci Ukrajině je prostě zcela neslučitelná s progresivistickými fantasmagoriemi typu Green Dealu, stejně jako byla nějaká funkceschopná odpověď na „Hvězdné války“ neslučitelná se socialismem a jeho defektní ekonomikou.
Půjde-li to pro nás dobře, EU se hospodářsky zhroutí, jako se zhroutil SSSR, a dojde k nějaké repríze roku 1989, kdy jsme dokázali shodit marxistické jho (EU je v podstatě marxistická, byť v hávu Frankfurtské školy, která je ovšem následníkem Marxe, Engelse a Lenina, ale i Stalina, a vycházel z ní v podstatě i Pol Pot).
Jedna faktická…Trump se nechystá dát Russku jen Ukrajinu, ale celou Evropu!!! V Moskvě bouchají šampaňské a opět sní o říši od Vladivostoku pro Lisabon…Jediná dobrá věc na současném situaci je ta, že se slovy Švejka…máme už skoro 2 měsíce za sebou 🙁
Vážený pane,
řekněme si to upřímně, pokud o nás Trump nestojí (důvody může mít mnohé), pak nás sežere buď Rusko nebo Čína, a ta první možnost je prostě menší zlo.
EU by musela okamžitě provést stejné reformy, jaké provedl Trump v USA a začít mohutně zbrojit. A nejen zbrojit, komplexně se připravovat na válku na úrovni nejméně tak, jak to má Švýcarsko nebo Izrael. Pak by byla s to vygenerovat jakýsi „nesežratelný blok“. Se současným vedením je to ovšem pustá iluze. Nebo by se musely státy bývalého východního bloku od EU trhnout a udělat nějakou obrannou organizaci samy, bez ohledu na Brusel a jeho nesmysly.