Ilustrační foto. Jindřichovice pod Smrkem, farma Lukava.

Přibývá biozemědělců, ubývá ale zemědělské půdy. Pole a řeky jsou plné pesticidů

Napsal/a Robert Břešťan 9. února 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Zemědělské půdy v Česku ubývá – vlivem zástavby, eroze i změn užívání. Pole, povrchové a podzemní vody jsou znečištěné pesticidy, které se tam dostávají z intenzivně obhospodařované zemědělské půdy. Potvrzuje to i aktuální Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2019.

Zpráva o životní prostředí vzniká každoročně od roku 2005 a hodnotí stav životního prostředí v Česku. Aktuální zprávu, jejíž kompletní znění je zatím neveřejné, bude schvalovat vláda, pak putuje k projednání k oběma komorám parlamentu. Hlavním aspektům zprávy jsme se věnovali v tomto textu.

V pokračování se zaměříme právě na oblast zemědělství a hospodaření s půdou.

Změny české krajiny

Podíl zemědělské půdy v Česku dlouhodobě klesá, roste podíl zastavěných ploch. Vedle trvalé ztráty úrodné půdy to vede i ke zvyšování nepropustnosti povrchů a vyššímu odtoku vody z krajiny. Vodní erozí je ohroženo 51,7 % zemědělského půdního fondu, přičemž v 15,7 % se jedná o extrémní ohrožení. Větrnou erozí je potenciálně ohroženo 22,9 % zemědělské půdy, v kategorii nejohroženější půdy je zařazeno 2,8 % půdy.

V období 2000–2019 poklesla rozloha zemědělské půdy o 1,8 % na úkor zastavěné plochy, celkem jde o 77,8 tisíce hektarů. O 4,4 % poklesla i na úkor ostatní plochy (ta zaujímá na 709,6 tisíce hektarů; v rámci zemědělské půdy vzrostla plocha trvalých travních porostů o 5,9 %.

Českou krajinu tvoří z pohledu využití území:

  •  zemědělská půda (53,3 %), která je ze 70 % zorněná
  •  lesní pozemky (33,9 %)
  •  v rámci zemědělské půdy dlouhodobě roste podíl ploch trvalých travních porostů, které se od roku 2000 rozrostly o 56,5 tis. ha, tj. 5,9 %

Velkým problémem Česka jsou pesticidy. „Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků celkem z 540 profilů (celkem z 5 210 vzorků) pro 263 jednotlivých analytů. Pesticidy byly nalezeny v 500 profilech (92,6 % sledovaných profilů), celkem ve 4 457 vzorcích (85,5 % vzorků),“ vypočítává zpráva.

V roce 2019 bylo v povrchových vodách nalezeno celkem 161 druhů pesticidů a jejich metabolitů. Nejčastěji jde o herbicidy, které se používají pro ošetření řepky, kukuřice a řepy.

 

 

„Kvalita zemědělské půdy je ovlivňována převážně způsobem zemědělského hospodaření. Nevhodné hospodaření vede k degradaci půdy, jako je utužování půdy, eroze, ztráta živin, úbytek organické hmoty a akumulace škodlivých látek ze zemědělské a průmyslové činnosti,“ vypočítává zpráva.

Česká půda podle ní často obsahuje nadlimitní podíly kadmia a arsenu (8,9 % nadlimitních vzorků).

Hezky to pohnojit

Spotřeba minerálních hnojiv v České republice od roku 2000 vzrostla o 53,9 %. V roce 2019 představovala 116,8 kilogramu na hektar (v porovnání s rokem 2018 jde ale o pokles o 4,9 %). Klesla i spotřeba dusíkatých hnojiv (o 5,6 % na 94,2 kg na hektar).

„Přestože v posledních letech klesá spotřeba minerálních průmyslových hnojiv, stále jejich spotřeba výrazně převažuje nad spotřebou hnojiv statkových, která jsou pro půdu přínosná z hlediska zlepšení jejích sorpčních vlastností, struktury a zvýšení výskytu půdních organismů,“ podotýká zpráva. Hnůj se na česká pole dostane v průměru v množství 69,8 kilo na hektar.

Proměnlivá je spotřeba přípravků na ochranu rostlin – s ohledem na aktuální výskyt chorob a škůdců. Spotřeba má od roku 2013 klesající trend, v roce 2019 jich zemědělci spotřebovali podle statistik téměř 4,2 milionu kilogramů. „Přestože přípravky na ochranu rostlin mají pozitivní vliv na celkové výnosy v zemědělství, je nutné jejich využití kontrolovat vzhledem k negativním vlivům na životní prostředí a lidské zdraví. Nadměrným využíváním přípravků na ochranu rostlin jsou zasaženy i necílové druhy, zejména hmyz a ptáci,“ upozorňuje zpráva.

Zatímco početnost populací běžných druhů ptáků je mezi lety 1982–2019 zhruba stejná, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 %, a početnost populací ptáků zemědělské krajiny klesla dokonce o 42,3 %.

Biopotraviny? Boom s podílem 1,5 %

V Česku naopak postupně přibývá ekologicky hospodařících zemědělců. Výměra ekologicky obhospodařované půdy od roku 2000 vzrostla – zejména díky dotacím – ze 165,7 tisíce hektarů v roce 2000 na 541 tisíc hektarů v roce 2019. Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové půdě v ČR byl v roce 2019 15,2 %. Drtivou většinu z toho (82,1 %) však zaujímají trvalé travní porosty, orná půda je druhá s podílem plochy 16,7 %. Zbytek tvoří vinice, sady či chmelnice.

Počet ekofarem (úředním jazykem „ekologicky hospodařících subjektů“) od roku 2000 stoupl z 563 na 4 690 subjektů v roce 2019, meziročně o 94 subjektů více.

Stále se také zvyšuje počet výrobců biopotravin. Zatímco v roce 2001 vyrábělo biopotraviny 75 výrobců, v roce 2019 jich bylo 826. I tak podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů v ČR je pouze 1,5 %.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)