Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Český Těšín. Foto: Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia
,

Sčítání lidu jako šance pro polskou menšinu. Národnost ale dráždí i sto let po rozdělení Těšínska

Pište „polská“, vyzývají při sčítání lidu v Česku příslušníci polské menšiny na Těšínsku. Spustili kampaň za to, aby se lidé z polského pohraničí při sčítání hlásili k polské národnosti. Podpora národnostních menšin na českém území totiž přímo závisí na výsledcích sčítání lidu. Těšínsko je ale region s komplikovanou historií a kolonka „národnost“ je pro řadu místních stále citlivá.

„Příští zastávka – Český Těšín, Czeski Cieszyn,“ zní hlášení ve vlaku, který projíždí polským pohraničím. Dvojjazyčné názvy jsou v takzvaném Těšínském Slezsku k vidění na každém rohu. Jsou na tabulích s názvy měst, na označeních ulic i místních úřadů.

Již ve vlaku se mísí čeština, polština s regionálním nářečím „po naszymu“, které hojně používají právě obyvatelé Těšínska. Národnostní rozmanitost je v tomto regionu tradiční. Právě zde žije výrazná část polské menšiny, která v Česku podle sčítání lidu z roku 2011 čítá téměř čtyřicet tisíc osob.

Díky tomu jsou v Moravskoslezském kraji zhruba čtyři desítky škol, od mateřských po střední, s vyučovacím jazykem polštinou. Zástupci menšiny a polské spolky zde pravidelně pořádají kulturní akce a mají vliv na chod obcí v kraji. V oblasti působí dokonce i několik polsky píšících médií a polské divadelní soubory.

Pište: národnost polská

Podle evropského práva mají menšiny v obcích nebo městech nárok na založení národnostní komise. Podmínkou je, aby bylo tamní obyvatelstvo složeno alespoň z deseti procent z dané národnosti, což se zjišťuje právě sčítáním lidu. Tyto komise pak mohou prosadit zmíněné dvojjazyčné nápisy nebo školy. Funguje to tak například v Třinci, Návsí nebo v již zmíněném Českém Těšíně.

Problém je v tom, že příslušníků polské menšiny v Česku dlouhodobě ubývá. Zatímco v 80. letech minulého století zde při sčítání lidu uvedlo polskou národnost necelých sedmdesát tisíc lidí, před deseti lety to byla už jen asi polovina.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Klesající trend navíc zřejmě ještě více prohlubuje skutečnost, že od roku 2011 není při sčítání povinné uvádět svou národnost. Pro zástupce menšin je tak sčítání příležitost, jak pomoci své vlastní kultuře.

Právě na to reagují aktivisté i organizace z Těšínska, pro než je sčítání důležité i v souvislosti s dotacemi. Kongres Poláků v České republice proto už na začátku letošního roku spustil kampaň „Píšu: polská“. Vyzývá tím místní Poláky a Čechy s polskými kořeny, aby se ve sčítacím formuláři aktivně přihlásili k polské národnosti.

„Kampaň je důležitá. Mnoho lidí neuvádí nic, což se bohužel týká také polského prostředí na Těšínsku, které tradičně soustřeďuje největší počet Poláků v zemi,“ říká zástupce Kongresu Michal Przywara.

Slezská národnost jako komplikace

Oficiální čísla z celostátního statistického šetření podle zástupců polské menšiny neodpovídají realitě. Jejich odhady hovoří i o více než dvojnásobném počtu Poláků v Česku. Do toho započítávají také část českých občanů, kteří se ve sčítání lidu hlásí k národnosti slezské.

Uvádění slezské národnosti je podle Przywary problematické. Považuje to za ztracený polský hlas, jelikož slezská menšina nemá své zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny. „Nejde o odraz historického vývoje Těšínska, protože k národnosti slezské se nejvíce hlásí obyvatelé Opavska, Hlučínska a Krnovska, kde to má úplně jiný význam, než v oblasti Těšínska. Poláci na Těšínsku slezskou národnost často chápou jako počeštění,“ vysvětluje.

V praxi to pak vypadá tak, že někteří příslušníci polské menšiny, kteří navštěvují polské školy nebo jejichž předci byli Poláci, uvedou ve sčítání národnost slezskou. Důvodem může být snaha předejít vnitřním konfliktům a rozpolcenosti, zda se považovat za Čecha nebo Poláka, či neznalost výhod vyplývajících z podpory národnostních menšin.

Další lidé, kteří se necítí být přímo Poláky, to řeší tak, že ve sčítacím formuláři uvedou národnosti dvě: polskou a slezskou, nebo českou. Iniciátoři kampaní na podporu polské menšiny při letošním sčítání lidu ale upozorňují, že i tento přístup ubírá polské menšině potřebné hlasy.

„Status dvojí národnosti není úplně jasný. Na jednu stranu Vláda České republiky tuto možnost při sčítání podporuje a respektuje, na stranu druhou je ve výsledcích Českým statistickým úřadem započítávána do kolonky „jiná“. Týká se to hlavně výsledků jednotlivých měst a obcí,“ vysvětluje Przywara.

To pak může polské menšině zkomplikovat uplatnění jejích práv. V obci Těrlicko, kde je početná polská menšina, například kvůli tomu v roce 2011 nemohla vzniknout národnostní komise a s ní ani dvojjazyčné nápisy.

Kritika ze strany Čechů

Kampaně za uvádění polské národnosti na Těšínsku mají i své odpůrce. Na sociálních sítích pod příspěvky ke sčítání lidu probíhají k tomuto tématu mezi místními vášnivé diskuze. Nejsou v nich ojedinělé urážky, ponižování, či dokonce osočování z kolaborace.

K iniciativám na podporu polské menšiny se staví negativně především ta část Čechů, které vadí, že příslušníci polské menšiny mají v Česku výhody, ale česká menšina v Polsku ne. Důkaz této nerovnosti je patrný přímo na hranicích s Polskem.

Za hraničním mostem přes řeku Olši, která dělí města Český Těšín a polský Cieszyn, dvojjazyčné nápisy vystřídají nápisy čistě v polštině. Nejsou tam ani české školy nebo výrazná podpora české kultury. Důvodem ale není to, že by Češi neměli v Polsku stejné možnosti, ale to, že v polském Těšíně netvoří menšinu.

 

 

To je dáno historicky. Oblast Těšínska Poláci obývali společně s Čechy a Němci i před vytvořením samostatného Československa a před rozdělením Těšínska. Právě jeho rozdělení v roce 1920 zapříčinilo vznik polské menšiny na českém území.

Naopak česká menšina na polské straně nikdy nebyla příliš početná. V posledním sčítání lidu v roce 2011 se k ní přihlásily jen necelé tři tisíce lidí. Ti jsou navíc převážně v Lodžském vojvodství, tedy ve středu Polska, nikoli ve Slezsku.

Kateřina Krainová Byrtusová z Českého Těšína, která vede neziskovou organizaci na podporu rozvoje regionu, považuje kritiku kampaně ke sčítání lidu především za důsledek neznalosti.

„Těm, kteří o historických kontextech povědomí mají, může kampaň vadit proto, že se v historických žabomyších válkách mezi místními Poláky a Čechy objevovaly v životě obyčejných lidí momenty, za které by se mohly stydět obě strany,“ říká s tím, že historicky převládala na místním území polská majorita a ta si „s tehdejším právem silnějšího místní území nárokovala důrazněji“.

Polská komunita je nyní podle ní spíše uzavřená a nesnaží se české majoritě příliš přibližovat. To považuje za jeden z důvodů, který může některým Čechům vadit.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. virus napsal:

    Pokud se někdo považuje za Poláka měl by se odstěhovat do Polska , tady je Česká republika ! Jak potom můžeme chtít na muslimech , aby se přizpůsobili a zapomněli na islám !

    • Miki Polské národnosti napsal:

      Národní identita v moderním světě nema nic společného s náboženství. Navic Poláci z Těšínska jsou u sebe.

  2. Gerhard Mendrok napsal:

    Máme tady malý rozpor… lokalita o které zde píšete byla před odsunem dominantně německy hovořící, když ne dominantně, tak výrazně. Lze z nějakého pohledu chápat příklon k polské národnosti jako protest… otec mého otce byl těšínský Němec a jako takový hovořil třemi jazyky. Netrval na konkrétní národnosti. ale žil v kvetoucí lokalitě…..Slezská národnost může být alternativa, jak pro protestující – kteří se cítí více v Polsku, tak pro torza sudetských Němců. Možná důležitější je fakt sepětí s lokalitou, která byla kdysi velmi prosperativní a nyní se jedná jednoznačně o ekonomickou periferii. Projev sounáležitosti s virtuální národností tak mnohdy projevují lidé nespokojení se stavem, kdy centrální část země je podporována daleko více než její pohraničí… pokud o tomto někdo chce jen polemizovat, rád jej přivítám. Mám svůj business v hlavních městech centrální Evropy, avšak fyzicky žiju zde v Sudetech. Jinak bych jen ztěží vyrovnal rozdíl mezi životní úrovní centra a periferie… moje rodina zde žije prokazatelně od roku 1791. Patříme k sudetským Němcům, máme tedy historickou paměť a vnímáme ten kontrast mezi prosperitou a zastrčeností. Vyrovnávání rozdílu se bohužel nedaří. V minulosti jednoznačně bohaté Sudety (v tomto případě Jeseníky) jsou určitě mimo hlavní proud politického, a tím i ekonomického zájmu porevolučního establishmentu. Proto jakýkoliv projev nespokojenosti, a to i v podobě přihlášení k virtuální národnosti Slezska, je jen ukázka, jak se budou nespokojené entity chovat evropské integraci.

  3. Jiří napsal:

    Narodil jsem se roku 1941 na území, na kterém i nyní žiji, které bylo součásti Říše. Do roku 1918 toto území bylo součásti Slezska. Po roce 1918 bylo přiřčeno Československu. Po Mnichovské dohodě jsme byli zabrání Polskem. 1. září 1939 po napadení Polska jsme se stali součástí Velkoněmecké říše. Po roce 1945 jsme byli přičlenění k Československu, což se nelíbilo Polsku, které chtělo toto území na začátku roku 1946 vojensky obsadit, ale to zatrhl Stalin. Česky jsem začal mluvit v roce 1947 nástupem do první třídy základní školy. Jsem násilně počeštěný Slezan

Přidávání komentářů není povoleno