ANALÝZA. Ukrajinští vojáci v ruských zbraních nacházejí i české součástky. Jak se tam dostávají, když přímý export zboží umožňujícího i vojenské užití je zakázaný a porušování zákazu je trestným činem? Navenek legálně – přes třetí země. Jev připomíná variaci na komunistickou tezi o tom, že kapitalisti prodají nepřátelům i provaz, na němž pak budou sami viset.

„Česká stopa v ruských zbraních? Je nepřijatelné, aby IT vybavení od české firmy Discomp končilo přes turecké překupníky v ruských dronech. Zisk nesmí stát nad životy Ukrajinců. FAÚ a NCOZ musí okamžitě konat a MPO tvrdě zpřísnit kontroly konečných uživatelů!“ zlobil se nedávno na síti X pirátský poslanec a někdejší ministr Fialovy vlády Ivan Bartoš.

1/5 Česká stopa v ruských zbraních? Je nepřijatelné, aby IT vybavení od české firmy Discomp končilo přes turecké překupníky v ruských dronech. Zisk nesmí stát nad životy Ukrajinců. FAÚ a NCOZ musí okamžitě konat a MPO tvrdě zpřísnit kontroly konečných uživatelů! 🇺🇦🇨🇿

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) March 4, 2026

Na Bartošova slova reagoval Čech, který bojoval na Ukrajině a kvůli vážnému zranění přišel o nohu, na X vystupuje pod pseudonymem Cohen the Barbarian.

„Dovolili jste, aby český vývoz do Bananistánů vzrostl pětisetnásobně a teď děláte, jako by to pro vás byla novinka…“ reagoval – jak o sobě na X sám píše – „veterán mnoha válek a bitev, jehož ta poslední, bitva u Bachmutu, dostala na invalidní vozík“.

Data ČSÚ (v grafice níže) ukazují, že pokud jde o skokový nárůst českého exportu do zemí blízkých Rusku jak geograficky, tak ekonomicky a politicky, má pravdu.

Hledání české cesty

Jak je patrné z grafů výše, nezpochybnitelnou jedničkou, tedy zemí, kam se český export v posledních letech výrazně přesměroval, je v regionu Kyrgyzstán.

Je zde zjevný dramatický růst od roku 2022, pravděpodobně ovlivněný právě reexportem zboží do Ruska. Objem vývozu se v roce 2024 zvýšil více než dvacetinásobně oproti roku 2020, s důrazem na elektroniku a vozidla.

Zajímavý trend, byť ve výrazně nižších objemech, ukazuje Gruzie: téměř čtyřnásobný nárůst od roku 2020.

Export do Ázerbájdžánu vykazuje stabilní spíše pozvolný růst, především díky dodávkám strojů, vozidel a skla. Od roku 2022 se objem exportu zdvojnásobil.

Vývoz do Kazachstánu v posledních letech kolísal. I zde jde o zdvojnásobení objemu vývozu za posledních pět let. Potenciální reexport usnadňuje i společný 7600 kilometrů dlouhá hranice s Ruskem.

Významným partnerem českých firem je Turecko. Růst je konzistentní i díky silným vazbám v automotive a strojírenství.

Turecko se ale zároveň nijak netají svým pragmatismem, kdy na jednu stranu podporuje územní celistvost Ukrajiny a turecké bezpilotní letouny Bayraktar se na čas staly symbolem ukrajinského obrany, zároveň ale obchází ekonomické sankce proti Rusku, se kterým čile obchoduje.

Před obcházením sankcí proti Rusku varuje mimo jiné i česká civilní kontrarozvědka, i Bezpečnostní informační služba.

„Navzdory válečnému tažení Ruska proti Ukrajině, potažmo EU a NATO, se některé české firmy nadále snaží hledat cesty, jak do Ruska dodat sankcionované zboží. Dodávky se k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes členské země Eurasijské hospodářské unie, případně přes Čínu,“ shrnuje BIS.

O reexportu nic nevíme

Ruské podniky historicky patřily k významným odběratelům výrobků z Česka. I proto české firmy v posledních letech po výpadku ruského trhu, kvůli ruské agresi proti Ukrajině, přirozeně hledají alternativní odbyt běžného (nesankciovaného) zboží.

Vývozem přes bývalé sovětské republiky ale některé z nich také vědomě obcházejí i sankce. Oficiálně firmy o reexportu neví, řeší jen prvního legálního odběratele.

Proces skrytého vývozu je poměrně snadný a využívají jej i vývozci z dalších evropských zemí (mimochodem sankce proti Rusku přijalo jen 45 států světa): zboží podléhající sankcím se vyveze do „bezpečné“ třetí země, nejčastěji jde o státy střední Asie a o Turecko, odkud putuje dál k ruským překupníkům.

„Registrujeme snahy některých tuzemských firem dostat do Ruské federace sankcionované zboží,“ konstatoval v poslední výroční zprávě BIS její ředitel Michal Koudelka.

Příkladem mohou být právě některé součástky využívané v ruských dronech, ale i celé stroje, jako jsou soustruhy, či i pro válečné účely nezbytná kuličková či válečková ložiska.