Kdo by si ještě počátkem února vsadil na to, že se z koronaviru stane globální pandemie, měl šanci na slušný kurz a vysokou výhru. Žádná taková sázka ale vypsána nebyla. Místo toho kurzovému sázení jako obvykle vévodil sport. Zhruba o měsíc později z toho zbyla v podstatě jen běloruská fotbalová liga, možná šachy a šipky.

Teď už se sportovní soutěže opět rozbíhají, v Česku znovu začala – byť bez diváků – i fotbalová liga. Kurzové sázení se během posledních dvou měsíců propadlo zhruba o 40 %, největší česká společnost zaměřená na sportovní sázky, Tipsport, odhaduje, že na tržbách přišla zhruba o deset miliard korun.

O tom, jak koronakrize zasáhla segment hazardního hraní, zda i tyto firmy žádají stát o pomoc a jak se lobbovalo kolem zákonů spojených se zdaněním hazardních her, mluví v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus generální ředitel holdingu Tipsport Petr Knybel.

O kolik vám v průměru klesly přijaté sázky v době, kdy se život v Česku do značné míry zastavil?

Odhaduji, že ty dva měsíce od poloviny března do poloviny května nás na propadu tržeb stály sedm miliard korun. Počítám všechny firmy v holdingu, v Česku a na Slovensku. Protože se ale ten propad nezastavil a bude ještě chvíli pokračovat, očekávám, že za celý rok to bude deset miliard, zhruba deset procent tržeb. Škála nabídky sázkařských událostí nám klesla k jednomu, maximálně ke dvěma procentům. Nicméně tržby takto neklesly, snížily se na 40 – 50 %, protože si lidé našli příležitosti i z toho mála, co zbylo. Jen přehodili výhybku z fotbalu na šipky nebo z hokeje třeba na zápasy v MMA. Ale přes 60 % našich sázkařů v době nouzového stavu přestalo sázet úplně.

Zažádali jste o nějakou z podpor z vládních programů v rámci boje proti dopadům koronakrize?

Zažádali jsme o částečnou refundaci mzdových nákladů pracovníků, kteří z důvodu nouzového stavu byli na překážce na straně zaměstnavatele. Za březen jsme zažádali a byl jsem příjemně překvapen, že peníze přišly velmi rychle, netrvalo to myslím déle než týden. Zažádali jsme i za duben.

Vy provozujete první a třetí největší firmu na kurzové sázení, společnosti Tipsport a Chance. Druhá je pro pořádek Fortuna. Čistý zisk vašeho sázkového holdingu v roce 2018 meziročně vzrostl o 22,7 procenta na 1,35 miliardy korun. Tržby stouply o 47,7 procenta na 82 miliard korun. Čísla za rok 2019 zatím veřejně dostupná nejsou, můžete nám je říct?

To nemohu, nemáme ještě dokončenou uzávěrku. Nicméně zmínit mohu aspoň to, že se osobně domnívám, že tam bude jak v tržbách, tak v ziskovosti zhruba dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2018.

Hraje roli ve vaší ziskovosti i to, že se v zásadě podařilo eliminovat černé sázení – zahraniční firmy nabízející přes internet kurzové sázky i v Česku, ale bez licence?

To určitě pomohlo, i když k té změně došlo už v roce 2017, nicméně ten pozitivní dopad trvá. To, že v Česku někdo podnikal, přijal sázky, ale neplatil tu daně, to nás velmi tížilo a jsme velmi rádi, že je ten stav výrazně lepší.

Ten dvacetiprocentní růst přičítáte čemu? Rozjeli jste třeba internetové kasino, v roce 2018 jím prošlo 30 miliard korun…

Kasino nám roste, i teď v době krize. Nabídka kasinových her z logiky věci nepoklesla, na rozdíl od sázek na sportovní hry.

Nedostává vás ale provoz virtuálního kasina už od kurzového sázení spíše do takzvaného tvrdého hazardu?

Z jistého úhlu pohledu to může být úkrok stranou. Na druhé straně, my jsme nikdy po povolení online kasin v České republice nevolali, ale stalo se tak. My jsme silně zvažovali, zda se držet svého kopyta a provozovat jen kurzové sázky, nebo portfolio rozšířit. Podle mne online kasina prostě musíme provozovat, pokud chceme udržet pozici jedničky na českém trhu a dále růst. Kasino jsme do nabídky zařadili tak trochu z donucení, teď je to ale naše dítě a musíme se o něj starat a chceme, aby nám dělalo radost. To se zatím daří.

Pozná se na sázení celkový stav ekonomiky, kopíruje to hospodářský cyklus, nebo je to naopak – že lidé vsázejí na štěstí a rychlý výdělek v době, kdy se jim v práci třeba tolik nedaří?

Závislost kurzového sázení na ekonomickém stavu společnosti jsme nikdy nebyli schopni vysledovat. A to ani celostátně, ani lokálně. Uvedu příklad. Když byla na severní Moravě v dřívějších letech vysoká míra nezaměstnanosti, četli jsme novinové články, že tam určitě lidé více hazardují, více vsází, že se snaží štěstí přilákat v tom hazardu. Znělo to zajímavě, ale v našich číslech se to nikdy nepotvrdilo. Zároveň to není podle našich dat tak, že když společnost ekonomicky roste, má to přímé dopady na náš byznys. Velký vliv má ale pořádání velkých sportovních událostí typu mistrovství světa, euro, olympiáda – to výrazně zvyšuje zájem o kurzové sázení a to poznáme.

Nově od letošního roku platí i to, že se daní výherci a jejich výhry: 15% z výher nad milion. Vám se ale podařilo přesvědčit ministerstvo financí, že u kurzových sázek musí jít o rozdíl mezi vsazenou a vyhranou částkou. Bylo to přesvědčování náročné?

Bylo to strašně náročné. Shrnul bych to větou, že mne udivuje, kolik ta prvotní pitomost, která vznikla v dílně úředníků ministerstva financí, zaměstnala lidí a jak složité bylo vysvětlit, že ten návrh, byť je myšlený vážně, je opravdu nejpitomější z pitomých. Trvalo dlouho, abychom zamezili tomu, aby to původně navržené znění vešlo v platnost.

Tady je asi nutné vysvětlit, v čem ten návrh spočíval: šlo o to, že idea byla danit všechny výhry nad milion korun. I kdyby hráč vsadil svých 999 tisíc a vyhrál 1,2 milionu, danil by tu celou částku, ne výhru.

Přesně tak.

Není paradoxní, že toto zdanění nakonec nejvíce dopadlo na loterie jako je Sportka, které jsou nyní zdaněny v podstatě na úrovni nejtvrdšího hazardu, výherních automatů?

Z veřejných zdrojů znám hlavní argument politiků a úředníků, proč takto zdanit číselné loterie. Ten argument zní, že zatímco v kurzovém sázení je marže provozovatelů někde na úrovni deseti procent, v číselných je to na úrovni 50 %. Tím se zdůvodnilo to, že bylo možné to zdanění loterií zvýšit. Jak moc je to relevantní, to nevím a nechci posuzovat.

Daň z hazardu je od ledna 2017 v Česku dvojího druhu. Tvrdý hazard, jako jsou výherní automaty, odvádí 35 % z rozdílu mezi vsazenými a vyplacenými částkami plus běžná daň ze zisku. Kurzové sázky a číselné loterie odvádí z rozdílu 23 %. Premiér Babiš i ministryně financí Schillerová čas od času mluví o tom, že by se daně z hazardu mohly znovu zvyšovat. Máte nějaké indicie, že se to může stát?

Indicie nemám, ale obávám se, že ta situace ohledně nouzového stavu způsobí velké díry ve státních rozpočtech, nejen v České republice, ale i ve světě. A jak známo, žádný stát na světě nemá moc jiných příjmů, než jsou právě daně. Podle mne tedy politici logicky sáhnou k tomu, že se míra zdanění bude zvyšovat. A to možná ve všech odvětvích a daňových oborech. Teď jsem mluvil spíše jako občan než jako ředitel sázkové firmy.

Vy jste ve firmě 27 let, takže asi pamatujete zlaté časy hazardu, kdy jedinou povinností nad rámec běžné daně z příjmů byla povinnost část peněz odvádět na dobročinné účely. A víme, jak to někdy dopadalo, vznikaly fiktivní neziskovky a peníze se pak nosily zpět v igelitkách… Z tohoto hlediska je to předvídatelné a jasné zdanění ale asi užitečné, když to taky budu vidět jako občan.

To máte pravdu. Způsob, jakým se dnes daní hazard, je naprosto transparentní. I když všechny hazardní obory jsou v Česku zdaněny výše, než je průměr v Evropské unii, a je to pro podnikání téměř na hranici snesitelnosti.

Poslechněte si rozhovor v rozhlasové verzi:

Poznámka redakce: Nadace Tipsport v minulosti finančně podpořila projekt HlídacíPes.org.