Diskuse k aktuální situaci na Ukrajině se v Čínské lidové republice odehrává přinejmenším ve třech rovinách. První je oficiální postoj nejvyšší čínské diplomacie v čele s Ministerstvem zahraničních věcí, delegáty ČLR v OSN a samotným generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Druhou je obraz vytvářený čínskými médii, která cílí jak na domácí, tak i na zahraniční publikum. Třetí jsou pak vyjádření samotných Číňanů na sociálních sítích, jejichž autenticita ovšem naráží na mantinely cenzury a zásahy ze strany státu, píše sinolog a spolupracovník projektu Sinopsis David Gardáš.

Před samotnou ruskou invazí na Ukrajinu se diplomatický tón Číny nesl ve značně proruském, či přesněji protiamerickém duchu. Mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin týden před invazí prohlašoval, že i přes masivní shromáždění ruské armády u ukrajinských hranic Spojené státy „přehánějí hrozbu války a vytvářejí atmosféru napětí“, přičemž dosavadní vývoj označil za „selhání západní propagandy“ a „šíření dezinformací“. Pro podložení jeho slov tehdy dobře posloužila i vyjádření českého prezidenta Miloše Zemana, který razil v podstatě identickou linii.

Diplomatický doublespeak

Od okamžiku, kdy prezident Putin zahájil válečné tažení, eufemisticky označované za „speciální vojenskou operaci“, začal postoj Pekingu balancovat mezi podporou Ruské federace jako významného ideologického a geostrategického spojence na jedné straně a snahou nepopudit Ukrajinu, která má nyní významnou podporu Evropské unie, Spojených států a většiny demokratických zemí světa. Tuto rozpolcenost ostatně dosvědčuje i hovor mezi Putinem a Si Ťin-pchingem z pátku 25. února. Z něj vyplývá, že i přes náznaky podpory Moskvě klade Peking důraz na vyjednávání a deeskalaci konfliktu, přičemž odmítá „studenoválečnou mentalitu“ reprezentovanou Západem.

Samostatnou kapitolu pak tvoří kritické komentáře na adresu Tchaj-wanu, který čínská diplomacie razantně odmítá srovnávat s Ukrajinou, jelikož by tím byla „vzbouřenecká provincie“ stavěna do pozice suverénní země. Na odlišnosti své země od Ukrajiny poukazuje i samotná tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen, která uvádí rozdílné geostrategické faktory, geografii a význam Tchaj-wanu v mezinárodních dodavatelských řetězcích. Přesto lze vypozorovat jisté paralely v tom, že i zde výrazně menší demokratická země dlouhodobě čelí hrozbě invaze ze strany velmoci, která tak ve svých očích pouze prosazuje svou legitimní sféru vlivu.

Malování mediálního obrazu

O něco přímočařeji ukrajinskou krizi reflektují čínská média. Vzhledem k tomu, že v Číně de facto neexistuje nezávislá žurnalistika, mediální narativ pochopitelně do značné míry kopíruje linku vytyčenou ústředními státními a stranickými orgány. Vhled do pozadí mechanismů formujících veřejné mínění v Číně přinesl Weibo účet Horizon News (世面 – pobočka mediální platformy Beijing News), který pravděpodobně omylem zveřejnil interní pokyny redakce pro striktní podporu ruského narativu a potlačování prozápadních komentářů.

Intence čínských médií lze vystopovat i v jiných vyjádřeních. 25. února přinesla čínská státní televize CCTV zprávu o projevu Zelenského, kterou titulkovala slovy „Ukrajinský prezident tvrdí, že Západ to s Ukrajinou vzdal,“ s cílem vykreslit USA a EU jako nedůvěryhodné. Tuto zprávu převzaly Global Times a účty na Weibo, čínské mikroblogovací sociální síti. Narazit lze i na poněkud bizarní komentáře, které úpadek Ukrajiny dávají za vinu její závislosti nejprve na Sovětském svazu a následně na Západu. Autor textu přitom vyzdvihuje „prozřetelnost“ a „moudrá rozhodnutí“ Mao Ce-tunga, díky jehož důrazu na čínskou soběstačnost a vývoj atomových zbraní v šedesátých letech se Čína nyní nemusí potýkat s podobnými problémy.

Specifickou roli hrají anglickojazyčná čínská média, jako například výše zmiňované Global Times. Ta ve většině případů házejí vinu za celý konflikt na Spojené státy, které podle autorů měly prosazováním svých mocenských zájmů a snahou o rozšíření NATO na území Ukrajiny přilévat olej do ohně a současně z konfliktu nyní profitovat. Pochopitelně přitom zamlčují skutečnost, že invaze je vedena Ruskem, případně roli Moskvy rovnou otáčejí o 180 stupňů:

„Rusko současnou válku na Ukrajině nezahájilo. Rusko ukončuje osmiletou válku, kterou vyvolal prozápadní ukrajinský režim v roce 2014, kdy se Donbas odpojil a odmítl akceptovat porušení ukrajinské ústavy v podobě státního převratu sponzorovaného Bruselem a Washingtonem.“

Svoboda slova lapená do čínských sociálních sítí

Situace na Ukrajině je výrazně reflektována i na čínských sociálních sítích. Převažujícím sentimentem u čínských netizenů (internetových uživatelů) je příklon k Putinovi a ospravedlňování jeho vojenského tažení. Podle jedné z anket na platformě Weibo více než polovina (52 %) čínských uživatelů podporuje „ruskou obranu vlastních národních zájmů“, necelých 16 % se staví „proti narušení suverenity jiné země ruskou invazí“ a zbývající třetina na tuto záležitost nemá názor. Ruku v ruce s těmito statistikami jde úspěch překladu Putinova projevu ospravedlňujícího jeho „speciální vojenskou operaci“, který se stal nečekaně virálním. Podle New York Times získal hashtag #putin10000wordsspeechfulltext na Weibo během 24 hodin 1,1 miliardy zobrazení.

Živelná vyjádření čínských netizenů však mají i nezamýšlené konsekvence. Od konce února probíhá evakuace čínských krajanů z Ukrajiny (s odkazem na ukrajinská média se objevila i zpráva o úmrtí čtyř čínských studentů při ostřelování Charkova, tu však Global Times vyvracejí jako “fake news”). Někteří z evakuovaných si v této souvislosti stěžovali, že nezřízené komentáře na čínských sociálních sítích podporující Putina či válku jako takovou, případně sexistické poznámky o poskytování azylu „ukrajinským kráskám“, jim momentálně dost znesnadňují život v zemi. Někteří prý dokonce raději předstírali, že jsou Japonci, aby se vyhnuli hněvu Ukrajinců a případným konfliktům s nimi.

Celkovou autenticitu čínských komentářů na internetu však kromě pochopitelné autocenzury nabourávají také zdokumentované cenzorské zásahy. Příkladem může být vyjádření pětice čínských profesorů z univerzit napříč Čínou, kteří se společně postavili proti ruské invazi. Jejich obsáhlý komentář byl pár hodin po zveřejnění na platformě WeChat zcenzurován, podobně jako další zprávy na sociálních sítích vybočující ze státem prosazovaného narativu. Široké využití čínské propagandy a cenzury tak pomáhá Pekingu chránit se před domácím odporem proti podpoře Putina, a současně zanechává svým občanům zkreslenou, falešnou verzi událostí. Objevují se názory, že spolu s vývojem čínského mediálního pokrytí situace na Ukrajině se mohou rozvolnit i debaty veřejnosti. Už nyní je však jisté, že se nadále budou muset držet v mezích vytyčených shora.