Namísto slíbené dotace roste budoucí olympijské centrum v Prostějově za přispění půjček. Nejasné je také financování budoucího provozu. Nic se však nemění na tom, že se na více než stomilionovém projektu i nadále pracuje. Za kontroverzní výstavbu centra se postavili dva vlivní muži Olomouckého kraje – Miroslav Černošek a Jaroslav Faltýnek.

V Prostějově roste už několik měsíců centrum, které má primárně sloužit talentované mládeži a poskytnout jí zázemí v oblasti tenisu a volejbalu. Jeho umístění není příliš překvapivé. Rozestavěné centrum se nachází v obležení tenisových kurtů Agrofertu a sídla společnosti TK PLUS, s nimiž se pojí osoba místního byznysmena Miroslava Černoška. A podobně je tomu i v případě olympijského centra. Už od počátku se o Černoškovi mluví jako o „duchovním vůdci“ projektu. Zároveň je také jedním ze tří členů spolku Prostějov olympijský, který má na starost stavbu centra.

V České republice má stát ještě dalších pět olympijských center. Žádné z nich však nebudí takový rozruch jako právě to prostějovské.

Ministerstvo přislíbilo dotaci, centrum dostalo zelenou

Dohoda zněla jasně. Ministerstvo školství poskytne na výstavbu dotaci v hodnotě 110 milionů a město zapůjčí své pozemky na 99 let. Prvních 30 milionů mělo ministerstvo školství uvolnit během loňského roku.

Nic takového se ale nestalo. Prostřednictvím médií se rovněž šířily informace, že dotace pro olympijské centrum měla být šitá na míru. Na potížích s financováním se podepsal zátah policie na ministerstvu školství. V jeho důsledku letos byly pozastaveny veškeré sportovní dotace. Ačkoliv měl spolek Prostějov olympijský od ministerstva školství pouze předběžný příslib, neváhal se stavbou začít.

Zakázku získala firma se ztrátou 1,5 miliardy

Stavbu Národního olympijského centra má na starost spolek Prostějov olympijský, ve kterém figuruje kromě města Prostějov také Olomoucký kraj a Tenisový klub Miroslava Černoška. Veřejnou zakázku vyhrála firma OHL ŽS se sídlem v Brně. Ta se v loňském roce ocitla v rekordní ztrátě 1,5 miliardy korun.

Podle posledního zveřejněného dodatku ke smlouvě o dílo dosahuje celková cena stavby necelých 133 milionů. Dále je v něm také nově upravena doba plnění. Namísto původního termínu 30. listopadu 2017 je nyní řádné ukončení a předání díla stanoveno nejpozději do 30. června 2018.

Stavba probíhá, ale za čí peníze?

Primátorka Alena Rašková se nechala slyšet, že prvních 23 milionů do stavby vložila marketingová společnost TK Plus, jejímž jednatelem a spoluvlastníkem je opět Černošek. Podle posledních informací serveru Aktuálně.cz měl poskytnout uváděnou částku Tenisový klub Prostějov, z. s. Tak, či onak, peníze putují od stejné osoby – Miroslava Černoška.

Třetí dodatek smlouvy o dílo také říká, že druhá faktura za veškeré práce provedené od 28. 2. 2017 do 31. 8. 2017 bude zhotovitelem vystavena nejdříve ke dni 31. 8. 2017.  Nicméně podle slov Evy Knajblové z oddělení mediální komunikace a marketingu Olomouckého kraje Úřad stále nemá fakturu k dispozici. Informace o tom, kolik peněz bylo doposud prostavěno, tedy opět zůstává neznáma.

Prostějovská primátorka rovněž nevyloučila, že by celá věc mohla skončit insolvenčním řízením.

Kdy dorazí slíbená dotace? Nevíme

Kdy ministerstvo školství uvolní slíbenou částku, však nikdo neví. „Ve věci dotací musíme vyčkat na další postup MŠMT,“ uvedla dále Knajblová.

Opoziční zástupci mimo jiné také projevili obavy o budoucí financování chodu centra. Podle Knajblové se v současné době hledá nejvhodnější model financování. Primátorka Rašková vidí roční chod centra zhruba na tři miliony korun, kdežto Černoškův odhad se blíží až k sedmi osmi milionům.

Střet vlivných postav ze světa byznysu a politiky

V březnu letošního roku se do projektu opřel vlivný podnikatel Richard Benýšek. V souvislosti s Národním olympijským centrem hovořil o podjatosti správního orgánu. Zásadní problém vidí v tom, že se kraj a město Prostějov kromě účasti na územním a stavebním řízení podílí i na stavbě centra prostřednictvím spolku Prostějov olympijský.

Dále také odkázal na stanovy spolku, podle kterých mají jeho členové za použití všech prostředků docílit zhotovení stavby. Rovněž mu také byla jako vlastníkovi nedaleké nemovitosti zamítnuta účast na územním řízení. Ministerstvo dopravy mu dalo za pravdu a potvrdilo, že úřední osoby Krajského úřadu Olomouckého kraje není možné považovat za nezávislé.