Mikael Karlsson / Alamy / Profimedia,

Tradiční rodina versus „homosexuální lobby“. Co spojuje ultrakonzervativce po celém světě

V roce 2013 se spojili ultrakonzervativní aktivisté a odpůrci potratů z USA i Evropy a sepsali manifest Návrat k přirozenému řádu: Agenda pro Evropu. Vytvořili i stejnojmenný web a začali pořádat konference a vzájemně se utvrzovat ve svém pohledu na svět. To, co se zpočátku zdálo jen jako další místo, kde kde lze na dálku sdílet svou jedinou pravdu a přesvědčení, postupem času nabralo zcela jiný směr.

Lidé, jejichž hlavním spojujícím prvkem je silná konzervativní ideologie, se celosvětově setkávají na velkých kongresech v hlavních městech Evropy i světa a úspěšně lobbují za přijímání konzervativních zákonů proti potratům či proti jakýmkoli ústupkům nároků gayů a leseb.

Jde o pozoruhodný mix osob, politických stran a organizací. Ať už jde o zástupce ruské pravoslavné církve, konzervativních think-tanků, křesťanských fundamentalistů, protipotratových hnutí, nebo o populistické politiky či krajní pravici. Neformálně je zaštiťuje právě platforma Agenda Europe.

Jejím aktivitám a stoupencům je připisován vznik konkrétních zákonů a restrikcí, jakým je třeba zákaz potratů v Polsku z roku 2016 (nové vládní aktivity v přitvrzení proti potratům sledujeme v Polsku v těchto dnech) či o rok dříve odmítnutí sňatků gayů v referendu ve Slovinsku i v dalších zemích – Slovensku, Chorvatsku či Rumunsku. Své následovníky mají témata a zájmy Agendy Europe i v Česku.

Existuje řada indicií, že projekt je spolufinancován z Ruska, má zdůrazňovat dekadenci Západu, zpochybňovat a rozleptávat liberální demokracii.

Experti českých i zahraničních tajných služeb popisují právě to, že důraz na zkaženost západních demokracií, opouštění tradičních křesťanských hodnot a zveličování „agresivní homosexuální propagandy“ jsou jedněmi z oblíbených témat ruské propagandy. Cílem je zdůrazňovat odlišné pohledy na svět a dále rozdělovat společnost.

Když menšina utlačuje většinu

I v Česku je řada think-tanků i ultrakonzervativně katolicky orientovaných neziskových organizací, které zdůrazňují tradiční křesťanské hodnoty, tradiční rodinu, odpor k antikoncepci a k potratům.

Opřít se mohou mimo jiné o názory některých vlivných českých duchovních. Známé je kázání probošta kapituly Všech svatých na Pražském hradě Petra Piťhy z 28. září 2018. V něm se emotivně zaměřil na takzvanou Istanbulskou úmluvu, mezinárodní dohodu upravující prevenci domácího násilí. Piťha dokumentu ale četl jako ohrožení tradiční rodiny.

„Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány, bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění. Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno. O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně a potažmo mu nebudete moci dát ani jméno,“ kázal Piťha.

Jeho slova vyvolala pozornost, ale i odpor a nevoli. Kardinála Dominik Duka se však za Piťhu postavil, i když sám uznal, že „v Istanbulské úmluvě není, že si dítě bude samo vybírat pohlaví“.

Ve svém loňském rozhovoru pro HlídacíPes.org Duka mluvil i o tom, že konzervativní hodnoty jsou (nejen) v Česku pod tlakem a že tu „menšina ve jménu liberální demokracie utlačuje většinu“.

Na samotné existenci podobných názorů (pokud tedy nevycházejí z nesmyslných interpretací jako v případě Istanbulské úmluvy), katolickém pohledu na svět, v konzervatismu a hájení tradiční rodiny není samo o sobě nic odsouzeníhodného. Je také docela možné, že bujení (ultra)konzervativních stran i názorů prakticky v celé Evropě je dílem souhry okolností, například obav z uprchlíků, z islamizace, multikulturalismu, a tak i poptávky části veřejnosti po podobně smýšlejících politicích. Na druhé straně si zjevné posilování tohoto názorového proudu zasluhuje pozornost.

I s ohledem na to, jak často je za vzor strážce tradičních hodnot označováno Rusko, a osobně prezident Vladimir Putin, jak zdůrazňování dekadence Západu pomáhá dále rozdělovat společnost. A také s ohledem na fakt, že je to právě Rusko, kdo tyto stejně smýšlející skupiny finančně podporuje a pomáhá koordinovat.

Setkání s Babišem

O myšlenkovém obsahu Agendy Europe se lze leccos dozvědět na „blogu“ na adrese agendaeurope.wordpress.com. Kromě textů o tom, jak „gay mafie“ ovlivňuje soudy, nebo jak za vzestupem hnutí na podporu gayů a leseb stojí peníze konkrétních miliardářů, nabízí i rozcestník na doporučené weby z celého světa. Nechybí ani vybrané organizace z České republiky.

Celkem jich je uvedeno pět. HlídacíPes.org všechny oslovil s dotazem, zda a případně jak jsou s platformou Agenda Europe propojeni (odkazy ovšem doprovází upozornění, že jde o doporučení a vyjádření podpory činnosti konkrétních organizací, nikoli o důkaz členství v platformě Agenda Europe).

Prvním z nich je Hnutí Pro život ČR. To se prezentuje jako organizace pomáhající nečekaně těhotným a „obnovující společenský respekt k nenarozeným dětem“. Podle jeho předsedy Radima Ucháče s platformou Agenda Europe“ jeho hnutí „nemá žádné organizační, ekonomické, personální či jiné vazby“.

„Pokud můžeme z veřejně dostupných zdrojů posoudit, nevíme o tom, že by existoval nějaký projekt Agenda Europe v České republice. Těší nás ale, když naši organizaci kdokoli doporučí,“ dodal Ucháč.

„Obecně považujeme za zdravý projev občanské společnosti, když podobně smýšlející subjekty navzájem spolupracují – a to bez ohledu na to, zda se jedná o extrémní levici, pravici, liberály či patrioty. Podobně i my sdílíme naše zkušenosti přímo s jednotlivými organizacemi v zahraničí a nepotřebujeme k tomu nějaké platformy,“ konstatuje Ucháč.

Se zástupci Hnutí pro život, které dlouhodobě vede kampaň proti potratům, se vloni v červenci oficiálně sešel i premiér Andrej Babiš.

„Tahle neziskovka je dost akční, nemá ani korunu od státu ani od municipalit, má 15 000 podporovatelů, financuje se z darů a přišli s plánem, jak zvýšit porodnost. To samozřejmě vítám,“ sdělil poté Babiš na svém Twitteru.

Bezprostředně po této schůzce přišel také s návrhem (postupem času již zapomenutým) podpořit finančně rodiny se třemi a více dětmi tím, že by jim stát vyplácel příspěvek na větší auto.

V hnutí ANO se důrazem na tradiční rodinu silně profiluje poslanec Aleš Juchelka, který je i předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny a netají se obdivem k tomu, jak k tématu tradiční rodiny přistupují třeba v Polsku.

Jeho poslaneckou asistentkou je tisková mluvčí Hnutí pro život Zdeňka Rybová. Právě Juchelka vloni v červenci Babiše k schůzce přesvědčil Babiše ke schůzce se zástupci ultrakonzervativního Hnutí.

Kliniky umělého oplodnění

Téma ochrany tradiční rodiny si oblíbila řada politiků v Česku i v zahraničí. Kupříkladu maďarský premiér Viktor Orbán vloni oznámil sérii daňových a finančních benefitů na podporu rodin, včetně bezúročné půjčky ve výši deset milionů forintů (785 000 korun) manželským párům, pokud je ženě nejvýše čtyřicet let.

Vloni v září Orbán uspořádal v Budapešti konferenci o rodině a o demografii, na níž přijel i český premiér Andrej Babiš.  Ten ve svém projevu řekl, že „dobrý stát se pozná podle toho, že jeho populace se zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí“ a vyslovil se pro podporu zejména rodin s alespoň třemi dětmi.

Babiš se v podpoře porodnosti angažuje i podnikatelsky. Prostřednictvím Hartenberg Holding, respektive společnosti SynBiol (vložené do svěřenského fondu AB Private Trust I, kde je Babiš jedinou obmyšlenou osobou) od roku 2014, kdy již byl v politice jako ministr financí, vlastní zdravotnickou skupinu FutureLife a s ní i řadu zavedených reprodukčních klinik.

V Česku je tato skupina jedničkou, v oboru má takřka poloviční podíl. Úspěšně působí i v zahraničí, v sedmi evropských zemích (mimo jiné na Slovensku, v Polsku, v Irsku či v Británii). Celkem má – podle vlastních údajů Hartenbergu – 29 klinik poskytujících více než 29 tisíc léčebných cyklů ročně.

Ale zpět k seznamu českých neziskovek ze stránek Agendy Europe. Pojem Agenda Europe prý nic neříká ani druhé uvedené organizaci, české větvi mezinárodní křesťanské organizace Liga pár páru v ČR.

„Zmíněnou organizaci vůbec neznám, musela jsem si ji vyhledat na internetu. Za necelé tři roky, co jsem předsedkyní spolku LPP ČR jsem s nimi nikdy nebyla v kontaktu. Netuším ani, jak jsme si zasloužili to, že nás doporučují na svých stránkách,“ říká předsedkyně Jitka Nováková.

Zajímavá je ale reakce Národního centra pro rodinu, neziskové organizace, která má za cíl „podporovat a iniciovat prorodinné aktivity v naší zemi, přinášet zahraniční zkušenosti v oblasti rodinné politiky i konkrétní nabídky pro rodiny“.

Centrum založila už v roce 1996 Česká biskupská konference a jeho ředitelka Marie Oujezdská si vybavuje, že „před lety jsem byla v mailové rozesílce této Agendy“.

Ruský občan Parfentjev

Jak dodává, v rámci vzájemné korespondence kritizovala zjevné proruské zaměření této platformy. „Nelíbilo se mi glorifikování Putina za to, že se údajně zastává tzv. tradiční rodiny. Tím jsem upadla v nemilost a po čase jsem zjistila, že mi už od nich nedocházejí maily,“ vysvětluje s tím, že na jakémkoli členství v takové platformě zájem nemá.

„Připomněla jsem v korespondenci známou taktiku totalitního SSSR i našich komunistů, kteří hledají všemi možnými způsoby přívržence. Tehdy mi velmi rychle a velmi obšírně odpověděl jistý Pavel Parfentjev. Až jsem se divila, kde na to bere tolik času… Samozřejmě mi můj postřeh vyvracel. Nezájem Ruské vlády o opravdové potřeby rodiny mi ale potvrdily i ruské rodiny přítomné na Světovém setkání rodin v Dublinu,“ popisuje Marie Oujezdská.

I když Agendu Europe žádného oficiálního mluvčího nemá, zmíněný ruský občan Pavel Parfentjev , byl už před časem určen emisarem Světového kongresu rodin pro komunikaci s evropskými institucemi. 

Prezentuje se jako nezávislý expert na problematiku rodin, generální ředitel ruské organizace FamilyPolicy sdružující ruské aktivisty „za práva rodin“. HlídacíPes.org na kontaktní e-mailovou adresu FamilyPolicy.ru zaslal sérii dotazů k fungování Světového kongresu rodin, propojení s Agendou Europe i případné spolupráci s jednotlivci či organizacemi z Česka. Odpovědi do termínu vydání tohoto textu nedorazily.

Čtvrtou českou organizací z pětimístného seznamu uvedeného na stránkách Agenda Europe je Res Claritatis, spolek vydávající čtrnáctideník RC Monitor s s podtitulem Svět katolickýma očima.

Res Claritatis se v sekci „o nás“ popisuje jako spolek, „jehož účelem je kulturní a vzdělávací činnost zaměřená na prevenci náboženské nesnášenlivosti široké veřejnosti se zvláštním zaměřením na mládež“.

„Náš spolek neeviduje žádnou aktivní platformu tzv. Agendy Europe v ČR, proto spolupráce neexistuje. Se Světovým kongresem rodin žádnou spolupráci také nemáme, ale když vydají zajímavou tiskovou zprávu apod., rádi ji otiskneme,“ říká šéfredaktorka RC Monitor Zdeňka Rybová. „Těší nás ale, pokud se spojují projekty, organizace a záměry, které mají podobné cíle a dokážou se tak potkat subjekty z mnoha stran a řady názorových proudů,“ dodává.

Pátá z organizací, CENAP
Centrum naděje a pomoci, které nabízí „sociální a zdravotní poradenství a pomoc v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím, rodičovstvím“, na dotaz HlídacíPes.org nereagovala.

Heterosexuální bílí muži

Pokud by tvůrci stránek Agenda Europe uvažovali o aktualizaci odkazů, v Česku je v souvislosti s jim blízkými tématy slyšet v poslední době zejména o Alianci pro rodinu. Vloni v listopadu zaujal výrok její předsedkyně Jany Jochové, kterou poněkud zaskočil novinářský dotaz, co by dělala, kdyby jí její syn oznámil, že je homosexuál.

„Bylo by mi milejší, kdyby můj syn raději zůstal sám, než aby žil v homosexuálním partnerství,“ řekla v pořadu Rozstřel na iDnes. „Kdyby mi to oznámil ve dvanácti, tak bych se to snažila řešit,“ dodala bez vysvětlení jak. Podle Jochové je dnes manželství jako svazek muže a ženy dnes ohroženo „i díky aktivistům LGBT komunity, kteří říkají, že chtějí manželství pro všechny“.

Bez zajímavosti není, že podobně jako texty na stránkách Agenda Europe, i Aliance pro rodinu naznačuje spiknutí soudců v zájmu homosexuální lobby.

Aktivní je i spolek Tradiční rodina. Jeho předsedkyní je Ivana Schneiderová, členka SPD, která byla velmi aktivní na dezinformační scéně zejména v souvislosti s Istanbulskou úmluvou.

„Je to genocida rodiny, genocida dětí, mužů i žen, otců i matek. Kdo souhlasí s ratifikací, souhlasí s genocidou svého národa. Kdo podporuje ratifikaci, souhlasí s obchodem s bílým masem,“ prohlásila například Schneiderová, když v listopadu 2018 přinesla na Petiční výbor Poslanecké sněmovny arch s podpisy proti úmluvě.

Vliv na její boj za tradiční rodinu má pravděpodobně i její osobní zkušenost. S manželem sice vychovala čtyři děti, ale před několika lety se od něj dozvěděl, že je transgender a cítí být více ženou než mužem.

„Z manžela byla ve 45 letech ‚žena‘, která nevěděla, zda žít s chlapem, či ženou,“ přiznala Ivana Schneiderová, která se poté s manželem rozvedla.

O slovo se hlásí i „heterosexuální bílí muži“. Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže, alias vlastenců, národovců a příznivců takzvaných alternativních médií vloni uspořádalo své setkání na zámku Příčovy u Sedlčan.

Účastnily se jej persony (samy sebe označující za „osobnosti známé z knih a veřejných vystoupení“) typu Martin Konvička, Jaroslav Foldyna, Tomáš Vandas, Petr Žantovský, Ladislav Jakl, Michal Semín a další. Další setkání na zámku je v plánu na srpen 2020.

„V loňském roce proběhlo setkání klidně a pokojně, a byla pronesena řada zajímavých přednášek. Přesto byli účastníci obtěžováni skupinou homosexuálních aktivistů, kterým bylo pravděpodobně líto, že sexuální úchylky nejsou tématem setkání (v dobrém ani špatném),“ píší na webových stránkách „Vlasteneckého setkání“ organizátoři, kteří se chlubí tím, že záštitu již druhému ročníku dal prezident Miloš Zeman.

Ten se už počátkem loňského roku nechal slyšet, že pokud by dostal na stůl zákon umožňující manželství pro homosexuály, vetoval by jej.

Světový kongres rodin

Podobně smýšlející aktivisté a hnutí z celé Evropy se začali organizovat a pravidelně setkávat na mezinárodních fórech. V lednu 2013 se zástupci zhruba dvacítky protiinterupčních skupin z celé Evropy a z USA sešli v Londýně, následovaly výroční summity Agendy Europe v Mnichově, Dublinu či ve Varšavě.

Například na summitu v Mnichově v roce 2014 byl hlavním řečníkem Alexej Komov, ruský „pro-life“ aktivista z organizace CitizenGO a představitel Světového kongresu rodin. Přednášel o „ruském úspěchu se zákonem na ochranu dětí“ a o zákonu, kterým Rusko v roce 2013 zakázalo „gay propagandu“.

Komov má zároveň na starosti zahraniční vztahy ruské pravoslavné církve týkající se ochrany rodiny. V roce 2015 s ním přinesly rozhovor české Parlamentní listy. Vykládal v něm mimo jiné to, že zatímco se na Západě kostely přeměňují v mešity, v Rusku jsou kostely plné, že Západ páchá sebevraždu a ovládla ho neomarxistická revoluce a že západní elity jsou pod intenzivním vlivem LGBT lobby.

Světový kongres rodin (WCF), v němž se angažuje zmíněný Alexej Komov, je s Agendou Europe úzce propojen. Myšlenkově i personálně.

Kongres WCF se koná každoročně v různých koutech světa. V roce 1997 byl vůbec první kongres po vzniku WCF zorganizován v Praze, i když zde tehdy velkou pozornost nezískal, navštívilo jej asi 700 lidí. Třeba ve Varšavě o deset let později bylo návštěvníků 3 900. Kongres se konal i v Ženevě, Mexico City, Amsterdamu, Madridu, Sydney, v Budapešti a v Kišiněvě.

Mezi účastníky moldavského setkání v roce 2018 byl z Česka Michal Semín, ultrakonzervativní katolík, ředitel Institutu svatého Josefa a předseda Akce D.O.S.T. Na akci dorazili i Radim a Kateřina Ucháčovi z výše zmíněného Hnutí pro život.

Poslední Světový kongres rodin hostila vloni v březnu italská Verona. Akci zaštítil italský populista, předseda pravicové strany Liga a tehdejší vicepremiér Matteo Salvini, nechyběli na něm blízký spojenec Vladimira Putina – moldavský prezident Igor Dodon, maďarská ultrakonzervativní ministryně pro záležitosti rodiny Katalin Nováková či významný představitel ruské pravoslavné církve Dmitrij Smirnov.

Výmluvné je, jaké české weby se kongresu věnovaly: například Středoevropan neonacisty Filipa Vávry, ultrakonzervativní Protiproud, nebo web Naštvané matky.

Oficiálně Světový kongres rodin založil v roce 1997 americký protipotratový aktivista Allan Carlson a dva ruští akademici z Moskevské státní univerzity Anatolij Antonov a Viktor Medkov zaměření na studium rodiny.

Přítel Zemana i Klause

Setkání Světového kongresu rodin nemělo být v roce 2014 původně v Mnichově, nýbrž v Moskvě. Anexe Krymu plány změnila. Nicméně, jak popsal web Balkan Insight, financování akce tehdy přislíbili dva blízcí spojenci Vladimira Putina.

Prvním je Vladimir Jakunin, někdejší šéf ruských železnic, důstojník KGB a organizátor pravidelných konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Právě tam opakovaně jezdili čeští politici Václav Klaus i Miloš Zeman v roli prominentních řečníků.

Zemana Jakuninovi představil podnikatel a blízký Zemanův přítel Zdeněk Zbytek, někdejší důstojník socialistické armády, který v Rusku a východní Evropě podniká a má tam řadu kontaktů.

Z Václava Klause pak Jakunin v roce 2016 udělal člena dozorčí rady svého institutu Dialogue of Civilizations se sídlem v Berlíně.

Druhým investorem plánovaného kongresu měl být ruský byznysmen Konstatntin Malofejev, investiční bankéř s úzkou vazbou na pravoslavnou církev.

Ten figuruje na sankčním seznamu Evropské unie; v roce 2015 investigativní pořad Frontal 21 německé veřejnoprávní televize ZDF na základě tisíce uniklých e-mailů, které získal, informoval o tom, že Malofejev zprostředkovaně financuje demonstrace proti Západu a Severoatlantické alianci v Česku, na Slovensku, v Polsku nebo v Maďarsku.

Jedním z příjemců peněz měl být český proruský aktivista, a mimo jiné aktivní zakladatel a správce různých proruských stránek a skupin na Facebooku, Ladislav Kašuka.

Kdo to všechno platí?

Na to, že je platforma Agenda Europe problematický a netransparentní projekt, upozornilo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční právo (sdružuje členy 28 evropských národních parlamentů zabývající se podobnou tématikou, Česká republika mezi nimi není). To v roce 2018 vydalo publikaci, která se Agendě Europe a jejím aktivitám důkladně věnovala. 

V ní popisuje protipotratové iniciativy v Evropě, hnutí odmítající svazky párů stejného pohlaví, potraty i rozvody. V publikaci autoři přiznávají, že to, jak přesně je neformální uskupení Agenda Europe organizováno a financováno není zcela jasné. Existuje ale řada indicií – zejména na základě toho, kdo se účastní akcí pořádaných Agenda Europe.

Kupříkladu na summit v Londýně v roce 2013 dorazili lidé blízcí mexickému miliardáři Patricku Slim Domitovi, osobně byl přítomen arcivévoda Imre s arcivévodkyní Kathleen z Habsbursko-Lotrinské dynastie, blízký spolupracovník britsko-australského miliardáře Michaela Hintzeho či emisar ruského oligarchy Konstatina Malofjeva a stopy prý vedou i do Vatikánu.

Evropská hnutí typově odpovídající zájmům Agenda Europe však podle zjištění webu Open Democracy podporují i ultrakonzervativní kruhy v USA. V posledních deseti letech poslaly do Evropy údajně zhruba 50 milionů dolarů na lobbing spojený s tématy tradiční rodiny, odmítání potratů i LGBT komunity. Mělo jít i o lobbistické aktivity v České republice, v roce 2007 například u změn zákona o registrovaném partnerství.

Detailní toky peněz se prokazují obtížně, publikace Evropského parlamentního fóra alespoň popisuje ideologii s nimi spojenou: cílem platformy, je stručně řečeno „nastolení přirozeného pořádku“ v Evropě.

Dokumentuje i to, jak propojené ultrakonzervativní organizace v podstatě stejném duchu a podobnými slovy ve svých zemích upozorňují na to, že liberální demokracie je překonána, že je třeba vrátit se ke konzervativním křesťanským hodnotám, odmítat antikoncepci, práva LGBT komunity i ženskou emancipaci.

„Podle organizátorů summitu Agenda Europe v Dublinu v roce se síť skládá z přibližně 100–150 jednotlivců a nejméně padesáti evropských neziskových organizací zaměřených na podporu tradičních rodin, odpor k potratům, anti-LGBT hnutí a další nejméně ze třiceti evropských zemí,“ stojí v publikaci. Česká republika v textu nijak zmiňována není.

Webové stránky AgendaEurope.org se proti obsahu výše uvedené publikace vymezují, nenabízejí ale žádné další informace, ani kontaktní údaje. „Agenda Europe je neformální síť sloužící ke spolupráci mezi jednotlivci, neziskovými organizacemi a experty, kterým záleží na otázkách ochrany života, rodin a náboženské svobody,“ můžeme číst na webu.

Doména je registrována na Sophii Kuby, ředitelku strategických vztahů mezinárodní konzervativní křesťanské organizace Alliance Defending Freedom (Aliance na ochranu svobody) se sídlem ve Vídni. 

„Navzdory tomu, co se o nás píše v této publikaci, jsme neformální síť, nikoli organizace. Nemáme žádné vnější zdroje financování,“ čteme dále na webu, který nijak nevysvětluje to, že neformální neplacená síť dokáže zorganizovat a zaplatit opakovaně výroční setkání v hlavních městech Evropy i světa.

Je však pozoruhodné, jak se ultrakonzervativní myšlenky šíří v poslední době Evropou.

Ultrakonzervativci táhnou Evropou

Celosvětový ohlas mělo počátkem tohoto roku prohlášení více než stovky polských měst a pěti vojvodství, že jsou „LGBT free“ zónou. To znamená, že lesby a gayové nejsou vítaní, naopak. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost je silně konzervativní, a odpor k „homosexualismu“, zdůrazňování tradičních hodnot, podpora rodiny a katolicismus jsou jedněmi z jejích poznávacích prvků.

Není to v rámci Evropy zdaleka jediný silný hlas, který bojuje proti homosexuálním menšinám, sňatkům párů stejného pohlaví, ze „Západu importované LGBT ideologii“, ale i sexuální výchově, a který naopak vzývá křesťanskou tradici, rodinu a řád.

V Maďarsku vláda potlačuje vysokoškolské obory typu gender studies, prosadila škrty ve financování neziskových organizací zaměřených na práva žen, naopak podporuje uskupení prosazující hodnoty takzvané tradiční rodiny.

Když Alternativa pro Německo vstupovala v roce 2017 do parlamentu, zveřejnila svůj manifest, v němž slibuje „oddanost tradiční rodině“ v opozici k „ideologii genderu“ a zdůrazňuje, že zdravý demografický vývoj země má být zachován nikoli na základě „masové migrace“, ale díky existenci velkých rodin.

Německé tajné služby prověřují vazby AfD na Rusko, existuje podezření, že strana je z Ruska alespoň částečně financována. Představitelé strany také v průběhu předvolební kampaně v roce 2017 za ruské peníze, soukromým tryskáčem, letěli „na konzultace“ do Moskvy.

Německá média v té souvislosti popisovala, že Putinův režim dlouhodobě podporuje krajně pravicové, rasistické a xenofobní politické strany v Evropě. Tyto strany pak vystupují proti členství v Evropské unii, zpochybňují smysl NATO a často se orientují na Rusko.

Jako ultrakonzervativní se v Česku snaží profilovat i Tomio Okamura a jeho SPD. „Sluníčkáři nás obviňují z homofobie, přitom je jasné, že největší hrozbu pro homosexuály představuje islám. My si pouze myslíme, že privilegia a podporu státu má mít tradiční heterosexuální rodina (muž, žena, děti), která vychovává děti,“ nechává se v různých obměnách slyšet Okamura.

Dlouhodobou příchylnost k Rusku a zároveň odpor k homosexuálním menšinám (a řadě různých -ismů) vykazuje bývalý český prezident Václav Klaus. V silně konzervativních stopách kráčí i jeho syn Václav Klaus mladší.

Ten své nové straně Trikolóra dal ideologicky do vínku mimo jiné důraz na vlastenectví, odpor k posilování práv sexuálních menšin; naopak vzývá tradiční rodinu, i když mu pak lidé pravidelně na sociálních sítích připomínají, že on sám je už dvakrát rozvedený.


Projekt HlídacíPes.org zaměřený na fenomén tzv. Agenda Europe podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

11 komentářů

  1. „Tradiční rodina“ je popsána ve starověkých spisech tak dávných, že kdyby se jejich autoři dostali do současnosti (nějakým strojem času či čím), tak bychom měli těžké dilema, zda je umístit do nějakého imigračního centra, nebo raději do ZOO.

    V dnešní době je již technicky možné (pokusy na myších) vyrobit z kmenových buněk pohlavní buňky opačného pohlaví (tedy z buněk z kůže ženy spermie, z buněk z kůže muže vajíčka), takže by nebyl problém, aby L či G páry měly společné děti (což je hlavní argument proti jejich zrovnoprávnění s heterosexuálními páry).

    • Dominik napsal:

      Pane pergile,viete ze to co ste popisal je genove a socialne inzinierstvo?menit pohlavne bunky zo zenskeho na muzske a z muzskeho na zenske.je to neeticke a nemoralne a dokonca aj proti prirode a proti bohu.to je proste fakt a budem si stat za tym.Dominik

      • Nejde o žádnou „změnu pohlaví buněk“. Každá somatická buňka má dvojitou sadu chromozomů, přičemž ženské buňky mají dva chromozomy X a mužské po jednom chromozomu X a Y. Zárodečné buňky mají pouze jednu sadu chromozomů (při jejich vzniku dochází k redukčnímu dělení), ženské jsou tudíž uniformní jen s jedním chromozomem X, mužské jsou dvojí, jedny s chromozomem X a druhé s chromozomem Y.
        Jestliže se přemění kmenové buňky na buňky varlete nebo vaječníku, začne v nich probíhat zmíněné redukční dělení se vznikem pohlavních buněk. Princip uvedeného objevu spočívá v tom, že i ženské vaječníkové buňky je možné přimět k tomu, aby vytvářely spermie a mužské varlatové aby vytvářely vajíčka. Dál už to jde naprosto podle přírody: Spermie vrazí hlavičku s jádrem do vajíčka, chromozomy se promíchají a vzniklá buňka se dvoujitou sadou chromozomů se začne dělit a diferencovat na nového jedince.

        Mimochodem, mezi potraty se vyskytují zárodky / rané plody se sadou chromozomů, obsahující pouze dva chromozomy Y (což je kombinace neslučitelná se životem, protože na částech chromozomu X, nemajících protějšek na chromozomu Y, leží několik genů nezbytných pro život jedince). Jednou z možností vzniku takového zárodku je to, že maminka byla vlastně „převlečený muž“ a produkovala vajíčka X a vajíčka Y (tak, jak muž produkuje spermie X a Y). V takovém případě by statisticky 1/4 jejího potomstva s normálním mužem měla tuto se životem neslučitelnou kombinaci chromozomů. Takže k podobnému procesu, jaký jsem popsal výš, dochází zřejmě v přírodě zcela spontánně a není to tudíž „něco nepřirozeného“.

  2. petrph napsal:

    To je skutečně smutná ukázka demokracie, když se na zastánce konzervativních norem pořádají hony jako na čarodejnice, s podporou bezpečnostních služeb a dokonce nezávislých médií.
    Tak jen dál, dnešní levičáci (a že tím nemyslím zakonzervované komunistické strany) z vás musí mít radost…

    • Tady je jeden zásadní problém:
      Když jsou plošně povoleny potraty, tak nikdo zastánce „konzervativních hodnot“ nenutí na ně chodit. Když jsou potraty plošně zakázány, tak jsou zakázány i těm, pro něž tyto „hodnoty“ nemají větší cenu než kus použitého toaletního papíru. Čili je zde značná asymetrie dopadu na populaci.

      Tímto prismatem se pak lze dívat i na snahy nositelům uvedených „hodnot“ různými cestami znesnadnit život.

      • Zrcadlo napsal:

        Největším dopadem na populaci je nezodpovědnost za své činy. Morálku legislativa neošidí.

        • Žádná absolutní morálka neexistuje. Křesťané se snaží předstírat, že jejich morálka, reflektující životní úroveň primitivů, co sepsali Starý Zákon, je cosi absolutního. je to,, pochopitelně, lež. Existují stovky až tisíce morálek, přičemž v některých (většině) jsou antikoncepce a potraty povoleny, v jiných (menšině) nejsou.

  3. petrph napsal:

    Jen bych tedy připomenul že , Ústava , článek 2 říká jasně „..Státní moc lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. ..“Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“.
    Čili z toho pohledu – potraty (tak ale i cokoliv jiného, třeba kouření v hospodách, EET, atd) vlastně nemohu být státem „povoleny“, ale pouze bud zakázány a nebo nařízeny..A jak upozorňují mnozí, je snahou státu dirigovat zákony co nejvíc věcí, které by měl ponechat na zodpovědném rozhodnutí občanů samotných.. (Btw – a že zrovna potrat (je to sice citlivé téma, těžko se o něm píše) – by si měli rozhodnout oba „příští rodiče“ – protože je to skutečně přetěžké rozhodnutí , které by ale za ně neměl dělat stát, potažmo úředníci.. Jako že už jim to stát )díky aktivistům) usnadnil tím, že přece až to narozené dítě můžou ihned vyhodit do babyboxu:)))
    Jenže, to oč jde nyní – zda – ještě nad rozsah těchto ústavou uznaných pravomocí státu, má mít ještě – skrze své tajné služby pravomoc účelově označovat některé názory a jednání lidí za extrémní a státu nebezpečné, a to zcela účelově, jak se komu hodí..A zda i toto je role nezávislých médií.

    • Je ovšem otázka, proč by neměly být skupiny, snažící se plošně omezovat práva občanů, označovány za extrémistické.

  4. Pavlos napsal:

    Dobrý den, s obsahem či vyzněním nemám jako obvykle … připomínky, ale překvapila mě následující věta „P.S. Zprávu o potratovém zákoně redakce Hlídacího psa z článku bez omluvy či vysvětlení stáhla.“ v textu http://blog.aktualne.cz/blogy/vojtech-navratil.php?itemid=36680. To můžou někteří citlivější považovat za objektivní selhání či poskytování munice křiklounům (minimálně mělo přijít přiznání, vysvětlení odstranění textu) . Můžete takovou praktiku potvrdit / vyvrátit / do budoucna minimalizovat? díky

    • Robert Břešťan napsal:

      Dobrý den. Nic jsme bez vysvětlení nestahovali. Text původně vyšel pro svou obsáhlost ve dvou částech. V sobotu jsme jej pak vydali jako jeden celek, ale aby nebyl po spojení k neučtení dlouhý, tak jsme jej kompletně přepracovali – ať už jde o titulek, pořadí odstavců i krácení. Všechny tři texty/ verze jsou stále k dispozici na webu.

Přidávání komentářů není povoleno