Švédové volí nový parlament. Čeká se hlavně, jak po dobrých výsledcích v předvolebních průzkumech dopadnou populističtí Švédští demokraté. Požadavek na tvrdší přístup k řešení imigrace se definitivně ujal i v tradičně nekonfliktní a rovnostářské zemi. A dnešní volby prolamují tabu politické korektnosti. „Integrace imigrantů je náročný a dlouhodobý proces, my je ale ve Švédsku potřebujeme. Nemáme dostatek lidí ve zdravotnictví, v policejních složkách, ve školství,“ vysvětluje pro HlídacíPes.org místostarosta Stockholmu Olle Burell.

Na náměstí Meddborgarplatsen v jižní části Stockholmu je rušno, ale jinak, než jsme zvyklí z finiše předvolebních kampaní v České republice. Jednotlivé strany mají stánky jedna vedle druhé. Jejich zástupci či kandidáti oslovují kolemjdoucí klidným, přátelským tónem.

Žádné tlampače, líbivá muzika nebo koblihy. Spíše to vypadá jako příjemné sousedské setkání, jakkoliv spolu jednotliví kandidáti v zásadních tématech nesouhlasí a celkově se Švédsko chystá na jedny z nejtěsnějších volebních výsledků ve své historii.

Hádka o no-go zóny

„Pondělí bude asi bláznivé, z parlamentu se nehneme,“ připravuje se na náročná povolební vyjednávání poslanec za Švédské demokraty Linus Byland. Populistické straně, kritizované kvůli jejím neonacistickým kořenům, přinesla uprchlická vlna z posledních let strmý nárůst hlasů. A podle průzkumů se může stát druhou nejsilnější parlamentní stranou.

„Mohli by populisté převzít vládu? S největší pravděpodobností ne, ale může se stát, že bude vládnout středopravá koalice s podporou Švédských demokratů,“ komentuje situaci sociální demokrat a místostarosta Stockholmu Olle Burell, který postává jen několik metrů od svého soupeře.

Podle Burella by taková situace měla na Švédsko ničivý dopad kvůli protievropskému i protiimigrantskému naladění hlavní dosavadní opoziční strany:

„Integrace imigrantů je náročný a dlouhodobý proces, my je ale ve Švédsku potřebujeme. Nemáme dostatek lidí ve zdravotnictví, v policejních složkách, ve školství,“ vysvětluje Olle Burell s tím, že sám má na radnici švédské metropole na starosti školství a odmítá tvrzení, že by například děti přistěhovalců jakkoliv snižovaly úroveň vzdělávání:

„Naopak ty děti jsou velmi motivované, chtějí se naučit jazyk, zvládají situaci skvěle, dokonce v některých třídách zvýšily úroveň a pro nás jsou přínosem,“ tvrdí Burell.

I tzv. no-go zóny jsou podle něj výplodem populistické rétoriky opozice a mediální zkratky: „Já ty čtvrti pravidelně navštěvuji a jsou plné lidí, kteří chtějí žít normální rodinné životy. Proto je potřeba především tvrdě trestat ty, kteří páchají zločiny a narušují bezpečnost.

Nátlak menšiny?

Zlepšení bezpečnosti je pro sociální demokraty teď jedna z hlavních priorit,“ vysvětluje místostarosta švédské metropole. Bezpečnost a tvrdší potírání kriminality mají ale v agendě a i Švédští demokraté. Jen způsob, jakým toho chtějí dosáhnout, je jiný:

„Samozřejmě, že tu máme no-go zóny, kde řádí gangy a znásilňuje se. To se musí řešit. Je strašné, že Švédsko není schopné zajistit bezpečnost pro své občany,“ rozčiluje se na závěrečném předvolebním setkání Švédských demokratů Charlotte Quenselová, která má ve straně na starost také agendu školství.

HlídacíPes.org chystá další exkluzivní publikaci, po Babišovi a Zemanovi je na řadě

TOMIO OKAMURA – nekorunovaný král českých populistů. Podpořte nás!

Podle ní je největším problémem nepřizpůsobivost řady přistěhovalců z kulturně odlišných zemí:

„Podívejte se, když se do Švédska přistěhujete Vy, nebude žádný problém, naučíte se jazyk, začnete pracovat, ani si Vás nevšimnu, protože mezi nás zapadnete. Když sem ale přichází lidé z naprosto odlišných kultur a říkají, počkejte, ale naše dcery nemůžou chodit plavat s chlapci a švédská vláda na to reaguje tak, že řekne: Dobrá, tak oddělíme na plavání dívky od chlapců, má to na naši společnost velmi negativní dopad. Menšinová společnost vyvíjí nátlak na většinovou společnost a myslím, že většině lidí dochází, že to tak není správné,“ vysvětluje rostoucí preference Švédských demokratů Quenselová a dodává:

„Víte my Švédové nejsme příliš nábožensky orientovaní a najednou tu máme skupiny, které tvrdí, že dívky se mají chovat jinak, než chlapci, ale to my ve Švédsku nechceme, my jsme si tu všichni rovni,“ poukazuje na celosvětově obdivovaný výdobytek švédské společnosti.

Víc peněz pro policii

Rovnoprávnost mezi muži a ženami se v severské zemi projevuje nejen stejnou výší platů u obou pohlaví, ale i vyrovnaným přístupem v péči o domácnost.

„Například s vařením to máme rozdělené tak, že jeden týden vařím já a druhý týden manžel, stejně to probíhá v péči například o nemocné děti,“ poukazuje na vyrovnané role partnerů Češka Soňa provdaná do Stockolmu. Podle ní jsou pro švédskou společnost důležitá i jiná volební témata než jen imigrace, jakkoliv jsou s ní nepřímo spojená.

„Třeba na zdravotnictví se ten předloňský nápor přistěhovalců (v roce 2015 jich Švédsko přijalo 163 000, pozn.red) skutečně odrazil. Nestačí kapacitně a lidé teď musí velmi dlouho čekat například na operace,“ vysvětluje Soňa.

Podle ní se, ale situace časem vyřeší. Sama je korektním švédským přístupem k přistěhovalcům nadšená, protože jí samotné v zabydlení se v nové zemi a kultuře velmi pomohl.

Statisticky počet přistěhovalců přijatých do Švédska klesá. I vláda sociálních demokratů přitvrdila podmínky pro udělování azylu a například slučování rodin. Na zlepšení bezpečnosti chtějí pracovat všechny strany kandidující do parlamentu. Lišit se bude jen přístup k integraci přistěhovalců.

Pokud bude ve vládě pokračovat pravděpodobná koalice Sociální demokracie, Zelených a Levicové strany (bývalí komunisté, pozn.red) dá se předpokládat zvýšení investic do policejních složek, zdravotnictví a školství.

Pokud by se k vládě dostala koalice středopravicových stran, budou klást větší důraz na snížení štědré podpory v nezaměstnanosti, kterou podle nich využívají především přistěhovalci, a naopak na zvýšení minimální mzdy, protože stávající nastavení demotivuje lidi s nízkými příjmy pracovat.

Ať už dopadnou švédské volby jakkoliv, jedno je jasné. Prolomily tabu politické korektnosti, která podle mnohých Švédů zametala kontroverzní témata pod stůl. A minimálně v tom jsou přelomové.