Na špatný vzduch zemřelo v Česku za rok 4700 lidí, konstatuje nová zpráva o životním prostředí
Kvalita ovzduší se sice v České republice celkově zlepšuje, v důsledku vysoké koncentrace prachových částic však stále předčasně umírají tisíce lidí ročně. I to je jeden ze závěrů aktuální Zprávy o životním prostředí České republiky za rok 2019, kterou bude schvalovat vláda.
Dlouhodobě jsou v Česku překračovány imisní limity pro takzvané suspendované částice polétavého prachu PM10 a PM2,5. Nejhorší je situace v oblasti aglomerací Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek.
Závěry zprávy jsou tak do značné míry v souladu s nedávno zveřejněnou studií srovnávající stav znečištění ovzduší evropských měst. Do nelichotivé první desítky se dostala Ostrava, Karviná a Havířov. I tato studie se zabývá předčasnými úmrtími právě v důsledku (ne)kvality ovzduší.
Česká zpráva o životním prostředí konstatuje, že „dlouhodobá expozice suspendovaným částicím vede ke zvýšení úmrtnosti, přičemž nejvíce jsou vždy postiženy citlivé osoby (dlouhodobě nemocní či senioři)“.
V roce 2019 se celorepublikově jednalo přibližně o 4 700 lidí, z toho 3 100 osob v rámci běžného městského prostředí. Oproti roku se úmrtnost snížila o 1 900 lidí – díky meziročnímu poklesu koncentrace PM10.
Hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší je vytápění domácností (v případě PM2,5 představovalo 73,9 % celkových emisí, v případě PM10 pak 58,7 % celkových emisí), druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí je doprava, mimo jiné otěry pneumatik a brzd.
Negativní vliv na zdraví lidí má i přízemní ozon. V roce 2019 byl imisní limit překročen na 70,5 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 56,9 % obyvatel, konstatuje zpráva. Nejzatíženějšími oblastmi zůstávají Moravskoslezský a Zlínský kraj. Celkově ale v roce 2019 podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi poklesl.
Oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví vybraných látek v ČR [%], 2018
Zpráva o životním prostředí vzniká každoročně od roku 2005 a hodnotí stav životního prostředí v Česku. Aktuální zprávu, jejíž kompletní znění je zatím neveřejné, bude teprve schvalovat vláda, pak putuje k projednání k oběma komorám parlamentu.
Skleníkové plyny nad průměrem EU
Zpráva potvrzuje mimo jiné to, že Česko v elektřině „exportuje čistý vzduch“. Emise skleníkových plynů na obyvatele v ČR (12,1 tuny CO2) byly v roce 2018 čtvrté nejvyšší v EU a o 46,3 % nad průměrem celé EU28. Přestože emisní náročnost české ekonomiky v období 2000–2018 poklesla o 48,5 %, přesáhla v roce 2018 průměr EU28 o 61,8 %.
Zpráva to přičítá vysokému podílu průmyslu na tuzemské ekonomice a vysokému podílu tuhých fosilních paliv v energetickém mixu pro výrobu elektřiny a tepla. Vedle ovzduší se zabývá i stavem a kvalitou vod, půdy, pestrosti živočišných druhů, či vývojem či zhoršováním stavu lesních porostů.
Ten je v důsledku zhoršující se kůrovcové kalamity a sucha podle zprávy „neuspokojivý“. Objem evidovaného smrkového dřeva napadeného kůrovcem se za poslední rok téměř zdvojnásobil a objem evidované těžby dřeva v roce 2019 znovu překonal dosavadní rekord z roku 2018. Podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě byl 95 %.
Rok 2019 byl podle zprávy druhý nejteplejší od roku 1961 (rekord drží rok 2016). Průměrná roční teplota 9,5 °C byla o 1,6 °C vyšší než normál z let 1981–2010. Devět z deseti nejteplejších let od roku 1961 se vyskytlo po roce 2000.
V Česku pak v důsledku změny klimatu a zmenšování přirozených biotopů klesá početnost ptačích populací. Zatímco běžných druhů ptáků je mezi lety 1982–2019 zhruba stejně, početnost populací lesních druhů ptáků poklesla o 13,4 % a ptáků zemědělské krajiny dokonce o 42,3 %.
Léčiva ve vodě čističky nezvládají
Jedním z problémů je i stav povrchových vod v Česku a vysoká přítomnost léčiv a jejich metabolitů, které se do řek dostávají především z domácností. Čističky odpadních vod si s léčivy neumějí poradit. Pro léčiva vypouštěná v odpadních vodách z ČOV nejsou ani stanoveny žádné emisní limity.
„Pro rok 2019 bylo provedeno zpracování výsledků z 303 profilů (celkem z 2 836 vzorků). Léčiva byla nalezena v 302 profilech (99,7 % sledovaných profilů), celkem v 2 688 vzorcích (94,8 % vzorků),“ popisuje zpráva.
Pokud jde o pitnou vodu, celková spotřeba vody na jednoho obyvatele (zásobovaného vodou z veřejného vodovodu) je 163,6 litru, spotřeba vody v domácnostech (množství vody fakturované domácnostem na obyvatele za den) v roce 2019 činila 90,6 litru.
Daří se snižovat podíl ztrát pitné vody ve vodovodní síti. Ten v roce 2000 činil 25,2 %, v roce 2019 to bylo 14,5 %. Stále to ale znamená, že vlivem havárií a úniků „zmizí“ 86,3 milionů metrů krychlových pitné vody.
Zpráva se věnuje například i odpadovému hospodářství. Produkce odpadů má s ohledem na růst ekonomiky dlouhodobě rostoucí trend. I když se zvyšuje podíl recyklace (41 %) a nového využití odpadů, téměř polovina komunálních odpadů je stále ukládána na skládkách (45,9 %).
Tématu stavu českého životního prostředí a hodnocení aktuální vládní zprávy se HlídacíPes.org bude věnovat i v dalších textech.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
1 komentář
Tohle je trošku problém a je zde mnoho zjednodušení:
1. U těch částic jde o to, jaké konkrétní látky jsou na jejich povrch navázány, než o částice samotné (pokud jsou inertní).
2. Navíc jsme v řadě případů svědky dálkového přenosu, např. sever Moravy a naše část Slezska jsou vystaveny škodlivinám z Polska.
3. Problém je i v tom, že řada látek z ovzduší má prahový účinek a v koncentraci pod tímto prahem je účinek nulový (na rozdíl třeba od primárních karcinogenů a ionizujícího záření, které prahový účinek nemají).
4. Navíc se ti nebožtíci počítají na základě jakýchsi odhadů a extrapolací, v nichž jednak mohou být zásadní chyby, jednak může někde být i „přání otcem myšlenky“.