Bourání železné opony, hranice ČSSR - Rakousko, 1990.
,

Rehabilitace a odškodné obětem československých pohraničníků. Žadatelů z NDR mohou být tisíce

Napsal/a Vojtěch Berger 21. května 2019

Německé oběti zločinů na hranicích komunistického Československa se postupně dočkávají spravedlnosti. K polovině letošního května jich bylo českými soudy rehabilitováno a odškodněno šest. V sedmnácti případech pak soudy uzavřely rehabilitaci obětí či poškozených a nyní se řeší odškodné. Další kauzy čekají na začátek soudního řízení.

U tuzemských soudů přibývá případů Němců, kteří se domáhají rehabilitace za to, že je kdysi na československých hranicích chytili a vrátili do východního Německa.

Kromě fyzické újmy způsobené přímo pohraničníky byli zadržení uprchlíci v ČSSR prakticky ve všech případech bez soudu vězněni v řádu dní až měsíců. Poté byli předáni prostřednictvím východoněmecké tajné policie Stasi do NDR, kde pak byli souzeni a končili znovu ve vězení.

„Víme, že těch lidí byly tisíce, podle některých údajů jde dokonce až o 18 tisíc východních Němců, kteří byli chyceni na československých hranicích a vráceni. Několik tisíc jich může ještě žít,“ odhaduje Neela Winkelmannová.

Coby tehdejší ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí stála Winkelmannová už v roce 2014 na začátku snahy začít konečně stíhat pachatele zločinů na hranicích během komunismu v různých evropských státech.

„Kámen by ustrnul“

Průlomové bylo rozhodnutí bratislavského soudu před dvěma lety, v březnu 2017. „Trvalo to asi sedm minut,“ vzpomíná Neela Winkelmannová na soud, který tehdy rozhodoval o tom, zda posmrtně rehabilituje východoněmeckého mladíka Hartmuta Tautze, jehož v polovině 80. let nechali českoslovenští pohraničníci roztrhat psy nedaleko Bratislavy. Tautz na následky zranění za několik hodin zemřel.

 

 

„Věřím, že Hartmut Tautz nám otevře dveře k souzení pachatelů zabíjení na hranicích. V jeho případě nemůže žádný komunistický pohrobek nebo demagog tvrdit, že ten chlapec si to jakýmkoli způsobem zasloužil. Nebyl politicky aktivní, nebyl ozbrojen, byl to padesátikilový droboučký maturant, který utíkal na Západ, protože se chtěl stát klarinetistou. Kámen by se ustrnul,“ vysvětluje Winkelmannová.

Slovenské ministerstvo spravedlnosti v Tautzově případu navíc poprvé ve východním bloku podobné oběti pohraničníků přiznalo odškodné, i když částka 3300 eur (zhruba sto tisíc korun) působí skromně. Odpovídá totiž době těsně po pádu komunismu, kdy byl schválen příslušný zákon, který odškodnění upravoval.

Po dvou letech je efekt přelomového verdiktu vidět i v Česku.

Ticho kolem vyšetřování

Novější kauzy u českých soudů ukazují i nárůst odškodného – zatímco rodina zmiňovaného Hartmuta Tautze dostala 3300 eur, letos v lednu český soud přiznal kompenzaci ve výši pět tisíc eur muži, který byl na hranicích postřelen, měl chromou nohu, invalidní důchod a nemohl pořádně pracovat.

V Česku i Německu také Platforma evropské paměti a svědomí podala kvůli zabíjení na hranicích dvě trestní oznámení. To německé z roku 2016 mířilo proti 67 někdejším představitelům komunistického režimu v ČSSR. Jeden těch nejvyšších, bývalý komunistický slovenský premiér Peter Colotka, letos v dubnu zemřel.

Platforma německým vyšetřovatelům předala pět pečlivě zdokumentovaných případů zabití uprchlíků na hranicích, na kterých je dobře vidět, čím uprchlíci zadržení v ČSSR prošli. Smrt Hartmuta Tautze byla součástí této pětice.

Toto trestní oznámení momentálně prošetřuje státní zastupitelství v bavorském Weidenu. Na opakované dotazy, v jaké je šetření fázi, německý úřad neodpověděl.

Podle informací HlídacíPes.org si německá strana vyžádala právní pomoc českých kolegů, konkrétně Archivu bezpečnostních složek. Ten ale celou věc nechce komentovat.

„Vztah mezi žadatelem a archivem je důvěrný, archiv nemůže sdělovat, kdo si žádá a oč si žádá, tím spíše, jde-li o úřední žádost,“ říká ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.

Druhé trestní oznámení podala platforma v roce 2017 v České republice a případ teď leží na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). I tam je ale kolem kauzy ticho.

„Tyto věci ÚDV šetří. Vzhledem k tomu, že přípravné řízení je ze zákona neveřejné, neposkytujeme k němu žádné informace,“ odepsala ředitelka ÚDV Eva Michálková.

Stovky, možná tisíce dalších

Kolik už Česká republika dosud obětem vyplatila v rámci zmiňovaných případů na odškodném, vláda neví.

„Naše statistiky soudních rehabilitací nesledují důvod toho, proč je občan rehabilitován, nejsme tedy schopni odlišit osoby rehabilitované kvůli tomu, či onomu zásahu minulého režimu,“ odpověděl tiskový odbor ministerstva spravedlnosti.

U českých soudů se ale v dohledné době můžou o rehabilitaci a odškodné hlásit další stovky, možná tisíce někdejších východoněmeckých občanů. To vše je přitom teprve začátek hledání spravedlnosti pro oběti zločinů na hranicích v rámci celého bývalého východního bloku.

„V současnosti projekt rozšiřujeme o dokumentační část, shromažďujeme v rámci mezinárodní spolupráce také oběti železné opony z Albánie, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Polska, NDR atp,“ popisuje další plány současný ředitel Platformy evropské paměti a svědomí Peter Rendek.


Rozhovor s Neelou Winkelmannovou přinese HlídacíPes.org příští týden.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

10 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Neuveritelne. Lide, kteri jsou za tohle odpovedni si v klidu uzivaji (nadprumernych) duchodu. Nez na ne dosahne spravedlnost, v pohodli/bezpeci si dozijou. Lide, kterym znicili zivot, jsou bud mrtvi, trou bidu s nouzi nebo se ponizuji pred soudem. Kdyby aspon ta jmena vrahu byla napsana nekde na nejake verejne pristupne desce nebo byla pravidelne ctena v radiu.

  2. vala napsal:

    Zkuste přejít izraelské hranice mimo hraniční přechod !! Dnes je povoleno přecházet státní hranice mimo hraniční přechod ?? Tenkrát byla studená válka ! Dejte si do vyhledavače “ operace Gladio “ !!

    • petrph napsal:

      Mimochodem, proč jen Izrael? Překročit státní hranice mimo hraniční přechod je zakázáno dnes i v EU a rovněž u nás.. (S nějakými vyznačenými vyjímkami na pár úsecích). Ale jinak , pokud Vás na zelené čáře chytí policie nebo celníci tak se minimálně pokutě nevyhnete. S tím že samozřejmě ta policie má právo odvézt na svou úřadovnu a tam vše vyřídit (popřípadě, i ponechat na delší dobu). A nedej bože aby jste se nějak vzpouzel, nebo se pokusil o útěk. V tom případě má ta dnešní policie právo použít vůči Vám podobné donucovací prostředky jako za bolševika.
      Tedy – čistě hypoteticky sice máte právo až potom si podat proti takovému jednání stížnost – ovšem její kladné vyřízení a potrestání toho policisty je dnes stejně hypotetické jako za bolševika..

  3. Oskar (hanák z hané) napsal:

    Překročení hranic ČSSR bylo, bez příslušných dokladů, jako výjezdní doložka a dalších, nezákonné. I pro občany NDR zdržující se na území republiky. Pokud uznáváme jiné právní předpisy a zákony z té doby, pak každý soud, který nepostupuje účelově (a to ze zákona nesmí), musí takovou žalobu odmítnout. Poznámka: naší rodině za nevydané, komunisty ukradené nemovitosti a pozemky zaplatil stát ceny podle tehdejích předpisů. Na příklad 1 Kč za 1 m2 zahrady. Prý podle tehdejších zákonů a předpisů, protože retroaktivita není, podle ÚS, přípustná.

  4. Oskar (hanák z hané) napsal:

    Dodávám :Nebo my Češi, jsme nebyli oběťmi? Ještě bych si dovolil poznamenat, že v roce 1973 bylo komunisty zaplaceno za 1 m2 jiné naši zahrádky kvůli silnici přes 15 Kčs za m2. Ta 1Kč za m2, o které píši v předchozím příspěvku, byla prý cena v době znárodnění v roce 1951 (rok zápisu majetku znárodněného v roce 1949 do pozemkové knihy).

  5. Jan František napsal:

    Neustále se u nás sebemrskačsky a oikofobně řeší komu co dlužíme za různé křivdy. Německo nám dluží stovky miliard eur za zavraždění 370 tis. lidí za okupace , k tomu ukradení a vyvezení hmotného majetku, zlata a otrockou práci tisíců lidí (aj.). O tom však je korektní nepsat. ….. . Také se často zamýšlím nad tím, když se píše např. , Že Lidice vypálili Nacisti. I v v ostatních případech se píše o Nacistech. Kde leží ta země – Nacisticko ? Že to byli Němci je už asi zakázáno psát (pokud nejde o ty odsunuté). Aby bylo možno psát striktně o Nacistech, museli by být všichni Němci do jednoho členy NSDAP a i tak by to bylo zavádějící.

    • Oskar (hanák z hané) napsal:

      Nacistsko je v hlavách korektních novinářů a je tedy virtuální. Jak je to jednoduché a In!

  6. Frenki Hunter napsal:

    Už Německo uhradilo stanovené reparace? Pokud ano, řešme i tyto požadavky. Pokud ne…

  7. petrph napsal:

    To je ten zásadní rozpor. Rehabilitace plus odškodné obětem ano, potrestání pachatelů nikoliv. O prvém se rozhodne snadno, a zaplatí se to ze státního rozpočtu, tedy z dnes vybíraných daní. Jak se říká, my NaTo máme.
    Jenomže odsouzení těch pachatelů soudy je dnes prakticky nemožné, na tom ztroskotal nás justiční systém v průběhu 30 let – prakticky žádné komunistické zločince se odsoudit nepodařilo.
    Jako že tedy navíc pro dnešní justici je problém vyšetřit odsoudit a potrestat i dnešní policisty (a další činitele státních bezpečnostních složek), pokud překročí svou pravomoc a způsobí i občanům protiprávně újmu či poškození na zdraví..

  8. Jirina napsal:

    Jak řeší východní Německo případ dvou v Československu popravených členů skupiny Mašínovců? Byli postřeleni ve Východním Německu při pokusu o emigraci a vydáni do Československa k popravě.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama