Příkladů existujících i nových střetů zájmů premiéra Andreje Babiše v dvojjediné roli obmyšlené osoby holdingu Agrofert, respektive investičních fondů, a zároveň politika přibývá i v době krize kolem koronaviru.

I když byl premiér Andrej Babiš na letišti osobně vítat první zásilku ochranných pomůcek zakoupených v Číně, sám na byznys s Číňany nevzpomíná rád. V závodě na výrobu titanové běloby, který jeho firma Precheza otevřela v Číně roce 2006 (a zase zavřela o deset let později) podle svých slov prodělal asi miliardu korun.

„Bohužel nás tam totálně podvedli, museli jsme tu fabriku odepsat. Management nám to totálně rozkradl. Miliarda v Číně pryč,“ řekl už v březnu 2013 na debatě na Vysoké škole ekonomické v Praze.

V poslední době se mu titanová běloba připomíná znovu. Tentokrát v souvislosti s jeho střetem zájmů politika a byznysmena v jedné osobě – v rámci Evropské unie.

Běloskvoucí barva od Babiše

Od října 2021 se má oxid titaničitý v rámci zemí Evropské unie zařadit do kategorie potenciálně karcinogenních látek. To, co může znít jako úvod nezajímavé chemické úlohy, může mít ve skutečnosti dopad i na byznys Agrofertu. Respektive na příjmy  společnosti Precheza, která je aktuálně nejziskovější firmou holdingu (a také jediným výrobcem, který v Česku titanovou bělobu produkuje).

Podle poslední dostupné výroční zprávy vykázala za rok 2018 zisk přes miliardu korun. A 89 % podílu na celkových tržbách tvoří právě prodej titanové běloby – oxidu titaničitého.

Toto anorganické barvivo je důležitou součástí řady výrobků. Zjednodušeně řečeno všech, kde je požadována běloskvoucí barva – v nátěrech, papíru, v textilním průmyslu, ve farmacii, v různých krémech, v zubní pastě, žvýkačkách…

„Jsme v situaci, kdy sledujeme vývoj a teprve budeme podrobně analyzovat, co pro nás rozhodnutí Evropské komise bude znamenat. Nepředpokládáme, že klasifikace titanové běloby by měla mít pro Prechezu významnější vliv. Každopádně vždy budeme respektovat platnou legislativu,“ říká mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Nicméně jak český chemický průmysl v čele s Agrofertem, tak čeští politici v rámci lobbingu v EU vynaložili značné úsilí na to, aby titanová běloba na seznamu karcinogenů nebyla.

Upozorňuje na to analýza organizace Corporate Europe Observatory (nezisková organizace, která už od roku 1997 sleduje vlivy firemního lobbingu na politiku Evropské unie). Ta popsala, jak se vlády některých zemí stavěly na stranu chemických firem právě ve snaze zabránit zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogenní látky. Explicitně zmiňuje českého premiéra Andreje Babiše a jeho byznys.

„Zvláštní pozornost si zasluhuje střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Podnikatelské impérium patřící de facto Babišovi zahrnuje také výrobu oxidu titaničitého,“ popisují autoři analýzy.

„Není možné kategoricky říct, jestli je odmítání klasifikace oxidu titaničitého ze strany české vlády přímo spojené s premiérovým vlastnictvím jediného výrobce této látky v zemi, je ale jasné, že Babiš má v tomto ohledu střet zájmů. Je to totiž právě jeho vláda pod vedením hnutí ANO, která rozhoduje o národních pozicích na evropské úrovni,“ stojí dále v materiálu, na který upozornil web Euractiv.cz.

Už ve výroční zprávě za rok 2018 Precheza předjímala riziko, že Evropská komise zařadí titanovou bělobu mezi „inhalační karcinogeny“ s tím, že Precheza „realizuje opatření k omezení negativních dopadů ať už tržního nebo legislativního charakteru“.

Precheza je jedním z osmi členů TDMA, asociace výrobců titanové běloby, která se nijak netají, že v Bruselu lobbuje za zájmy svých členů.

Dálnice k továrně

Analýza Corporate Europe Observatory dále poukazuje na to, že všech šest europoslanců zvolených za hnutí ANO v procesu schvalování návrhu na zařazení oxidu titaničitého mezi karcinogeny hlasovalo proti návrhu, ačkoliv jejich vlastní liberální frakce Renew Europe byla pro: „Čeští zástupci a europoslanci ANO plně podporovali pozici Prechezy, kterou vlastní premiér Babiš.“

O tom, že se Česká republika a také Německo snažily hodně lobbovat proti zařazení titanové běloby mezi karcinogeny, psal už v listopadu 2019 i oborový web Chemical Watch.

Ještě letos na konci ledna se skupina europoslanců pokusila zvrátit rozhodnutí o zařazení titanové běloby (respektive její formy, v níž je možné její vdechnutí) do kategorie „nebezpečných látek s možnými karcinogenními účinky“, ale neuspěla.

I další Babišův střet zájmů, tentokrát ryze domácí, také souvisí s Prechezou. Jak popsal i HlídacíPes.org, Ředitelství silnic a dálnic se snaží i s pomocí PR agentury placené z veřejných peněz vylepšit mediální obraz dostavby dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, kterou se naopak snaží blokovat ekologické iniciativy.

Slovy Babiše z jeho Twitteru po lednovém výjezdu na Moravu: „Mluvím třeba o D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, kde nám to pořád blokuje pan Patrik a Děti Země. Prostě jen tak z plezíru. A lidem dělají peklo.“

Budování moderní silniční infrastruktury je sice důležité samo o sobě, Babiš zde ale opět z titulu politika nepřiznaně lobbuje za zájmy své firmy.

Tahle část dálnice je důležitá z hlediska rozvoje Prechezy a jejího chystaného navyšování kapacit výroby. Už vloni se kapacita produkce titanové běloby zvýšila na 62 000 tun a firma plánuje, že by se díky investicím do technologií měla dostat až na 77 tisíc tun. Firma na to mimochodem od státu dostala investiční pobídku formou slevy na dani až do výše 289,4 milionu korun.

Jak ale napsal web Seznam Zprávy, navýšení výroby rovná se nárůst nákladní dopravy v Přerově, a to platné ekologické limity chemičce Precheza už momentálně neumožňují. Věc by řešila právě dostavba desetikilometrového dálničního úseku.

Cash flow a úrokové sazby

I když Babiš o podnikání v Číně mluví s despektem a dříve prohlašoval, že „je to jiný svět a jiný režim a já do Číny už určitě nikdy podnikat nepůjdu“, Agrofert se do Číny nakonec znovu obrátil – s žádostí o úvěry.

V roce 2018 si Agrofert půjčil v přepočtu přes půl miliardy korun od největší banky světa, čínské Industrial and Commercial Bank, necelou miliardu pak od Bank of China.

Obecně s úvěrováním byznysu je spojen další střet zájmů Andreje Babiše, tedy zároveň politika a zároveň „obmyšleného“ majitele Agrofertu.

První dubnový den schválila vláda možnost až půlročního odkladu splátek nejen u hypoték, ale právě i u firemních úvěrů. Předpokladem je, že bylo podnikání zasaženo krizí spojenou s koronavirem. Pro firmy, které bojují s vysokým zadlužením, může jít o vítané finanční povzbuzení – sumou, již by za šest měsíců za normálních okolností poslali bankám na úrocích a splátkách, si nyní mohou vylepšit cash flow.

A zadlužení Agrofertu, jak plyne z dostupných výročních zpráv, meziročně vyskočilo (v roce 2018) na 43,9 miliardy korun; významná část je stále držena tuzemskými bankami (Komerční banka, ČSOB, UniCredit, ING a dalšími). I když opatření samo o sobě může obecně pomoct byznysu, střet zájmů premiéra nelze pominout.

Jak také připomněl ve svém newsletteru novinář David Klimeš, podstatný je i nárůst krátkodobých úvěrů Agrofertu; ty vyskočily z 21,5 miliardy na 32,8 miliardy. To je dobré vědět u výroků Andreje Babiše ve vztahu k České národní bance. Babiš se nechal slyšet, že ČNB „by ještě možná mohla snížit základní úrokovou sazbu“, což banku donutilo k vyjádření, že na svou nezávislost si sahat nenechá.

„V roce 2018 by nárůst úrokové sazby o půl procentního bodu znamenal dle výroční zprávy Agrofertu snížení zisku o 149 milionů korun, naopak pokles sazby by přinesl plus 74 milionů korun,“ napsal David Klimeš.

Jisté je, že nižší úrokové sazby vyhovují každému, kdo má nějakou půjčku. Výjimkou tedy není ani Agrofert, který citlivost na změnu úrokových sazeb v souvislosti se svými krátkodobými, ale i dlouhodobými půjčkami s variabilním úročením přiznává ve své výroční zprávě.

Letadla si opravíme

A pak je tu ještě jedna vládní vize – odkup údajně strategické česko-čínské letecké společnosti Smartwings. Firma nemá dostatek hotovosti, v problémech byla ale nejméně poslední rok a o smyslu takové vládní investice se veřejně hojně spekuluje.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové by ale firmu měl koupit stát. Vstup státu do klíčových podniků, které se kvůli pandemii můžou dostat do potíží, už dříve připustili premiér Andrej Babiš i ministr průmyslu Karel Havlíček.

Opět je dobré vědět, že v oboru je podnikatelsky angažován i Andrej Babiš. Do jeho svěřenských fondů, respektive pod investiční společnost Hartenberg Capital, patří letecké opravny v Polsku, ve Slovinsku a v Srbsku. Mezi jejich zákazníky patří vedle společností Lufthansa, British Airways či EasyJet i český Travel Service (Smartwings).

To, že si český premiér nechává vládní emaily tisknout od sekretářky ve své (jak říká bývalé) společnosti Imoba – skrze ní Babišův svěřenský fond vlastní mj. farmu Čapí hnízdo – se jeví vedle výše popsaného jako drobný, leč poměrně výstižný detail.

A to Babiše ještě letos čeká vyústění sporu s Evropskou komisí, jejíž auditoři Babišovi vytýkají právě i nepřerušené vazby na firmy z jeho svěřenských fondů, a tak i permanentní střet zájmů.