Facebook Andreje Babiše,

Strop na zemědělské dotace by tvrdě zasáhl Agrofert. Jenže nic takového schváleno není, jednání trvá

V Bruselu se nyní rozhoduje o budoucnosti evropského zemědělství. Očekáváná reforma společné zemědělské politiky Evropské unie jde po dvouletém vyjednávání do finále. Největší pozornost v obsáhlé agendě budí v Česku především otázka zastropování dotací. Týká se totiž i byznysu Andreje Babiše.

Zemědělská politika je tradičně nejvyšší výdajovou položkou rozpočtu EU. Mezi lety 2014 až 2020 směřovalo do zemědělství 40 procent unijního rozpočtu, což odpovídá zhruba 420 miliardám eur (11,4 bilionu korun při dnešním kurzu).

V následující evropské „sedmiletce“ se má jednat o částku nižší, ale rozhodně ne zanedbatelnou. Evropští zemědělci by si měli rozdělit 374 miliard eur (zhruba 10 bilionů korun). Rozpočet pro období 2021-2027 ale dosud nebyl schválen, částka se tak může změnit. Čeští zemědělci by si z této enormní částky mohli ukrojit 8 miliard eur (218 miliard korun).

Zhruba šest miliard by mělo jít na takzvané přímé platby, které zemědělci získávají „na hektar“. Platí přímá úměra: čím rozsáhlejší pole zemědělec obdělává, tím více peněz z unijní kasy dostane. Tento systém proto logicky nahrává velkým širým lánům a s nimi i velkým agrárním podnikům.

Evropská unie sice při každé reformě společné zemědělské politiky apeluje na to, aby členské státy poskytly zvýhodnění naopak malým zemědělcům a omezily nadbytečné dotování agrárních velkopodniků, naráží ale na odpor.

Státy mají jasný argument – velké podniky živí jejich občany, a proto si zaslouží největší podporu. Takový je i postoj české vlády. České zemědělské podniky mají největší průměrnou rozlohu v EU, omezení dotací pro „velké“ by tedy zasáhlo spoustu z nich. ČR proto na systému „větší bere víc“ nechce nic měnit.

Kromě přímých plateb má zemědělská politika EU ještě druhý pilíř, ze kterého by měly do ČR připutovat dvě miliardy eur (54 miliard korun). Finance z druhého pilíře již nepodporují hospodaření jako takové, ale konkrétní projekty rozvíjející české zemědělství, potravinářství a venkov. Zemědělec může tyto peníze využít například na pořízení nového traktoru nebo dojícího robota.

Česká republika je ve využívání těchto peněz poměrně kreativní. Právě dotace z tohoto druhého pilíře společné zemědělské politiky EU známého jako „program rozvoje venkova“ podpořily proslulou moderní linku na výrobu toustového chleba společnosti Penam, jejímž 100% vlastníkem je holding Agrofert.

O změně se rozhoduje právě teď

V Bruselu se nyní rozhoduje o reformě celé zemědělské politiky, tedy i o systému, jakým jsou v České republice rozdělovány evropské dotace. Čeští zemědělci pocítí jak změny v rozpočtu, tak i případné úpravy evropské legislativy, která právě teď prochází revizí.


Text Anety Zachové vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

 


Priorita české vlády je od počátku diskusí o reformě společné zemědělské politika jasná – získat co nejvíce peněz pro české zemědělce a zamezit jakémukoli krácení dotací. Při předchozí reformě v roce 2013 se jí to podařilo obhájit. Nyní je ale úspěch českých vyjednavačů nejistý.

Evropská komise se stejně jako před lety rozhodla navrhnout zastropování přímých plateb. Podle původního dokumentu unijní exekutivy měl od roku 2021 jeden zemědělský podnik inkasovat maximálně 100 tisíc eur ročně, tedy zhruba 2,7 milionu korun. Členské státy s velkými zemědělskými podniky, které na dotacích získávají miliardové sumy, se však proti návrhu vzbouřily. Dvouleté dohady ministrů zemědělství vyvrcholily začátkem týdne. Národní politici se shodli, že zastropování dotací musí být pro země dobrovolné. Česká vláda si tak ve válce o dotace připsala jednu vítěznou bitvu.

Dobrovolně i nedobrovolně

V uplynulém týdnu se však vedlo ještě jedno důležité jednání, tentokrát nikoli mezi zástupci členských států, ale na půdě Evropského parlamentu. Právě europoslanci totiž musí rozpočet i reformu zemědělské politiky posvětit svým souhlasem. Jejich hlas tak může výslednou politiku výrazně ovlivnit.

Hlasování europoslanců o jejich pozici k zemědělské politice vzbudilo velký zájem českých médií. Svůj podíl na tom mají čeští opoziční poslanci z řad ODS či KDU-ČSL, kteří se do zprávy Evropského parlamentu snažili prosadit povinné zastropování dotací, a zasadit tak ránu Agrofertu a dalším českým agrárním podnikům, kteří každoročně čerpají z rozpočtu EU vysoké sumy.

Úterní hlasování o pozměňovacích návrzích dopadlo v jejich neprospěch. Europoslanci totiž kývli na dobrovolný mechanismus, který požadují i členské státy. V českých médiích bylo ticho.

Ve středu se rozhodovalo o dalších úpravách, včetně zastropování, tentokrát však o jiném mechanismu. Tento pozměňovací návrh uspěl. Europoslanci chtějí dát Evropské komisi za úkol monitorovat, kolik dotací získávají jednotliví příjemci. Pokud v přímých platbách inkasují více než 500 tisíc eur ročně (13,6 milionu korun), měla by jim Komise vystavit stopku. Strop by měl být podle europoslanců nastaven i na druhý pilíř, tedy na program rozvoje venkova, a to v hodnotě milionu eur (27 milionů korun).

Schválený pozměňovací návrh si vzápětí našel místo v titulcích českých médiích. Jako první se do věci obulo Forum24: „Rána pro Babiše: Europoslanci schválili zastropování dotací. Přijde o 1,5 miliardy ročně“. Ve čtvrtek ráno se připojily Seznam Zprávy s titulkem: „Špatná zpráva pro Babiše: Agrofert přijde o 1,5 miliardy ročně na dotacích“. Později titulek upravily.

Oba dva servery čerpaly z tweetu české europoslankyně z řad ODS Veroniky Vrecionové. Ta ve zkratce popsala schválený pozměňovací návrh a vyčíslila dopad na premiéra Andreje Babiše. Neopomenula přitom zmínit jeho výrok o „pomatené europoslankyni“ na účet její německé konzervativní kolegyně Moniky Hohlmeierové (CSU).

Německá politička je jednou z autorek pozměňovacího návrhu a také vedoucí únorové kontrolní mise Evropského parlamentu, která upozornila na nekalé zacházení s evropskými dotacemi v českém zemědělství.

Pravda je taková, že ve středu žádné konečné rozhodnutí EU v otázce zastropování dotací nepadlo. Jakékoli vyčíslení dopadů na jeden z českých podniků, tak bylo předčasné.

K zastropování vede dlouhá cesta

Zjednodušování je sice potřeba, ale musí se k němu přistupovat opatrně. Pro evropskou agendu a legislativní proces to platí dvojnásob, právě kvůli její složitosti.

Česká média se bohužel v tomto ohledu často dopouštějí přešlapů, a to zejména ve snaze vyvolat senzaci a s ní i zájem čtenářů. A nejsou v tom sami. O zájem usilují také politici, kteří médiím informace předkládají. Úkolem novinářů je však správnost jejich vyjádření či závěrů ověřovat a konfrontovat s realitou.

Kauza „schváleného zastropování dotací pro Agrofert“ je jedním z případů, kdy se do mediálního prostoru dostala zkreslená informace, právě kvůli přehnanému zjednodušení velice komplexní evropské problematiky. Pravda je taková, že ve středu žádné konečné rozhodnutí EU v otázce zastropování dotací nepadlo. Jakékoli vyčíslení dopadů na jeden z českých podniků, tak bylo předčasné.

Europoslanci pouze odhlasovali jeden pozměňovací návrh, který by mohl k zastropování dotací vést. Cesta je ale dlouhá.

Teprve v pátek 23. října (asi až někdy večer) končí hlasovací maraton europoslanců, kteří se museli „prokousat“ dalšími stovkami pozměňovacích návrhů k dané legislativě. Jedině poté totiž mohou europoslanci schválit své společné stanovisko. Ani tady ale proces nekončí, naopak.

Europoslanci se svou pozicí vstoupí do vyjednávací arény, kde budou čelit stanovisku Rady EU (ministrů členských států) a Evropské komise. Tzv. trialog probíhá za zavřenými dveřmi a jeho výsledkem musí být kompromis, který je přijatelný jak pro Evropský parlament, tak i pro Radu.

Výsledná legislativa je tak často plná ústupků či výjimek, které si jednotlivé aktéři vybojují.

Společná zemědělská politika EU má podobu nařízení, které se po vstupu v platnost začne automaticky uplatňovat ve všech členských státech.

Jakmile tedy reforma vstoupí v platnost, což může být klidně za rok či za dva, české ministerstvo zemědělství se začne řídit novými opatřeními a podle nich také „naporcuje“ dotace. Až poté bude jasné, o kolik peněz, a zda vůbec, Agrofert přijde.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

5 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Na te fotce z kravina by bylo vystiznejsi, kdyby se Babis vyfotil s nejakou zaslouzilou kravkou pri dojeni. To totiz dela cely zivot, to mu jde uplne nejlip. 2) Hura, konecne to rika nekdo na plnou hubu – „byznys Andreje Babiše“. Zadne politicky korektni zvatlani o „udajnem stretu zajmu“ ala CT. 3) Kolik miliard z penez urcenych pro CR si tak asi „ukroji“ AgroFert? Pokud tady dal povladne Babis a jeho mafie, tak nejspis vsechny. 4) Apelovat muzete na slusne lidi. Po zlodejich jako je Babis musi EU vyzadovat pod pohruzkou sankci. A stejne ji to nebude nic platne. 5) Priorita ceske vlady (rozumej vlady AgroFert-u) neni ziskat co nejvic penez pro ceske zemedelce, ale pro agroholdingy/megakolchozy. 6) Honba za senzacemi za kazdou cenu vede k tomu, ze si novinari neoveruji zpravy z dalsich zdroju. Spolehat na Twitter muze tak akorat trouba. 7) To je blbost – k zastropovani dotaci nevede dlouha cesta. Je to otazka odvaznych politiku, kteri budou zastupovat zajmy obcanu a nebudou ustupovat agro-lobingu.

  2. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Zemědělské dotace byly zastropovány. Odhlasoval to EP, souhlasí EK. Těžko někdo proti těmto dvěma půjde.

  3. Honza napsal:

    Zase bohužel hon na Babiše, celkem zbytečný. Vše se dá obejít, Ahgrofert se rozdělí na více „nezávislých“ podniků a pojede se dál. Přímé dotace na 1 ha obhospodařované půdy jsou v pořádku, po polích jezdí stejné traktory u velkých i malých podniků, nevidím v tom problém. Obdoba jsou velké prodejní kolosy a malé prodejny – malé mají stejné problémy jako malé farmy, vše je o produktivitě, jsme přece v kapitalismu.

    • josef napsal:

      To je skutečná pravda. My (někteří a EU) „řešíme“ prvovýrobu, která oproti obchodu je „rozmělněná“, ale koncentraci obchodu neřešíme (protože je ve valné míře z tzv. Západu)…. Spousta zboží z tohoto „Západu“ je nějakým způsobem subvencována a ono to nikomu nevadí (a to i z Polska). Vždycky když tam stojím s vozíkem a dívám se na kolemjedoucí „paleťáky“, tak to jsou většinou Jungheinrich, Toshiba apod. Když jsem já kdysi dělal ve velkoobchodu tak paleťáky byly z KOVO Cheb a BELET Vejprty – existují ještě dnes tyto firmy ?

  4. oponent napsal:

    Kdyby Babiš nebral dotace od EU a od státu (a i jiné prebendy) už dávno by zkrachoval a
    jeho firmy by šly do konkurzu. On je typickým majitelem firem a podnikatelem „přes známosti“ ( a i vydírání ). Stačí se podívat na WIKIPEDII a číst „mezi řádky“. Typická mafie.

Přidávání komentářů není povoleno