Od evropských liberálů odešel po hnutí ANO a jeho mládežnické organizaci i respektovaný stranický think-tank Institut pro politiku a společnost. I zde je důvodem odchod hnutí Andreje Babiše z liberální evropské strany ALDE a založení nové frakce Patrioti pro Evropu. Stranické think-tanky nových Babišových partnerů z Rakouska či Maďarska však mají zcela jinou agendu – například konspirují o covidu nebo jsou hlásnou troubou režimu Viktora Orbána.

Evropské liberální fórum (ELF), které se označuje za „oficiální síť think-tanků liberální rodiny v Evropě“, oznámilo odchod Institutu pro politiku a společnost 16. července. Krátce předtím svou rezignaci potvrdil i šéf správní rady institutu Jan Macháček.

Vedení ELF vzalo rozhodnutí think-tanku ANO na vědomí „ve světle odchodu ANO ze strany ALDE a frakce Renew Europe, a jeho politováníhodného rozhodnutí přidat se k Patriotům pro Evropu vedle maďarského Fideszu a dalších evropských krajně pravicových stran“.

Orbánovi blízký think-tank byl zapojen do několika volebních kampaní ve střední Evropě – asistenci měl poskytovat i současným slovenským vládním stranám Smer a Hlas nebo polskému opozičnímu Právu a spravedlnost.

Spolu s ukončením členství samotného institutu rezignovala ze správní rady ELF i výkonná ředitelka think-tanku Šárka Shoup.

Jak popsal HlídacíPes.org, podobný krok provedla v červenci i mládežnická organizace Babišova hnutí Mladé ANO, která ukončila své členství v liberální evropské mládežnické asociaci LYMEC.

Blízko ANO, ale s odborností

Institut pro politiku a společnost je politickým institutem hnutí ANO. Jako takový má podle zákona nárok na státní příspěvek, který se odvíjí od volebních zisků strany a počtu mandátů. Vzhledem k síle ANO je tento think-tank dlouhodobě nejštědřeji dotovaným politickým institutem. Například předloni mu stát poslal skoro 12,7 milionu korun.

Think-tank podle poslední zveřejněné výroční zprávy v roce 2022 zorganizoval 199 akcí včetně debat, konferencí, pracovních snídaní a kulatých stolů. Vydal 53 publikací, komentářů a analýz a mezi ostatními stranickými think-tanky má dlouhodobě největší mediální zásah.

V některých případech mezi přednášejícími byly i tváře německo-rakouské krajně pravicové scény. Na jedné z letošních akcí think-tanku Svobodných vystoupil německý lékař Sucharit Bhakdi, který tam očkovací program Světové zdravotnické organizace označil za „satanistický“.

Profilovou akcí institutu je tradičně konference Digitální Česko s mezinárodní účastí, kterou think-tank dosud spolupořádal právě s Evropským liberálním fórem.

„Pro ELF je nanejvýš důležité chránit integritu a konzistentnost svých členských organizací a zajistit, aby všechny členské organizace byly v souladu se zásadami a cíli liberální politické rodiny,“ dodává Evropské liberální fórum. U hnutí ANO už tento soulad zjevně nefunguje.

Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by ze svého liberálního hodnotového či odborného směrování na rozdíl od hnutí ANO uhnul sám institut. Ostatně i mládežnická organizace Mladé ANO sama sebe do poslední chvíle před odchodem od evropských liberálů označovala (a na webu stále označuje) jako „klasicky liberální“ a „pragmaticky pro-evropskou“.

Institut pro politiku a společnost se navzdory stále silnějšímu tíhnutí Andreje Babiše k populistickým lídrům typu Viktora Orbána dokázal kriticky věnovat například situaci v Polsku, na Slovensku nebo právě v Maďarsku (viz například předloňský seminář Deliberativní demokracie v zemích V4). Právě tam však nyní hnutí ANO definitivně našlo své evropské partnery.

„Satanistické očkování“

Je proto užitečné srovnat, čemu se věnují think-tanky stran, s nimiž Andrej Babiš založil novou europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu – tedy maďarského Fideszu Viktora Orbána a rakouské strany Svobodných (FPÖ).

Odbornou líhní Svobodných je organizace Freiheitliches Bildungsinstitut (zkratka FBI). Ta v posledních letech výrazně posílila svůj program seminářů a kurzů, zřejmě i s cílem posílit odbornost stranických kádrů před teoretickou účastí ve vládě, v niž Svobodní po zářijových volbách doufají.

V některých případech však mezi přednášejícími byly i tváře německo-rakouské krajně pravicové scény. V posledních měsících se také FBI snažil oživit téma odporu proti anticovidovým opatřením, které Svobodným přineslo během pandemie koronaviru sympatie části voličů. Jindy se zase během semináře institutu konspirovalo o „silách za kulisami politiky“ nebo svobodných zednářích.

Na jedné z letošních akcí think-tanku Svobodných vystoupil německý lékař Sucharit Bhakdi, který tam očkovací program Světové zdravotnické organizace označil za „satanistický“. Bhakdi v Německu stál před soudem a čelí dalšímu vyšetřování kvůli antisemitským výrokům právě v souvislosti s covidovou pandemií.

Loni think-tank vyhrál vládní tendr na konzultace za 24 milionů forintů (zhruba 1,5 milionu korun). Podobnou sumu vláda poslala i do dalšího provládního think-tanku Nézőpont.

Právě antisemitiská a obecně xenofobní rétorika dlouhodobě kazí pokusy Svobodných o vytvoření dojmu, že už nejsou krajně pravicovou stranou. Současný šéf strany Herbert Kickl například před čtrnácti lety v televizi polemizoval o tom, zda na jednotky SS lze kvůli jejich zločinům uplatnit kolektivní vinu.

Čerstvým rasistickým přešlapem v souvislosti s nedávným mistrovstvím Evropy ve fotbale pak byl výrok člena mládežnické organizace FPÖ ve Vídni. Ten na tiktokovém videu fanoušky lákal do strany i se slovy, že „se stará o to, aby rakouská reprezentace nevypadala za pár let jako ta francouzská“, v očividné narážce na hráče tmavé barvy pleti v obou týmech.

Vídeňský primátor Michael Ludwig video ostře odsoudil jako rasismus, sama strana Svobodných označila „zvolenou formu kritiky za nešikovnou a nešťastnou“. Zároveň ale své mládežníky podpořila s tím, že v otázce migrace je cílem FPÖ „pevnost Evropa“ a „nula azylových žádostí“.

Analýzy placené vládou

V Maďarsku se vládní strana Fidesz Viktora Orbána může v odborných analýzách spolehnout na několik vládě blízkých think-tanků. Jedním z nejznámějších je Századvég, založený už v roce 1993, tedy v době, kdy byl Viktor Orbán mladý nadějný liberální lídr a miliardář George Soros nebyl jeho úhlavním nepřítelem, ale mecenášem, který platil i Orbánovo oxfordské studium.

V době covidové pandemie například Századvég vydal seznam zpravodajských zdrojů, které označil za „fake news nebo za potenciálně zavádějící výroky, které mají potenciál strašit“. Mezi zdroji však byly také texty z médií kritických k Orbánově vládě, článek na webu maďarské akademie věd nebo příspěvky ze sociálních sítí opozičních politiků.

Právě blízkost k vládě a nekritické šíření jejích záměrů a obsahu je hlavním deficitem maďarského think-tanku. Orbánův kabinet si také u Századvég objednává štědře placené služby a analýzy.

Loni think-tank vyhrál vládní tendr na konzultace za 24 milionů forintů (zhruba 1,5 milionu korun). Podobnou sumu vláda poslala i do dalšího provládního think-tanku Nézőpont.

Századvég však podle všeho svou působnost neomezuje jen na Maďarsko. Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi letos s odvoláním na vlastní zdroje napsal, že Orbánovi blízký think-tank byl zapojen do několika volebních kampaní ve střední Evropě – asistenci měl poskytovat i současným slovenským vládním stranám Smer a Hlas nebo polskému opozičnímu Právu a spravedlnost.

Z toho všeho je zjevné, že k nezávislé odborné činnosti, jakou doteď i přes zjevnou blízkost k hnutí ANO a v mantinelech stranického think-tanku vykazoval Institut pro politiku a společnost, mají jeho nové protějšky z Patriotů pro Evropu na míle daleko. Mnohem spíše jde o účelové nástroje ke zvyšování volebních zisků příslušných stran – často navíc s využitím nepravd nebo manipulací.