Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Wolfgang Zwanzger / Alamy / Alamy / Profimedia,

Tomáš Sokol: Právo publikovat na sociálních sítích neexistuje

POLEMIKA. Aleš Rozehnal publikoval na Hlídacím psu článek s názvem „Odstraňování příspěvků na sociálních sítích ohrožuje demokracii.“ Článek vychází z premisy formulované hned na jeho začátku, podle které: „Naprostá většina občanů, a tedy voličů užívá sociální média jako prvotní zdroj informací a zpráv. Internet, a zejména sociální média, určují podobu našeho demokratického dialogu.“ Již s touto premisou nesouhlasím, byť pro závěry, které dále uvedu, má tento argument spíše podružný význam, píše pro HlídacíPes.org advokát Tomáš Sokol.

Především je třeba rozlišit internet a sociální média. Internet, tedy zjednodušeně síť sítí, není sama o sobě nositelem žádných příspěvků ani cíl restrikcí, alespoň v normálních demokraciích. Proto se jím nadále zabývat nebudu.

Sociální média definuje Wikipedie jako nástroje, které umožňují lidem tvořit, sdílet a vyměňovat mezi sebou informace a multimediální obsah v rámci virtuální komunity nebo sítě. Podle téhož pramene patrně nejrozšířenějším typem sociálních médií jsou platformy Facebook, Instagram, Twitter a další. Nahlíženo mou osobní zkušeností existuje poměrně velký počet těch, kteří zmíněná či jiná sociální média buď zcela ignorují, anebo užívají jen velmi omezeně. A pokud už je užívají, rozhodně je nepovažují za prvotní zdroj svých informací. Spíše jako prostředek vcelku nezávazné komunikace. Jistě, je dost těch, kteří informacím na těchto médiích věří a mají je co zdroj informací, což je ale úplně jiný problém, jak záhy zmíním.

Sociální média vs. demokracie

Podstatné ale je, zda a případně jaké má odstraňování příspěvků z těchto médií důsledky pro demokracii. Odstraňování příspěvků, či obecněji jakýchkoliv veřejně publikovaných názorů z veřejného prostoru, včetně sociálních médií, nelze v žádném případě považovat za jednoznačně negativní jev. Ani v ČR ústavně garantované právo na svobodu projevu nelze realizovat bez omezení.

Podle odst. 4 článku 17 Listiny základních práv a svobod „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“ Obdobně je tomu všude v civilizovaném světě. Pokud tedy provozovatel sociálního média odstraní příspěvek, o kterém soudí, že například zasahuje nedovoleně do něčí cti a vážnosti, rozhodně tím neohrožuje demokracii, ale prostě respektuje zákon. Možná též obecnou slušnost.

K obdobnému ho v rámci ČR nutí i zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti ve znění pozdějších předpisů, který transponoval obsah Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu. Podobné úpravy mají i jiné státy EU a podobně i řada států mimo EU. Jistě, také to může znamenat, že kterýkoliv provozovatel sociálního média má poměrně slušný prostor k obhajobě svého cenzurního jednání v poukazu na povinnost dbát, aby nebyly publikovány nevhodné příspěvky. A co je nevhodné, to už je hodně věcí subjektivního posouzení. Jak ale dále dovodím, tento provozovatel se ani nemusí na nic vymlouvat, protože podle mne stačí to, že je vlastník či jinak oprávněný rozhodovat o tom, co na sociálním médiu bude zveřejněno. Neboť se pohybujeme v oblasti soukromého práva.,

Lze si též položit otázku, do jaké míry jsou sociální média oporou demokracie či do jaké míry mohou působit spíše ke škodě demokracie. A vyjít z názorů, podle kterých jsou sociální média pro demokracii obecně škodlivá, neboť jsou ideálním prostředím pro šíření fake news. Také z nich lze extrahovat informace, použitelné pro ovlivňování veřejného mínění. Včetně skrytého ovlivňování předvolebních kampaní. Což demokracií evidentně neprospívá, pokud už ji to rovnou neohrožuje. Minulé skandály na toto téma asi nemusím připomínat.

Aktuálně se též hovoří i o čerpání údajů ze sociálních médií pro účely tzv. predikativních bezpečnostních opatření či o algoritmizaci. Nehodlám řešit, která sociální média konkrétně budí zmíněná podezření či negativní reakce, ani to, do jaké míry jsou ty reakce důvodné. Zčásti určitě ano, což z mého pohledu stačí. Sociální média tak zcela jistě nelze označit za nějakou speciální oporu demokracie. Snad spíše za plod svobodné společnosti se všemi klady a zápory.

Kapka v moři Facebooku

Podle dostupných informací má po celém světě Facebook asi dvě a půl miliardy účastníků. Číslo samo osobě není podstatné, zjevně jde o poměrně velmi značnou skupinu osob. Vyloučení několika příspěvků či účastníků je při tomto počtu v řádech miliard asi naprosto nepodstatné. Zcela jistě nemůže nic zásadního ovlivnit, tím méně pak ohrozit demokracii. A to i kdyby šlo o tisíce případů a žádné omezení by nebylo důvodné vzhledem k výše zmíněným omezením a povinnostem provozovatele sociálního média.

Pokud by se provozovatelé sociálních médií rozhodli k nějakým drastičtějším omezujícím krokům a začali příspěvky mazat po desetitisících denně, pak krom toho, že si podřezávají vlastní větev, v kontextu s výše uvedeným, by asi nebylo úplně zřejmé, zda tím demokracii škodí anebo prospívají. Vyloučení příspěvku ze sociálního média, případně rovnou zablokování celého účtu, neznamená přeci z pohledu dotčené osoby nic jiného, než že touto cestou už dál nemůže šířit své názory. Což jí vůbec nebrání v tom, aby své názory šířila jiným způsobem, prostřednictvím jiných médií anebo si prostě založila webovou stránku a tam své názory publikovala. Pokud budou pro ostatní zajímavé, pak si k nim nepochybně cestu najdou. Pokud ne, pak asi umlčením generátoru banalit neutrpěl nikdo, demokracii nevyjímaje. A řekl bych, že oněch generátorů banalit bude v sociálních médiích asi hodně.

 

 

Pokud se provozovatel například Facebooku rozhodne toto sociální médium zlikvidovat a dále neprovozovat, nikdo zvenčí mu v tom nemůže zabránit. Jinou věcí jsou věřitelé, případně akcionáři atd. – správnost podnikatelského rozhodnutí zde ale neřeším. Jde v podstatě o jakýsi test. Zní-li kladně odpověď na otázku, zda může provozovatel zcela ukončit provoz sociální sítě, nepřihlížeje k ekonomickým aspektům, pak musí znít kladně i odpověď na otázku, zda může tento provoz pouze omezit. Uznávám, že i provozovatel hotelu může podnik zavřít, ale nemůže si vybírat hosty podle rasy či náboženského vyznání. Pokud ovšem bude eliminovat ty, kteří se podle jeho názoru nechovají vhodně, nelze mu to vytýkat a namítat diskriminaci. Ostatně, zkuste přijít do čtyřhvězdičkového hotelu nebo do podobně noblesní restaurace a předtím se vyválet v bahně. Vyvedou vás a stesky na diskriminaci vám nepomohou.

Horizontální prozařování práv

Je známo, že ústavní práva, včetně práva šířit své názory a informace, byla původně směřována zejména proti státní moci a na obranu proti jejímu zneužití. Je také známo, že nyní se dost hovoří o horizontálním působení těchto práv, prozařování ústavních principů do soukromoprávních vztahů a v tomto směru již byla vydána některá rozhodnutí, včetně nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2020, sp.zn. II. ÚS 1916/20. (Nález najdete zde a říká toto: Základní práva a svobody, jako je i právo na ochranu majetku dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, působí i v horizontálních vztazích (mezi soukromými osobami) tak, že prozařují normami podústavního práva. Zvláště při aplikaci korektivu dobrých mravů a funkčně obdobných ustanovení je třeba toto působení zohledňovat. – pozn. red.)

I přes tento posun se ale domnívám, že zrovna v oblasti veřejné prezentace názorů musí i nadále platit právo provozovatele sociálního média vybírat si, komu takovou prezentaci umožní. A komu nikoliv. Žádné právo na zveřejnění nelze vůči soukromému subjektu, provozovateli sociálního média, dovozovat z ústavních práv či jiné právní normy. Čímž se zase ocitáme u principu právního státu, podle něhož co není zakázáno, je dovoleno a povinnost lze ukládat toliko zákonem.

Již jsem zmínil, že vymazání příspěvku nic nemění na celé řadě jiných možností autora příspěvku, jak naplnit své právo šířit informace. Smazání příspěvku není definitivním umlčením hlasatele názoru, který se může jevit jako nepohodlný. Proto jsem přesvědčen, že ztotožňovat vyloučení názorů či jeho hlasatele z nějaké sociální komunity, byť by to byla komunita tak velká, jako je například okolo Facebooku, s ohrožením demokracie, je nepřípadná obava. Demokracie je schopna přežít i mnohem závažnější problémy. Tedy pokud vůbec připustíme, že zmíněná cenzura na soukromých sociálních médiích vůbec nějakým ohrožením je. Jak patrno, já se domnívám, že nikoliv.

Můj dům, moje pravidla

Podle autora zmíněného článku nelze blokování příspěvku svěřit automaticky fungujícím filtrům, neboť proces blokování musí být transparentní. Nadto provozovatel on-line platformy nemůže přebírat roli soudů a jeho rozhodnutí odstranit nějaký obsah musí být přezkoumatelné nezávislým orgánem. Odstranit obsah pak musí být možné pouze tehdy, pokud je protiprávní, přičemž protiprávnost může opět konstatovat pouze soud. S tím nelze souhlasit.

Bylo již řečeno, že provozovatel sociálního média je nejen oprávněn, ale dokonce i povinen nepřipustit šíření textů, které porušují práva jiných. Nastane-li takový protiprávní stav, rozhodně provozovatel nepotřebuje soudní rozhodnutí na to, aby ze svého serveru odstranil něco, o čem soudí, že tím je porušován zákon. Stejně může naložit i s příspěvkem prostě jen proto, že s jeho obsahem nesouhlasí, protože dané sociální médium je jeho a na věc má jiný názor. Nikdo ani není oprávněn takové rozhodnutí provozovatele sociálního média přezkoumávat. Pokud tedy navíc, nad rámec zákonné povinnosti provozovatel sociálního média transparentně sdělí, že v příspěvcích na jeho sociálním médiu se nesmí objevit slovo „fuck“ v jakékoliv mutaci, jistě nejde o diskriminaci a realizaci tohoto rozhodnutí může klidně zajistit relativně jednoduchý software. A podobně to může platit i u jakýchkoliv složitějších omezení.

A jen pro terminologickou přesnost. Pojem „on-line platforma“ zahrnuje i řadu aplikací, které se sociálními médii nemají vůbec nic společného. Například on-line obchodování, poskytování jiných služeb on-line atd. A tam už o nějakém přezkumu rozhodnutí provozovatele soudem nelze uvažovat ani nedopatřením.

Argument, podle něhož je provoz sociálního média poskytováním služby, nelze přijmout. Je pravdou, že provozovatel poskytuje elektronický prostor, v němž lze publikovat příspěvky. Tedy provozovatel tím „slouží“ autorovi příspěvku. Čímž ale jakákoliv příbuznost s klasickou „službou“ končí. Autor příspěvku nic neplatí, provozovatel sociálního média se k ničemu dalšímu nezavázal a už toho by se dalo dovozovat, že si autor příspěvku nemůže nic moc nárokovat. Rozhodně ne právo na to, aby jeho příspěvek nebyl vymazán.

Obtížně představitelný je i mechanismus uvažovaného přezkumu a také praktický efekt. I kdyby byl závěr zkoumání k provozovateli sociálního media sebenegativnější, nelze ho zhmotnit do povinnosti provozovatele zjednat nápravu.

Konec Divokého západu

Kriticky se stavím i k závěrečné větě článku: „Hlavní však je, aby práva jednotlivce, tedy i jeho právo svobodně vyjádřit svůj názor, měla přednost před zájmy korporací.“ Právo zveřejnit svůj názor jednotlivci nebere to, že je jeho příspěvek vymazán z takříkajíc soukromého majetku provozovatele mediální sítě. A to i kdyby provozovatelem sociálního média byla korporace. Jak výše uvedeno, nic takovému jednotlivci nebrání v tom, aby svůj názor hlásal dál, nezávisle na tom, co si o tom myslí korporace, jež ho vyhnala ze svého média. Ovšem holt někde jinde, a nikoliv v režii zmíněné korporace.

Autor v této souvislosti argumentuje tvrzením, že se internet vyvíjel bez pravidel po dobu 20 let, stal se z něj digitální Divoký západ a nyní je na čase stanovit pravidla. Což o to, vývoj internetu byl spontánní. Jenže to se celé jedné generaci jevilo jako jeho přednost a pozitivní fakt. Byl to prostor bez omezení čehokoliv, tedy krystalická svoboda. Nyní již je využívání internetu v mnoha směrech regulováno, ale jak jsem psal, nejde o internet jako takový, ale o segmenty jeho využívání. Nyní o sociální média. I ta jsou regulována, pokud jde o to, co na nich být nesmí. Asi přesněji – jsou činěny pokusy o takovou regulaci. Nevidím ale žádný důvod zavádět ještě povinnost provozovatele zachovat ve své síti něco, co tam mít nechce.

Asi nepřekvapí, že vycházeje z tohoto přesvědčení pohlížím se značnou nedůvěrou na současný apetit EU tento vcelku přirozeně regulovaný stav „lépe organizovat“. Tedy autorem zmiňovanou úpravu digitálních služeb. Nic proti EU, nejsem její odpůrce, jen kriticky a s nemalou obavou pohlížím na nejrůznější aktivistické skopičiny, za které bych jako největší hrůzu připomněl posléze vcelku úspěšnou snahu zajistit prostřednictví legislativy EU, aby jediným držitelem výkonnějších střelných zbraní byli teroristé.

Sociální média jsou asi zčásti podnikatelský projekt, nepochybně v řadě případů dost výnosný, někdy jen předstírající, že hlavní je poskytnout prostor sociální komunikaci, ale pořád a za všech okolností by mělo být rozhodující, že jde o soukromé vlastnictví, které je také jedním z přirozených práv a mělo by být do něj zasahováno jen ve zcela výjimečných případech. K nimž interní cenzura určitě nepatří.


Autor je advokát, místopředseda České advokátní komory a prezident Unie obhájců.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

77 komentářů

  1. novy napsal:

    Můj dům, moje pravidla…. ano i tak se chovají provozovatelé různých netových diskuzí. Své články, komentáře k dění ve sportu, společnosti, politice …. považují přímo za své náboženství a jak víme, každé náboženství šíří jen ta svá dogmata , pololži a své oponenty, kritiky se snaží odstranit na základě svého pofiderního kodexu, co si sami pro sebe ustanovili ! I toto je demokracie ? v žádném případě !

    • Filip napsal:

      Nikdo Vám nebrání si vlastní názory publikovat na svém vlastním webu nebo si založit vlastní diskuzní fórum a o tom ta demokracie právě je. Pokud se Vám nelibí moderování některé internetové diskuze, tak na ten server nechoďte, k tomu Vás přece nikdo nenutí.

      • novy napsal:

        Pane to máte pravdu, do kostela taky nechodím … Jenže chcete-li si přečíst kdekoliv na netu, tisku opravdu objektivní zpravodajství ze světa, sportu, politiky … všude vám „narvou“ své představy i jak to máte pochopit a pak i jak o tom mluvit ve společnosti, o štvavé ČT-24 je škoda psát, ale ta se dá chválabohu přepnout ! Nedávno Biden-USA nebo odebrání MS Bělorusku atd. to nemá s objektivním zpravodajstvím nic společného a i to je prý podle demokracie, na kterou si všichni „demokraté“ jen hrají. Tak nač pak byla fraška 89 s chátrou ?

        • RomanM napsal:

          V tomto článku se neřeší objektivita zpravodajství, ale „práva“ uživatelů na sociálních sítích a diskuzích, odbíháte od tématu. Ale i k tomu platí podobné, že pokud máte pocit, že některý zdroj na internetu není objektivní, tak ho přeci nemusíte číst, k tomu Vás taky nikdo nenutí. Jinak tím, že ho sledujete, tak zároveň daný zpravodajský web podporujete, protože má po příjmech ze zobrazených reklamních bannerů.

      • Vladimír napsal:

        Demagogický argument. Globálnímu oligopolu poskytovatelů sociálních platforem nemá jednotlivec sebemenší možnost konkurovat. Oni mají pouze POSKYTOVAT službu- komunikaci. Do jejího obsahu jim je asi tolik, jako telefonní společnosti do obsahu hovorů.

        • RomanM napsal:

          Vaše přirovnání s telefonní společností je zcela chybné. Telefonní společnost poskytuje za poplatek službu a uskutečněné hovory jsou neveřejné na rozdíl od sociálních sítí a diskuzí, které jsou veřejné a navíc zadarmo. Pokud nesouhlasíte s jejími podmínkami, tak můžete tuto službu přestat používat nebo přejít na jinou (viz. například masivních odchody uživatelů ze služby WhatsUp při změně pravidel).

          • Vladimír napsal:

            Myslím, že se mýlíte. Sociální sítě zdaleka „zadarmo“ nejsou. Poskytujete jim svá privátní data, svůj psychologický profil a své behaviorální clustery k přesnějšímu zacílení reklam – a jak se zdá i k předvolební psychologické manipulaci. Jejich „podmínky“ se vzhledem ke globálnímu dopadu jejich sítí dají považovat za zjevně nevyvážené a ve slušné společnosti by byly justicí zneplatněny jako podvodná smlouva.

          • Vladimír napsal:

            K argumentu „veřejnosti“:
            – rozhodnutí o zveřejnění projevu by z logiky věci vždy mělo zůstat v rukou osoby, která se projevuje. Listovní a telefonní tajemství chrání soukromí jednotlivce. V čem tedy přesně vidíte onu chybu mého příměru – respektive jak samotný fakt „zveřejnění“ ovlivňuje povahu poskytované služby, jako pouhé platformy? Poskytovatel sítě přeci není EDITOR. Za protizákonný projev nemá být stíhán on, ale projevující se.

          • RomanM napsal:

            Pane Vladimíre, k té odpovědnosti přispěvětele na internetu tu psal jeden pán níže zajímavý názor, se kterým souhlasím a v souladu s ním odpovídám. Sociální sítě jsou v dnešní době stále anonymní, resp. není tam přímá a jasná vazba na konkrétní fyzickou osobu. Nalezení konkrétní osoby, která na sociální sítí zveřejňuje nevhodné příspěvky je velmi obtížné, protože se to dá zcela anonymizovat. I provozovatel má odpovědnost za obsah (to si dohledejte v legislativě) a nemůže se jí zřeknout tím, že to psali nějací diskutéři a ať si je orgány hledají sami.

            Vy tady požadujete právo i pro všechny ty anonymní diskutéry na sociálních sítích, kterým přisuzujete práva svobody projevu jako běžnému člověku, když se takový diskutér může schovávat za nedohledatelnou identitu s vědomím, že ho těžko někdo najde a ujde tedy odpovědnosti, kterou za příspěvky má ?

            Pokud by byl uživatel jednoznačně identifikován nějakým zajištěným způsobem (např. osobní certifikátem vydaným důvěryhodnou certifikační autoritou), tak jsem pro aby měl práva svobody projevu. Pokud není uživatel jednoznačně identifikován, tak by mu tyto práva neměla být v plné míře přisouzena, protože jeho odpovědnost lze obtížně vynutit.

  2. Pavel Liška napsal:

    Sokol : „Jak ale dále dovodím, tento provozovatel se ani nemusí na nic vymlouvat, protože podle mne stačí to, že je vlastník či jinak oprávněný rozhodovat o tom, co na sociálním médiu bude zveřejněno. Neboť se pohybujeme v oblasti soukromého práva.“
    To je přesně to, co tu pořád tvrdím a obhajuju….

    • Ondřej Beran napsal:

      Vážený pane Sokole.To ,co tady „obhajujete a tvrdíte je jen pokřivený výklad současné pseudodemokracie.Takové postupy jen posilují povědomí obyvatel o nástupu policejního státu a nostalgii po době před rokem 89 ,kdy podle mnohých byla větší svoboda než dnes.Argumetace o tom,jak bylo v té době například těžké vyjet do zahraničí atd. jsou ploché a bezpředmětné.Jde o celkový pocit nesvobody a útlaku,utahování pomyslných šroubů.Vy ,se svým postojem ,kdy tento systém hájíte jen lidi utvrzujte v tom,že toto není ta „správná změna“ a že je třeba si vybojovat zcela jiný svět.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        „… je třeba si vybojovat zcela jiný svět.“ Ano, taky si to myslím, ba jsem o tom přesvědčen. Ta cesta, která byla nastoupena v listopadu 1989 se nějak podivně zakroutila a dnes vede zase tam, kde byla už v době inkvizice.
        Pokud ovšem to tak nebylo vždy, jen my jsme to jaksi před 31 léty nechtěli vidět, že míříme zpátky tam, odkud jsme chtěli pryč.

  3. Vladimír napsal:

    Pane Sokole – s tím, že Facebook, Google, Instagram a Twiter představují dominantní oligopol poskytovatelů sociálních sítí můžete nesouhlasit – a to je asi tak jediné, co s tím můžete dělat . . . Voličský potenciál bubliny tyto sítě ignorující je relativně nevýznamný a bude v budoucnu dále klesat s odchodem Vaší generace. Poskytovatel nemůže svévolně vykládat zákon a na podkladě svých subjektivních představ a preferencí omezovat jednotlivci svobodu projevu. V tomto momentě přesahuje právo soukromé – což je meritum námitky! Při vylučování z diskuze přeci nejde o „počet“ vyloučených, ale o fakt ignorace nepohodlných otázek – byť by byly menšinové. Dochází tak ke zkreslení veřejného bias a s tím souvisejícím omezení svobody volby! Dle klasika- pokud svoboda slova něco znamená, je to možnost říkat lidem věci, které nechtějí slyšet. Poměrně mne děsí, že lidé jako vy, kteří historicky reprezentují v očích veřejnosti etos svobody a demokracie přestávají tolerovat prostor k vyjádření protinázoru – tedy základní předpoklad existence demokracie jako takové.

    • RomanM napsal:

      Poskytovatelé si zákony svévolně nevykládají, pokud by tomu tak bylo, tak by se jistě strhla vlna žalob a jako první by byl zcela jistě Trump. Poskytovatelé to v současném právním stavu prostě mohou – s tím můžete nesouhlasit, ale to je tak asi jediné co s tím můžete udělat…

      Ti uvedení poskytovatelé sociálních sítí mají v pravidlech, že potlačují hlavně zprávy typu hoax, zprávy urážlivé, podněcující nebo oslavující násilnosti, zprávy, které mají charakter nenávistného jednání apod., takže pokud nemáte potřebu šířit zprávy tohoto charakteru, tak nevím z čeho plyne Vaše rozhořčení.

      • Vladimír napsal:

        – tak tomu v budoucnosti jistě bude. Justice kulhá za technologickým pokrokem a síle globální platformy stát s jeho legislativou může těžko konkurovat. Nadnárodní struktura typu EU však má již mnohem větší šanci. Nicméně ani současná platná legislativa, do které je inkorporována listina základních práv a svobod neumožňuje omezení svobody slova s poukazem na fakt, že obsah je „nevhodný“. To je velice gumový pojem umožňující druhým odpírat svobodu projevu. V praxi jsme svědky, že jsou omezovány zejména názory označené za „nepravdivé zprávy“ – ačkoli nic podobného zákon neumožňuje. Názory nelze zaměňovat se zprávami! Otevřelo se tím obrovské pole k mediální manipulaci omezováním narativů neodpovídajícím přesvědčení majitelů globálních sítí v celosvětovém měřítku. Až do vytváření „neosob“ a skryté netransparentní t.zv. „demonetizaci“ účtů.

  4. Michal Capko napsal:

    „Pokud tedy provozovatel sociálního média odstraní příspěvek, o kterém soudí, že například zasahuje nedovoleně do něčí cti a vážnosti, rozhodně tím neohrožuje demokracii, ale prostě respektuje zákon.“

    Od kdy provozovatel může soudit? Neměl by tak činit soud a odstranění příspěvku nařídit až on?

    Tato formulace vzbuzuje dojem, že se provozovatelé sociálních sítí díky digitalizaci stali i mocí soudní. Provozovatelé televize nebo tištěných médií si takovou moc neusurpují.

    • Filip napsal:

      Asi jste nikdy nečetl podmínky, které provozovatelé u diskuzí nebo sociálních sítí mají. Zpravidla tam je vždy něco takového, že jako poskytovatel služby mají právo příspěvek smazat, takže dělají pouze to, k čemu jim dáváte souhlas.

      • novy napsal:

        Někteří dokonce napřed posoudí váš příspěvek a pak ho uveřejní nebo taky ne. Několikrát jsem tady napsal reakce na články a mám to tak fifty-fifty !

    • Filip napsal:

      Ano, trochu nevhodná formulace, ale asi většina pochopila, že tím „soudit“ nebylo myšleno konat ve smyslu soudní moci, ale obecně rozhodnout o tom, jestli porušuje podmínky dané provozovatelem.

    • Ajka napsal:

      Častý argument, že používání sociálních sítí je zdarma a provozovatel tedy má plné právo si dělat, co chce, neakceptuji. Provozovatel provádí data mining a dále vydělává na naší účasti. Měl by tedy uživatelům poskytnout možnost se vyjádřit či prepublikovat jiný názor, s výjimkou obsahu jakkoliv násilného. Poskytovatel veřejné služby není vydavatel. Má proto též další úlevy, které vydavatel nemá. Vydavatel nechť si plně rozhoduje o tom, co dovolí publikovat. FB, Twitter, apod., nemají co dělat arbitry o tom, kdo a co může vyjádřit na soc.siti.
      Tomáš Sokol nezklamal. Kam vítr, tam plášť.

      • RomanM napsal:

        Provozovatel Vás na zpracování osobních údajů upozorňuje ve smluvních podmínkách, pokud tyto podmínky neakceptujete, tak proč danou službu používáte a pak si stěžujete, že to provozovatel dělá? Já to také neakceptuji a proto tyto služby nepoužívám.

        • Vladimír napsal:

          – což vám je celkově k ničemu, pokud tyto sítě ať už s vámi, nebo bez vás zglajchšaltují volební většinu.

  5. petrph napsal:

    Tedy dovolil bych si nesouhlasit, z mnoha důvodů . Už třeba proto, že vůbec nelze odvíjet právo subjektivního mazání jen od toho, že „ten poskytoval tu službu vlastní – a že jí poskytuje zadarmo. Protože existuje řáda jiných internetových služeb, se stejnými atributy. jak dejme tomu, e-maly, messengery, rovněž i částečně telefonní hovory, nebo vysílání TV stanic. Co třeba internetové banky /rovněž zdarma)?
    Je asi jasné, že v případě těchto i dalších služeb – i když jsou poskytovány zdarma, by muselo být takové právo poskytovatele si tuto komunikace pročítat/odposlouchávat – a podle svého vlastního názoru mazat, s ohromným odporem odmítnuto.
    Takže by to bylo nutné, na to jít naopak- totiž sestavit naprosto neprůstřelnou definici čeho se toto právo mazání (ale i tedy právo pročitat a kontrolovat) týká? Že by se to mělo týkat právě a pouze publikování vlastních názoru je dosti groteskní zjištění, vzhledem k tomu, že toto je ústavní, tedy nezrušitelné právo.
    Ovšem – možná k dalšímu zamyšlení, než se do té definice někdo pustí. Je totiž, velice zásadní rozdíl mezi v článku zmíněným právem „nepřijmout k publikování“ – a právem smazání již publikovaného článku. Což je tedy něco naprosto něco jiného, a v případech i jiných médií, pokud by něco takového provedla by to vedlo k dosti silným protestním reakcím, a musela by to muset hodně a hodně zdůvodňovat..

  6. Oskar (hanák z hané) napsal:

    Právo publikovat na sociálních sítích neexistuje, ano neexistuje, ovšem také neexistuje právo sociálních sítí mazat, když už někdo ne právně, tedy bez existujícího práva, něco na ní publikuje.
    Ono neexistuje ani právo sociální sítě na její existenci. V Listině, nic o sociálních sítích opravdu není (stejně jako v  ní není právo třeba na mobilní telefonní síť). Celou jsem si ji znovu pozorně přečetl.
    Argumentací doktora Sokola se dá cokoliv prosazovat, nebo popírat. Jde o typický projev právníka, občana právnického, nikoli právního státu, zvaného ČR.

    • Filip napsal:

      Přečtěte si někdy podmínky užívání sociálních sítí nebo diskuze, kde bývá právo na smazání příspěvku uvedeno. Pokud s tím nesouhlasíte, tak danou službu nepoužívejte.

      • novy napsal:

        Tak proč všichni „netaři“ zvou lidi k diskuzím u článků ? když neuznávají jiný názor, náhled na věci co se kolem nich dějí, než ten svůj, prý pravdivý ! např. Seznam-Novinky a může být názor na věc sebevíce slušný a přesto je pro ně nevhodný, mazán, ale pokud je dle zadání „redaktorů- novinářů“ může být názor i urážlivý, sprostý !! To už ale potom nejsou demokratické diskuze, když budou všichni na jejich povel jen velebit tkz. vyvolené a ty vystupující z řady pomlouvat.

        • RomanM napsal:

          K diskuzím zvou proto, že mají potom násobně vyšší návštěvnost ze zobrazené reklamy.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Tím právem, jsem mínil nějakou, ve státěplatnou zákonnou úpravu, nikoliv rozhodnutí soukromníka o pravidlech, za kterých poskytuje tu, či onu službu, v tomto případě publikovat na sociální síti.
        Kdysi existovala právně vymahatelná povinost podnikatele poskytovat službu v určitém rozsahu a kvalitě, podle živnostenského zákona, nebo zákon nahrazujícího předpisu, při jehož nedodržení mohl podnikatel přijít o živnostenský list a musel podnikání ukončit.
        Nic takového, žádné takové povinnosti, neexistují pro služby na sociálních sítích. Možná, že upozornit na tuto skutečnost, bylo také jedním z důvodů, proč byl článek napsán.

        • Oskar (hanák z Hané) napsal:

          Ještě bych dodal, že to co se děje dnes na sociálních sítích v souvislosti s cenzurou, v tomto případě mazání podle majitele nevhodných příspěvků, či dokonce blokování účtů uživatelů přináší další otázku: jsou sociální sítě (a internet vůbec) službou veřejnou, či soukromou?
          Velmi správně na potřebnost právně závazné definice poukazuje zejména „petrph“ ve svém příspěvku.

    • petrph napsal:

      No právě, to by taky mohlo nějakého právníka napadnout, že když to je „právo“, tak je povinností státu tu sociální síť občanům sám poskytovat. Což je nesmysl.
      Je to privátní služba každá jiná, jako hospoda nebo kino. Když někde stojí, tak má každý právo tam vstoupit. A pokud ho tam ten provozovatel nechce, tak by mu měl osobně velice slušně zdůvodnit proč a taky ho slušně požádat aby odešel. Což asi není to samé jako „mazání“ nebo banování na sítích,,

  7. Jaroslav Salaba napsal:

    Na mě působí tzv. soc. média jako 3. světová válka a šíření nenávisti a organizování terorismu v jakýchkoliv podobách ! Asi to tak má být a není již v silách nikoho to ovlivnit . Člověk je nejhorší parazit vesmíru ! Jarka Salaba .

  8. Jose napsal:

    Ano, každý si bude muset založit své blogy včetně diskusí.
    Nic jiného nezbývá, protože cenzura dosáhla bodu, kdy opravdu brání otevřené diskusi o problémech.
    Ještě lépe je založit platformu, ve které diskuse bude opravdu svobodná, a kde bude jasně definována právní odpovědnost jednotlivých přispěvatelů.
    Taková diskuse vedoucí k hledání cesty a řešení problému může být často obhroublá a nemravná, to však není podstatné, podstatné je to, zda posune pohled na problém dále.
    Nynější status quo brání nalezení řešení a stává se tak sám o sobě nemravným.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Ano, je to tak. Společnost je atomizována a spleť jednotlivých práv bez poviností brání paradoxně svobodě, zatím jen názorů a jejich veřejného vyjádření. Co bude dál?

  9. jan napsal:

    Za nějaký čas tam budou moct přispívat, jenom bohatí zloději, lháři s titulama, a protistátní živly…Už teď, když obhajujete kroky vlády v čemkoliv, jste obviněn z nedodržování zásad diskuze, a máte zastavenou činnost! Dělají to Novinky, Sport, a Seznam zprávy… Když na vládu nadáváte, můžete jakkoliv, dají vám pokoj!!!

  10. Vaclav napsal:

    Nevím, proč zde pan Sokol předvádí tak dalekosáhlý výklad o tak prosté věci, jakou je skutečnost, že pravidla diskuse určuje vlastník daného média. Ostatně,nemalá část diskutujících stejně dříve či později přejde na jinou platformu,kde jejich příspěvky nebudou smazávány či blokován jejich účet a tito lidé již budou takto cenzurované stránky a jejich vlastníky zcela ignorovat.

  11. K napsal:

    Hlavní předpoklad celého argumentu pana Sokola je fungující svobodný trh v oblasti veřejné diskuze. Jelikož ale celý segment ovládá zcela dominantní oligopol několika málo amerických technologických gigantů, působí na mě celá tato úvaha slušně řečeno naivně.

    No ano, Trump či kdokoliv mohou přejít jinam. Ale jak nám ukázal Amazon zaříznutím Parleru, který má nyní obrovské problémy při vyjednávání s poskytovateli infrastruktury, protože není spřátelený s dominantními hráči big tech, není to tak jednoduché, že… Dle mého názoru tím Amazon otevřel skutečně Pandořinu skříňku, protože on nic z obsahu sociální sítě Parler nevlastní, ale pouze poskytuje infrastrukturu!

    Posuňme to dále. Pokud si Trump či kdokoliv založí vlastní web, kde je psáno, že ho se stejnými argumenty neodmítne soukromý poskytovatel hostovat? Ad absurdum, pokud si server založí fyzicky včetně veškerého hardwaru (zde si všimněme stoupající finanční náročnosti), jak ví, že ho opět z morálních důvodů neodpojí např. soukromý distributor elektřiny? Bude pak muset šlapat na kole s dynamem?

    Ale asi nejdůležitějším argumentem je, že přeci není možné pominout obrovské zvýhodnění názorů, které mohou být publikovány nástroji s dalekým dosahem, a vedle nich soukromý server, který např. (opět dominantní) vyhledávač Google odmítne ze soukromých morálních pohnutek indexovat a čtenáři ho prakticky nebudou mít jak objevit. A to vše z rozhodnutí nikým nevolených lidí s časově neomezeným mandátem. Jak potom takováto demokracie zajišťuje svobodnou soutěž myšlenek a politckých názorů a neselhává?

    • petrph napsal:

      Mimochodem, jak se i někdy v realistické americké literatuře dá dočíst, tak tam často funguje právě to co naznačujete v druhém, třetím odstavci, že lze konkurenta odstřihnout od všech potřebných zdrojů, a je už jeho věcí, jak se s tím popasuje…I v tom je Amerika „Zem neomezených možností“..

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Závěr Vašeho příspěvku rozumovou úvahou dokládá pofidérnost, ne-li nemožnost, existence takové demokracie, která „zajišťuje svobodnou soutěž myšlenek a politckých názorů“ a neselhávala na soukromém vlastnictví „nástrojů s dalekým dosahem“. Což navozuje myšlenku , že není vůbec jisté, jestli je taková téměř ideální demokracie, v reálných podmínkách vůbec možná.

  12. František Balco napsal:

    Myslím, že hlavní problém spočívá v záměně politiky a diskuze. Politika řeší partikulární zájmy, jde tedy o vyjednávání. Diskuze tříbí rozum, jde tedy o prevenci. Před katastrofou. Ona ta katarze, co následuje, je pak nemilosrdná. To není výhružka, to je zkušenost.

  13. A. S. Pergill napsal:

    Možná ještě jeden argument, který mě napadl dodatečně, takže ho nemá cenu dávat k předchozím článkům na toto téma:
    Ano, může nastat situace, že bude existovat síť A a síť B a jejich majitelé budou fungovat tak, že v síti A budou důsledně mazány příspěvky zastávající názor B a naopak. Obávám se, že takový systém, po němž autor v podstatě volá, bude podporovat nekomunikování lídí s názorem A s lidmi s názorem B a naopak. Problém, pochopitelně, akcentuje i to, že lidé ze sítě A budou informováni o názorech B přes nějaké (prakticky vždy dehonestující a zpravidla i nepravdivé nebo polopravdivé) „výcucy“ spoluúčastníků v síti s jakýmsi privilegovaným postavením (a naopak). Výsledkem za nedlouho bude, že uživatel sítě A ani nebude korektně znát názory uživatelů sítě B, ani argumentaci, kterou jsou podpořeny (a totéž bude platit i zrcadlově). IMHO právě tohle může vést k totálnímu rozdělení společnosti, ke vzniku vztahů, jaké zde byly např. mezi Čechy a Němci jednak na konci Rakousko – Uherska, jednak zhruba od poloviny 30. let do poválečného období. Faktem je, že v oněch dehonestovaných devadesátkách se vzájemně diskutovalo (byť i ne vždy zcela politicky korektně), znaly se opravdové (ne přes nějaké prostředníky filtrované) názory oponentů a byla známa i jejich argumentace. A bylo možné k tomu oponentovi zaujmout postoj ve stylu „chápu ho, ale já mám (z těch a těch důvodů) jinak nastaveny priority, a proto se týmiž postupy a nad těmi samými fakty dostávám jinam“.
    Takže se obávám, že ono „právně korektní“ mazání příspěvků zastávajících určité názory či postoje (bez ohledu nato, zda jsou nebo nejsou pravdivé) a podpora příspěvků názorově opačných (opět bez ohledu na jejich pravdivost či nepravdivost) může vést ke drastickému rozdělení společnosti (a zastavení jakékoli vnitrospolečenské komunikace), které nakonec může vyústit až do nějakého vnitrospolečenského konfliktu včetně nějakého „zakládání legií“ v táboře zevního nepřítele. Určité jevy, které něco podobného alespoň trochu naznačují, už kolem sebe můžeme vidět. A to jsme s tím mazáním teprve v počátcích.
    Pochopitelně, pokud bude stát či „nadstát“ (jako EU) jednu z těchto sítí preferovat a druhou potlačovat, o to větší nenávist tím vyvolá (včetně vzniku početné populační skupiny, preferující jeho likvidaci, jak se to přihodilo tomu Rakousko – Uhersku a jak to fungovalo i za okupace).
    Právě z tohoto důvodu považuji mazání neškodných, jen názorově odlišných, příspěvků na sociálních sítích za potenciálně škodlivé a ohrožující samu podstatu demokracie i samotnou existenci státu. A z tohoto důvodu zastávám opačný názor než pan autor, protože stát má právo se před jevy, které vedou k jeho ohrožení, bránit. A to i v situaci, kdy to „není právně čisté“ podle autorových představ.

    • Pavel Liška napsal:

      Ano, to máte pravdu. To je riziko. A taky možný a pravděpodobný důsledek uplatňování mého ( a též pana Sokola ) názoru na výklad vlastnických práv a jejich nadřazenost společenským zájmům.
      Ale i tak, jako pravicový libertarián nemohu omezení vlastníka svobodně nakládat se svým majetkem přijmout.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Jde o to, že sociální sít slouží svým způsobem jako veřejná služba, jak už v této diskuzi bylo několikrát poukázáno, a pak by nakládání s ní vlastníkem mělo být určeno příslušným zákonem.
        Přinejmenším by měl platit pro sociální sítě čl. 11, odst (3) Listiny základních práv a svobod ( součást Ústavy ČR ze dne 16. prosince 1992): „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy“ a dále „Oddíl druhý, Politická práva, Čl 17, odst. (1),(2), (3), (4), (5):
        (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
        (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, tiskem, obrazem, nebo i jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“
        To všechno jsou práva druhých (než majitele webu) a zákonem chráněnými obecnými zájmy.
        „(3) Cenzura je nepřípustná.“
        K tomu lze jen dodat, že zákonodárce při schvalování myslel, že slovo cenzura je jednoznačné a že nejsou jakési jiné druhy cenzury, na které by se odstavec (3) případně nevztahoval.
        „(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“
        Žádný zákon, který by opravňoval soukromého vlastníka k omezování svobody projevu a práva vyhledávat a šířit informace v sociálních sítích neexistuje.
        To jsem již jednou na tomto webu napsal v souvislosti s jiným článkem, ale myslím, že by to mělo platit i v tomto případě.

        • Filip napsal:

          Nechte prosím výklad práva odborníkům. Obecně v právu platí, že je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno. Pro daný výkon práva nemusí mít soukromá osoba explicitně povolení nějakým zákonem.

          Ten článek 17) v Listině základních práv a svobod je v oddílu, který se týká pouze politických práv, to nelze automaticky aplikovat chod na sociálních sítí.

          Problém je v tom, že přispívatelé do sociálních sítí jsou obtížně dohledatelní, její provozovatel nemůže přenést odpovědnost za obsah na přispivatele, zvlášť pokud je nelze jednoduše identifikovat. V anonymním prostředí internetu nemohou mít přispivatelé nějaká absolutní práva na svobodu projevu, když mají omezenou odpovědnost, která je dána tím, že jejich identita je obtížně dohledatelná. To se nedá srovnávat jako s jednáním v reálném životě, kde člověk vystupuje opravdu sám za sebe, má svoji odpovědnost a neschovává se za nějaký nickname.

        • Filip napsal:

          Nechte prosím výklad práva odborníkům. Obecně v právu platí, že je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno. Pro daný výkon práva nemusí mít soukromá osoba explicitně povolení nějakým zákonem.

          Ten článek 17) v Listině základních práv a svobod je v oddílu, který se týká pouze politických práv, to nelze automaticky aplikovat chod na sociálních sítí.

          Problém je v tom, že přispěvovatelé do sociálních sítí jsou obtížně dohledatelní, její provozovatel nemůže přenést odpovědnost za obsah na přispěvovatele, zvlášť pokud je nelze jednoduše identifikovat. V anonymním prostředí internetu nemohou mít přispěvovatelé nějaká absolutní práva na svobodu projevu, když mají omezenou odpovědnost, což je dáno tím, že jejich identita je obtížně dohledatelná. To se nedá srovnávat jako s jednáním v reálném životě, kde člověk vystupuje opravdu sám za sebe, má svoji odpovědnost a neschovává se za nějaký nickname.

          • A. S. Pergill napsal:

            V době, kdy ta práva vznikla, ty sítě jednoduše nebyly. Pokud by se tyhle zásady sepisovaly nyní, tak by se v nich nějak ocitly i ony.
            Vaší chybou je, že posuzujete, s trochou nadsázky, ocelovou sekyrku podle normy na pazourkový sekeromlat.

          • Filip napsal:

            Pane Pergill, musím Vás opravit, legislativa týkající se informační společnosti existuje na národní i evropské úrovni, takže v této oblasti nejsme v době kamenné, takže si nejdříve prosím zjistěte fakta, než použijete takový příměr. Tato legislativa není jednoznačná, určitě v ní nenajdete Vámi požadovaný zákaz mazání komentářů na sociálních sítí. Podle mne by nějaké anonymní osoby schované za nickname nebo obecný profil neměli mít automaticky právo na zveřejnění čekoholiv a kdekoliv na internetu. Ale zpět k legislativě, některé rozpory řešil ESPL, kde padla zajímavá rozhodnutí o odpovědnosti za obsah na internetu, viz. například kauza Delphi AS. Podívejte se na to.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pane Filipe, Listina lidských práv a svobod byla ustanovena krátce po skončení druhé světové války, nepřípustnost cenzury v demokratických zemích snad ještě dříve (např. ústava USA). V té době žádné sociální sítě nebyly. Legislativa fašizující EU, originální i nuceně převzatá do našeho zákonodárství, je vůči tomuto faktu irelevantní.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pane Filipe, možná ještě jedna informace, která vám zřejmě uniká:
            Na začátku internetu bylo věci slušnosti (netikety) používat nick a naopak neslušné a nežádoucí používat reálné osobní jméno. Bylo to převzato ze západních zemí; jak to konkrétně vzniklo tam, nevím. Já osobně svůj nick používám déle než čtvrt století, od začátků internetu u nás. A většina dlouhodobých uživatelů netu ví, kdo jsem. Problémy přišly až s generací uživatelů, kteří počítačům a internetu houby rozuměli a rozumějí tomu na této úrovni dodnes. A snaží se internet na svou úroveň strhnout, protože na víc prostě nemají.

          • Filip napsal:

            Pane Pergille, já jsem byl nejen na začátku internetu v ČR, ale ještě před jeho zrodem, kdy se komunikovalo po tzv. BBS nebo síti Fidonet. Ano, používat nickname nebylo v té době nic neobvyklého ani nemravného. Souhlasím s tím, že diskuze byla zpočátku na zcela jiné úrovni, ale to bylo dáno tím, že tyto komunikační prostředky měli zřejmě lidé s vyšším vzděláním, zpravidla z akademického prostředí, navíc to nebylo pro každého přístupné technicky ani finančně. Vy se asi blížíte nebo jste v důchodovému věku, když si stěžujete na nové generace? Problém je ale někde jinde a to v masovém rozšíření internetu mezi běžnou populaci, takže diskuze jsou nyní odrazem celé společnosti nikoliv jen úzkého spektra jako dříve.

            Odkaz na judikaturu ESLP jsem přidal záměrně a čekal jsem Vaši reakci stran EU a ta se následně ukázala. Trochu si ale protiřečíte, na jedné straně poukazuje na fašizující EU, na straně druhé požaduje regulace pro korporace týkající jejich provozu a majetku, což by se dalo také označit za fašizující. Nezpochybňuji nikomu práva vyplývající z LZPS, ale podle mne anonymní diskutér není plným nositelem těchto práv. Anonymní diskutér je stále i ten, kdo uvede svoje jméno, e-mail, neboť tyto údaje mají stejnou relevanci jako nickname. Právě ta anonymita způsobuje to, že jsou diskuze plné nenávistných a agresivních komentářů, neboť z pohodlí a bezpečí domova je může psát každý v podstatě bez jakékoliv odpovědnosti, na rozdíl od diskuze v běžné životě, kde by si to většina nedovolila, protože je kolem plno svědků.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pane Filipe, vzhledem k tomu, že fašismus představuje srůstání korporátní sféry se státem, tak omezování korporátů státní mocí představuje spíš pravý opak.
            S tím vývojem s vámi souhlasím, problém vidím v tom,. že potlačovány jsou i pravdivé informace, i vyjádřené názory (iMHO názor z podstaty věci nemůže být hoax)

      • petrph napsal:

        Jestli mohu, tak ani z hlediska libertarianismu to není tak čisté. Protože, nejde o to „nepovolit publikovat“. Tedy, aby majitel, už na vstupu kontroloval všechny příspěvky a některé ihned odmítl publikovat. (Což by se dalo jistě i uznat) ..
        Ale o to, že až potom, co je ten příspěvek publikován, by se rozhodl ho náhle smazat. A toto už tedy může přinést tomu druhému subjektu ztráty, na rozdíl od případu, kdyby to věděl předem – a publikoval hned někde jinde…
        No zkuste popřemýšlet, jak by se toto v pravicovém libertariánismu prakticky řešilo Docela by mne to i zajímalo..

        • Pavel Liška napsal:

          Na to podle mne odpovídá i ta teze pana Sokola, že právo publikovat na sociálních sítích neexistuje. Tzn., že nemohu reklamovat či uplatňovat náhradu nějaké mé škody ( i morální ), která mi vznikne eventuálním smazáním komentáře nebo statusu. i když chápu co máte na mysli. To bychom mohli rozebrat taky situaci, když mi v servisu přijmou auto k opravě, a tak se tím také zavazují je skutečně opravit a žádným způsobem se z toho nevyzují ? Nebo vyzují ? To můžeme rozebírat a diskutovat donekonečna….
          Nakonec stejně bude platit okřídlená kouzelná formulka všech pojišťováků a podobných vykuků, a to, že :
          Každý případ bude posuzován individuálně….

    • František Balco napsal:

      A znáte to heslo: „rozděl a panuj“? Jinak ho chápal Alexandr Makedonský a jinak psychopat. Jaké místo ve společnosti by asi čekalo na neřáda, kdyby v ní nevládla svévole? Proto si myslím, že: „Eliminace vlivu psychopatů na veřejný život by měla být zakotvená v ústavě.

    • petrph napsal:

      Popsal jste to sice správně, jenomže tomu chybí jeden podstatný údaj, který ani pan Sokol raději nerozvádí , totiž proč by to ti majitelé sítí A,B dělali. Oni totiž přece na těch všech diskutujících vydělávají, přes reklamu
      A jak už říkal hospodský Palivec blahé paměti „..“Host jako host Pro nás živnostníky neplatí žádná politika ….žvaň si, co chceš.“
      Tedy, než je pak oba udal a sebral, vedle sedící a poslouchající Bretschneider.
      A až toto ukazuje to riziko sítí A,B. Že by sice i mohly být názorově odděleny, ovšem stejně budou zastánci jedněch názorů vnikat do té druhé sítě právě že ale za účelem označování a nahlašování místních příspěvků jako nevhodných a požadování na majiteli, aby je smazal…K tomu si připočtěme že totéž může dělat dálkově i policie, a je věcí pana státního zástupce, aby ty lidi dle svého názoru obžalovával a za jejich názory posílal k soudu. A rovněž tak zmiňujete, i novináře, kteří budou i potom ty „extrémní názory“ na těch sítích vyhledávat a veřejně dehonestovat jejich zastánce. A to už je poměrně výbušná směs, která tu demokracii ohrožuje..

      Ovšem, podotýkám naprosto zbytečně. Je ten zásadní omyl, že by měla sociální síť podobné postavení jako běžné médium, které „ten jeden, svůj správný názor“ vyřvává na první stránce všem čtenářům “ a nebo vysílá v prime time všem divákům, v řádu řekněme statisíců, milionů.
      Kdežto sociální síť je hierarchicky rozdělena , takže o tom, o čem si diskutují lidé v nějaké lokální diskuzi nemusí v té vedlejší vůbec vědět, a zajímat se o to. Ostatně, jako v té hospodě, kde se hosté u jednoho stolu vůbec nemusí a nemají zajímat o čem se baví u vedlejšího stolu..

  14. RomanM napsal:

    Neobhajuji mazání slušných názorově rozdílných příspěvků ze sociálních sítí a diskuzí, ale technicky vzato dneska na to mají ty společnosti právo, protože se jedná privátní službu.

    Je to stejné jako když pošlete do redakce tištěných novin/časopisu nějaký článek, který bude reprezentovat Váš svobodný názor, tak přece není povinnost tohoto média Váš článek zveřejnit. V tomto případě se také nejedná o potlačování svobody projevu.

    • petrph napsal:

      Jestli mohu namítnout, jenomže právě to ukazuje naprosto rozdílné paradigma běžných médií a sociálních sítí.
      Protože „běžná média“ skutečně publikují pouze ty články , které si vyberou a jejich zodpovědní pracovníci zkontrolují a povolí. Obvykle tedy navíc od vlastních pracovníků (redaktorů, novinářů),. A toto „své“ pak nabízejí čtenářům.
      Zatímco, ale sociální sítě dělají pravý opak, poskytují pouze prostor, kam si může každý umísťovat jakékoliv příspěvky, o čemkolvi. A skutečně nikde není uvedeno, že by správci sociálních sítí měli tu pravomoc (povinnost?,) pročítat všechny přijímané články a rozhodovat se, dle svého názoru, zda je budou publikovat, nebo ne. Vlastně když se nad tím zamyslíme, je technicky nemožné, aby takto pročítali a vyhodnocovali všechny příchozí příspěvky.. Čili, už otázka podle čeho si vybírají ty „ke kontrole“ je zajímavá,

    • A. S. Pergill napsal:

      Ne, je to něco jiného. Pokud zašlete příspěvek, požadujete od adresáta nějakou akci, vedoucí k jeho zveřejnění. Jestliže přes nějaký redakční systém příspěvek vystavíte, tak naopak jeho smazání je výsledkem aktivity adresáta.

      • RomanM napsal:

        Ano, technicky je to něco jiného, ale z právního hlediska se jedná stále o stejný výkon práva provozovatele nad daným médiem.

    • MifakM napsal:

      Taky souhlasím s mazáním opravdu nanávistných komentářů. Nicméně nesouhlasím s tím, že mají společnosti právo mazat názorově odlišných příspěvků. Byť se jedná o privátní službu. Stejným příměrem bych mohl tedy tvrdit, že každá soukromá společnost má právo vytvořit si vlastní zákon/kodex, který bude platit na jejím území a nemusí podléhat zákonům dané země. Důsledky si každý můžeme domyslet sami.

      Co mne ale opravdu rozčiluje je stav, kdy na některém soukromém fóru dojde k banování či smazání příspěvku s odkazem na porušení podmínek. Ano, souhlasil jsem s nimi, nicméně mám také mít možnost zajistit za který příspěvek jsem obdržel „trest“ a jakým způsobem ten příspěvek porušuje dané pravidla (ne obecné porušil jste podmínky). Pokud má trest mít nějaký výchovný dopad, musí být trestaný obeznámen co udělal špatně a čím. Zobecňování důvodu trestu k ničemu výchovnému nevede, naopak. A také by měla být zanechána možnost „obhajoby“, případně diskuze. Pokud však mi přijde po urgenci automatický e-mail, že se s tím někdo bude zabývat, a dlouhou dobu nedostanu žádnou jinou odpověď, pak je také něco špatně.

      U soudu se také neodsuzuje slovy : „Porušil jste zákon ČR, dostáváte 15 let bezpodmínečně“. Vždy je stanoven příslušný porušený paragraf daného zákona a není dotyčný odkázán na znění celého trestního zákoníku.
      To by pak všechny podmínky majitel této privátní služby mohl shluknout do jediné:
      1. Váš příspěvek může být smazán, případně Vaše možnost diskutovat bude omezena, pokud napíšete cokoliv, co se nám nebude líbit.

      A poslední bod co píšete je podle mne trochu zavádějící. Proč tedy všechny diskuze nejsou na podobném principu jako tady, tedy čekám na schválení příspěvku? Tak mám přehled co jsem poslal a co neprošlo.

      • petrph napsal:

        Víte, v tom co popisujete je kus pravdy, jenže to právě ukazuje složitost výchovného působení trestu. Jinak řečeno, kdyby soud už krátce po činu rozhodl „„Dopustil jste se třeba výtržnosti, atd, dostáváte, řekněme týden v base“ a ten si hned odsedíte“, tak by to určitě výchovný účel mělo, a sám budete ten týden v base přemýšlet proč a jak se toho příště vyvarovat.
        Jenomže, jestli ten soud vynese pravomocný rozsudek někdy za 3 roky a zdůvodnění často nechápou ani právníci, tak potom ani ten trest žádnou výchovnou úlohu nemá..
        Ovšem má to i druhé extrémy, rychlých soudů, jako u těch sociálních sítí.
        Možná, si představte jiné řešení , kdyby ta závěrečná podmínka majitele zněla „..Váš příspěvek může být smazán, ale současně podán podnět Policii ČR s Vaším jménem“, ať si to s Váma vyřeší, to by bylo teprve řevu..

    • Pavel Liška napsal:

      Přesně tak. I do rubriky „Názory čtenářů“ nebo „Nad dopisy diváků“ si tištěná i jiná média vybírají ty, které jim konvenují. Pokud si je tedy necucají z prstu. Na což ostatně by měly nárok taky.

  15. Mirek napsal:

    Je to dvojsečné. Například Seznam moderuje komentáře tak, aby byly odstraněny všechny proti EU, proti progresivistům, proti migrantům. a ohání se pravidly, které ale na to nepasují. Naopak proruské Parlamentní listy diskusi neřídí vůbec, tam se dá diskutovat svobodně. Výsledkem jistě nechtěným je, že Seznamu mizí čtenáři a PL přibývají. Je to ale dobře?

    • A. S. Pergill napsal:

      Je, zcela jednoznačně. A buďme rádi, že zde PL jsou.

    • novy napsal:

      Je to tak dobře, jestli nebude i toto demokracie, na kterou Novinky-Seznam, hlavně jejich redaktoři dávno zapomněli !

    • petrph napsal:

      O to právě jde – i na PL tu diskuzi kontrolují, a občas se tam, ale zcela transparentně objeví „tento příspěvek byl smazán, protože odporuje Etickému kodexu PL“. Což je, ale správně, pokud to je za hranou.
      Ale do mazání komentářů kvůli tématům si jistě nehrnou, jak opakuji často, bulvár se přece nebudou sám obírat o čtenáře.
      Jestli to dělá Seznam, tak to už je moloch, který jede na megačíslech, takže už má zájmy někde jinde. I třeba potřebě vyhovět některým nátlakovým skupinám, aby na tom nebyl škodnej..

  16. Tomass napsal:

    velmi zajímavé a těžké téma.
    Jeden ze základních kamenů virtuálních diskuzí je nicméně dle mého názoru špatně postaven .
    A sice každý by měl mít povinnost vystupovat pod svým pravým jménem (identitou). V reálných diskuzích přeci také mluvíte sami za sebe a nemáte žádného anonymního holoduka..?
    Odpovědnost za závadný obsah by pak byla jasně definovaná.. Myslím, že by se diskuze rázem zbavily toho nejhoršího hnoje, anonymní frustráti by se stáhli do svých nor.
    Tomáš Joska

    • A. S. Pergill napsal:

      O kousek výš jsem napsal panu Filipovi, že tento požadavek odporuje základním principům, na nichž internet vznikl. Jistěže to může být generační problém, kdy příslušníci mladší generace prostě nejsou s to ustát skutečnost, že ne všichni sdílejí jejich názory. Zejména pokud jsou vyznavači nějaké totalitní ideologie (neomarxismus, liberalismus, ekologie apod.), tak automaticky považují odlišné nebo dokonce opačné názory za zločin.

      • Filip napsal:

        Moje reakce na toto se nachází výše, takže se nebudu zde opakovat. Jen s podivem čtu, že mezi totalitní ideologie zařazujete liberalismus. Takový názor zcela devalvuje vaše příspěvky zde v diskuzi.

        • Pavel Liška napsal:

          On má Pergill na mysli zřejmě současný levicový progresivismus, který si výraz „liberalismus“ přivlastnil a přikryl jím své neomarxistické názory. Dnešní „liberalismus“ je na míle vzdálen svému původnímu významu.

          • Filip napsal:

            Ano, rozumím, Adam Smith se jistě obrací v hrobě .., ale i tak to označovat za totalitní ideologii a dávat to do stejné roviny s fašismem a komunismem mi přijde stále nepatřičné (a to nejsem zastánce těchto levicových idejí). Nicméně jsme mimo téma této diskuze a dál bych to nerozvíjel, ale nešlo na to nezareagovat.

          • A. S. Pergill napsal:

            Pan Liška odpověděl za mě, takže jen stručné rozvedení: V Brně je náměstí Svobody, a to mělo tento název i za Hitlera, i za nejtužší komunistické totality, i normalizaci tento název ustál. Zato ulice z ní vedoucí ke hlavnímu nádraží měnila názvy skoro tak často, jako sexuální pracovnice prádlo. Že je režim „svobodný“ bude o sobě prohlašovat i ta nejhnusnější totalita; a ti, co si říkají „liberálové“ to prakticky předvádějí.

  17. Filip napsal:

    Moje reakce na toto se nachází výše, takže se nebudu zde opakovat. Jen s podivem čtu, že mezi totalitní ideologie zařazujete liberalismus. Takový názor zcela devalvuje vaše příspěvky zde v diskuzi.

    • A. S. Pergill napsal:

      Je to jen a jen tím, že liberalismus už dávno není tím, čím byl ještě někdy v první polovině minulého století. Což jste zřejmě nezachytil, nebo tomu nevěnujete pozornost. Komunismus / socialismu také původně bojoval za práva chudých pracujících vrstev a krátce poté, co se dostal k moci (u nás v podstatě už před tím) zdegeneroval na krutou tyranii, postihující (mj.) i tyto lidi.

      • Filip napsal:

        Nezlobte se na mne, ale zařazovat obecně liberalismus mezi totalitní ideologie je chybné. Liberalismus je široký pojem a dokonce v různých státech má jiný význam. Jestli máte na mysli ten levicový, tak tam lze sice v některých minoritních atributech najít nějaké tendence, ale obecně nesměřuje k totalitnímu státu. Z liberalismu čerpá většina parlamentních stran, možná si to neuvědomujete, ale těmito názory urážíte spoustu lidí, pokud je hážete do stejného pytle s vrahy a tyrany fašistických nebo komunistických ideologií.

        • RomanM napsal:

          Zbytečně se snažíte, Pergill asi společenské vědy nestudoval. Vypadá to, na samozvaného odborníka. Na úrovni obecně platných definic s ním nemůžete naleznout shodu, protože pro totalitní ideologii má svoji vlastní definici. Myslím, že tím nikoho neuráží, za mne je to spíše k pousmání.

          • Filip napsal:

            Romane, mně to k smíchu moc nepřijde, ten člověk tvrdí, že liberalismus (z jeho strany myšlen asi ten levicový) je to stejné jako komunismus a fašismus, co by na to řekly oběti těchto totalitních ideologií. Přijde mi, že dnes více jak třicet let po pádu komunismu a o mno let více po pádu třetí říše se zapomíná jaká svinstva to opravdu byla.

          • RomanM napsal:

            Jo svinstva to byla, to není třeba rozvádět. U toho autora jde asi o to, že zaměňuje některé prvky autoritářského režimu s definovanou ideologií za totalitní ideologii. V dnešní době frčí to, že se významy účelově posouvají nahoru a dolu podle toho jak se to komu hodí.

Přidávání komentářů není povoleno