Facebook: Orbán Viktor, zdroj

Soros kdysi Orbánovi platil vybavení kanceláře. Jejich nepřátelství trvá už 20 let, říká maďarská socioložka

Napsal/a Tereza Engelová 13. dubna 2018

Potřetí v řadě a počtvrté celkem se Viktor Orbán po volbách stal maďarským premiérem. K vítězství mu pomohly útoky proti miliardáři Georgi Sorosovi, který přitom kdysi v Orbánovi viděl naději pro Maďarsko. Kdy se vztah obou mužů pokazil, vysvětluje pro HlídacíPes.org maďarská socioložka Mária Vásárhelyiová.

Její otec, známý maďarský disident Miklós Vásárhelyi, kdysi do Orbána vkládal velké naděje. Stejně jako americký miliardář a filantrop George Soros, proti kterému v posledních letech Orbán vede celostátní kampaň a obviňuje ho například z organizování hromadné migrace do Evropy. Vásárhelyi byl Sorosovým přítelem.

Ve světlém budapešťském bytě nedaleko nábřeží Dunaje vytahuje Mária Vásárhelyiová složku fotografií. Usmívá se z nich sympatický prošedivělý pán, který si na jedné z fotek potřásá rukou s Václavem Havlem. Miklóse Vásárhelyiho spojoval s prvním českým prezidentem aktivní odboj proti komunismu.

Inkubátory od Sorose se hodily

„Můj otec s Havlem pokládali mladé studenty kolem Viktora Orbána za naději pro Maďarsko.“

Sám byl proreformní komunista, působil jako tiskový mluvčí druhé vlády premiéra Imreho Nagye. Po sovětské okupaci Maďarska v roce 1956 byl odsouzen na pět let do vězení.

V roce 1981 se Máriin otec seznámil přes přátele z opozičních kruhů také s Georgem Sorosem:

„Od první chvíle si padli do oka. Soros už tehdy podporoval představitele opozice formou různých stipendií, ale tuto podporu bylo třeba institucionalizovat. Tak vznikl nápad na založení maďarské Sorosovy nadace, jejímž předsedou se můj otec stal v roce 1983.“

Soros v té době pomáhal Maďarsku především věcnými dary, v socialistickém bloku nedostupnými, např. kopírkami do kanceláří, moderními dětskými inkubátory, které novorozencům nezpůsobovaly oslepnutí, popisuje Mária:

„Stát neměl finance na nákup západních přístrojů, takže vlastně rádi přijímali dary od Sorosovy nadace a na oplátku pak umožňovali některým představitelům opozice vycestovat na stipendia do Spojených států nebo Velké Británie.“

Jedním ze stipendistů byl i současný maďarský premiér Viktor Orbán. Ve svých 25 letech měl vystudovaná práva, na částečný úvazek pracoval pro Sorosovu nadaci a toužil po studiu politologie na Oxfordu. Máriin otec ho v tom velmi podporoval.

Soros vybavil kanceláře Fideszu

„Líbilo se mu, jak je chytrý, vzdělaný i talentovaný. A velmi se angažoval ve věci změny režimu. On i jeho spolužáci byli velmi kreativní i radikální, což ale bylo v té době potřeba,“ říká Mária.

Stipendium získané v roce 1989 Orbán nakonec nedokončil. Po pádu komunismu se rozhodl okamžitě vstoupit do aktivní politiky a z Pembroke College se po 4 měsících vrátil do Budapešti.

Budování své politické kariéry se mohl věnovat bez finanční tísně. Podporu totiž našel opět v Georgi Sorosovi: „Svaz mladých demokratů“ (původní název hnutí Fidesz, pozn.red.) a jeho zakladatelé se těšili zdaleka největší podpoře ze strany Sorose a jeho nadace – té osobní i té v budování strany.

Za Sorosovy peníze si vybavili kanceláře, podporoval jejich akce a různá setkání.

„On i můj otec viděli v partě mladíků kolem Viktora Orbána budoucnost. Líbilo se jim, že jsou nezkažení diktaturou. Protože lidé žijící v diktatuře byli nuceni uzavírat různé pakty či dělat kompromisy. Oni ale měli, jak se říká, rovnou páteř,“ tvrdí Mária.

Co se tedy stalo, že Viktor Orbán na George Sorose tak radikálně změnil názor, a dokonce tvrdil, že mu vrátí peníze za své oxfordské stipendium?

Konec jednoho přátelství

„Soros ve své osobě koncentruje to, co lidé kolem Fideszu dříve obdivovali, a teď nenávidí. Podporuje lidi, kteří vystupují proti centralizované moci. Kriticky uvažujícím a vystupujícím lidem zajišťuje autonomii. Podporuje intelektuály, umělce, občanskou společnost. A současná Orbánova vláda by byla nejradši, kdyby všechna ta občanská sdružení nebo neziskové organizace měla pod svou kontrolou a mohla je ovládat,“ domnívá se Mária.

Podle ní rozkol mezi Sorosem a Orbánem začal už v polovině 90. let. Orbánovi Mladí demokraté totiž ve volbách roku 1994 získali pouhých 7 procent hlasů.

Politický debakl nastartoval jejich rychlý přechod od liberalismu k národně-konzervativní orientaci. Když se Fidesz poprvé ujal vlády v roce 1998, považoval už podle Márii Orbán George Sorose za nepřítele.

Odmítá ale, že by Orbán mohl mít zákulisní informace o fungování byznysu George Sorose ještě z dob jejich přátelství.

Roli ve vztahu Orbána se Sorosem prý nehraje ani spekulativní operace jedné ze Sorosových organizací s akciemi jedné z největších maďarských bank OTP v roce 2008, za kterou mu později maďarské soudy vyměřily pokutu v přepočtu 2,5 miliónu dolarů.

„Je pravda, že se Maďarsko ocitlo v roce 2008 v obrovské ekonomické krizi. Na čemž měla velký podíl tehdejší levicově-liberální vláda. Stát si bral různé půjčky a úvěry za účelem nebo v zájmu zvýšení spotřeby. V roce 2009 ale podal demisi premiér Ferenc Gyurcsány a nahradil ho ekonom Gordon Bajnai, který maďarské hospodářství během jednoho roku zvládl postavit na nohy. To uznal i sám Orbán,“ tvrdí Mária.

Posun k současnému stavu v maďarské politice podle ní zahájilo referendum, které Viktor Orbán a Fidesz zvládli vypsat ještě před volbami v roce 2010.

„Vláda tehdy připravila velký balík reforem školství a zdravotnictví, které velmi potřebovaly modernizaci. Konkrétně šlo o zavedení poplatků. Fideszu se pomocí naprosto demagogického referenda podařilo dosáhnout pozastavení těchto reforem. Populismus zvítězil.“

Politická okupace médií

Od roku 2010 byla Mária Vásárhelyiová k režimu Viktora Orbána veřejně čím dál kritičtější. Rok před důchodem ji nečekaně vyhodili z práce – z Akademie věd.  Formální příčinou byl zánik badatelské výzkumné skupiny, ve které pracovala:

„Já si myslím, že můj nadřízený jednoduše nechtěl mít nepříjemnosti. Rok jsem pak coby vedoucí vědecká pracovnice chodila na úřad práce,“ vzpomíná na konec své vědecké dráhy.

Za mnohem zásadnější ale považuje čistky, které v roce 2010 proběhly ve veřejnoprávních médiích: „Byly propuštěny stovky lidí a spolupracovníků, kteří tam pracovali 30, 40 let. Nebyli shledáni spolehlivými. V podstatě vyhodili všechny, o nichž si mysleli, že nejsou jejich lidé.“

Zdroj: Pixabay

Veřejnost tehdy nijak nezareagovala, což Mária považuje za zásadní chybu: „To je jeden z největších problémů v Maďarsku.  Společenská solidarita se tu v podstatě rovná nule. A nejen, že to propouštění nepobouřilo společnost, ale ono to nepobouřilo ani ostatní kolegy novináře. Mnohé z nich pak stihnul stejný osud i v jiných médiích,“ kroutí hlavou Mária.

Jedním z důvodů, proč se veřejnoprávních médií ostatní nezastali, mohly podle ní být i pochybnosti o tom, zda jsou nezávislá.

„Tehdejší stav byl ale nesrovnatelný s tím, co je teď.  Současný stav v podstatě odpovídá úplné politické okupaci médií veřejné služby,“ tvrdí.

„Ta změna proběhla velmi rychle. Nepotřebovali ani rok. Dnes drtivá většina maďarské společnosti, především na venkově, dostává informace z médií kontrolovaných vládou. A podle toho vypadají i volební preference.“

Propaganda i ve fotbale

„Dejme tomu, že jsou lidé, kteří zpravodajství vynechají. Beztak jsou ale vystaveni vládní propagandě. O přestávkách sportovních přenosů, které mají velkou sledovanost, totiž vysílají minutové reportáže o úspěších vlády nebo informace vzbuzující strach. Například protisorosovské nebo protiimigrační spoty.“

Podle Márii to má na veřejnost zásadní dopad: „George Soros se v Maďarsku stal objektem veřejné nenávisti, protože ho prezentují jako nejvlivnějšího miliardáře na světě, který se rozhodl, že v Maďarsku nechá usadit 10 milionů migrantů.“

Mohla by tedy vláda Viktora Orbána vůbec něco udělat, aby s ní Mária byla spokojená?

„To je nepředstavitelné. Žiji tu s nimi dvacet let, vím, co jsou zač. Vidím, že jedou pouze jedním směrem a stále hlouběji. Stává se, že někoho odsoudí na dvacet let do vězení a on pak najde například Boha a stane se z něj dobrý člověk, ale tihle lidé sami od sebe dobří nebudou,“ tvrdí maďarská socioložka.

9 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) V podstate uz nevidim (v Madarsku) zadny rozdil oproti stavu pred rokem 89. Jedina strana kontroluje vse a dela vse proto, aby to tak bylo navzdy. 2) Zajimalo by me, kdy se to zlomi u nas. Jeden mozny scenar je, ze v pristich volbach Babis ziska 40%. Diky prepoctu mandatu bude mit vetsinu ve snemovne. 3) Co se s tim da delat? Demonstrovat? Presvedcovat jeho priznivce? Byl jsem 9.4. na namesti v Ostrave. Podle odhadu se tam seslo cca 300 lidi. Ostrava ma cca 450 tis. obyvatel, v cele spadove oblasti to muze byt k 1 mil. lidi. 4) Frenki, trhej!

    • petrph napsal:

      Ale proboha, ten zásadní rozdíl oproti období před rokem 1989 se jmenuje svobodné volby. Předtím existovala „jednotná kandidátka“ (tedy slovy jedna)- čili občan mohl volit pouze určené komunisty, nikoho jiného .
      Dnes jsou volby svobodné a anonymní.
      Tudíž, pokud Babiš získal už nyní spoustu hlasů a příště hrozí že získá většinu hlasů, je nutné hluboce analyzovat proč. Není to jen otázka propagandy (i odpůrci Babiše a Zemana ukázali že jí umí), ale i té reálné politiky vlád vůči lidem, podotýkám transparentní a důvěryhodné. A v tom – je nutné si přiznat, měly předešlé velké vládní strany velké nedostatky..
      Ostatně – je to vidět na jejich požadavku aby premiérem nebyl trestně stíhaný Babiš. V zásadě by na tom nemělo záležet, protože v demo má být justice tvrdě oddělena od politické moci – a ta jí nesmí, opakuji nesmí ovlivňovat. Jenže, v tomto případě ty strany opravněně nedůvěřují justičnímu systému, který sami skoro 30 let spravovaly,a rovněž ve svůj prospěch někdy zneužívaly.

      Jen bych dodal, těžko radit co teď s tím, protože můj dojem je, že pouze kritizováním Babiše z opozice si ty strany voliče pro sebe masově nezískají..

      • Travis napsal:

        Můžeš mít svobodné volby, pokud ale nemáš svobodná média, tak stejně nevyhraješ. Orbána v Maďarsku volili většinou důchodci, kteří skoro vůbec na internet nechodí a před volbami dostali jednorázově 10 000 Ft.
        Pokud se podíváš na média v Maďarsku, všechny velké nezávislé noviny skončily nebo píšou pro vládu. V sobotu rozdávali na demonstraci proti Orbánovi v Budapešti poslední výtisky novin Magyar nemzet, který raději po více než stoleté historii skončil, než aby se stal další hlásným plátkem vlády. Jeden z největších serverů origo.hu se také dostal do moci Orbána a dnes tam najdete o sobotní velké protivládní demonstraci (14.4.) text, který by si nedovolily české servery zveřejnit ani jako „komentář“ ve smyslu kdo tam byl, do čeho se namočil a proč je to nepřítel Maďarska. Už se vůbec ani nesnaží imitovat nějakou objektivitu. Na to už zlenivěli. Co bylo cílem této demonstrace jste se tam nedozvěděli ani slovem. Věřte mi, že pokud máte média, máte prakticky volnou cestu. Babiš má smůlu, že narazil na odpor zavedených stran a neuvěřitelné síly odolávat ČT. To už jsou možná poslední naděje svobody ve východní Evropě.

  2. Anna Mezenska napsal:

    Proč tenhle potomek komunisty hodnotí premiéra Orbána? Proč si její Vysokoblahorodí novinářka nepopovídá se samotným premiérem a žvatlá tady cancy z druhé, nenávisti plné (což je pro komunisty charakteristické) ruky? Kdo chce psa bít, hůl si najde. Ubohé, vrhá to zcela jiné světlo na všechny články, jež zdejší redakce presentuje.

    • Vojtěch Berger napsal:

      když jsme u toho šíření nenávisti – můžete si přečíst třeba i související texty v článku. Je tam toho o nenávisti v Maďarsku dost. A budete se divit – nešíří ji komunisti…

  3. ČERT napsal:

    Jen takovou drobnou poznámku k tomu Fideszu/FIDESZu… Není rozhodně přesné to vysvětlení s původním názvem. To FIDESZ pořád znamená zkratku maďarských slov Fiatal Demokraták Szövetsége (tedy Svaz mladých demokratů).

    • Vojtěch Berger napsal:

      Svaz mladých demokratů byl opravdu původní název strany. Od půlky 90. let tam má i doplněk Maďarská občanská aliance (http://www.fidesz.hu/tamogatas/)

      • ČERT napsal:

        Ano. Ale myslel jsem to tak, že přes to slovo „Fidesz“ tam ten název Svaz mladých demokratů zůstává pořád. Pravda, zdá se ale, alespoň jak jsem si tak letmo stačil všimnout, že se to slovo asi už vžilo tak, že už ani v maďarském originále se to jako zkratka nebere.

  4. petrph napsal:

    Když si přečteme první odstavec pod názvem „Konec jednoho přátelství“, pochopíme oč jde, toto je současná trhlina v demokracii, která se stále více rozšiřuje.
    Protože – to co se tam nazývá „centrální mocí“, je politická vláda (a pozor, taky parlament), které byly zvoleny občany ve volbách -a jim tedy dává demokracie ústavní moci .
    Jenže pak se tam píše „intelektuály, umělce, občanskou společnost, občanská sdružení, neziskové organizace ..“ – a ty v dosavadní parlamentní demokracii žádnou ústavně zaručenou moc nemají – ale pozor, taky proto že nejsou transparentně voleni voliči.
    Tyto nezávislé entity samozřejmě v demokratické společnosti existují (a existovat mohou) a věnovat se své činnosti, ovšem není jejich věcí klást politické požadavky – pokud to dělají musí být skutečně takzvaně „pod kontrolou státu“ – tedy platit na ně stejné formalizované podmínky jako pro politické strany. (Například politický subjekt financovaný ze zahraničí bude sakra podezřelý).
    Ostatně, třeba situace v Maďarsku není nic proti tomu co se děje v UeSej, kde se právě tyto nezávislé entity snaží otevřeně zlikvidovat ve volbách zvoleného prezidenta a jeho vládu…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies