Přežili byste za války jako pilot bombardéru? Zkuste si rychlotest kritického myšlení
Jak být úspěšný? Neopakovat chyby ostatních a poučit se spíš z marných pokusů, než z toho, co dělá nejvíc lidí. Nesbírat jen informace, ale taky nad nimi uvažovat. Prostě – myslet kriticky, píše pro HlídacíPes.org Lukáš Hána.
Je rok 1943 a v Evropě zuří 2. světová válka. Ztráty amerických bombardérů jsou velké kvůli německé protiletecké obraně. Američané se ve snaze o snížení ztrát rozhodnou opancéřovat své letouny. Nemohou ale opancéřovat celé letadlo a musí se rozhodnout, které části ochránit, a které ne.
Podívají se tedy na bombardéry, které se z misí vracejí, a na četnost průstřelů na jejich různých částech. Na grafu dole vidíte rozložení zásahů podle místa. Kterou část letadla byste určitě oplátovali?
Mnoho lidí, včetně těch v americkém letectvu, odpovědělo, že křídla, protože dostávají nejvíce zásahů. To je ale špatná odpověď.
Důležité je si uvědomit, že se díváte na zásahy letadel, která se vrátila. Zásahy do křídel tedy nejsou fatální, když s nimi doletěla zpět.
HlídacíPes.org tímto textem zve čtenáře na konferenci Kritické myšlení a objektivita, jejímž je mediálním partnerem. Koná se 26. listopadu 2019 v Kulturním domě Ládví v Praze.
Dokážete rozpoznat tzv. fake news? Víte, jak pracovat s informacemi?
Dokážete konstruktivně jednat s lidmi, kteří mají jiný názor než vy?
Abraham Wald, americký matematik, si chyby kolegů včas všiml a upozornil je na to, že by měli udělat opak a opancéřovat právě ta místa, kde je zásahů nejméně – motory. Protože to jsou místa, kam dostala zásah letadla, která se nevrátila.
Tuto chybu v úsudku nazýváme klam přeživšího, tedy opomenutí vzít v úvahu informace, které nám chybějí. S obdobami této chyby se setkáváme v mnoha jiných situacích, nejen v armádě.
Například mnoho lidí a firem staví na vyzkoušených doporučeních svých vzorů a tzv. best-practices ve víře, že úspěch je zárukou funkčnosti. Problém je v tom, že neberou v potaz jiné firmy nebo lidi, kteří se zachovali podobně, ale selhali.
Inspirovat se neúspěchem
Podle Nicholase Nassima Taleba je moudřejším postupem dívat se spíše na ty neúspěšné a snažit se vyvarovat stejných chyb. Dalšími příklady klamu přeživšího jsou třeba:
- souhrnné výpočty výnosů finančních produktů nebo investorů (nejsou tak dobré, když zahrnete výsledky i těch produktů, které v průběhu zanikly)
- vnímání starší techniky nebo hudby jako lepší oproti současnosti (dneska se používají nebo poslouchají jen ty nejlepší prověřené časem)
- ptát se na dojmy z filmu lidí, kteří ho dokoukali (zeptejte se těch, kteří odešli v průběhu)
Klam přeživšího a příběh Abrahama Walda nám dávají důležitou lekci v kritickém myšlení. Nestačí informace (data) jen sbírat a intuitivně vyhodnocovat. Je potřeba se nad nimi zamyslet a správně pochopit.
Můžeme si položit například tyto otázky:
- Co nám data ve skutečnosti říkají?
- Co výsledky znamenají?
- Co nám chybí?
- Co nevíme?
- Zamýšlíme se nad nimi správně?
- Jak se na ně můžeme dívat nebo je chápat jinak?
Pokud totiž nedovedeme informace rozumně získávat a pracovat s nimi, může to dopadnout tak, že dojdeme k chybným rozhodnutím (třeba plátovat špatné části letadla) a svoje šance na úspěch buď nijak nezvýšíme, nebo je snížíme, či dokonce úplně zadusíme.
Přemýšlejte nad informacemi rozumně. Přemýšlejte kriticky.
Autorem článku je Lukáš Hána, zakladatel projektu www.krimys.cz, konzultant a lektor kritického myšlení
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Petr Pithart: Jak dva slovenští komunisti – Husák a Čalfa – umetli Havlovi cestu na Hrad
Ve stínu Ježkovy smrti. Milovaní komici v Americe
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Jestli bych si dovolil malou „technickou “ poznámku. Není náhodou chyba už v samotném zadání ?
„Podívají se tedy na bombardéry, které se z misí vracejí, a na atd..“ Jistě že (a nemusel to být matematik) mohl upozornit, že tahle data vůbec nejsou relevantní, že by potřebovali data právě o sestřelených a těžce poškozených letadlech, , která se nevrátila..
A která – armáda – nepochybně z dalších zdrojů měla – a třeba je tajila,,protože nebyla příliš optimistická.
Ergo – poučení nezní – přemýšlejte kriticky, ale napřed se pokuste sehnat co nejvíc dat, z různých zdrojů, i s různými názory, navíc by to chtělo mít v daném oboru určité odborné zkušenosti, a až potom lze zapnout ono požadované kriticke myšlení. Bez toho lze upadnout do klamu poměrně snadno, a zvlášt pokud Vás chce někdo do toho klamu uvést.
Ostatně – ono stačí popřemýšlet nad jedním z dále uvedených (sebe)klamů. „..ptát se na dojmy z filmu lidí, kteří ho dokoukali (zeptejte se těch, kteří odešli v průběhu)“.
První co asi člověka napadne, že při dnešních cenách lístků ten film asi musel být hrozný, že z něj lidé odcházeli dřív… :)) Nicméně, pak ho se zamyslí, a uvědomí si, že je řada různých důvodů proč jít do kina a proč taky odejít dřív :)))))
A že kdyby už chtěl zkoumat kvalitu a oblíbenost nikoliv jen filmů – ale všech mediálních pořadů, tak jsou k dispozici hromadná data z peoplemetrů (jistě se dají sehnat či koupit) – a z nich naprosto přesně vyplyne pro všechny vysílané pořady naprosto přesná stopáž, kdy se lidé otráveně přepli na jiný kanál :))) Jenže, to se právě obávám, že o takový naprosto objektivní a nezkreslený obraz mediální reality (včetně vřp médií) právě nikdo z našich elit kriticky přemýšlet nechce…
V textu je zásadní chyba. U úvodního grafu uvádíte, že jde o letadla, která se vrátila, pak ale tvrdí že, že zásahy motoru jsou u letadel, která se nevrátila. Pro kritickou úvahu by byl potřebný graf pro sestřelena letadla.
To je právě vaše nepochopení. Není to chyba.
U nevrátivších se letadel, je téměř jisté, že byl a zasažen motor, který přestal pracovat, nebo byl zasažen pilot, neschopný nadále letadlo ovládat.
Na to nepotřebuji žádná data, na to stačí zapojit šedou kůru mozkovou.
Stejně tak nepotřebuji žádná další data, abych vyhodnotil, že napadání veřejnoprávních médií a snahy o jejich ovládnutí oligarchou, který nám dělá na vedlejší úvazek premiéra, je přímé ohrožením demokracie.
Oprava: přímé ohrožení demokracie
Jenomže, právě že ne. Já sice nejsem odborník na letadla, ale laicky předpokládám (i z četby historické literatury z té doby, že těch důvodů mohlo být víc než přímý zásah do motoru. Třeba poškozené řízení toho letadla, nebo prostřelení palivové nádrže, Ono to poškozené se letadlo nemuselo explodovat ihned na místě, ale spadlo později.. Mimochodem, někdy to ani nemusela být smrt pilota, protože řada bombardérů měla piloty dva.
A krom toho – opancéřování samo o sobě nemuselo vést vůbec ke zlepšení výsledku (naopak, to vedlo ke zhoršení jeho letových vlastností). Tudíž návrhů ochrany mohlo být povícero – kteréžto ovšem vyžadovaly mnohem více dat a mnohem hlubší analýzu, než tento víceméně primitivní graf s jednou hodnotou.
No ono,vůbec, kdyby se nad tím skutečně někdo kriticky zamyslel až do hloubky a analyzoval celou masu dat
inázorů, tak by třeba došel k jednomu prostému návrhu „Tam tam ta bombardovací letadla vůbec neposílejte“. Protože použitá strategie hromadných plošných bombardování na většinou nevojenské cíle neměla na pokračování, ani výsledek války větší vliv. Ale to se samozřejmě tehdy říkat nesmělo.