Evropská komise zaslala Nadaci Benátského bienále již třetí dopis, v němž žádá o další podrobnosti ohledně ruské účasti na festivalu. Problémy podle Komise zůstávají nevyřešeny a Bienále tak i nadále hrozí, že přijde o evropskou dotaci ve výši dvou milionů eur.

Nejstarší a nejprestižnější mezinárodní bienále současného vizuálního umění se konalo v italských Benátkách poprvé v roce 1895. Kurátorkou letošního 61. ročníku je kamerunsko-švýcarská kurátorka Koyo Kouohová, ředitelka Zeitz Museum of Contemporary Art Africa, která byla do této funkce jmenována koncem roku 2024 a stala se první africkou ženou, která výstavu vedla.

Zemřela nečekaně v květnu 2025. Výstavu tak připravil podle jejích plánů kurátorský tým, který Kouohová sestavila. Výstava podle ní měla „nést význam pro svět, ve kterém v současnosti žijeme – a pro svět, který chceme vytvořit“.

Když Koyo Kouohová koncept připravovala, těžko ji napadlo, že více než umění budou novinové titulky ve spojitosti s Bienále plnit kontroverze kolem účasti válečných zločinců. Zatím tomu tak ale je i téměř dva měsíce po zahájení výstavy.

Rozpaky a spory budí především účast Ruska, které se na výstavu vrátilo poprvé od invaze na Ukrajinu. I když jeho pavilon zůstal po zahájení pro veřejnost uzavřen, přítomnost zástupců agresorské země budí vášně a je terčem řady protestů. Podle zjištění, která na konci dubna zveřejnil nezávislý server Open, mělo navíc Rusku v návratu na Bienále pomáhat přímo nejvyšší vedení festivalu včetně samotného generálního ředitele.

Proti účasti Ruska na prominentní výstavě se postavila řada evropských politiků včetně Evropské komise. Již začátkem března vydali místopředsedkyně Komise Henna Virkkunenová a komisař Glenn Micallef společné prohlášení.

V dubnu byl odeslán Nadaci Benátského bienále první dopis, v němž komisaři varovali, že účast Ruska by mohla vést k pozastavení nebo odebrání evropského grantu.

Odpověď vedení Bienále Komisi neuspokojila, a tak napsala další dopis. Ten byl odeslán krátce po zahájení výstavy 9. května s žádostí o další podrobnosti. Lhůta pro odpověď byla 4. června.

Po prvních dopisech zaslaných v dubnu a květnu Evropská komise potvrdila, že v červnu obdržela odpověď od Bienále. Úředníci však shledali odpovědi nedostatečnými, což vedlo k třetí žádosti o podrobnosti.

„Dne 9. června zaslala Výkonná agentura pro vzdělávání a kulturu (EACEA) třetí dopis Nadaci Biennale di Venezia, v němž požadovala, aby Komisi do 30 dnů poskytla další vysvětlení,“ potvrdilo tiskové oddělení Komise na dotaz HlídacíPes.org.

Rusko poškodilo již 540 kulturních památek

Již ve druhém dopise vicekomisařka Henna Virkkunenová uvedla, že Komise důrazně odsuzuje rozhodnutí Bienále přijmout zpět ruské umělce uprostřed pokračující invaze Ruska na Ukrajinu. Varovala také, že Evropská komise nebude váhat pozastavit nebo odebrat finanční prostředky EU ve výši dvou milionů eur přidělené na organizaci bienále v období 2025–2028. Zdůraznila, že „peníze evropských daňových poplatníků nebudou použity k odměňování agresorů“.

Rázné vyjádření zaznělo i na tiskovém brífinku na konci května. „Dovolte mi připomenout obecný postoj Komise: důrazně odsuzujeme rozhodnutí Nadace bienále povolit Rusku účast na umělecké výstavě Art Biennale 2026. Naše zásada je velmi jasná. Kulturní akce, zejména ty financované z peněz daňových poplatníků, by měly propagovat a chránit demokratické hodnoty. Tyto hodnoty v dnešním Rusku nejsou dodržovány,“ uvedl Thomas Regnier z tiskového oddělení Komise.

Komisařka pro oblast zahraniční politiky Kaja Kallasová prohlásila, že když Rusko „bombarduje muzea, ničí kostely a snaží se vymazat ukrajinskou kulturu, nemělo by mu být dovoleno vystavovat tu svou vlastní“.

K 1. červenci 2026 UNESCO potvrdilo, že Rusko poškodilo 540 kulturních památek (155 náboženských památek, 281 budov historického a/nebo uměleckého významu, 43 muzeí, 33 památek, 22 knihoven, 5 archeologických nalezišť, 1 archiv).

Ruské útoky významně poškodily například Národní muzeum umění Ukrajiny a Ústav literatury, Ukrajinské národní muzeum v Černobylu přišlo v důsledku útoku o čtyřicet procent artefaktů.

Bienále není prvním ani jediným místem, kde Rusko pomalu obnovuje svou mezinárodní přítomnost. Zákaz ruských vlajek, hymny a v některých případech i účasti na akcích nedávno zrušily Paralympijské hry, Světová gymnastika, Mezinárodní šermířská federace a Mezinárodní šachová federace.

„Infiltrují a normalizují své zločiny prostřednictvím sportu, opery, šachů, umění a dokonce i náboženství,“ komentovala to zakladatelka ruské punkové skupiny Pussy Riot Nadya Tolokonnikovová v rozhovoru pro POLITICO poté, co její disidentská skupina uspořádala v den zahájení bienále před ruským pavilonem masivní protest.

Čeští umělci se připojili, ministr ne

Uvnitř ruského pavilonu se umělci pohybovali pod stropem se zavěšenými květinami, zatímco zaměstnanci v černých zvířecích maskách tiše procházeli místnostmi. Jedna z osob, které pavilon obsluhovaly, uvedla, že masky jsou „pro osobní bezpečnost“. Ochranka a personál měli zakázáno hovořit s novináři, popisuje POLITICO.

„Pro mě jsou ty květiny symbolem pohřbu,“ řekla aktivistka Mariam Esvyanidzeová serveru POLITICO poté, co byla násilím vyvedena z pavilonu za to, že během Salviniho návštěvy vyvěsila ukrajinskou vlajku. „Pohřeb Ruska, pohřeb lidí, kteří zemřeli na Ukrajině.“

Letošní Bienále probíhá bez poroty. Ta odmítla udělit tradiční Zlaté lvy zemím, „jejichž vůdci jsou v současné době Mezinárodním trestním soudem obviněni ze zločinů proti lidskosti“ – což bylo namířeno vedle Ruska i proti Izraeli – a poté na konci dubna hromadně rezignovala. O tradičních cenách, které byli kvůli tomu pro letošní rok přejmenovány na „Návštěvnické lvy“ mají rozhodnout svým hlasováním návštěvníci.

Proti tomu se ohradilo více než sto umělců a 16 národních pavilonů, kteří vyzvali ke stažení svých děl ze soutěže na znamení solidarity s rezignací poroty. Někteří z nich pohrozili právními kroky, pokud Bienále stažení jejich jmen nerespektuje.

Mezi těmi, kdo podepsali výzvu ke stažení ze soutěže, jsou i autoři uměleckého projektu Krtkovo ticho v Českém a Slovenském pavilonu Jakub Jansa a slovenské umělecké duo Selmeci Kocka Jusko (Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko), stejně jako kurátor Peter Sit.

Organizátory Bienále vyzvalo celkem dvaadvacet evropských ministrů, aby Rusko vyloučili. Společný dopis, který iniciovala lotyšská ministryně kultury Agnese Lāceová, podepsali ministři z Rakouska, Belgie, Bulharska, Chorvatska, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Irska, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Švédska a Ukrajiny. Česko i Slovensko se k této iniciativě nepřipojilo.

Protesty v Benátkách cílí i na Izrael, Palestinci a propalestinští aktivisté pochodovali již několikrát vně i uvnitř výstavy ve čtvrti Giardini se jmény umělců, kteří byli zabiti v Gaze.

Ruský pavilon byl uzavřen od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, izraelský je uzavřen od roku 2024 kvůli rekonstrukci. Izrael letos vystavuje v pavilonu s názvem Rose of Nothingness (Růže nicoty) od umělce Belu-Simion Fainarua, který je umístěn v oblasti Arsenale, tedy mimo hlavní areál výstavy.
Bienále se letos účastní 100 zemí, před dvěma lety jich bylo 86. Festival potrvá do 22. listopadu.