KOMENTÁŘ. Pokud se Tomio Okamura stane šéfem Poslanecké sněmovny, neměl by se pak vznikající kabinet ANO, Motoristů a SPD divit zahraničním titulkům o „popíračích holokaustu“ v čele Česka. Ostatně pár takových už na internetu v souvislosti s šéfem SPD je. Dřívější Okamurovy výroky bagatelizující poměry v koncentračním táboře v Letech u Písku – ale i popsané kontakty SPD s německými extremisty – můžou Babišově vládě způsobit větší paseku ve světě než „humor“ kandidáta na ministra zahraničí Filipa Turka.

Když se řekne Lety u Písku a hnutí SPD, většině lidí nejspíš naskočí spojení „neexistující pseudokoncentrák“ někdejšího poslance Okamurovců Miloslava Roznera. Ten kvůli tomu nakonec – po skončení svého poslaneckého mandátu – dostal v roce 2022 podmíněný trest.

Méně v obecné paměti zůstává o něco „mírnější“ výrok Roznerova stranického šéfa Tomia Okamury, který v roce 2018 tvrdil, že romský tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb.

Internet nezapomíná

Za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, se později omluvil. Trval však na tom, že tábor většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Když ho židovská i romská komunita kritizovaly za popírání holokaustu, označil to za kampaň proti SPD.

Co už je zřejmě širokou veřejností zapomenuto zcela, je Okamurova odpověď pro server Parlamentní listy z roku 2014:

„Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Byl tu pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly řádné práci, včetně Čechů a Němců z protektorátu. Internováni nebyli na základě etnika, ale cikánského způsobu života, to znamená, že pracující Romové tu nebyli.“

Pozoruhodné je zejména setkání saské Junge Alternative a pražské pobočky SPD z června 2023 v Ústí nad Labem. Na fotografiích je vedle tváří SPD Praha vidět i Kurt Hättasch, který byl na podzim 2024 zatčen v rámci razie proti skupině takzvaných Saských separatistů podezřelých z terorismu.

Okamura tehdy čelil výzvám k odchodu z politiky i trestnímu oznámení. Policie případ odložila, v anglických internetových záznamech (včetně například webu Rady Evropy) ale zůstal. A zahraniční média, která si o potenciálním novém šéfovi sněmovny a jeho straně udělají základní rešerši, to nepochybně zjistí.

Pokud by se ještě k tomu snad přece jen navzdory všem svým kauzám a – jak sám tvrdí – „humoru“ včetně narážek na éru nacismu stal ministrem zahraničí kandidát Motoristů Filip Turek, bylo by Česko zase jednou na předních příčkách světového zpravodajství.

Podezřelý z terorismu na akci SPD

Zejména německá média bude nepochybně zajímat, jak SPD řadu let pěstuje úzké kontakty s mládežnickou organizací Alternativy pro Německo – Junge Alternative. Tu považuje německá kontrarozvědka z řady důvodů za extremistické uskupení, což byl také důvod, proč se letos mládežníci AfD sami rozpustili a nyní zakládají organizaci novou.

HlídacíPes.org tyto kontakty na ose SPD–AfD popisuje dlouhodobě. Pozoruhodné je zejména setkání saské Junge Alternative a pražské pobočky SPD z června 2023 v Ústí nad Labem. Na fotografiích je vedle tváří SPD Praha vidět i Kurt Hättasch, který byl na podzim 2024 zatčen v rámci razie proti skupině takzvaných Saských separatistů podezřelých z terorismu.

Nešlo přitom o žádné maličkosti. Skupina měla na východě Německa chystat ozbrojený převrat podle nacistického vzoru, včetně etnických čistek. Ostrou střelbu podle německých médií trénovali také v České republice, konkrétně na jedné střelnici v Karlovarském kraji. V září státní zástupce podal na zadržené obžalobu.

Okamurova SPD tyto vazby nikdy otevřeně nekomentovala, případně tvrdila, že o dění v partnerských stranách „nemá dost informací“.

Zato německé úřady mají o české SPD zjevně informací dost. Ve výroční zprávě kontrarozvědky v sousedním Sasku za loňský rok jasně stojí: „Svoboda a přímá demokracie je pravicově extremistická strana v Česku.“ Když se HlídacíPes.org dotazoval, o co toto hodnocení kontrarozvědka opírá, odepsala mluvčí prostě: „O veřejně dostupné informační zdroje z internetu.“

Soud: Podoba s nacistickou propagandou

A přesně takhle jednoduché to je. Ačkoli se SPD v Česku soudí s ministerstvem vnitra o oprávněnost zmínek o straně ve výročních zprávách o extremismu, veřejný životopis partaje i jejího předsedy je dostatečně zevrubně popsaný a známý. A s ním i odpověď na otázku, jestli někdo takový patří do jedné z nejvyšších ústavních funkcí.

To navíc není vše. Nejvyšší správní soud minulý týden konstatoval, že způsob zobrazování migrantů ve volební kampani SPD se podobá tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda. K tomu přidejme trestní stíhání Okamury kvůli loňským předvolebním plakátům s mužem tmavé pleti a krvavým nožem.

K volbě Okamury do čela sněmovny se v dodatku koaliční smlouvy musí podpisem zavázat všech 108 poslanců vznikající koalice vedené Andrejem Babišem. Ti všichni by se měli připravit na to, že se jich na Okamuru začnou ptát nejen doma, ale i u našich nejbližších spojenců v cizině – namátkou třeba v Německu nebo v Izraeli.

Nebude to příjemné a může to skončit spoustou zabouchnutých dveří pro Českou republiku. Či přinejmenším obcházením vedení českého parlamentu.

Ochromení vztahů s Německem

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Německý politik s českými kořeny – a dlouholetý spojenec české SPD – Petr Bystroň kvůli své blízkosti ke krajní pravici a také kvůli svým kontaktům směrem k Rusku způsobil v minulých letech podle svých někdejších kolegů z německého Bundestagu ochromení česko-německých vztahů na parlamentní úrovni.

Právě Bystroň přitom coby český rodák vedl v německém parlamentu skupinu pro česko-slovensko-maďarské záležitosti, formálně zodpovědnou právě i za vztahy s Českem.

„S předsedou skupiny panem Bystroněm bychom skutečně těžko hledali společnou řeč a proto upřednostňuji setkávání s jednotlivými poslanci Bundestagu, kteří usilují o konstruktivní spolupráci mezi našimi zeměmi,“ shrnula šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová, proč v roce 2023 vedle oficiálních struktur vznikla i neformální skupina parlamentních i regionálních českých a německých politiků.

Do ní už kromě Bystroňovy strany Alternativa pro Německo nebyla přizvána ani česká SPD Tomia Okamury – z podobných důvodů jako AfD. S Okamurou v čele sněmovny a jeho staršími i novějšími přešlapy by se tato situace mohla opakovat.