Petr Bartoň: V Česku by politici měli přestat hrát hru na „daně a nedaně“

Napsal/a Petr Bartoň 17. května 2019

LZE I LÉPE. V novém seriálu „Lze i lépe“ budeme analyzovat názorné příklady jiných zemí, jak lze dělat věci ve veřejném prostoru lépe, než je dosud děláme u nás; ať už se jedná o zákonné či regulatorní nastavení, politickou praxi či fungování různých institucí.

Vycházíme z teze, že se dnes již nemůžeme vymlouvat na „transformační období“, kdy jsme si po sametové revoluci museli pro všechno hledat „českou cestu“ protože každý východoevropský komunismus byl jiný, a bylo jej proto potřeba jinak dekomunizovat.

Po třiceti letech řešíme naprosto standardní otázky, jaké řeší západní svět. A protože je řeší déle než my, měli bychom i my (a naši politici) začít méně „vymýšlet“ a více využívat zkušeností těch, kteří to dělají jinak.

První téma se týká charity.

Třikrát více než u nás

Ve Velké Británii dá průměrný obyvatel na charitu ročně 156 liber šterlinků, to je zhruba 4700 korun českých. Průměrný Čech dá charitám korun zhruba 800.

Není to samozřejmě úplně férové srovnání, Brit si v přepočtu na koruny více vydělá – ale za danou korunu si díky vyšším cenám (především práce) také koupí méně charitativních služeb.

Proto je férovější nepřepočítávat podle oficiálního směnného kurzu, nýbrž podle tzv. parity kupní síly (PPP). Za 156 liber se dá v Británii nakoupit zhruba tolik zboží, jako u nás za 2777 Kč (podle dat Světové banky). To je poněkud menší rozdíl, ale stále tak v Británii dávají lidé v průměru téměř třiapůlkrát  více v reálné hodnotě než u nás.

Proč?

Ve veřejné debatě (zvláště u politiků) většinou slyšíme „kulturologická“ vysvětlení:

  • V Británii je prý větší tradice charitativního dávání. To je sice pravda, ale aby to nebyl kruhový argument, je třeba vysvětlit proč.
  • Je tam větší míra náboženského cítění. To pravda být musí pro kteroukoli zemi v porovnání s naší oficiálně nejateističtější zemí světa. Ale opět je třeba vysvětlit, stereotypům navzdory, proč by náboženství mělo nutně vést k větší míře dobročinnosti, nota bene když příspěvky na charitu od ateistů ve světě neustále rostou.

Mohou za to daně?

Užitečnější než kulturologie může být podívat se na tvrdá data o rozdílech v nastavení ekonomického života u nás a v Británii. V obou zemích jsou příspěvky na charitu odpočitatelné z daňového základu.

Obě země mají progresivní daň z příjmu. Nevěřte báchorkám o naší údajné 15% rovné dani. V ČR nejsou rovná daňová pásma (kdy by všichni platili stejnou procentní sazbu bez ohledu na příjem), máme pásma nula, 15 a 22 procent (kvůli netriviálnímu nezdanitelnému základu a kvůli tzv. solidární dani). Británie má pásma nula, 20, 40 a 45 %.

 

 

Vyšší progrese v Británii může přispívat k větším charitativním darům – dárce ušetří většinou větší částku na odpisech.

To ovšem nelze doporučit jako cestu k vyšší charitativní činnosti v Česku. Charitu je potřeba dělat pro její potřebnost, ne jako z nouze ctnost pro zachránění alespoň nějakých peněz před konfiskací.

Zároveň by se mohlo zdát, že méně daněným Čechům zbude více peněz na charitu. To by ovšem musela být pravda, že v Česku jsou skutečně malé daně z příjmu. Nejsou.

V Česku je totiž velká část zdanění příjmu (v podobě zdravotního a sociálního pojištění) schována pod pojmem „pojištění“ a nikoli „daň“. Jako by to byl nějaký skutečný rozdíl…

V Británii se sice také připlácí na „Národní pojištění“, ale mnohem menší částky. Rozdíly ve skutečném zdanění jsou tak mnohem menší, a nemohou vysvětlit většinu rozdílu v charitativním dávání.

Jeden rozdíl tu ovšem je – zatímco v Británii lze charitativní dar odepsat z takřka plného daňového odvodu, v Česku si ho (kvůli českému triku s údajným „pojištěním“) lze odepsat jen z té části skutečného zdanění, kterou vláda „přiznala“ jako daň. Nikoli z té objemné části, kterou schovává pod lidovým „zdrávko a socko“.

Takže první závěr seriálu „Lze i lépe“ zní: Pokud chce česká vláda přestat bránit lidem, aby se chovali jako lidi a projevovali milosrdenství k bližním, měla by přestat hrát hru na daně a nedaně. Plným odpisem z reálných daní by charitativní dávání přestalo být tolik trestáno.


O autorovi: Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné země (například Švédsko již dávno není odstrašujícím příkladem, jak nenastavit daňový systém). Seriál „Lze i lépe“ nemá být jen pouhým povzdechem, že jinde něco funguje lépe, ale vždy nabídne praktickou doušku, co a jak je pro zlepšení udělat v Česku. Petr Bartoň je nyní hlavním ekonomem investiční skupiny Natland. 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Jenze to se nikdo neopovazi – tak hrozne procento by v lidech vyvolalo hnev. Naopak uz jedno opticke snizeni probehlo – superhruba mzda. Co je daleko horsi je prognoza. Diky tomu, ze mame jen prubezny penzijni system, ze mame nezodpovedne politiky (kteri si valorizacemi kupuji hlasy duchodcu) a diky starnuti populace budeme mit brzy 100% sazbu dane z prijmu. Samozrejme jen pro ty nejbohatsi.

  2. petrph napsal:

    Díky za zajímavě podané téma – i vysvětlení. I když to asi nebude úplné – a je nutné jít v úvaze ještě hllouběji. Totiž, jak znám ve svém okolí řadu lidí kteří (ze svého mála) posílají peníze na charitu – nikdo z nich si ani ty poslané peníze na charitu z daní neodepisuje – ani je to nenapadne,.. (ani to minimum co naše daňové předpisy povolují).
    Tož, i tyto nuance je nutné brát při srovnávání se západním světem. Protože, samozřejmě že podporovat charitu tím že si to člověk odepíše z daní je snadnější..Btw, i to je asi součástí té finanční gramotnosti,jak se ani na naších školách nevyučuje –

    Takže, držím palce do dalších článků

  3. sundialer napsal:

    Částka 4700 Kč představuje méně než dvojnásobek částky 2777 Kč, tedy nikoli „téměř třiapůlkrát více“ jak uvádíte. Ale to je dost velký rozdíl.
    Navíc předpokládám, že v celkové sumě nejsou zahrnuty dary, které dárce nikde neuvádí, protože je prostě neposkytuje kvůli daňovým odpisům (tu i onde). A v této kategorii si předpokládám Češi nevedou vůbec špatně (žádné důkazy pro to ovšem nemám).

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama