Smog v Česku. Jen kvůli jemnému prachu v ovzduší v Česku předčasně zemře 12 tisíc lidí

Aktuální stav ovzduší v Česku příliš nevybízí k procházkám na čerstvém vzduchu. Smogovou situaci hlásí řada českých a moravských regionů. Experti upozorňují především na rizika spojená s jemným prachem.

Statisticky vzato ale nejde o nijak překvapivé zjištění. Z poslední zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) plyne to, že Česká republika patří mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší v Evropě, zejména právě v zamoření jemným prachem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.

CELÁ ZPRÁVA K DISPOZICI ZDE

Podle EEA jen v roce 2013, za nějž byla pro mezinárodní srovnání dostupná úplná data, v souvislosti se znečištěním ovzduší prachem v Česku předčasně zemřelo asi 12 tisíc lidí. V celé Evropě je to zhruba 436 tisíc předčasných úmrtí.

Polétavý prach – mezinárodní srovnání, tříletý průměr (2012 až 2014)
naměřený v městských a příměstských oblastech

©©

Dalších asi 68 tisíc předčasných úmrtí v EU má na svědomí oxid dusičitý (NO2) a 16 tisíc obětí připadá na vrub znečištění přízemním ozónem. Nejčastěji jde o choroby dýchacího ústrojí a rakovinu plic.

Hlavní zdroje znečištění představuje doprava, průmysl, uhelné elektrárny, spalovny odpadu a také domácnosti.

Pražský magistrát například na mimořádné tiskové konferenci vyzval Pražany i lidé dojíždějící za prací, aby jízdy autem omezili na nutné minimum. Apeloval i na to, aby lidé pokud možno například netopili ani v domácích krbech.

I když se podle EEA celkový stav ovzduší v Evropě v posledním desetiletí výrazně zlepšil, některé sektory v omezování emisí příliš nepokročily.

„Například oxidy dusíku ze silniční dopravy stále nedosahují hodnot akceptovatelných pro kvalitu ovzduší v obydlených oblastech,“ upozorňuje například zpráva.

„Znečištěné ovzduší má své další dopady na vegetaci a celý ekosystém, na kvalitu vody i půdy,“ stojí dále.

Dopady na lidské zdraví a životní prostředí mají i své ekonomické vyjádření spojené s omezenou pracovní schopností, většími zdravotními výdaji či ztrátami na zemědělské produkci.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) náklady výhledově odhaduje na 2 % evropského HDP.

Evropská komise „externí náklady“ odhadla v roce 2010 v rozmezí 330 miliard až 940 miliard eur.