Předseda Nejvyššího soudu Šámal kritizuje „nulovou“ variantu oddlužení. Bude mít opačný efekt, varuje
VIDEO. Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal nesouhlasí s tím, aby oddlužení bylo dostupné i lidem, kteří po sedmi letech nezaplatí ze svých dluhů nic. I s takovou možností počítá návrh ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána (ANO), který tento týden schválila sněmovna v prvním čtení. Šámal tuto část návrhu kritizoval v rozhovoru pro HlídacíPes.org, který je součástí projektu Mapa justice.
Pelikán chce podmínky pro oddlužení lidí v dluhové pasti zmírnit. Sněmovna s tím souhlasí; podpořila vládní novelu insolvenčního zákona, podle které by do oddlužení mohli vstupovat dlužníci v podstatě bez ohledu na výši svých závazků.
A v nejkrajnější variantě i bez toho, že by v sedmileté lhůtě vůbec splatili jakoukoli část dluhů. Proces oddlužení má trvat tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených dluhů. Padnout má nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých dluhů.
Předloha předpokládá, že dlužník projde úspěšně procesem oddlužení, pokud za tři roky splatí alespoň polovinu pohledávek věřitelů nebo za pět let alespoň 30 procent. Třetí, krajní varianta říká, že má dlužník po dobu sedmi let o splácení pohledávek alespoň usilovat – pak může být uspokojení věřitelů i nižší než 30 procent – tedy i nulové.
Budou si půjčovat ještě radši
„Nejsem odpůrce toho, aby se lidem, kteří se dostali do špatných poměrů a více méně se z toho stala otázka sociální, aby se jim pomohlo. Ale nemyslím si, že v absolutním odpuštění všech dluhů je dobrá cesta k nápravě,“ říká předseda Nejvyššího soudu.
Uvádí dva důvody. Jednak „na druhé straně“ nemusí podle Šámala stát vždy jen společnosti, které se pohybují při půjčování peněz za hranou. I samotní věřitelé mohou být chudí a potýkat se stejnými problémy jako člověk, který usiluje o oddlužení.
„A když to uděláme en bloc, bez posuzování těchto případů individuálně, tak docílíme jen toho, a řeknu to trošku v uvozovkách a s nadsázkou, že ti, kteří si rádi půjčují, si budou půjčovat ještě radši. Podle mě se to bude prohlubovat a povede to k opačnému efektu, než si ti, kdo to prosazují, slibují,“ varuje Šámal.
Problematická je podle jeho slov jen ta část vládního návrhu, která se týká možnosti nesplatit nic. „Myslím, že by se to mělo víc diferencovat. Ale nemusí tam být úplná nula. Může to být třeba pět procent,“ říká Šámal.
Jako trestní právník nabízí i analogii ze svého oboru a říká, že při vynášení trestu se viníkům též neříká, že sice mají být potrestáni, ale soud trest zcela odpustí. „Myslíte, že to bude efektivní?“ ptá se Šámal.
Co konkrétně říká předseda Nejvyššího soudu o možnostech oddlužení?
Podívejte se na video z úvodu článku.
Článek je součástí projektu Mapa justice, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Cílem projektu je zmapovat skutečné vlivy v české justici, popsat osoby a skupiny, které mají na její chod rozhodující vliv.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
20 komentářů
Pan Šámal má pravdu, byl by to jen signál „klidně si půjčujte on to někdo zaplatí“.
Tak proč to na západě funguje? Jak jinak řešit?
To přece není o tom, kdo si co půjčuje, ale o lidech, kteří se dostali do dluhů a není z nich cesty ven. Já si nepůjčil nic, ručil jsem bývalé přítelkyni na půjčku 80 tisíc. Ona po rozchodu neplatila a je v ID. Po mě chce exekutor 80 tisíc jistinu, pro sebe 350 tisíc a věřitel na úrocích 1,16 milionu. A to nepočítám právní zastoupení, soudní výlohy atd.
Dlužník má po dobu sedmi let o splácení pohledávek alespoň usilovat – pak může být uspokojení věřitelů i nižší než 30 procent – tedy i nulové??
A jak asi proboha potom prokáže že „o splácení usiloval“, když za 7 let nesplatil a nedokázal splatit ani korunu?????:))))
Není ono požadované „..posuzování těchto případů individuálně, právě v kontrole této podmínky?
Neboli, chyba ani není v tomto návrhu, ale v naprostém formalismu našich soudců. Pokud bude soudci stačit prohlášení „já jsem usiloval ale za 7 let jsem nevydělal/neušetřil na splátky ani korunu“, tak je to špatné. Pokud by byl soudce schopnej říct „chlape jeden, proč jste si nenašel pořádnou práci a z výplaty nesplácel aspoň něco“ – dopadlo by úplně jinak.
Mě osobně by spíše zajímalo to finále, když dlužník zaplatí jen část dluhu kdo to tedy vlastně věřiteli zaplatí. To vlastně stát ochraňuje nezodpovědná individua a nemakačenky na úkor občanů kteří pracují a řádně platí i ty absurdní daně, a že jich zrovna málo.
Chtělo by to rozlišovat, jak dluh vznikl. Když to byla malá hotovostní půjčka s vysokým úrokem a velkou smluvní pokutou, tak je to zjevně predátorský obchodní plán a věřitel má prostě smůlu. Soudy by tu možnost mít měly.
Především, co v tom článku není (ale bere se to samo sebů), tak věřitel při nesplacení dluhu může požadovat jak nucené srážky z budoucích příjmů, tak i exekuci majetku dlužníka. Čili v článku popisovaná situace nesplácení se týká skutečně jen těch co trvale nepracují a žádný majek už nevlastní..
Ale pak je odpověd jasná, nikdo to věřiteli nevrátí. Pokud to je individuální půjčka (mezi známými, apod), tak o ty peníze příjde. V případě půjček od bank, finančních společností. Musí s tím počítat ve svém byznys plánu že přibližně takové procento půjček se nesplatí a je to pro něj ztráta – takže tomu třeba musí nastavit procenta úroku na všech půjčkách, aby se mu to od těch ostatních zase vrátilo..Ale nemůže moc nahoru,neb i v půjčkách je konkurence…
Obě připomínky jsou na výsost oprávně. Vždy je třeba myslit na přemýšlívost dlužníků.
Tyto všechny připomínky by měl patřičný ministr vláda jako taková pečlivě zvážit.Vždyť dlužníci jsou ,jak znám,většinou riskující ba i neuvážení lidé, často spekulující,že nezaplatí.
No to by bylo fajn, kdyby mu zbylo na uživení rodiny. Jenže takhle by mohl platit léta a dluh by mu stále narůstal, protože nejdřív se platí odměna exekutora, pak příslušenství a teprve nakonec jistina. I trouba ví, že je to nemožné. A Pokud vám dnes z jakékoliv výplaty zbude 10 452 Kč a ani o korunu ví a jen za byt platíte 11500, je jasné, že je to nesmysl.
Toto je jen další ukázka neschopnosti státu řešit skutečné problémy. Stát není schopen postihnout a eliminovat „lichvářské“ praktiky jednotlivců a tak přichází s nesystémovým „absolutním“ oddlužením všech věřitelů. Věcně lze naprosto jednoznačně a snadno určit, kdy se věřitel dopouští amorálního chování a nic nebrání tomu, aby takové jednání jednání bylo postaveno mimo zákon. Je otázkou, komu prospívá taková nečinnost státu v této oblasti. Jediné logické vysvětlení je ,že ti co stát ovládají z těchto praktik mají prospěch.
Jen drobná oprava. Dnes už je situace trochu lepší – a díky legislativním omezením lze takové půjčky které uvádíte v řadě případů soudně prohlásit za nezákonné a zrušit. Což ale požaduje aktivitu toho dlužníka (třeba než soud nařídí exekuci jeho majetku), poradit se s právníkem, ukázat mu tu smlouvu, popsat čím a kým byl podveden, uveden v omyl.. atd.. To se dá ještě něco právně dělat, podat námitku u soudu atd
Samozřejmě pokud zůstane pasivní, s nikým se neporadí, a nechá se obrat o všechno – tak ho pak i o všechno oberou, a soud jim to potvrdí – soud nemůže myslet za jednu nebo druhou stranu sporu.-
Tento režim neprospívá těm,kteří chtějí společnosti neškodit.Naopak ochranářsky se chová k těm,kteří se se ji snaží prospěchářsky vyždímat a tím se zmocnit našich společných peněz.Takže nás okrást oklikou.Je to zločin na nás páchaný.Tomuto režimu bych chtěl připomenout režim minulý,Ten preferoval zásadu,aby si každý až z úspor pořídil na co má.Výjimečné půjčky pečlivě posuzoval,aby si žadatel s ohledem na svůj příjem a sociální podmínky jeho rodiny neublížil.Dnes je to vládnoucím jedno až do té míry,že by těm,kteří si půjčku „přepískly“ to přepísknutí z našich peněz dotoval.Tož,kam jsme se to dostali?To je přeci potkaní politika.
Naprosto souhlasím, že stát opět řeší jen problémy, které sám svou nečinností zůsobil. Je mi 77 let a celý život jsme si manželkou kupovali je to na co jsme měli. Podle zásady: na co nemáme to nepotřebujeme. Při tom všem jsme umožnili vystudovat 3 dcerám VŠ. Takže třeba i půjčky mezi občany, které dlužník ani po 7 letech věřiteli nesplatí jdou na úkor věřitele. Podobným způsobem řeší stát i návrh důchodové reformy pro příští rok. Do pevné složky důchodu převede větší část prostředků, takže tu procentní „zásluhovou část umenší“, tím má vyřešem problém s nízkými důchody zejména u žen, takže ta část důchodců co je ohrožena chudobou bude menší…a ti co poctivě pracovali, ti co poctivě odváděli daně do státního rozpočtu zase ostrouhají. Dříve jsem si myslel, že je to tím, tedy ty rozkrádačky ve velkém, že stát řídí ti co nikdy neřídili ani dvorek seslepicemi a nepostavili ani psá boudu. Nyní svůj původní názor koriguji, stát řídí vychytralí podnikatelé, které zajímá jen jejich prospěch.
PS: to, že mají ženy nízké důchody, protože mají nízké platy je zase způsobeno nečinností státu v oblasti sociální a gendrové politiky. Vždyť ženy mají největší zásluhu na tom, že vychovávají příští plátce daní. Takže dobrý skutek je po zásluze tvrdě potrestán. Myslím si, že řešení by se našlo, tedy peníze pro ty ženy, které vychovaly děti zvýhodnit třeba i zrušením různých neziskových organizací, které státu opravdu,ale opravdu n ic nepřinášejí. Domnívám se, že by nebyl problém stanovit, kdo má nízké důchody z důvodů svého lajdáctví a nezájmu pracovat, od těch, kteří poctivě pracovali, z nichž podstatnou část tvoří ženy vychovávající děti. Ale to by se muselo chtít, pro stát je jednodušší plošné navýšení důchdů pro všecchny a má problé vyřešen. Podobně jako při oddlužení nevidím žádnou snahu vyřešit ty dlužníky spravedlivě, Prostě chybí tu to biblické oddělení zrna od plev.
V mnohém máte pravdu, ale s těmi důchody to není tak jak píšete. Ty nízké důchody jsou způsobeny Klausovou „demokraticky – ekonomickou důchodovou reformou“ počátkem 90. let minulého století, po převedení prostředků z důchodového účtu do státního rozpočtu. Podle „komunistického“ způsobu výpočtu by byly důchody výrazně vyšší i co se týká zásluhovosti spravedlivější (na př. za odpracovaná léta po vzniku nároku na důchod se připočítávalo až 4% za navíc odpracovaný rok!)
Ale to,že dlužník nic nevlastní je tady docela slušně rozjeto.Všechno přepsané na manželku a děti a nebo jiné subjekty a sám dlužník je majitelem kufru špinavého prádla.
Možná, že odsouhlasení oddlužení i lidem, kteří věřiteli nezaplatí vůbec nic, konečně smaže všechny „šťastné“ reklamy na půjčky a donutí banky a úvěrové společnosti pečlivě zvažovat, komu peníze půjčují. Tím by se zároveň snížilo zadlužování lidí, kteří od počátku na splácení nemají dostatečné příjmy.
„… oddlužení i lidem, kteří věřiteli nezaplatí vůbec nic …, by bylo vůči věřitelům sice drastické, ale výsledek by byl jistý. Kdyby ze zákona existovalo toto riziko a kdyby se zároveň lichva (myslím ta dnes legální, přes RPSN, pokuty za nezaplacení jednotlivé splátky v termínu a další smluvní „nástroje“ na obírání dlužníka) stala nezákonou a byla trestným činem, stalo by se rázem riziko vyšším než možný zisk a půjčovatelů by ubylo v mnoha desítkách procent, ti nebankovní by téměř vymizeli.
No. nebyl bych si tak jistý. Ono i jak se uvádějí příklady těch horentn´ích nesplatitelných půjček, tak jen menší část z toho dluhu jsou vlastní půjčené peníze, včetně úroků. (Protože, ani ty banky ani úvěrové společnosti nejsou tak hloupé aby někomu půjčovaly moc peněz bez uvážení jeho bonity).
To co ty půjčky nafukuje a působí nesplatitelnými jsou další doúčtované náklady právníků a exekutorů při vymahání dluhu. Tedy takzvaně – stejně nic nevymůžou, ale své výdaje (třeb av desítkách tisíc) k tomu dluhu připočtou..
Čili – tady je možná chyba právního přístupu. Při projednávání dluhu u soudu by měl soud v první řadě uznat pouze ten dluh (+ úroky), ale veškeré další náklady se snažit minimalizovat..
Opravený text (vypadla úvodní slova) : Právníci placení státem z našich daní, by měli místo vymýšlení ptákovin, protože co je to jiného než ptákovina, oddlužovat nezodpovědné dlužníky, zformulovat bez obezliček zákony, které by v první řadě postavily mimo zákon lichvu, protože co je půjčka na desítky procent „rpsn“ jiného, než lichva? Lichvu pak trestat jako trestný čin vězením a propadnutím výnosů z ní. V druhé řadě by měli zákonem výrazně zvýšit postihy za podvody , kterými byla připravena oběť o majetek, včetně povinnosti navrátit postiženému to o co byl podvodným jednáním připraven, včetně úroků..