VIDEO. V justici jsou tři silná „ohniska moci“ – vedle kolegia předsedů krajských soudů a šéfů nejvyšších soudů je to i Soudcovská unie, tvrdí v rozhovoru pro projekt HlídacíPes.org MAPA JUSTICE šéf Městského soudu v Praze a čestný prezident Soudcovské unie Libor Vávra. „Je to ale moc bezmocných. Kromě toho, že se mohou vyjadřovat, reálně nemají v ruce žádnou páku,“ říká ke střetům mezi justicí a politiky. Podívejte se na video v náhledu článku.

Je šéfem největšího soudu v republice, přímo řídí 250 soudců a má pod sebou dalších deset soudů. Rozpočet soudu je srovnatelný s některými menšími ministerstvy. Považuje se Libor Vávra víc za manažera, nebo soudce?

„Mám za sebou 1200 předsedání u Obvodního soudu pro Prahu 1, což je v rámci republiky asi taky velmi specifické pracoviště, i když z jiných důvodů. Musím smutně připustit, že podstatně víc svého pracovního času věnuji jiným věcem, než je souzení nebo je práce se spisy,“ říká s tím, že si ovšem stále ještě „zasoudí“.

„Na tom trvám. Snažím se soudit první stupeň, protože to je přeci jenom podstatně těžší v tom smyslu, že je to větší adrenalin, víc živých lidí. Zejména vás to donutí dokonale se připravit na jednání, protože tam se případná chyba okamžitě ukáže. Nemáte tam podporu dvou kolegů jako v odvolacím senátu,“ říká soudce.

Polské argumenty v Česku

Nezávislost české justice je z jeho pohledu historicky křehká a spočívá hlavně na zvyklostech, jisté míře zdrženlivosti a rozhodnutích Ústavního soudu. I z tohoto důvodu je podle Vávry důležité sledovat pečlivě například situaci v sousedním Polsku, kde politici do justice hrubě zasáhli, navzdory existující samosprávě soudců, která v Česku naopak chybí.

„Argumenty polských politiků, proč ty kroky dělají, zaznívají i u nás, akorát, že u nás ta politika se zatím nedala tímto směrem do pohybu. Čili díváme-li se na Polsko, tak se možná díváme na naši budoucnost, a to si všichni uvědomujeme,“ připouští Vávra.

Soustava soudů? Stačí tři články

Pokud jde o budoucí podobu české soustavy soudů, přibývá podle něj argumentů pro zrušení jejího nejnižšího článku – soudů okresních.

„Ta pracoviště zachovat, aby byla blízko. Ale specializace přesouvat do několika ohnisek krajů, což by znamenalo výrazné zvýšení efektivity justice,“ vypočítává typy soudních sporů, ve kterých by specializace měla mít přednost před blízkostí soudu:

„Třeba hospodářská kriminalita je dnes nesmírně komplikovaná, s mezinárodním prvkem, ale týká se to také celé řady sporů o ochranu osobnosti nebo autorská práva. I některé specifické podnikatelské spory jsou velmi komplikované,“ uzavírá Vávra.

Publikace Mapa české justice vyšla v omezeném nákladu 2000 kusů, exkluzivní grafické zpracování je opět dílem Kláry Hegerové. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org. 

Publikace Mapa justice obsahuje rozhovory s rozhodujícími představiteli české justice. Vedle Šámala třeba s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, končícím šéfem Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou nebo čestným prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Nechybí ani kontroverzní pohledy na roli státního zastupitelství v trestním procesu. Dva pohledy z jiné strany představují šéf Unie státních zástupců Jan Lata a bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce – dnes ovšem advokát Stanislav Mečl.

Publikace vznikla díky velkorysému grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Za podporu velmi děkujeme. Stejně tak děkujeme stovkám dalších donátorů, kterým není lhostejný osud naší země a podpořili náš projekt Žurnalistiky ve veřejném zájmu.