Státní rezervy půjčily Unipetrolu ropu v hodnotě téměř čtyř miliard. Bez záruk a s kaucí 200 milionů

Napsal/a Jan Hrbáček 5. července 2019

Ropu v množství odpovídajícím třetině ropných rezerv České republiky, zapůjčila Správa státních hmotných rezerv soukromé petrochemické společnosti Unipetrol. Bez smluvních záruk, že produkty z této ropy zůstanou v České republice, odteklo jako zápůjčka Unipetrolu 350 tisíc tun ruské ropy ze zásobníků společnosti Mero. Část si odčerpal Unipetrol „sám od sebe“, ze svých skladů, které u něj využívá státní Čepro.

Unipetrol má za půlroční zápůjčku zaplatit navýšením půjčeného množství ropy o dvě procenta. Důsledkem je však skutečnost, že Správa státních hmotných rezerv nyní neplní zákonem danou povinnost, že Česká republika má mít kvůli případné krizi zásoby ropy na 90 dní.

Akce má souvislost s problémy s kontaminovanou ruskou z ropovodu Družba. Ta trápí petrochemický holding Unipetrol, patřící do polské skupiny PKN Orlen, už přes dva měsíce.

Do produktovodu daleko za českými hranicemi natekla surovina znečištěná organickým chloridem, která by mohla poškodit rafinerie. Země napojené na ropovod Družba proto dovoz ruské ropy zastavily. Do rafinerie Unipetrolu v Litvínově tak od 1. května putovala ropa ze státních rezerv. Stát petrochemické společnosti poskytl celkem dvě zápůjčky.

Kolik jsme půjčili? Neřekneme

„Česko uvolnilo asi třetinu ropy, uvolnili jsme jí tolik, kolik rafinerie Litvínov potřebuje na bezproblémový chod na třicet dní. Předpokládáme, že proces doplňování zásob bude půl roku, pokud nepřijdou další nepředvídané okolnosti,“ uvedl k tomu šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Na celé obchodní operaci ale zarážející několik aspektů. Stát například tají, kolik přesně ropy a za kolik rafinerii, patřící polskému PKN Orlen, půjčil.

Co se týká vlastní zápůjčky ropy z našich nouzových zásob, tak o ní jednala vláda ČR a to na uzavřeném jednání. Proto bohužel není možné související informace s tímto jednáním detailně poskytovat,“ odpověděl na zaslané otázky šéf státních rezerv Pavel Švagr.

Důvěryhodné zdroje blízké vládě však pod zárukou anonymity upřesňují, že šlo o 350 tisíc tun ropy.
Z neutajovaných, avšak veřejně běžně nedostupných smluvních materiálů, které se serveru HlídacíPes.org podařilo získat, lze přesně vyčíst, kolik tun ropy a za jakou cenu Správa státních hmotných rezerv Unipetrolu zapůjčila.

V první tranši to činí „maximálně“ 200 tisíc tun v evidenční ceně 1,689 miliardy korun bez DPH. Reálná cena produktu ovšem podle odhadu renomované agentury Thomson Reuters činí 2,21 miliardy korun bez DPH.

Problémy se zpožděním dodávek ropy ropovodem Družba trvají. Produktovod nakonec nebyl kvůli kontaminaci ropy chloridy zprovozněn ani třetí týden po incidentu.

Původně měla čistá ropa přitéct do České republiky v polovině května. Podle posledních informací by ale měla dorazit o týden později (20. – 22. května). Proto Unipetrol požádal o další ropu z českých nouzových zásob,“ oznámila Správa hmotných rezerv druhou zápůjčku Unipetrolu 13. května.

V druhé tranši pak správa rezerv Unipetrolu půjčila dalších „maximálně“ 150 tisíc tun ropy v evidenční hodnotě necelé 1,27 miliardy korun. Opět dle odhadu Thomson Reuters činí reálná cena zápůjčky 1,66 miliardy korun. V součtu jde tedy o ropu (podle odhadů Thomson Reuters) v hodnotě 3,87 miliardy korun.

České zásoby na 68 dní

Když server HlídacíPes.org získal materiály k zápůjčce, snažil se v nich nalézt ujednání o jistině, kterou by si měla Správa státních hmotných rezerv s Unipetrolem smluvit jako pojistku za tuto obří zápůjčku. „Je v dodatku,“ prozradil jeden z informačních zdrojů.

V dodatku číslo 1 k původní smlouvě o zápůjčce, který zahrnuje obě tranše odčerpání ruské ropy REB v celkovém objemu 350 tisíc tun ropy, pak taková klauzule skutečně je.

Pokud bychom vycházeli z evidenční ceny ropy uvedenou správou rezerv, tak při hodnotě necelých 3,9 miliardy korun bez DPH za 350 tisíc tun ropy činí jistina ze strany Unipetrolu pouhých 200 milionů korun. Jde tedy o zhruba pět procent z celkové zapůjčené ceny ropného produktu.

Předseda státních rezerv Pavel Švagr se přitom nechal slyšet, že Česká republika má po dvou zápůjčkách Unipetrolu stále ještě zásoby ropy a ropných produktů na 68 dní.

Před problémy s kontaminovanou ropou v ropovodu Družba mělo Česko zásoby ropy a ropných produktů zhruba na 84 dní. Zákon o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze, v paragrafu 2, odstavci 2 přitom vyžaduje: „nejméně 90 dnů průměrného denního čistého dovozu referenčního roku“. Tento zákon správa ovšem dlouhodobě nedodržuje.

Unipetrol je smluvně vázán k tomu, že ropu do tanků Mera, které si platí Správa státních hmotných rezerv, vrátí do 17. listopadu. Co tedy Správa státních hmotných rezerv za zapůjčení třetiny svých zásob na půl roku získá? Zpět dostane jen mírně navýšené množství ropy ve stejné kvalitě.

V kvalitě odpovídající kvalitě předmětu zápůjčky v době jeho poskytnutí vydlužiteli, tj. v kvalitě ropy typu REB, navýšené o 2 procenta ze skutečného vydaného množství ropy v tunách…,“ stojí v dodatku číslo 1.

Což se rovná zhruba sedmi tisícům tun navíc, oproti zapůjčenému množství. Finanční ekvivalent nyní odhadnout nelze. Po dvou zápůjčkách Unipetrolu ze začátku května a z půlky května začala cena ruské ropy lehce růst, pak klesla a od půlky června opět stoupá.

Server HlídacíPes.org v získaných smluvních dokumentech hledal také klauzuli, jestli se Unipetrol zavázal, zda zůstanou produkty vyrobené z ropy ze Státních hmotných rezerv v České republice. Takové ujednání ale v bilaterálním dokumentu nenalezl.

To, že vyrobené produkty zůstanou v České republice deklaroval „pouze“ v dopise správě rezerv, kde žádá o druhou zápůjčku,  jednatel Unipetrolu Przemyslaw Waclawski.

Kdo platí prázdné tanky?

Klíčová je také otázka, zda Unipetrol po vyčerpání nasmlouvané ropy hradí prázdné nádrže ve společnosti Mero, které si za standardních okolností platí správa rezerv. Ve zmiňovaném odčerpaném množství má jít podle petrolejářských insiderů o zhruba tři tanky ve středočeské Nelahozevsi.

Pokud by taková klauzule neexistovala a prázdné tanky v Meru by platila stále Správa státních hmotných rezerv, nabízí se paralela se starším případem, kvůli němuž stojí před soudem bývalý šéf státních rezerv Ondrej Páleník a jeho náměstek Tomáš Perutka.

Páleník a Perutka čelí obžalobě „z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ jak tvrdí žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Tomáš Minx.

České republice (zastoupené Správou státních hmotných rezerv) měli způsobil škodu tím, „že neučinil kroky k tomu, aby společnost Viktoriagruppe uhradila náklady spojené s volnou skladovací kapacitou v centrálním tankovišti ropy Nelahozeves za měsíce červen 2012 až březen 2013 ve výši nejméně 49 536 000 korun“, stojí mimo jiné v žalobě.

„Pokud stojí jedna nádrž o 125 tisících tun 4,9 milionu korun za měsíc, tak za tři nádrže za šest měsíců by měl Unipetrol zaplatit zhruba 88 milionů korun,“ vypočetl nyní zdroj z petrochemického průmyslu možnou výši plateb za prázdné zásobníky v Meru.

„Co se týká vlastní zápůjčky, pak Unipetrol hradí veškeré náklady s ní spojené,“ tvrdí šéf hmotných rezerv Pavel Švagr. V dokumentech, se kterými jsme měli možnost se seznámit, ale takové ujednání nefiguruje.

Šéf Správy státních hmotných rezerv odmítl na detailnější otázky ohledně zápůjčky ropy konkrétněji odpovědět s odvoláním na uzavřená jednání. „Přesně tohle je úloha státu. Musí být připraven pomoct občanům, když přijde krize. A od toho má mimo jiné i státní rezervy,“ okomentoval zápůjčku privátní společnosti v oficiálním komuniké Pavel Švagr.


Autor je reportérem Ekonomického deníku

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

5 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Neni to „ten“ Svagr (Babisuv trojsky kun)? Doufam, ze na nej taky jednou dojde v ramci de-Babisizace statni spravy.

    • ANO. Je to Babišův kůň. Agrofert vesele dodává do státních hmotných rezerv. Podle mých informací, je 2. největší dodavatel . Navíc ministerstvo zemědělství navrhuje navýšit zásoby potravin na 15 dnů z aktuálních 3 dnů. To by mělo stát státní pokladnu navíc 8 mld Kč.

  2. Roman napsal:

    Tak ono je celkem logické, pokud je v přelomu květen červen odčepali, že dnes nebudou zásobniky zase plné po okraj aniž by omezili výrobu…

  3. teufel3424 napsal:

    Když dva dělají totéž, není to totéž. Obzvláště když ten druhý je ANO.

  4. Adam napsal:

    Přesně na toto přece ty státní hmotné rezervy jsou

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama