Facebook: Andrej Babiš, zdroj

Andrej Babiš je pro banky „pepík“. Agrofert má jako velký dlužník důvod k nervozitě

Napsal/a Robert Břešťan 25. června 2019

Dění kolem českého premiéra Andreje Babiše, audit Evropské komise, prověřování střetu zájmů, zastavení dotací pro holding Agrofert, demonstrace i politický vývoj bedlivě sledují i banky. Pro Agrofert a tím i pro Babiše, který holding vybudoval, může mít jejich nervozita dalekosáhlé důsledky.

Holding Agrofert měl ke konci roku 2017 u českých i zahraničních bank napůjčováno přes 35 miliard korun. Podle výkonného ředitele Josefa Mráze by se dluh za rok 2018 měl pohybovat i nadále kolem této sumy.

Každé riziko zvýšení úroků, či výzva k předčasnému splacení alespoň části úvěrů, by bylo pro Agrofert dosti nepříjemné. Platí jednoduchá rovnice: čím rizikovější klient, tím vyšší splátky i úroky.

Na sérii dotazů, zda se Agrofertu již některé úvěrující banky v souvislosti s předběžnými závěry auditu ozvaly a zda si firma analyzuje pravděpodobnost rizika, že by některé banky chtěly dříve zesplatnit pohledávky, zvýšit ručení a podobně, reagoval mluvčí společnosti Karel Hanzelka stručně: „Odmítáme v této chvíli o těchto aspektech spekulovat.“

Podle insiderů z bankovního sektoru (nutno zdůraznit, že pro účely tohoto textu všichni oslovení lidé z oboru trvali na anonymitě, pozn. red.) je však pravděpodobné, že podobná jednání probíhají.

„Pro banky je to velké téma, nedivil bych se kdyby už běžela jednání mezi stranou věřitelskou a dlužnickou,“ říká zástupce jedné z významných bank na českém trhu, která však nepatří mezi věřitele Agrofertu.

Úvěry Agrofertu v letech 2016  a 2017

ZDROJ: Výroční zpráva Agrofertu za rok 2017 (zatím poslední dostupná, pozn. red.)

Důvodem k nervozitě bank je i úplné zastavení čerpání evropských dotací, o němž rozhodl počátkem června právě pod vlivem předběžného auditu Státní zemědělský a intervenční fond.

I když nelze tvrdit, že Agrofert  žije jen z dotací, jak se někdy zmiňuje, s dotacemi v rámci hospodaření Agrofert počítá a tyto příjmy nutně figurují i ekonomických a investičních plánech, které hodnotí i úvěrující banky.

V případě takzvaných nárokových dotací (za hektar či chovaný kus dobytka) jde v podstatě o zaručený příjem. Jen v roce 2017 měl Agrofert z dotací přes dvě miliardy korun, dvakrát více než o pět let dříve.

Auditoři Evropské komise také spočítali, že by Česká republika měla vrátit celkem 451 milionů korun z neoprávněně čerpaných dotací; ty by následně měla vymáhat po Agrofertu. To je vysoká hotovost, která by z firmy odtekla nikoli na splátky úvěrů, ale zpět do Bruselu.

Agrofert trvá na tom, že v oblasti dotací postupuje přesně podle zákona. „Taktéž pan Andrej Babiš učinil vše, co po něm zákon požadoval, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Pokud nás české úřady osloví, jsme připraveni k součinnosti. Nevidíme však v tuto chvíli jakýkoli právní důvod, proč by se dotace měly vracet,“ konstatuje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

„Jsme přesvědčeni, že pokud by nás evropské orgány kontaktovaly a vyslechly si náš právní názor, vůbec by nemohly ke svému předběžnému závěru dojít,“ dodává.

Když se banka utrhne

Jisté je, že banky vývoj bedlivě monitorují. „Pokud se jedna banka utrhne, může to spustit lavinu, to by Agrofert položilo,“ vykresluje černý scénář auditor se zkušenostmi z firem „velké čtyřky“ hlavních auditorských společností.

„Na druhé straně hraje roli, že je Andrej Babiš premiér, který má pod sebou regulaci bank, či třeba sektorové daně,“ dodává. I proto by pro banky samotné byly problémy Agrofertu nepříjemné a krizový scénář není v jejich zájmu.

 

 

„V našich podmínkách, a vlastně ani evropských, pokud je mi známo, takový případ střetu zájmů nemá precedent. Mnohem víc ale bude záviset na právních konsekvencích, je to tedy spíš věcí právníků než ekonomů. Zatím je to v rovině předběžného auditu. Nutně to v bankách nebude spouštět automatické procesy, protože ty by se asi spustily už v minulosti,“ říká – taktéž pod podmínkou anonymity – bankéř v minulosti působící i v České národní bance.

„Je možné, že každá banka to bude posuzovat jinak, jsou různá interní pravidla, která mohou být i přísnější než evropská regulace,“ doplňuje.

Spouštěčem tvrdého postupu bank vůči Agrofertu by podle něj zcela jistě bylo, kdyby „obmyšlená osoba svěřenského fondu“, tedy Andrej Babiš, byla odsouzena v kauze Čapí hnízdo. „Pak by banky musely zesplatnit pohledávky. Pokud pro to jsou důvody, banky musí jednat,“ vysvětluje.

Riziko předčasného splacení úvěrů zmiňuje v obecné rovině i výroční zpráva Agrofertu za rok 2017: „K úvěrům se vztahují, nad rámec obvyklých administrativních ujednání a zástav také určité smluvní finanční všeobecné podmínky, které mohou být navázány na výsledky hospodaření, úroveň zadlužení či jiné ukazatele. Případné porušení těchto smluvních podmínek by mohlo vést ke zkrácení doby splacení úvěrů.“

Kdo je tady pepík

Banky mají pevně daná kritéria posuzující míru rizika klientů. Ve vztahu k Andreji Babišovi a Agrofertu tedy musejí být obezřetné povinně – s ohledem na evropskou regulaci. Babiš je pro české i zahraniční úvěrující banky z hlediska hodnocení rizik takzvaný „pepík“, PEP, politicky exponovaná osoba.

Politicky exponovanou osobou se – dle vnitřních předpisů bank – rozumí vedle politiků (ale například i vysokých důstojníků, velvyslanců apod.) i osoba blízká, či společník nebo skutečný majitel stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu. To platí i v případech, kdy je „známo, že byly svěřenské fondy vytvořeny ve prospěch politicky exponované osoby“.

Taková definice i díky předběžným závěrům evropského auditu (vedle nepřehlédnutelného politického angažmá) pasuje právě na Andreje Babiše.

U politicky exponovaných osob (PEP) musejí banky postupovat důsledněji než u běžných klientů. Kontrola zahrnuje mimo jiné „získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele“.

Banka také „nemůže uskutečnit obchod s PEP, pokud jí není znám původ jejího majetku“. Podobné vnitřní předpisy má každá z bank. To také vysvětluje existenci dokumentů z britské banky HSBC, které získala policie v rámci vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.

HSBC, pražská pobočka, poskytla společnosti Farma Čapí hnízdo celkem tři úvěry, postupně 350 milionů korun, pak 25 milionů a nakonec 80 milionů. Za ně se zaručil pro banku dobře známý klient – Agrofert.

Z vnitřních dokumentů banky, které nejprve zveřejnil twitterový účet Šuman, a s nimiž pracují i policejní vyšetřovatelé, plyne, že HSBC skutečného vlastníka Čapího hnízda znala a že jím byl právě Agrofert.

Banka si podle policejních vyšetřovatelů, jak napsal server iRozhlas, nechala zpracovat znalecký posudek, který linku Farma Čapí hnízdo – Agrofert potvrdil. Zástupci banky byli v této věci policií v rámci vyšetřování i vyslýcháni.

Dnes už HSBC mezi bankami financujícími Agrofert není. Zda to souvisí i se zkušeností, již banka udělala v případu Agrofertu a Čapího hnízda, si můžeme jen domýšlet. HSBC svou zkušenost a konkrétní vztahy s klienty nekomentuje. 

Komu dluží Agrofert

ZDROJ: Výroční zpráva Agrofertu za rok 2017

Agrofert si možná rizika nepochybně uvědomuje. I to může být důvodem, proč holding ústy svého výkonného ředitele Josefa Mráze letos v březnu informoval o rozhodnutí managementu o „útlumu investiční aktivity ve prospěch snižování dluhové služby“.

Zároveň ale v rozhovoru pro deník E 15 ujišťoval, že výše zadlužení pro holding nepředstavuje problém. „Banky nás však hlídají a není v tom žádná nervozita, udržujeme si slušnou výkonnost,“ říkal letos v březnu. Od té doby se však situace přeci jen změnila.

Jak se daří bez Babiše?

Za indicii, že se „něco děje“ lze považovat i skutečnost, že místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr dal 21. června vysvětlující rozhovor holdingovému serveru iDnes právě na téma audit a možné dopady na holding.

Na dotaz redaktora „myslíte si, že se Agrofert dostal pod tlak jen kvůli osobě bývalého majitele Andreje Babiše“ Cingr odpověděl vyhýbavě. Zmínil, že „to celé vnímáme jako politický nástroj, který se nabízí Babišovým politickým konkurentům“ a dodal: „My jsme zodpovědní za Agrofert a celou věcí se cítíme poškozeni. Víme a tvrdíme, že s námi nemá premiér nic společného, protože na nás nemá žádný vliv. Proto podnikneme všechny kroky, abychom hájili naše legitimní práva.“

Dalším prvkem v mozaice vztahů Agrofert – banky jsou hospodářské výsledky společnosti v době, kdy Andrej Babiš svou pozornost upíná na politiku a Agrofertu se nemůže a s ohledem na zákon o střetu zájmů ani nesmí věnovat.

Výroční zpráva za rok 2018, z níž by se daly vyčíst detaily hospodaření firem Agrofertu, zatím veřejně k dispozici není. Lze ale zatím dohledat výsledky některých společností z holdingu. Kupříkladu lovosická Lovochemie vykázala za rok 2018 zisk pouhých 1,8 milionu korun, vloni to bylo 91 milionů. Slovenské Duslo Šaľa je za rok 2018 ve výrazné ztrátě, v přepočtu asi 150 milionů korun.

„Vysoký dluh, obrovský propad výsledků kdysi klíčových chemiček, akviziční impotence, v zahraničí zcela nulová. To je Agrofert dnešních dnů,“ shrnul stav na svém webu obvykle dobře informovaný ekonomický novinář Miroslav Motejlek. Podle něj i německá SKW Piesteritz, dlouho nejvýnosnější firma holdingu, vykázala propad zisku o dvě miliardy.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

29 komentářů

  1. petrph napsal:

    Tak to už se rýsuje docela slušná krize celostátního charakteru. Když uvážíme co by stalo kdyby padnul Agrofert, desítky tisíc lidí by přišlo o práci, jak by to ekonomicky postihlo jeho subdodavatele, a že i ty banky by měly s takto propadlým ohromným nesplaceným dluhem potíže,…

    A ještě tak před rokem bylo vše Oukej, ty dotace – skutečně z velké části nárokové (a tedy legitimní) propláceny bez problémů. Bruselu to nevadilo i když věděl kdo je Babiš- A u nás se střet zájmů řešil dle zákona, čili Babišovi hrozila jen citelná pokuta bez dalších ekonomických eskalačních efektů celostátního významu.

    Tak asi pánům Pirátům, ani naší pobočce Amnesty International ještě nedošlo co vlastně způsobili, když před pár měsíci udali Babiše do Brusele a sami tam uvedli dle svého názoru právní argumenty, které pak Brusel použil proti Českému státu.
    Tak by mne docela zajímalo, kdo to bude teď řešit, a jak předpokládám, řada těch ztrát se bude hradit z veřejných peněz

    • teufel3424 napsal:

      Průšvih způsobil Bureš sám a udělal to vědomě, takže příčina je jasná. Že na to někdo přišel a dal mu to sežrat, je jiná věc.
      Proč by měly Burešovy firmy krachovat a hlavně propouštět? Prostě něco prodá, zaplatí dluhy a bude to provozovat jiný majitel. Třeba. Pokud není nenažraný osel a nebude dělat cavyky.

    • Enope napsal:

      Takže podle Vaší logiky by bylo lepší, pokud by se v Bruselu nic nedozvěděli a jelo se dál v zajetých kolejích? Agrofert by dál vysával dotace, zaměstnával lidi a říkal nám co je pro nás dobré? Agrofert možná zaměstnává desítky tisíc lidí, ale na druhou stranu, pod tlakem Agrofertu také desítky firem zanikly. O způsobech převzetí nebo likvidaci konkurence bylo napsáno a řečeno již hodně, takže nemá smysl se v tomto směru rozepisovat.
      Ono pravděpodobně k nějaké krizi dojde a pokud to Agrofert neustojí, nakonec volné místo na trhu zaplní někdo jiný, kdo ty lidi zaměstná. Je jenom dobře, když to nebude fungovat jako doposud, kdy prakticky jedna korporace určuje podmínky na trhu a ostatní živoří.
      A nemyslíte, že dnešní stav je spíš důsledkem politiky vládnoucí strany, která nedokáže lidem nabídnout nic, než kus žvance za mlčení? Jak si myslíte, že by toto dopadlo do budoucna? Stejně by se to provalilo, jen v době, kdy už by s tím nešlo nic dělat, resp. by to zaplatil stát. Ten pád by byl pro obyčejné lidi mnohem tvrdší. Takže děkuji, že existuje protiváha a někdo, kdo o sviňárnách nemlčí! A kdo by to měl zaplatit? No nejspíš ten, kdo celou situaci způsobil a to opravdu nejsou ani Piráti, ani Amnesty. Není nic horšího, než oligarcha s politickomocenskými ambicemi, to je historicky dokázané!

      • petph napsal:

        Vite, Váš zásadní omyl je v tom, že se domníváte že v Bruselu předtím „nevěděli“. Ale jistě že věděli, ono zase států v EU není tolik, že by nevěděli kdo je to Babiš, a rovněž že vlastní Agrofert a že ten dostává nemalé evropské dotace . Věděli to – a tolerovali to. ¨
        Než tedy přišlo udání z Prahy na Babiše. No, co v takovém případě? Když sami Češi ty dotace dle jejich právního názoru ty peníze nechtějí, tak proč jim je vnucovat, třeba Němci nebo Poláci si je vezmou místo nich :)))

        No a o tom co bude „po Babišovi“, mám skutečně starost a docela by mne zajímalo kdo to bude řešit. Jeho opozice (ani demonstranti) to vůbec neřeší. Jak jsem dnes četl rozhovor s panem Fialou, tak prej nejlíp by bylo kdyby tu vládu potom zase vedl někdo jiný z ANO:)

        • Enope napsal:

          Věděli nebo nevěděli, to jaksi není podstatné. Podstatné je chování AB vůči svému „zaměstnavateli“, tedy státu, tedy k obyvatelům této země. To jeho arogantní chování a neustálé lhaní a ukazování na druhé vedlo k dnešnímu stavu společnosti. A ano, máte pravdu, Češi jako já dotace pro oligopolní podniky opravdu nechtějí. Nevidím jediný důvod, proč podporovat velkého výrobce a posilovat jeho pozici na trhu z nenárokových dotací na úkor malých podniků. Nárokových dotací se problém vůbec netýká a nejsou pozastavené!

          • petrph napsal:

            No jak píšu, když Češi (tedy ústy svých poslanců – Pirátů) ty EU dotace nechtějí, Brusel jim je vnucovat nebude. Potíž je v tom, že ty dotace se vyplácejí po celé EU, tož naši ponikatelé na tom budou v konkurenci vždycky hůř, a brzy se položí a nahradí je dovoz dotovaného šuntu z EU.
            Hezky jste si to vymysleli..

            A v tom druhém nemáte pravdu. Samozřejmě že se ta blokace Bruselu týká A HLAVŇĚ těch NÁROKOVÝCH DOTACÍ , protože ty jsou největší. V případě těch nenárokových, no sám asi víte, že bruselští auditoři museli prohrabat dotace Agrofertu x let zpátky, aby našli nějaké co nebyly Ok a mohli je škrtnout. Ale to by celostátně, a ani pro banky zase tak ekonomický problém nebyl, že ne?

            Víte, ten zásadní omyl v uvažování je v tom, že si někdo myslí že „když to je Babišovo“, tak Babiš dostane ty dotace do kapsy. Jenomže, to je uvažování na úrovni Saturninova opravníku románových příběhů.
            Ve skutečnosti ty dotace Agrofert, a ten je provozně spotřebuje – na suroviny, stroje, platy zaměstnanců, rozvoj atd.. Jestli na konci z toho dostane Babiš ve výplatě zisku půl procenta , tak je rád..

          • Enope napsal:

            Nárokových dotací se zásah Bruselu samozřejmě netýká, nevím, kde jste si našel, že ano. S těmi dopady pro Agrofert, respektive pro věřitele to také nebude tak horké, právě proto, že se to týká nenárokových – investičních a rozvojových dotací, které tvoří zlomek celkového objemu peněz, plynoucích z EU pro Agrofert.
            A tady přece nejde o Babiše, ale o to, že se řeší důsledek nějakého chování příjemce dotace, které není zcela podle pravidel a není standardní. To, že je to zrovna Babiš není podstatné. Dnes Babiš, zítra někdo jiný. Jde o princip! A znovu říkám, raději podpořit deset malých podniků než jeden velký, bez ohledu na to, komu zrovna patří.
            Přeci nemůžu říct, že když se s dotacemi nakládá špatně, tak to tak nechám a budu to tutlat, aby náhodou nedostal peníze někdo jiný. Navíc, pokud by vše probíhalo podle pravidel, žádná stopka z Bruselu by nikdy nepřišla. A když už ta stopka přišla, není nic jednoduššího, než stav napravit. Takže Agrofert vrátí sporné dotace a kohoutky se opět povolí a příjemci, kteří splní podmínky pro udělení dotace budou čerpat. Jen bude ČR muset dát záruky za to, že se situace nebude opakovat. To zatvrzelé chování pana premiéra, paní ministryně financí a jejich přesvědčení o své pravdě nám škodí daleko víc a hlavně tímto způsobem se ty kohoutky pro naše podnikatele nikdy neotevřou.
            Takže stále nechápu tu Vaší logiku. Nemůžu se ztotožnit s tím, že obcházení pravidel má být vzorcem chování pro společnost jenom proto, abych si uřízl větší kus koláče. Zřejmě máme každý jinak nastavené hodnoty.

          • JB napsal:

            Tady se už někomu hodně hluboko zakořenilo Česko=Agrofert, že petřeph?

            Já bych si taky rád blahem učůrával do trenek z toho, jak Babiš za pomocí dotací zvedá český potravinářský průmysl. Ovšem když si člověk srovná třeba Kostelec před Babišem a po něm … tak má spíše myšlenky na emigraci.

            Když se objeví šance na zmenšení plochy žlutých smradlavých lánů zrušením povinné biosložky, tak to vláda v poslední chvíli típne. To je ten střet zájmů v přímém přenosu. Ty firmy jsou jeho, i když se jako majitel schoval za fondy. A on ty firmy podpořil, na poslední chvíli jeho loutkový ministr změnil rozhodnutí úředníků, kteří zájmy ČR neviděli jako totožné se zájmy holdingu Agrofert.

            Když nechá starosta za obecní peníze vyasfaltovat cestu ke svému baráku a k baráku svého bráchy, ostatní ale nechá jezdit po štěrku, tak mu to lidi rychle spočítají. Jenom Babiš takový příběh umí prodat jinak …

            Jako naprosto zbytečnou vidím akademickou diskusi, jestli za „do kapsy majitele“ můžeme považovat celý zisk po zdanění anebo až osobní výplatu majitele. Soukromé bydlení jako fyzická osoba si samozřejmě musí koupit z výplaty. Ale když bude chtít provést další nepřátelské převzetí úspěšné konkurenční firmy, tak k tomu použije holdingový kapitál a ne soukromý majetek.

      • Pavel Liška napsal:

        No, v Bruselu se dozvěděli, že si to neumíme u nás vyřešit sami a že jsme nesvéprávní a neschopní hlupáci, kteří spoléhají, že všechno za nás vyřeší nějaká vyšší autorita.
        Pro Brusel je to jasný signál, že nám můžou diktovat a předepisovat, co máme dělat, protože na to vlastně čekáme, neboť si sami vládnout neumíme.

    • Martin napsal:

      firmy zoufale shanej lidi, takze ti co skoncej v agrofertu zadny problem sehnat praci mit nebudou

    • Petr napsal:

      Tvůj názor vychází z přesvědčení, že bankrot znamená konec podnikání. Tak to ale vůbec není. Bankrot znamená většinou změnu vlastníka a pokračování podnikání. Z poslední doby známe například bankrot Sazky, které banky sesplatnily úvěry a zdá se ti, že Sazka dá nefunguje?

    • Stanislav Janda napsal:

      Naprosto s Vámi souhlasím. Ti naši tzv. experti a politici si neuvědomují , že poškodí hlavně ČR. Je až nepochopitelné jaké mohou být volení zástupci morální hyeny a obviňovat někoho až v Bruselu. I když se mi v poslední době některé Babišovi nápady nelíbí, zejména jeho rozdávání pod tlakem ČSSD, je to pořád politik, za kterým je něco vidět. Ať jsou to důchody , slevy na jízdném, mateřské atd. Účastníci demonstrací by si měli vzpomenout jak to vypadalo za vlád Sobotky, Nečase, Špidly a min.financí Kalouska. Důchody se zvyšovali o 40 Kč ročně .

      • janton napsal:

        Krásná ukázka zmanipulovaného koblížka, kterému je úplně jedno co bude s republikou do budoucna, hlavně, když si teď může nacpat břicho.

      • Hana napsal:

        Stanislave Jando, musíte si v sobě udělat jasněji …některé Babišovy nápady se vám nelíbí „zejména jeho rozdávání pod tlakem ČSSD“, ale zároveň je podle vás za ním něco vidět … „Ať jsou to důchody, slevy na jízdném, mateřské atd“.
        Jste fakt dobrý, vlastně jste ve dvou větách shrnul podstatu koaličního partnerství Babiše s ČSSD.

      • Tondach napsal:

        za vlád Sobotky, Nečase, Špidly a min.financí Kalouska nebyl ve státě „bordel“ jako je teď….a důchody se sice zvyšovaly jen 40 korun, ale tvořily 42% průměrné mzdy, zatímco teď tvoří jen 38% průměrné mzdy! Co je lepší?
        A v současnosti, když neporoste průměrná mzda, může valorizace být taky jen 40 korun ….

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Vy si vážně myslíte, že když padne Agrofert, tak se zhroutí svět? Těch nějakých 20 až 25 tisíc lidí snadno práci najde, když je statisíce volných míst? Ten zbytek do těch 34 tisíc zaměstnanců jsou Rumuni, Ukrajinci a podobně. Ale i ti by našli zaměstnání jinde.
      Možná ovšem, že i Vás platí Babiš.

    • Tondach napsal:

      Před rokem to už i Bruselu vadilo, jen se nechtělo to otevřít před eurovolbami, protože i v Bruselu dobře vědí, jak by Babiš řval….a nikdo ho neudal a z veřejných peněz už teď platíte ty nárokové dotace Agrofertu, protože Schillerová už od podzimu nežádá v Bruselu jejich proplacení…..!

  2. Petr Kaminsky napsal:

    1) Krasna ukazka manipulace od Hanzelky – auditori se meli v AgroFertu zeptat a vsechno by bylo jasne. To je asi tak relevantni, jakoby se soudce ptal vraha, jaky ma nazor na svuj zlocin a pripadne by podle nej stanovil vysi trestu nebo ho rovnou osvobodil. Ale chapu, ze je Hanzelka za tohle mlzeni placeny. 2) Nez Babis zavede sektorovou dan, bude uz AgroFert davno pod drnem. Bylo by fajn, kdyby tahle STB-acko/bolsevicko/mafianska hydra skoncila co nejdriv. 3) Pokud jde o sektorovou dan, je to klasicka habadura. Stat napari novou dan, banky ji promitnou do cen sluzeb a nakonec ji zaplatime my jako koncovi zakaznici. Je to podobne jako s EET. Naklady si restaurace promitly do cen a platime je napr. ve zvysenych cenach jidla. 4) Regulaci bank ma pod sebou CNB. Nebo uz mame diktaturu jedne strany a jejiho premiera? 5) Jedna banka pri Babisovi bude stat az za hrob – Citibank. Ano, to je ta, ktera se spolupodilela na zastaveni uveru (na neci pokyn) a nepratelskem prevzeti nekterych (dnes jiz Babisovych) firem. 6) Ikdyby Babis byl odsouzen v prvni instance v kauze Capi hnizdo, bude se odvolavat a pripad se potahne radu let – viz Rath. K zadnemu zesplatneni nikdy nedojde. Jsou to nepodlozene spekulace. Pokud ma dojit k ekonomicke likvidaci AgroFertu, musi to byt politicke rozhodnuti – zastropovani/zprisneni nekterych dotaci, snizeni procenta pro posuzovani monopolniho postaveni, snizeni objemu primichavanych biopaliv apod. Dokud bude Babis u vesla, nestane se vubec nic. 7) Pokud se banky budou ridit bezzubym „lex Babis“, Babis neni PEP – oficialne nic nevlastni.

    • Dave napsal:

      Babiš sice nyní není oficiálně vlastníkem Agrofertu, ale je osobou, které plynou zisky. Takže je PEP 😉

  3. JaS napsal:

    Bravurní práce Hlídacího psa. Uvidíme jak se banky s Burešem popasují 🙂 Díky.

  4. JB napsal:

    Tak z tvého pohledu by krach Agrofertu zřejmě znamenal katastrofu. Z pohledu jiných možnost podnikat bez hrozby nepřátelského převzetí typu Kostelecké uzeniny anebo likvidace firmy prostřednictvím podřízených úředníků typu zakleknutí na Fau.

    Ty koblihy, buřty a benzín si někdo kupuje. Když mu je neprodá Agrofert koupí si je jinde, takže vyrostou konkurenční firmy nebo vzniknou nové, které propuštěné lidi zaměstnají.

    Česká republika je jako tělo, které má nádor a samo se s ním vypořádat neumí. Jestli zákrok dnes bude bolet, tak to je pořád lepší řešení než čekat, až metastázuje do celého těla.

    Ale rozumím, že tobě ten nádor přijde jako nezhoubný, možná až blahodárný. Operace zbytečná, pacient se (zatím) cítí dobře. No … určité problémy už hlásí, ale to asi jen simuluje 😉

    • JB napsal:

      To měla být reakce na první příspěvek autora petrph. Omlouvám se za špatné odeslání.

    • petrph napsal:

      Tak nevím jestli Vám něco říká ekonomický pojem náklady vstupu na trh. Mně jo. Takže nějak nepředpokládám že u nás rychle vyrostou konkurenční firmy nebo vzniknou nové, které propuštěné lidi zaměstnají – a hlavně tedy ve stejných lokalitách a se stejnou kvalifikací.
      Ale jinak samozřejmě, že by ta produkce chyběla v hypermarketech se bát nemusíme. Samozřejmě že se rychle doveze z jiných států EU, kde ty berou dotace (mnohem větší než u nás) , nikdo to neřeší a neudává za ně …

  5. L.Š napsal:

    Určitě s vámi souhlasím, pouze bych opravil stať ve článku, že hrozí vracení dotací. Pokud „Hlídací pes“ četl audit, tak je zřejmé, že nárokové dotace (pole, dobytek apod.), absolutně nerozporuje. Takže se jedná pouze o dotace rozvojové, či investiční, což se zase týká pouze rozvojových, nebo investičních úvěrů. Nelze paušalizovat, že by snad všechny banky najednou chtěli vrátit úvěry. To si přředstavujete trochu jako „Hurvínek válku“ a vyvoláváte v lidech úplně zbytečný flam. Očekával bych trochu více profesionality, nikoliv spekulace a zavádějící informace.

    • JB napsal:

      V článku je popsáno, jak banky posuzují své úvěry. Nepíše se tam, že banky Agrofert jistě položí, ale že efekt spuštění laviny je možný.

      Hurvínek je spíše ten, kdo si nedokáže představit, že banky takovou moc mají. Proč by měly úvěrovat Agrofert za původních skvělých podmínek, když jeho rating bude klesat? Pokud banky cítí vyšší riziko, tak úvěry zdražují a staré úvěry si nechají splatit. To je obecný fakt a Agrofert v tomto nemá žádnou imunitu. Naopak to bude mít Babiš, Cingr i Hanzelka hodně těžké, protože bankéře asi nepřesvědčí koblihou a výkřikem TO JE KAMPÁÁÁŇ!

      Samozřejmě z pozice premiéra určitý vliv na banky má. Otázka je, jestli se všichni cítíme v pohodě, když premiér ČR bude vyjednávat s bankami o podmínkách úvěrování pro nějaký soukromý holding (shodou okolností vlastněný jeho svěřeneckými fondy). Pokud přijmeme premisu „zájem Agrofertu=český národní zájem“, pak je to naprosto v pořádku.

  6. L.Š napsal:

    Jinak pro ty, co by snad měli pocit, že by mohl Agrofert zkrachovat :-). To je dobr´ý fór. Takováhle společnost, s takovým obratem a ziskem, prostě a jednoduše nemůže tak jednoduše zkrachovat. Taková společnost jde zlikvidovat pouze politicky a i to není lehký kalibr. Pokud necháme přerůstat mamon do takových rozměrů a to se netýká pouze Agrofertu, ale všech obdobných společností. Musíme počítat s tím, že tyto společnosti budou diktovat trendy i politiku, aniž by si to obyčejní lidé uvědomovali.
    Agrofert má větší zisk, než čerpané dotace. Jak moc mu asi bude vadit, i kdyby na ně neměl nárok ?
    Nejdřív si zjistěte fakta a pak něco kritizujte, případně věštěte budoucnost.

    • JB napsal:

      Že na nás velké korporace mají vliv, to snad ještě neznamená, že máme rezignovat na jakoukoliv snahu o zachování určitých svobod. Právě proto je potřeba o tom psát, aby si to obyčejní lidé více uvědomovali a nenechali si vše nadiktovat a zacpat pusu koblihou.

      Určitě to takovým holdingům aspoň ztížíme, když nebudou spojené se zákonodárnou mocí, výkonnou mocí a justicí. Ze situace, kdy byly soukromé firmy propojeny na politiky zákulisně, jsme se dostali do situace, kdy je faktický majitel takové firmy zároveň předseda vlády.

  7. Pavel Liška napsal:

    Teorie je to hezká. Jako ekonomický purista a odpůrce dotací bych klidně nechal Agrofert zkrachovat. Jako pragmatik realista ale říkám, že bude platit ono „too big to fail“.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama