Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Jeden z íránských bojových dronů na přehlídce v Teheránu. Foto: Profimedia
,

Na ukrajinské válce dronů vydělává Turecko a Írán. Další bojiště může být Střední Asie

Válka na Ukrajině se zapíše do historie i kvůli masivnímu nasazení dronů. To se přitom netýká jen vojenských akcí, ale také útoků proti civilním cílům. Na Ukrajině proti sobě válčí bezpilotní letouny z Turecka a Íránu a obě země na této relativně levné a přitom účinné vojenské technice dobře vydělávají. Objednávky se jim nyní hrnou ze Střední Asie i Afriky.

Rusové začali drony více používat až v aktuální fázi války. Na Kyjev a další města vzdálená od hlavní fronty Rusko útočí především íránskými drony Šáhid-136, které ale vydává za „vlastní“.

Jak ukázaly trosky dronů sestřelených na ukrajinském území, Moskva íránské drony takzvaně přeštítkovává a přejmenovává je na Geraň-2. Se zakrýváním skutečného původu vojenské techniky mají Rusové koneckonců zkušenost už z nedávného zapojení v konfliktu v Libyi.

Tam v roce 2020 podpořili vzbouřeneckou Libyjskou národní armádu generála Haftara několika stíhacími letouny Mig-29. U stíhaček ale zakryli výsostné znaky, aby nebylo jasné, odkud pocházejí. Podobnou taktiku teď používají i na Ukrajině.

Výpomoc pod sankcemi

Rusko kromě dronů vlastní výroby Lancet, nakoupilo bezpilotní letouny z Číny a z Íránu. Zatímco největší čínský výrobce komerčních dronů DJI v dubnu oznámil, že pozastavuje obchodní aktivity jak v Rusku, tak na Ukrajině, Íránci Moskvě první zásilku bojových dronů měli podle blízkovýchodních médií dodat v srpnu.

Podle dostupných analýz ale právě zakrývání původu dronů a délka výcviku jejich operátorů způsobily, že k masovějšímu nasazení íránských dronů došlo až v této fázi konfliktu. Írán oficiálně prodej dronů Rusům popírá.

Nabízí se otázka, jak se vůbec íránské zbraně do Ruska dostaly, když jsou na obě tyto země uvaleny mezinárodní sankce. Faktem je, že embargo OSN na nákup i vývoz zbraní skončilo pro Írán v říjnu 2020. V květnu letošního roku navíc Írán otevřel továrnu v tádžickém Dušanbe, kde začal vyrábět bojové drony Ababil-2. Tádžikistán je členskou zemí Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, bezpečnostního uskupení sdružujícího šest zemí bývalého Sovětského svazu, včetně Ruska. Obchody s vojenskou technikou mezi těmito zeměmi tedy Moskvě nic nekomplikuje.

Spojené státy tento týden oznámily, že se budou snažit dovoz íránských dronů do Ruska ztížit, ať už prostřednictvím sankcí nebo embarga. Zda to vzájemné rusko-íránské obchody skutečně může zastavit, je nejisté. Rusové mají zájem nejen o drony, ale také o náboje a granáty, které se vyrábějí v íránských továrnách. Íránci by zase stáli o ruské stíhací stroje Su-35. Zájem obou zemí pod sankcemi na vzájemné „výpomoci“ je tedy zřejmý.

Globální trh s drony

Moskva je přitom pro Teherán jen jedním z potenciálních odbytišť. Íránské drony nakupují podle bezpečnostních expertů nejen země na Blízkém východě, ale zakázky má Írán také z Afriky a Jižní Ameriky. „Írán se postupně stává ve vývozu dronů globálním hráčem,“ řekl pro deník New York Times bezpečnostní analytik sídlící v Jeruzalémě Seth Frantzman.

Podle něj jsou nejmodernější íránské bezpilotní letouny oblíbené pro relativně nízkou cenu (cena za kus se pohybuje mezi 5-10 tisíci dolary), rychlost kolem 200 kilometrů v hodině a schopnost nést řízené střely. „Fakt, že novější typy dronů, jako třeba Mohajer-6, jsou nyní vidět například v zemích afrického rohu, dokazuje, že mají potenciál, zejména pro chudší země,“ řekl New York Times Frantzman.

Írán začal drony vyrábět už v polovině 80. let, kdy se je snažil využít ve válce s Irákem. První známky toho, že začal po zrušení embarga OSN s drony úspěšně obchodovat, se podle západních diplomatů objevily v srpnu loňského roku. Z fotografií pořízených na etiopské vojenské základně při návštěvě premiéra Abiy Ahmeda detektivové zjistili, že na ploše stojí Mohajer-6 vyzbrojený raketami země-vzduch.

Stejný model dronu pak izraelští odborníci detekovali také ve Venezuele. Ta od Íránu nakupovala už starší typy dronů Mohajer-2. Když bylo na vývoz íránských zbraní uvaleno v roce 2007 embargo, měla podle listu NY Times drony sestavit venezuelská státní zbrojní společnost CAVIM. Američané na ni v roce 2013 uvalili sankce. Letos v červenci drony sestavené z montážních sad Mohajer-2 vybavené íránskými řízenými střelami veřejně prezentoval venezuelský prezident Maduro.

Stroj, co doletí do Izraele

Vývoz dronů do Etiopie a Venezuely pak na YouTube potvrdil také vojenský analytik s vazbami na íránské Revoluční gardy Hossein Dalirian. Podle něj Írán dosáhl masové výroby jak vojenských, tak sebevražedných dronů.

„Některé země byly z dronů nadšené, protože jsou značně efektivní. Írán v posledních letech vyváží drony jako Nový Mohajer-2 (M2-N) a Mohajer-6 (M6) a dokonce Ababil (AB-2),“ tvrdil Dalirian. Nemluvil pouze o Etiopii a Venzuele, ale nepřímo potvrdil prodej íránských dronů i do dalších zemí. Online detektivové například už dříve detekovali model Ababil v Súdánu.

Rozmach výroby čím dál sofistikovanějších dronů a prohlubující se strategický vliv Íránu s nelibostí sleduje Izrael, který je s Teheránem léta v nevyhlášené válce, ale také třeba Saudská Arábie či Spojené arabské emiráty. Izraelští a američtí vojáci byli donedávna jediní, kdo měli s útoky íránských dronů přímou zkušenost. I to je důvod, proč s obranou proti útokům íránských bezpilotních letounů radí teď Ukrajincům odborníci z Izraele.

Irán se ani netají tím, že Izrael je dlouhodobě jedním z jeho cílů. V září měl velitel pozemních sil íránské armády generál Kioumars Heydari ve vysílání státní televize prohlásit, že Íránci vyvinuli dron s dlouhým doletem navržený speciálně pro zacílení izraelských měst Tel Avivu a Haify. Další možné útoky na izraelská území za použití íránských dronů by mohly přijít ze severu od libanonského hnutí Hizballáh.

Střední Asie jako příští bojiště

Na dronech v posledních letech vydělává nejen Írán, ale také Turecko. To svými stroji Bayraktar TB2 zásadně pomohlo Ukrajincům zejména v počátku konfliktu, kdy se snažili dát dohromady útočné i obranné vojenské systémy a čekali na zbraně ze spřátelených zemí.

Turci dodali Ukrajincům kolem dvou desítek dronů ještě před vypuknutím války, společně jednali také o pobočce turecké zbrojovky Baykar Makina přímo na ukrajinském území. Bayraktary používá ukrajinská armáda i nadále. Není zdaleka jediná.

Turecké bezpilotní letouny na sebe „upozornily“ už během nedávného konfliktu v Náhorním Karabachu, kde do značné míry pomohly k vítězství Ázerbájdžánu. V posledních týdnech se podobný scénář opakuje také v příhraniční oblasti mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem.

Tyto středoasijské země bojují o sporné příhraniční území. Lokální konflikt si podle serveru Al-Monitor vyžádal od poloviny září už téměř stovku obětí. Kyrgyzstán koupil od Turecka bezpilotní letouny Bayraktar TB2 už v loňském roce a podle analytiků mu v bojích zásadně pomohly.

Otázkou zůstává, co se teď v oblasti stane poté, co v Tádžikistánu otevřeli svou továrnu na drony Ababil-2 Íránci. Dá se předpokládat, že síly obou znesvářených zemí budou vyrovnanější a není vyloučené, že válka turecko-íránských dronů se tak kromě Ukrajiny rozhoří také ve Střední Asii.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

3 komentáře

  1. Miroslav napsal:

    A na tom ostatním vojenském ARZENÁLU,.. vydělává USA.

  2. ivan napsal:

    Na této válce vydělává nejvíce USA a to nejen zbrojením ale i ekonomickou devastací celé EU. Hlavně, že se nebojuje přímo v USA, jinak je potřeba válku prodlužovat co nejdéle. Za ty peníze to stojí.

    • NM napsal:

      To je jednoduché, stačí když rusáci odtáhnou z Ukrajiny a bude po válce. Nebo je Putin taky agent USA?

Přidávání komentářů není povoleno