Útoky v Sýrii, Iráku i v Pákistánu. Írán od začátku týdne zaútočil hned na několik cílů v sousedních zemích. Vysvětluje to jako odvetu za nedávné bombové útoky v Kermánu, při kterých zemřelo přes devadesát lidí. Teherán z jejich zosnování obvinil Izrael a Islámský stát. Místo na izraelské území ale balistické rakety nasměroval na dům iráckého kurdského podnikatele a cíle v syrském Idlíbu. Na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu se tak z Íránu stalo téma číslo jedna.

Světové ekonomické fórum v Davosu. Na pódiu se probírají zásadní ekonomická a celospolečenská témata. V zákulisí ale neutrální švýcarská půda slouží k setkávání politických špiček, které by jinde komplikovaně hledaly „vůli“ a místo ke společnému rozhovoru.

Takto se měli v Davosu potkat i irácký premiér Muhammad Súdání, předseda vlády Kurdistánu Masrúr Barzání a představitelé íránské vlády. Schůzku ale zrušili. Na protest proti útokům, které na jejich území provedly íránské Islámské revoluční gardy. O co méně proběhlo s Íránci osobních rozhovorů, o to více se ale stali tématem interview, která významní hosté poskytli západním médiím.

Nepřímé útoky

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan například poukázal na útoky, jež v Rudém moři vedou jemenští Hútíové, které Írán dlouhodobě podporuje. Označil je za krizi, kterou by měl řešit celý svět. Zatím je tedy řeší především Spojené státy a Spojené království, když 12. ledna začaly s odvetnými leteckými útoky proti Hútíům.

Podle Sullivana by se ale měly zapojit i další země a zamezit tak šíření útoků na lodě, které se plaví přes Rudé moře. Od poloviny listopadu jich podle Sullivana bylo napadeno přes 30. Útoky jemenských ozbrojených skupin jsou podle amerických představitelů součástí íránské strategie nepřímých útoků proti Izraeli. Hútíové zpočátku napadali převážně izraelské lodě, postupně ale přešli i na plavidla jiných států.

K oslabení Íránu a k jeho izolaci v regionu se pak vyjádřil také americký ministr zahraničí Anthony Blinken; podle něj by k němu mohlo vést vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu formou vytvoření dvou států. Tedy Palestiny a Izraele.

Íránci ale na svou obranu uvádějí, že nedělají nic jiného, než to, co především Izrael a Spojené státy provádějí na jejich území. Narážejí tak na dva atentáty, které v minulých letech připravily o život dva významné představitele íránského režimu.

Dronový útok připisovaný izraelskému Mosadu zabil v listopadu 2020 v Teheránu jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeha a americká střela pak ve stejném roce zlikvidovala druhého nejmocnějšího muže v zemi, velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního. Právě při vzpomínkové akci na jeho smrt v íránském Kermánu zabil bombový útok začátkem ledna nejméně devadesát lidí.

Teherán z útoků automaticky obvinil Izrael a ačkoliv se k němu později přihlásili bojovníci afghánské odnože Islámského státu, tedy Islámského státu Chorásán, Izraelci byli alespoň v „oficiálních prohlášeních“ íránských představitelů zahrnuti do odvety.

„Odveta“ Tel Avivu. Ale v Irbílu

Odvety, jejíž zacílení se přitom Izraeli vyhnulo obloukem. Raketové a dronové útoky, které íránské Revoluční gardy tento týden podnikly v sousedních státech, totiž mířily na syrský Idlíb, kde sídlí zbytky syrské opozice, na základny pákistánské balúčské militantní skupiny Džajš al-Adl a v neposlední řadě na soukromé sídlo významného kurdského podnikatele v iráckém Irbílu Peshrawa Dezaje.

To íránská propaganda označila za ústřednu izraelského Mosadu v iráckém Kurdistánu. „Agenti Mosadu“, kteří měli být během „protiteroristické operace“ zlikvidováni, tak jak to popsal velitel íránských vzdušných sil polooficiální tiskové agentuře Tasnim, ale ve skutečnosti byli jen příbuzní a přátelé Peshrawa Dezaje. Konkrétně jeho jedenáctiměsíční dcera, hospodyně a podnikatel Karam Mikhail. 25letý Dezajův syn pak přišel při útoku o paži a jeho žena utrpěla zranění.

Regionální vláda Kurdistánu kategoricky odmítla přítomnost izraelské rozvědky v Kurdistánu a tvrzení, že cílem bylo sídlo Mosadu, označila za nepodložená. Otázkou tedy je, na co íránský režim těmito útoky cílil ve skutečnosti.

Podle některých blízkovýchodních analytiků šlo především o gesto nasměrované k domácímu obyvatelstvu. Aby „vidělo“, že vláda nenechá útočit na svou zem bez odezvy.

„Zatímco Islámská republika a její zarytí věrní triumfálně skandovali, rozhořely se debaty o tom, zda byl útok určen pouze pro domácí propagandu, včetně slíbené ,pomsty‘, která se zdála být vykonána na špatném a snadném cíli,“ okomentoval například pro server Al Monitor situaci jejich teheránský korespondent, jehož jméno redakce ponechává v anonymitě. Podle něj je „bezpečnější“ zaútočit na podnikatele v Iráku a označit ho za agenta, než útočit na Izrael, z jehož strany by jistě přišla neúprosná odezva.

Dronové nebezpečí

Podle dalších analýz ale i tyto „drobné“ útoky, při kterých zemřelo několik lidí, včetně dětí, ale představují riziko eskalace násilí mezi dalšími státy v oblasti.

V napjaté situaci, kdy Izrael válčí s palestinským Hamásem, se zvýšeným nebezpečím rozšíření konfliktu do Libanonu, stačí málo, aby se do bojů nechaly „vtáhnout“ i jiné země.

Ke zdrženlivosti vyzvala Írán Čína, jejíž ministr zahraničí výslovně varoval Teherán, aby se „vyvaroval akcí, které by vedly k eskalaci napětí“. Jasný signál vyslala směrem k Teheránu také pákistánská vláda, která v tiskovém prohlášení uvedla, že „důrazně odsuzuje nevyprovokované narušení svého vzdušného prostoru Íránem“.

Pákistánské ministerstvo zahraničí pak vyjádřilo údiv nad faktem, že k útoku, při kterém zahynuly dvě děti, došlo navzdory „existenci několika komunikačních kanálů mezi Pákistánem a Íránem“ a varovalo před vážnými důsledky.

Teherán přesto tyto reakce nechávají chladným. V Davosu íránský ministr zahraničí Hosejn Amir Abdollahija trval na tom, že cílem útoku nebyli pákistánští občané, ale pouze členové Džajš al-Adl. Ostatní útoky vysvětlil sebeobranou.

Faktem nicméně zůstává, že raketové a dronové útoky na území jiných států se stávají blízkovýchodním „denním chlebem“ a do budoucna můžou představovat značné ohrožení pro bezpečnost nejen ve volatilní oblasti Blízkého východu, ale i dalších států.