Miliardový byznys s celosvětovým reklamním dosahem by mohl na jaře 2022 nakouknout do Česka. O startu cyklistického závodu Giro d’Italia v Praze jednal šéf diplomacie Petříček i premiér Babiš s šéfy Gira. I když vše přebil koronavirus, český zájem trvá. Jak to tak ale bývá, jde o peníze.

Náhoda přeje připraveným. Když se český konzul v Miláně Michal Bucháček vloni v říjnu vydal podívat na tradiční závod Kolem Lombardie, měl v hlavě plán, jak spojit slavné italské Giro s Českem. Poté, co v cílovém městě Como zahlédl ředitele Gira Maura Vegniho, nezaváhal, představil se a tím začala jednání, která o pár měsíců později dospěla až k setkáním organizátorů Gira s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a nakonec i českým premiérem Andrejem Babišem.

I když jednání nakonec přerušil koronavirus, stále je ve hře možnost, že by Giro d’Italia v květnu 2022 startovalo v Praze. Šlo by o globální reklamu na Česko krátce před tím, než by země v červenci převzala předsednictví Evropské unie. Bylo by to také poprvé, co by slavný závod zavítal do střední či východní Evropy. Letos 5. května měl podle původních plánů závod startovat v Budapešti, kvůli Covidu je vše jinak a Giro vyráží ze Sicílie; jede se od 3. do 25. října.

300 milionů je moc

Na nový diplomatický post do Milána, kde sídlí i pořádající společnost RCS Sport, už Michal Bucháček odjížděl s myšlenkou, že slavný italský závod zkusí dostat do Česka. Vloni v červenci svou představu přednesl ministru zahraničí Tomáši Petříčkovi, ten souhlasil a Bucháček měl volnou ruku k jednání. K cyklistice má blízko: jeho otec Petr byl československým reprezentantem v cyklistice na olympiádě v Montrealu v roce 1976 a bronzový medailista z mistrovství světa, bratr Tomáš byl také špičkovým českým závodníkem.

Jednání ve Strakově akademii.

Po zmíněném víceméně náhodném setkání s šéfem Gira se vše rozhýbalo docela rychle. Koncem loňského října byli zástupci českého generálního konzulátu pozváni na slavnostní prezentace trasy Giro d’Italia 2020 a proběhly první debaty. O měsíc později se už s vedením Giro d’Italia v Miláně sešel ministr zahraničí Tomáš Petříček. V plánu pak bylo prosincové jednání s premiérem Babišem na okraj jeho návštěvy v Římě – cesta byla ale nakonec zrušena a jednání posunuto na leden do Prahy.

Babiš ředitele Gira Maura Vegniho a generálního ředitele RCS Sport Paola Belliniho pozval do Strakovy akademie. Přítomen byl i konzul Bucháček, předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička a prezident Českého svazu cyklistiky Petr Marek. Jednání v Česku se zastavila na částce přesahující 12 milionů eur. „Přišli s nabídkou 12 milionů euro za startovací poplatek, ale to je pořád strašně peněz,“ komentoval to později premiér Babiš. Původní nabídka ovšem zněla na částku ještě o něco vyšší: 13 milionů eur. Italy prý dost zaskočilo, že Babiš s nimi výši požadovaného poplatku na setkání vůbec neřešil. Až s odstupem Babiš opakoval, že cena by měla být nižší a přispět by měla i města, kde by se etapy jely. Například Praha, Brno či Ostrava.

Praha rozhodně zájem má, i když teď řeší jiné starosti, jak podotýká Vít Šimral, člen Rady hl. m. Prahy pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání.

„Jako město jsme nadále připraveni jednat, nyní ovšem řešíme akutní situaci s nástupem druhé vlny epidemie koronaviru a související rozpočtová opatření. Situace bude snad jasnější na konci roku 2020,“ říká Šimral s tím, že poslední kontakt ohledně Gira byl na vládní úrovní na konci července a že se o možnosti pořádání startu závodu v roce 2022 v Praze stále uvažuje.

V mezičase přišla nová nižší finanční nabídka od RCS Sport a doputovala k premiérovi Babišovi. Její výše je tentokrát neveřejná, nicméně v čase Covidu na tento druh jednání nebyl čas. I když Italové podle všeho slevili, cena za pořádání akce se neomezuje jen na startovací poplatek. Kupříkladu Maďaři plánovali za celý podnik utratit v přepočtu přes 600 milionů korun – poplatek tvořil zhruba polovinu, vedle toho ale musí hostitelská země zařídit i kompletní organizaci akce, výběr trasy, propagaci, přípravu webu i obsluhu sociálních sítí, zázemí pro závodníky, novináře i fanoušky…

Maďarsku, které se snaží vylepšovat svou image právě i prostřednictvím velkých sportovních akcí, Giro překazil Covid. Plány byly přitom velkolepé. Svou účast a první start na Giru tehdy ohlásila největší slovenská (i světová) hvězda Peter Sagan, a tak se do Maďarska těšily tisíce slovenských i českých fanoušků.

Okolnosti ale rozhodly jinak – v květnu byla pandemie v plném rozpuku a chvíli se spekulovalo o tom, že se nepojede ani Giro, ani Tour de France. Nakonec se oba závody jen odložily. Tour před pár dny skončila a jen potvrdila to, jak globální zábavou dnes cyklistika je. Neuvěřitelný závěr závodu, kdy si celkové vítězství urval v časovce slovinský závodník Tadej Pogačar, sledovaly stamiliony lidí po celém světě a štěbetali si o tom vrabci na všech myslitelných sociálních sítích. 

Však toho také Slovinci náležitě využili . Slovinský prezident Borut Pahor odletěl do Paříže, aby na vlastní oči viděl triumf slovinských barev na Champs-Élysées a při té příležitosti se i setkal s francouzským prezidentem Macronem. Slovinský úspěch zužitkovala i tamní agentura na podporu turismu a postavila na něm aktuální kampaň „Slovinsko má sportovní srdce“.

Reklama do 198 zemí světa

Ředitel Giro d’Italia Mauro Vegni (vlevo) a český konzul Michal Bucháček.

Giro si v mediálním dosahu s Tour de France nezadá. Jen v okolí tratě závod obvykle sleduje až deset miliónů diváků, u televizních obrazovek pak 800 milionů. Televizní přenos jde do 198 zemí světa, akreditováno je na dva tisíce novinářů. V roce 2019 o závodu vyšlo 68 tisíc článků.

„Startovní poplatek není malý, ale je třeba si uvědomit, že se jedná o investici v krátkodobém i střednědobém horizontu, nikoliv o jednorázovou spotřebu. Není to jen sport. Je to obrovská značka a platforma, přes ni se země a město dostane do povědomí obyvatel stovek milionů lidí po celém světě,“ říká český konzul v Miláně Michal Bucháček. 

To, že by se tahle investice vrátila v podobě globální reklamy pro Česko, zvýšení povědomí, nárůstu turistiky, exportních příležitostí či popularizace sportu, zdůrazňuje i ministerstvo zahraničí, které ideu od počátku podporuje. „Sportovní akce celosvětového významu s diplomacií souvisí a bezpochyby napomáhají budování dobrých vztahů mezi státy i pozitivnímu obrazu hostitelské země. Start by byl příležitostí pro české firmy a značky, včetně oslovení evropských nebo mimoevropských zákazníků. Byl by také impulsem pro česko-italské vztahy,“ říká za ministerstvo mluvčí Mariana Wernerová.

„Do jednání o slavnostním startu Giro d’Italia v ČR bohužel zasáhla pandemie. Nicméně jednání budou pokračovat, možnost startu italského Gira v Česku je stále aktuální. Je plánována schůzka s ředitelem závodu v italském Miláně,“ dodává.

Nápadu přeje i ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), pod nějž spadá například agentura na podporu cestovního ruchu Czech Tourism. „Závody jako Tour de France nebo Giro patří k těm nejlepším marketingovým eventům na světě a mají pro ekonomiku hostující země značný multiplikační efekt. Příkladem může být třeba start Gira v Izraeli v roce 2018,“ říká mluvčí Vilém Frček.

Starty v zahraničí jsou pro organizátory dobrá možnost přivýdělku. Loňské zaručené příjmy Giro d’Italia činily v přepočtu více než miliardu korun: 18 milionů eur ze sponzoringu, 15 milionů eur z televizních práv a sedm milionů eur za startovací poplatek. Ten se liší podle toho, co si strany dokáží vyjednat, i podle toho, jaký je ten který rok o start v cizině zájem.

Například Dánsko v roce 2012 zaplatilo zhruba 3,3 milionu eur, Irové o dva roky později pět milionů eur. Před dvěma lety vzbudilo velký rozruch rozhodnutí vyslat Giro poprvé mimo Evropu, start závodu si za 12 milionů eur zaplatil Izrael. Izraelci pak cyklistiku pochopili jako globální fenomén, koupili si licenci a vybudovali profesionální tým nejvyšší kategorie, který má propagaci země vetknutý do svého názvu: Israel Start-up Nation. Zajímavostí je, že sportovním ředitelem týmu je Čech René Andrle.

V posledních letech Giro v sudé roky startovalo v zahraničí, v liché v Itálii. I to ale změnil Covid. Maďarům Italové zatím nabídli jako náhradu start v roce 2021, odpověď prý ale ještě nemají. Jejich případný souhlas by mohl ohrozit plány na český start v roce 2022. Nebo to svým rychlejším ano mohou naopak Maďarům překazit Češi.

Tento redakční text serveru HlídacíPes.org vychází i v aktuálním vydání ekonomického týdeníku Hrot