Maureen, zdroj
https://creativecommons.org/licenses/by/2.0/

Syřané dál chudnou, válka nekončí, Asad zůstává. Svrhnout by ho mohl převrat v ruské režii

Západ tlačí na ukončení války v Sýrii přes ekonomiku. Evropská unie i Spojené státy přitvrdily v ekonomických sankcích namířených proti přímým spojencům Bašára Asada. Syrská libra se v posledních týdnech propadá a místní ekonomika je v hluboké krizi. Pád syrské měny může poškodit i partnerství Asada s Ruskem, které ho až dosud podporovalo.

Ve středu vstoupily v platnost nové ekonomické sankce proti Sýrii. Takzvaný Caesarův zákon schválil americký Kongres jako součást ročního zákona o obranných výdajích. Cílí na instituce, podniky i soukromé osoby, které obchodují s vládou Bašára Asada, a významně zostřuje stávající ekonomické embargo uvalené na Asadův režim.

Dosavadní americké sankce zmrazily majetek syrského státu i řady společností a jednotlivců spojených s vládou Bašára Asada. Omezovaly také nové investice, vývoz, prodej nebo dodávky služeb do Sýrie americkým státním příslušníkům.

Nová opatření by se měla dotknout i zahraničních společností. Konkrétně těch, které „vědomě, přímo či nepřímo, poskytují syrské vládě stavební či inženýrské služby“ nebo pašují zboží do Sýrie. To se může týkat řady firem sídlících v Libanonu, Jordánsku a v Iráku.

Cílem přísnějšího embarga je podle velvyslankyně USA při OSN Kelly Craftové zabránit Asadovu režimu, aby si zajistil vojenské vítězství v syrském konfliktu:

„Naším cílem je připravit Asadův režim o příjmy a podporu, kterou použil k páchání rozsáhlých zvěrstev a porušování lidských práv, které brání politickému řešení a vážně snižují vyhlídky na mír,“ řekla v úterý Craftová před Radou bezpečnosti OSN.

Přitvrzuje i Evropa

Americké sankce však nejsou jediným tlakem na skomírající syrskou ekonomiku. Omezující opatření vůči syrskému režimu a jeho stoupencům prodloužila koncem května o další rok také Evropská unie, která své rozhodnutí zdůvodnila podobně – tedy dotlačit Asadův režim k ukončení konfliktu a nalezení konečného mírového řešení:

„Evropská unie je rozhodnuta pokračovat v podpoře syrského lidu a je i nadále odhodlána využívat všech nástrojů, které má k dispozici, k prosazování politického řešení konfliktu, jež by bylo ku prospěchu všech Syřanů a ukončilo by probíhající represe,“ řekl k prodloužení evropských ekonomických sankcí vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Brusel sankce proti Sýrii zavedl v roce 2011 v reakci na násilné represe syrského syrského civilního obyvatelstva. Sankce zakazují dovoz syrské ropy, omezují některé investice, zmrazily majetek Syrské centrální banky uložený v EU, omezují vývoz zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím.

Míří také na konkrétní společnosti a podnikatele, kteří mají prospěch z vazeb na režim a válečnou ekonomiku. Po prodloužení sankcí zůstává na evropském seznamu 70 subjektů, kterým byl zmrazen majetek, a 273 osob, kterým byl taktéž zmrazen majetek a mají zákaz vycestovat do Evropské unie.

Asadovi spojenci sankce Západu označují za „ekonomický terorismus“ a oficiálně je kritizovaly i Rusko a Libanon. Podle blízkovýchodních analytiků si ale Moskva začíná uvědomovat, že obrana Asada stůj co stůj začíná mít dopad i na ruské ekonomické zájmy v oblasti, protože embargo se může dotýkat i ruských firem.

Asad přes palubu?

„Moskva teď stojí před hlavolamem, jak zařídit odchod Asada, ale zároveň si zachovat tvář loajálního spojence,“ napsala o vyhrocené situaci pro server Arab News analytička Dania Koleilat Chatíbová. Podle ní začínají ruské elity na Asada měnit názor a vnímají ho jako žábu na prameni ruských zájmů. Prezident Vladimir Putin mu ale zatím podporu vyjadřuje dál.

„Odklon od Asada by mohl signalizovat slabost a mohl by ovlivnit obraz Ruska jako loajálního spojence,“ zdůvodňuje Chatíbová oficiální ruský postoj, který ale neznamená, že v zákulisí nemůžou vznikat plány na Asadův odchod.

Koneckonců ho k němu začínají vyzývat i někteří prominenti strany Baas. K odstoupení a ochraně Sýrie před následky nových amerických sankcí Asada vyzval například Muhammed al-Ahmad, jehož otec patřil k vůdcům strany.

Odchod Asada požadovali také účastníci několika demonstrací, které se konaly minulý týden v syrských městech Daraa a Suwayda. Protestující si stěžovali na tíživou ekonomickou situaci a všudypřítomnou korupci v zemi.

Podle Chatíbové není nicméně představitelné, že by Bašár Asad odstoupil dobrovolně. Má na rukou příliš mnoho krve, ví, že by mu z mnoha stran hrozilo obvinění z válečných zločinů, musel by se do konce života schovávat. Podle analytičky je tak možné, že Rusko využije rostoucí nespokojenosti Syřanů s ekonomickou situací v zemi a pomůže s organizací převratu.

„Rusko musí zorganizovat převrat. Ten by totiž nepoškodil jeho obraz jako loajálního spojence, ale zároveň by si zachovalo sympatie syrského lidu. Putin vždy říkal, že nemůže rozhodovat o budoucnosti Sýrie; to je na syrském lidu. Tento scénář by Moskvě zaručil její dlouhodobé zájmy v Sýrii lépe než diktátor, který ztratil kontakt s realitou a nemá žádnou legitimitu už ani v rámci svého vlastního tábora,“ uvažuje Dania Koleilat Chatíbová nad možným scénářem vývoje v Sýrii, který by vedl k Asadově konci.

Syřané chudnou, zboží zdražuje

Hodnota syrské libry v posledních dnech klesá závratnou rychlostí. Oficiálně je její kurs 435 liber za americký dolar, nicméně ochoduje se mezi 2000 až 3000 librami za dolar. Se stoupající inflací a cenami zboží se prohlubuje hospodářská krize, obchodníci zavírají obchody, lidé nemají dost peněz, aby nakupovali drahé zboží. Čím dál více Syřanů se propadá do chudoby.

V provincii Idlíb, která je jako opoziční bašta pod kontrolou Turecka a islamistické strany Haját Tahrír al-Šám, se Ankara rozhodla využít situace a v celé oblasti začíná zavádět tureckou liru jako oficiální měnu.

Cílem Turecka je omezit hospodářský dopad sankcí amerického „Caesarova zákona“ v oblastech pod jeho správou, ale zároveň vojenskou anexi na syrském území završit anexí finanční.

I když s tureckými lirami můžou zákazníci platit v obchodech i v bankách v provincii Idlib a v kantonu Afrín, podle místních analytiků zatím krok turecké vlády nemá šanci na reálný úspěch. Server Al Monitor to zdůvodňuje tím, že ačkoliv se, podle jím uvedených statistik, 95 % zboží dováží do Idlibu a Afrínu z Turecka, 90% exportu z těchto území jde stále na území pod vládou Bašára Asada.

Pokud by tedy Ankara chtěla se změnou měny na „svých“ syrských územích skutečně uspět, musela by zásadně zvýšit dovoz z těchto oblastí, což při současných ekonomických problémech Turecka není příliš pravděpodobné.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

5 komentářů

  1. Problém vidím v tom, že Asadův režim je jediný v islámském světě, kde mají jakž takž podmínky k životu nemuslimové. Sám Asad je alávita, což je odštěpěnecký směr islámu, považovaný pravověrnými muslimy za kacířství, které je třeba vyhubit i s jeho vyznavači jakýmikoli prostředky. Konec konců, to předváděl i Islámský stát.

  2. Jan Tauš napsal:

    ASAD je válečný zločinec a chce-li si Rusko zachovat vliv, musí ho samo odstranit z politické scény. Je to arogantní syčák.

  3. Petr Kaminsky napsal:

    1) Korektura – represe syrského syrského. 2) Chtelo by se s klasikem rict: Davam Asadovi rok, maximalne dva. Ja osobne nevidim svetlo na konci tunelu. Asadovi je jedno, jak moc zhuntuje Syrii. Je to diktator, kteremu uz dnes jde o zivot. 3) Blouzneni o prevratu pod patronaci Ruska mi pripada jako „prani otcem myslenky“. Putin si nemuze dovolit ukoncit vojenskeho vmesovani. Ukazal by tim svou slabost. Pokud by odstavil Asada, jakou ma zaruku, ze mu novy rezim pujde na ruku? Pral bych si, aby Syrie byla pro Rusko totez, co byl Afghanistan pro Sovetsky svaz. Tehdy dosly penize a oba rezimy se zhroutily.

    • a napsal:

      Jenže ten jakžtakž civilizovaný proruský režim vystřídal Talíban, což je režim mnohonásobně horší než režim v nacistickém Německu.

  4. Režim pod patronací sovětů v Afghánistanu byl civilizovaný. Ženy tam mohly chodit normálně oblečené, vzdělávat se a pracovat. Nahradil ho režim extrémně fundamentalistického Talíbanu, horší než režim v jakékoli jiné totalitě na území Evropy.

Přidávání komentářů není povoleno