Profimedia.cz,

S babičkou neprobírejte politiku, raději podvodné reklamy. Jak řešit dezinformace mezi generacemi

Jen polovina mladých Čechů mluví pravidelně o dezinformacích se staršími příbuznými, konkrétně častěji než jednou za dva měsíce. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro organizaci Transitions, který má HlídacíPes.org k dispozici. „Netlačte na ně, nenuťte jim svůj pohled na svět, ať nemají pocit, že jim znovu někdo říká, co si mají myslet. To už zažili,“ shrnují téma seniorů a dezinformací experti.

„Nejhorší je, když člověk jednou za dva měsíce navštíví své rodiče nebo prarodiče a když najednou zjistí, co sledují, tak jim začne vysvětlovat, že to jsou všechno lži a výmysly,“ říká ředitel organizace Elpida a šéfredaktor časopisu pro seniory Vital Jiří Hrabě. 

Aby debaty o společensko-politických problémech nebo dezinformacích a mediální gramotnosti mohly mít pozitivní efekt, je podle něj nejdříve potřeba mít mezi jednotlivými členy rodiny vybudovaný vzájemný respekt a dlouhodobý zájem o téma. 

Trpělivě a bez nátlaku

Mladí lidé, kteří se o společensko-politických tématech v rodině baví pravidelně alespoň jednou za dva měsíce, také v téměř 70 % případů uvádí, že mají nějakého staršího příbuzného, který používá nedůvěryhodné zdroje informací. Zhruba stejný počet pak zároveň tvrdí, že s nimi o relevanci online informací přímo diskutuje. 

Třetina z těch, kteří se s tímto problémem u svých starších příbuzných setkali, také tvrdí, že jim v orientaci ve světě internetu, sociálních sítí a médií přímo pomáhá. Dalších 48 % o to podle průzkumu má zájem, ale ještě pro to nepodnikli žádné kroky.

Takové diskuze přitom nemusí být vůbec jednoduché. Aby mohly mít nějaký edukační přínos, je nutné se obrnit trpělivostí a nediskutovat se svými staršími příbuznými jen o citlivých tématech. „Je potřeba se nesnažit působit silově a nenutit náš vlastní pohled na svět,“ říká vedoucí projektu E-Bezpečí při Univerzitě Palackého v Olomouci Kamil Kopecký.

V opačném případě může totiž dojít k tomu, že členové starší generace začnou přemýšlet o tom, že jim někdo říká, co si mají myslet a co je pravda nebo není. „To si přitom už prožili a nechtějí to opakovat,“ dodává Hrabě. 

Pokud vnuk nebo vnučka chce svého prarodiče odradit od dezinformací, musí s nimi o tom podle Hraběte mluvit takovým způsobem, který jim umožní, aby sami zjistili, že s nimi někdo manipuluje. Lepší je tedy vybavit je nástroji, které jim umožní pochopit, že vše na internetu nemusí být a není pravda. 

Vysvětlovat řetězové maily

Svůj smysl může mít však i diskuze nad konkrétním dezinformačním textem. „U konkrétní zprávy můžeme společně zjišťovat, kdy a proč vznikla, jak byla šířena nebo jestli byla již ověřena,“ vysvětluje Kopecký. V situaci, kdy tedy například vnuk nebo vnučka dostane od svých prarodičů řetězový mail s nepravdivou informací, je dobré mu na něj odpovědět s ověřenou informací a relevantním zdrojem.

Srovnání průměrné mediální gramotnosti dospělé populace se třemi věkovými kategoriemi nad 50 let v jednotlivých zkoumaných oblastech. Zdroj: Výzkumná zpráva agentury STEM/MARK

Dobrým začátkem pro mediální vzdělávání starších příbuzných je neřešit politiku. „Místo toho diskutovat o tématech, která jsou dezinformační, ale apolitická – internetové podvody nebo podvodné reklamy a e-shopy,“ dodává Kopecký. Podle něj lze právě na těchto příkladech efektivně demonstrovat, jak moc je možné člověka ovlivnit a přinutit ho k neuvážené reakci – například ke zbytečnému nákupu.

Aby byl ale mladý člověk schopen pomoci starším generacím s životem v online světě, musí se v něm umět pohybovat sám. „Musí si umět informace ověřit, musí být jazykově vybaven, musí umět argumentovat a musí mít nadšení,“ říká Kopecký. 

Tomu ale vždy nemusí odpovídat realita. Svědčí o tom i výsledky průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televize z roku 2018. Vyplývá z něj totiž, že mediální gramotnost lidí nad 50 let a seniorů není zásadně odlišná od mediální gramotnosti celé populace, tedy ani mladých lidí. Mladí totiž sice mají lepší technické dovednosti, ale starší lidé zase lépe rozumí vlastnickým strukturám. Celá čtvrtina Čechů je pak navíc podle průzkumu zcela mediálně negramotná. 

Nejen problém starší generace

Dezinformace a jejich šíření tedy nejsou problémem jen starší generace. Také Kopecký upozorňuje, že je aktivně šíří i mladí lidé. „Přestože se mladí lidé umí v kyberprostoru pohybovat snadno a rychle, neznamená to, že dokáží informace kriticky posuzovat,“ vysvětluje s tím, že jde například o vzdělání, rodinné zázemí, hodnoty, které zastává rodina nebo kolektiv přátel a kolegů, ve kterém se daný jedinec pohybuje.

Obdobný názor má i Jiří Hrabě. Podle něj například vztah žáků a absolventů učňovských oborů k dezinformacím je srovnatelný se vztahem seniorů k dezinformacím. Informace si ani jedna skupina neověřuje a obecně je toto téma spíše nezajímá. „Mnoho z nich nezajímají ani téměř žádná společensko-politická témata a je s nimi těžké je potom vůbec rozebírat,“ dodává.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Ze zmiňovaného průzkumu STEM však vyplývá, že 70 % mladých lidí, kteří se svými příbuznými řeší společenská a politická témata, zároveň tvrdí, že bez větších problémů dokáží rozpoznat důvěryhodné informace na internetu a v médiích. Tito lidé se pak také v rodinném kruhu o tématech spojených s dezinformacemi baví spíše než ti, kteří si tolik nevěří.

Zde může jít o dopad takzvaného Dunning-Krugerova efektu. Podle něj totiž mají lidé o svých schopnostech v dané oblasti zpravidla dvakrát lepší mínění, než jaká je jejich skutečně naměřená hodnota.

Jiným vysvětlením může být, že lidé, kteří mají pocit, že médiím nerozumí, se v této oblasti prostě neangažují. „Bude se tady spojovat oboje. Do jaké míry však nevíme,“ říká výzkumník agentury STEM Nikola Horejš.

Zaměřit se na váhající

Jiří Hrabě navíc upozorňuje, že se snahy o zvyšování mediální gramotnosti seniorů většiny z nich vůbec nedotknou. „To je iluzorní představa, protože třeba z našich průzkumů vychází, že třetina lidí je nepřesvědčitelná. Oni mají pocit, že svět řídí úzká skupina vyvolených a všechny informace v tradičních a veřejnoprávních médiích podléhají takovému tlaku, že se jejich zpravodajství nedá věřit,“ vysvětluje. Proto prý také hledají na internetových stránkách, kde není uveden žádný zdroj zveřejněných informací nebo ani autoři daných článků.

Přesto si podle něj nelze představovat starší lidi jako pány a dámy s hůlkami, protože je mezi nimi spousta aktivních lidí. Zároveň všichni nepodléhají dezinformacím. „Zhruba třetina je v otázce dezinformací nepřesvědčitelná, další třetina dezinformacím nepodléhá, a pak je tam ten zbytek, který váhá. Podle mě je dobré cílit na tuto váhavou skupinu,“ říká. 

Navíc i starší generace může v oblasti médií a dezinformací jistým způsobem obohatit své mladší rodinné příslušníky. Může jít například o osobní zkušenosti s komunistickou propagandou. Velká část seniorů zažila dobu, kdy existovaly jen oficiální zpravodajské kanály jako státní televize či rozhlas, které podléhaly cenzuře. 

„Jedním z témat, které může starší generace té mladší přiblížit, je právě onen rozpor mezi informacemi z oficiálních médií o tom, jak se máme dobře a jaký máme nadbytek, a realitou všedního života, ve které byly běžné fronty na nedostatkové zboží a úplatky vedoucím provozoven jeho přirozenou součástí,“ myslí si Kamil Kopecký.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

14 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Problém je také v tom, že ti mladí, na rozdíl od jejich rodičů a prarodičů, nezažili socialismus, respektive zažili ho jen jako malé děti, a nemají tudíž vypěstovanou podezíravost k oficiálně šířeným informacím.

  2. Tondach napsal:

    Co platí na babičky, neplatí na dědečky …. s babičkami raději opravdu jen o těch reklamách! A nejen s babičkami, ale se ženskými obecně…..

  3. Petr Kaminsky napsal:

    Tak to je zase blbost jako vrata. Proc by se nemelo diskutovat (a snazit se presvedcovat) se seniory o politice? Kdo jiny, nez jejich deti/vnuci by to meli delat, kdyz se na ne manipulace vali ze vsech stran a z obrazovky je k tomu oblbuje Babis? Je to nejpocetnejsi/nejdisciplinovanejsi volicska skupina. Kdo Babisovi vyhral v roce 2017 volby? Kdo v roce 2018 rozhodnul, ze se na hrade bude dalsich 5 let roztahovat Eman? Kdo presvedci duchodce, vyhraje volby! Kdyby 80000 duchodcu ve 2. kole volilo misto Emana Drahose, mohli jsme tady mit i normalni vladu.

    • Volný1 napsal:

      Boze, boze, Kaminsky, co jste to zase zplodil. Takovy blabol. To neumite cesky, nebo nemate ceskou klavesnici? Jinak díky těm 80000 důchodcům to v Česku ještě funguje. Nedovedu si představit, kdyby vládl tzv. demoblok a Drahoš byl prezident. To by byli imigranti vítáni a americká základna by se už stavěla. Jsem starý, ale z těch nesmyslů, které se na nás ze západu hrnou, mám strach. A opozice proti tomu nevystupuje, protože má každý strach, aby nedostal nějakou nálepku. Třeba budete milý pane muset, aby jste přežil až budou vládnout Piráti, změnit barvu, nebo se nechat přeoperovat na neurčité pohlaví a být v pohodě, nebo, nedej bůh přejít do opozice. Budete to těžká volba a budete vzpomínat, jak jste měl za Emana.

      • Tondach napsal:

        Opravdu si nedovedete, kdyby vládl tzv. demoblok a Drahoš byl prezident a tak blábolíte nesmysly o migrantech a americké základně!

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Zkuste doložit svá tvrzení o tom, koho volili důchodcí důkazem, aspoň jedním důkazem. Jste lhář, jemuž není široko daleko rovno, skutečně odporný lhář.

    • A. S. Pergill napsal:

      Drahoš byl a je pro mnoho lidí nepřijatelný svým podlézavým vztahem vůči progresivistické levici.

  4. Ivan napsal:

    Prosím o zveřejnění jmen a institucí, které HP považuje za experty na dezinformace.

  5. Pavel Liška napsal:

    S babičkou neřešte politiku…. Řekněte to Mádlovi s Issovou. Přemluv bábu, přemluv dědka…

  6. petrph napsal:

    To je úžasná myšlenka že by měli ti mladí radit seniorům v prvé řadě s podvodnými reklamami :))
    Já sám patřím do „před-seniorské generace“, takže právě toto musím řešit neustále a radit pro obě tyto generace prakticky neustále , jak pro naše rodiče, tak i naše děti, obě skupiny jsou v tom naprosto stejně naivní a objednají si nebo se dají ukecat v reklamě na cokoliv.
    Nedej bože, abych jim ještě měl kecat do jejich politických názorů a vysvětlovat jim „co je správně“ :)))))
    To bych už nestíhal vůbec a ještě by jsme se kvůli tomu pohádali nebo i poprali:)))

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Omluvám se za nepozornost a opravuji text : Na takové geniální myšlenky, mladí radit starým, opravdu přichází jen ti, kterým ve svých téměř 90. letech opakovaně říkám, že smyslem reklamy je přesvědčit potenciálního zákazníka (to je toho co má dnes zrovna peníze), že by jednou mohl potřebovat to, co je mu obchodník schopen prodat, ale co nikdy stejně potřebovat nebude.

  7. Dvořák napsal:

    Novodobí politruci budou říkat,který je ten správný názor!Viz zprávy na ČT a jinde,z kterých čiší jejich zaujatost.Stačí zakrýt polovinu obrazovky a podle chování redaktora poznáte jakého mají hosta!Kam to směřujeme?Začíná kádrování a jen mi nějak uniká kdo a jaký je ten správný názor,který určují mladí kádrováci?

  8. Jos napsal:

    Zase nějací borci, podobní obskurním figurám Mádl, Issová, Zelenka, chtějí někoho přemlouvat.

Přidávání komentářů není povoleno