Andrej Babiš při návštěvě jaderné elektrárny Dukovany (2015)
Petr Lemberk / MFDNES + LN / Profimedia,

V zákrytu covidové krize: ruské tlaky, zájmy Hradu, ČEZ a Dukovany. Vyloučí vláda Rusko a Čínu?

Kolem stamiliardového tendru na nový blok jaderné elektrárny Dukovany je v posledních dnech hodně dusno. Souvisí s ním tlak Hradu na ředitele BIS, marné žádosti opozice o podklady k tendru i tvrdé vyjádření expertů tajných služeb i ministerstva vnitra a zahraničí o tom, že aspekt bezpečnosti zůstává v této věci až příliš stranou.

Vyřadit či nevyřadit Čínu a Rusko z tendru na dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech? O tom mělo být jednání Bezpečnostní rady státu původně plánované na dnešek. Jsou to ale právě prohlubující se politické spory kolem uchazečů, co podle dostupných informací nakonec vedlo k odkladu zasedání.

To nic nemění na tom, že ve hře jsou v zásadě tři možnosti: pokračování v otevřeném tendru, odložení celého procesu ve snaze zajistit podporu i od opozice, ale i případné vyloučení rizikových uchazečů.

„Bylo by lepší problémům předcházet. Nerozhodujeme se ve vakuu, musíme sledovat mezinárodně-politický kontext a jaké máme vztahy se zeměmi, z nichž pocházejí uchazeči. Rusko a Čína jsou země, kde stát firmy de facto přímo ovládá. U ostatních je motivace firem jednoznačně komerční a nehrozí povaha rizik v takové míře jako v případě Ruska a Číny,“ říká Martin Jirušek, specialista na energetickou bezpečnost z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. S tím souhlasí i další experti.

„Ruská federace používá energetiku jako nástroj vydírání a prosazování svých politických zájmů. Ukázalo se to třeba v roce 2008, kdy bezprecedentně Kreml zastavil dodávku plynu do Evropy přes Ukrajinu,“ připomíná Jan Paďourek, specialista na zpravodajské služby a bývalý náměstek rozvědky ÚZSI, nyní vyučující na CEVRO Institutu.

 

 

Kriticky hodnotí i, jak říká, „štvanici na BIS“ a na ředitele kontrarozvědky Koudelku. „Nejde jen o samotné útoky na ředitele, a BIS, ale na bezpečnostní podstatu celé země. Pro mne je to potvrzení, že jde do tuhého, že roste nervozita,“ říká a doplňuje: „Je to nevídané, nechutné a ubohé, ale je to realita.“

Dřívější výroky premiéra Andreje Babiše, či ministra průmyslu Karla Havlíčka napovídají vůli žádné uchazeče předem nevyřazovat. Na druhé straně hlasy z ministerstva zahraničí i vnitra naznačují, že vláda v tom jednotná není.

Zastánci co nejširšího tendru argumentují snahou získat co možná nejlepší finanční nabídku, odpůrci rizikových kandidátů z Číny a Ruska zase bezpečnostními zájmy Česka.

Energetika jako ruská politika

Zadavatel tendru ČEZ má poměrně jasno. „V zájmu ČEZu je mít v soutěži co nejvíce uchazečů, kteří budou proti sobě soutěžit, a tím pádem se vzájemně nutit k vylepšování nabídek, protože potřebujeme získat co nejlepší nabídku. Z tohoto důvodu není zájmem ČEZu, aby kohokoliv vyřazoval,“ nechal se už dříve slyšet generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Hlavní slovo v tomto rozhodnutí ale nemá ČEZ, nýbrž právě politici, vláda. Ideálně pak v souladu s opozicí – s ohledem na fakt, že tendr bude dokončovat až některá z příštích vlád. Opoziční strany si ale stěžují, že od vlády žádné informace nedostávají.

Zástupcům tajných služeb, ministerstva vnitra a zahraničí vadí, že zadávací dokumentace k tendru dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu.

Bezpečnostní informační služba ve své poslední veřejné výroční zprávě zmiňuje, že by „mohlo dojít zejména ke zneužití přístupu k velkému objemu citlivých informací či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“.

„Energetika hraje v Rusku ve vztahu k třetím zemím zásadní roli. Je to součástí komplexního přístupu, spolu s dalšími nástroji státní moci, kam spadají vlivové a zpravodajské operace, politická subverze a strategická korupce,“ vypočítává Jan Šír, specialista na Ruskou federaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„V případě, že rizikoví aktéři budou osloveni, aby se účastnili tendru, tak tento typ aktivit v Česku drasticky naroste. Ty aktivity tu už samozřejmě probíhají,“ dodává. Upozorňuje například na nedávný rozhovor s ředitelem společnosti Rosatom Central Europe Zdeňkem Šímou, který vyšel na serveru Seznam Zprávy. „Rosatom je mezinárodní společnost, která pracuje mimo politický kontext,“ řekl v něm mimo jiné Šíma.

„Když šéf Rosatomu tvrdí, že firma pracuje mimo politický kontext, není to pravda. Je to ruská státní korporace, není to komerční firma. Stačí se podívat na složení managementu,“ namítá Šír.

Šéfem dozorčí rady Rosatomu je Sergej Kirijenko, který figuruje na sankčním seznamu EU kvůli použití chemické látky novičok při pokusu o vraždu Alexeje Navalného. „Má seniorní postavení v Kremlu. A tyto sankce, kde je i on, schválila jednomyslně EU včetně České republiky. Zajímalo by mne, zda vůbec existuje nějaká právní analýza, co to pro Česko ve vztahu k tendru může znamenat,“ ptá se specialista na Rusko Jan Šír.

Ve vedení Rosatomu sedí například i ruský ministr energetiky Alexander Novak, který je na sankčním seznamu USA, Jurij Ušakov – poradce pro zahraniční politiku Vladimira Putina (a známý poradce Miloše Zemana Martina Nejedlého) či Sergej Korolev z tajné služby FSB.

Vláda a informace pod pokličkou

Zmíněná zpráva expertů z ministerstev zahraničí a vnitra i tajných služeb vládě doporučuje z tendru vynechat autoritářské země. Ve svém vyjádření, které jako první získali reportéři Českého rozhlasu, vládní bezpečnostní experti píší: „Na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce k projektu, který má nejvyšší strategický význam, je zcela nedostatečné,“ stojí v připomínkách. „Je třeba počítat, že v dokumentu mohou být skryté problémy ovlivňující bezpečnost, které nebylo možné v takto krátkém čase identifikovat,“ konstatují dále.

„Vláda velice spěchá, je to evidentní ze zkracování všemožných termínů projednávání. Celá bezpečnostní komunita konstatuje, že na posouzení zadávací dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času. Proces je zcela netransparentní a vláda neposkytuje informace ani zákonodárcům, kteří na ně mají ze zákona právo a nárok,“ upozorňuje Jakub Janda, ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které průběh tendru dlouhodobě sleduje.

Tendr má probíhat na základě bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Jenže navzdory bezpečnostní výjimce zůstává aspekt bezpečnosti, jak se zdá, zatím daleko za ekonomickou rozvahou.

Poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se při projednávání zákona o přechodu na nízkouhlíkovou energetiku pokusili neúspěšně prosadit to, aby se tendru na dostavbu jaderné elektrárny nemohly s ohledem na bezpečnostní aspekty účastnit čínské a ruské státní firmy.

„Vláda poslancům a senátorům odmítla podat klíčové dokumenty. Dokumentace připravovaná ČEZem nedostatečně zohledňuje bezpečnostní požadavky. V aktuální situaci proto považuji za vhodné projednávání zákona odložit a to do momentu, než jej důkladně projedná sněmovní bezpečnostní výbor,“ argumentoval poslanec Pirátů Jan Lipavský.

Vyloučení z tendru, riziko arbitráže

Finální rozhodnutí o hlavním dodavateli by mělo přijít zhruba v zimě 2022. To by byla také poslední šance na odmítnutí rizikového dodavatele. Ministr průmyslu Havlíček opakuje, že vláda může na konci tendru jakéhokoli uchazeče vyškrtnout. Jenže to by mohl být podle expertů velký problém. Tou dobou budou na stranách zadavatele i uchazečů proinvestované stovky milionů až miliardy korun a vyloučení z tendru v této fázi by mohlo vést kupříkladu k mezinárodním arbitrážím.

„Vyloučením v průběhu tendru, kdy uchazeč hodně investoval, stát riskuje, že bude čelit arbitrážím, žalobám. Měnit podmínky v průběhu tendru je velice problematické a stát by poskytoval velice snadný terč,“ upozorňuje Martin Jirušek, specialista na energetickou bezpečnost z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Tendr na nové bloky má ČEZ vypsat už v řádu týdnů, podle plánu do konce letošního roku. Mezi uchazeči jsou ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP).

„Očekávat se dá zvýšení ruských i čínských vlivových aktivit v České republice, například i najímání bývalých českých politiků, kteří pro ně budou pracovat, i lobbistických firem. Terčem tlaku bude jak investor, tedy ČEZ, tak i konkrétní politici, kteří o tom rozhodují nyní a mohou o tom rozhodovat v příští vládě,“ odhaduje Jakub Janda.

K vyloučení Rosatomu a čínské společnosti CGN vyzval už v červnu senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost. V říjnu se stejným požadavkem přišla skupina 31 opozičních poslanců a senátorů. Minulý týden pak znovu senátní bezpečnostní výbor.

Řešením podle kritiků není ani to, že by se čínská či ruská firma na stavbě podílela jen v rámci konsorcia či jako subdodavatel.

„Účast jakéhokoli rizikového partnera znamená možnost vydírat ČR, blokovat a vetovat jednotlivé fáze procesu. Pokud by pak vláda subdodavatele vyloučila až v nějaké části probíhajícího procesu, bude to znamenat zastavení celého projektu,“ říká Janda.


Sérii textů o tom, jak se Česko vyrovnává s návratem k normálu po koronakrizi, podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

5 komentářů

  1. Dvořák napsal:

    Jde o ohromný byznys a tlaky byly a budou.Zatím se Babiš potajmu sešel jen s francouzskou firmou.To strašení Ruskem a Čínou je stejné jako za socializmu strašení imperialisty.Pane Břešťan nejsme pupek světa a čím víc zájemců,tím lepší cena.Měřeno Vaší logikou jsou všechny strany,které požadují vyloučit Čínu a Rusko ovlivnění a pracují pro ostatní firmy!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Podle me je (Rusy a Cinany) vlada nemuze z tendru vyloucit. Nemame legislativu, kde bychom to meli „pojmenovane“. Takze pokud se vylouceni/odmitnuti uchazeci budou soudit, vyhraji. 2) CEZ = stat ve state. Chyba byla, ze vubec nekoho napadlo, ze by to mel delat nekdo jiny nez stat. Uplne vidim „rojeni“ lobistu jako Mil nebo Johanes. 3) Zarazejici je ten spech. Zeby kvuli Emanovi? Mozna ze za rok uz tady nebude. 4) Nevim, co si Pirati slibuji od projednani v nejakem bezpecnostnim vyboru. V parlamente sedi 78 Babisu. Jak to asi muze dopadnout? Jsou tak naivni? 5) To utajovani jakychkoliv informaci ze strany tehle agro-vlady mi pripadne typicke pro nejakou bandu zlocincu. Nebo pro mafii.

  3. petrph napsal:

    Tedy, nerad bych zde obhajoval nějaké ruské zakuklence, leč není to z mé hlavy, ty názory se objevují i jinde. Ony totiž i ty současné Dukovany byly postaveny dle ruského projektu a s ruskými dodávkami, s pomocí ruských expertů. A přitom zde k žádnému násilnému ataku za celých 30 let naší svobody nedošlo, a ani Rusko nikdy ničím takovým nevyhrožovalo – na rozdíl třeba od dodávek plynu, kde takové projevy (kvůli situaci na Ukrajině) byly slyšet .Takže, proč teď najednou.
    Možná by snad bylo lepší, kdyby BIS a další zanechaly ideového kádrování, a radši doporučily, aby byly prováděny velice tvrdé kontroly během stavby, ať už jí bude stavět kdokoliv. Aby se nám pak ta nová jaderka nerozpadla stejně rychle jako již po listopadu postavené kapitalistické dálnice :))

  4. josef napsal:

    Vyjádření „experta“ Paďourka o „krizi“ v dodávkách v r.2008 z Ruska je úplně mimo mísu. Tehdy přece dodávky Ruska do Evropy přes Ukrajinu si právě Ukrajina „kradla“ pro sebe a na Evropu už tak logicky nezbylo… Je ale faktem, že se to neustále uvádí, že Rusko zcela odřízlo „Evropu“ od dodávek a stává se to tak již (mylnou) pravdou… Evropa – na rozdíl od Ukrajiny, platila bezchybně, ale Ukrajina neplatila vůbec. Proto tedy ten odklon na Nord Stream II, aby už Ukrajina byla mimo trasy… A podobně negativně se vyjadřují i další uvádění experti Šír, Janda… Je-li někde v současném světě prováděn neskutečný politický nátlak např.na dodávky energií, tak pak je to nepochybně ze strany USA a to přímo od stávajícícho dosluhujícího prezidenta D.Trumpa – to by takě měli výše uvedení „experti“ hodnotit….

  5. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    K čemu je politicky bezpečná, to je neruská nebo nečínská elktrárna, která bude poruchová a při tom závislá na zámořských dodávkách z Japonska a USA?

Přidávání komentářů není povoleno