Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Studenti, Čína. Foto: Profimedia
,

Pozitivní energie internetu podle Číny. Když se cenzura maskuje bojem proti pornografii

Čínská pracovní skupina „pro vymýcení pornografie a nelegálních publikací“ počátkem června spustila koordinovanou kampaň za „vyčištění“ čínského internetu. Čínské úřady to zdůvodňují ochranou dětí nebo potřebou zajistit národní bezpečnost. Zkušenosti s podobnými akcemi Pekingu v minulosti však naznačují, že postihování pornografie může být jen záminkou pro celkovou cenzuru internetu.

Svým názvem tato nejnovější akce čínského státu připomíná probíhající americkou iniciativu Clean Network, avšak její cíle jsou diametrálně odlišné.

Americká verze usiluje o budování internetové infrastruktury bez zapojení „nedůvěryhodných prodejců“, kteří představují „dlouhodobé ohrožení soukromí dat, lidských práv a principiální spolupráce“, a míří především právě na čínské dodavatele technologií, jako například Huawei. Iniciativa Clean Network má navíc globální ambice – k jejím principům se doposud přihlásilo přes 60 zemí.

Pozitivní energie internetu

Čínská inicativa naopak „čistí“ domácí internetové prostředí, z něhož chce odstranit „škodlivé informace a internetový obsah“, jako je pornografie či historický nihilismus, a posilovat „pozitivní energii internetu“ (fráze, kterou používá generální tajemník Si Ťin-pching od roku 2013 jako eufemismus pro cenzuru internetového obsahu).

Podobné aktivity se již pod taktovkou této skupiny uskutečnily v minulosti, tentokrát však spojila síly i s dalšími orgány – Oddělením propagandy ÚV KS Číny, Národní rozhlasovou a televizní správou a několika dalšími ministerstvy a institucemi.

Od počátku roku do května 2021 se už takto čínský stát „vypořádal“ s více než milionem a půl škodlivých informací a zablokoval více než 6400 nelegálních internetových stránek. Z nich vybral sedm modelových vzorů, které mají sloužit jako „varování a výchovný příklad“, přičemž všechny se týkaly „šíření obscénního materiálu za účelem zisku“.

Otázkou zůstává, proč komunistická strana věnuje tak obrovské úsilí, čas a zdroje, aby lidem zabránila sledovat filmy pro dospělé či číst erotické knihy a komiksy.

Pobouřené matky zasahují

Jak připomíná nezávislá novinářka a výzkumnice Celine Sui v článku pro Foreign Policy, „čínská vláda dlouhodobě vyjadřuje svou politiku prostřednictvím veřejných postojů k sexu“. Za Kulturní revoluce byly romantické vztahy a sex stigmatizovány jako sobecké a zdržující lidi od práce pro ostatní. V 80. letech s příchodem politiky jednoho dítěte vstoupila strana znovu do intimního života lidí svou propagací antikoncepce a dokonce erotických pomůcek.

Od konce 80. let pak pravidelně probíhaly kampaně „za vymýcení žluté zhouby“ („žlutá“ zde znamená erotická, pornografická), v nichž padaly velmi tvrdé rozsudky, od mnohaletého vězení po trest smrti. Po období relativního uvolnění přišly s vládou současného generálního tajemníka a výraznou politizací soukromého života další velké zátahy, například kampaň „vymést pornografii a bojovat proti pomluvám“ v roce 2014.

Sexualita je tak v Číně výsostně politickou záležitostí a strana se pasuje do role morálního arbitra, který, jak je zmíněno i v článku 24 čínské ústavy, vede lidi k revolučním ideálům, morálce a disciplíně. Zároveň se snaží vyvolávat dojem, že regulace je přáním veřejnosti, která se bojí o duševní zdraví mládeže.

V této souvislosti dokonce strana zaměstnala skupinu matek, které měly působit jako špionky a vyhledávat a nahlašovat pornografický obsah. To spustilo vlnu internetových vtipů, kdy například blogger Laotuzaiz navrhl, že by samotná vláda mohla být kontrolována matkami:

„Pošleme naše matky na Ministerstvo zdravotnictví, Státní správu dohledu nad kvalitou, Státní správu průmyslu a obchodu. Nechme je sledovat vedoucího oddělení, kanceláře či úřadu stejně, jako sledují uživatele internetu. Určitě to bude fungovat. Čínští vládní úředníci se přirozeně nejvíc bojí obyčejných žen.“

Matky jsou ostatně obecně důležitou součástí legitimizace „čištění“ internetu. V rámci zmíněné kampaně proti pornografii a pomluvám citovala agentura Sin-chua jednu z matek jménem Čao Jen, která v rozhovoru ocenila, že vláda takto „vytváří čisté internetové prostředí, kde mohou děti vyrůstat“. Právě ochrana dětí, potřeba zaručit národní bezpečnost či poněkud paradoxně snaha zachovat právní stát jsou pak častými argumenty pro kampaň „čistá síť“.

„Ochránit mladé výhonky“

Mnozí odborníci se však shodují, že zmíněné důvody jsou z velké části pouhou záminkou pro celkovou cenzuru internetu. Jak píše Celine Sui:

„Tím, že čínská vláda zdůrazňuje při debatách o internetu především pornografii, si vypůjčuje morální narativ ke své cenzuře svobodného webu, od zásahů proti webovým stránkám přes cloudová úložiště až po živé vysílání. Boj proti pornografii již dlouho slouží vládě coby obětní beránek, aby mohla kontrolovat internet jako celek.“

Toto tvrzení podporuje například i svědectví respondentky knihy People’s Pornography, která působila v tzv. „armádě maobotů“. Ta připustila, že v rámci této „armády“ existovala určitá tolerance vůči existenci pornografie a že s ní bylo skutečně zacházeno odlišně od jiných citlivých témat.

Úřady mluví při akci „čistá síť“ o nutnosti „vysoko pozvednout prapor ochrany mladých výhonků“, tedy chránit mladé před obscénnostmi. Podobný případ však už v minulosti čínská veřejnost zažila, když byla zavedena povinnost instalovat na počítače mladistvých software s názvem Zelená přehrada, což bylo obhajováno právě ochranou nezletilých.

Software jim měl zabránit dostat se k pornografickému obsahu, jak však zjistili vědci z University of Michigan, kromě obscénností blokoval i politicky citlivý materiál. Projekt nakonec skončil neúspěchem, mimo jiné kvůli nedostatkům v zabezpečení a stížnostem veřejnosti, ale čínská internetová tvořivost se na něj už stihla zaměřit – vznikla komiksová postava dívky Zelená přehrada, s čepicí s říčním krabem, často paradoxně vyobrazovaná v různých erotických situacích.

Že boj proti pornografii bývá jen zástěrkou pro cenzuru politického obsahu, ukazují i zkušenosti z kampaně „proti pornografii a pomluvám“ z roku 2014. Při ní se pod záminkou eliminování erotického obsahu ve skutečnosti bojovalo především proti „falešným médiím“, „falešným novinářům“ a „falešným zpravodajským stránkám“.  Zcenzurováno bylo velké množství příspěvků a uživatelů na mikroblozích platformy Weibo či dokonce literárních serverech.

Přelézt zeď a vidět víc

Boj proti pornografii také ospravedlňuje nasazení nejmodernějších technologií na sledování a prohledávání webu, například softwaru na filtrování obsahu či virtuálních policejních jednotek. Jak uvedla specialistka na čínský internet Rebecca MacKinnon, „mechanismy používané k cenzuře pornografie jsou zároveň využívány i k cenzuře čehokoliv jiného, co lidé chtějí zcenzurovat“. Podle ní se tyto technologie „nakonec využívají mnohem více za účelem cenzury politického obsahu“.

Pornografický průmysl je navíc známý tím, že se často jako první pouští do různých technologických inovací, od „affiliate odkazů“ (umožňujících identifikovat osobu, která odkaz vytvořila) až po virtuální realitu či nové formy médií, čímž se také dostal do hledáčku strany.

Jeho uživatelé musí zároveň často vyvinout mnoho úsilí, aby „přelezli zeď“ (ustálený pojem pro překonání bezpečnostní bariéry čínského internetu, tzv. Velké zdi). Tímto způsobem se pak mohou dostat také k politicky citlivým informacím, což je pro Čínu výrazně závažnější problém než samotná pornografie.

Boj proti pornografii se však Pekingu příležitostně hodí i při jiných příležitostech. Jak píše Celine Sui, pornografické čistky jsou také využívány k ovládání zahraničních společností v Číně. Takto byl například Google ještě před svým odchodem z Číny obviněn z šíření pornografie, kvůli čemuž byl nucen cenzurovat své výsledky vyhledávání. Čínský vyhledávač Baidu, kde se tento obsah lavinovitě šířil, naopak nikdy obviněn nebyl.

I tyto zkušenosti naznačují, že pornografie nejspíš nebude hlavním cílem současné kampaně „čistá síť“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. wenkovan napsal:

    „…postihování pornografie může být jen záminkou pro celkovou cenzuru internetu“ – nejen v Číně, nejen v Číně.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Vzhledem k tomu, že i v EU a dalších státních útvarech na Západě byla cenzura dlouhou dobu maskována bojem proti dětské pornografii a jiným zločinným aktivitám …

  3. Lada Vondra napsal:

    Sinopsis nás pravidelně zásobuje informacemi o hrozivé čínské diktatuře, tak pro změnu by příště neuškodila reportáž o čínských bezdomovcích, nebo o úrovni čínských sociálních jistot. Jen pro úplnost, v Číně odcházejí ženy do důchodu v 55 letech a muži po dosažení věku 60 let.

    • A. S. Pergill napsal:

      A v kolika letech věku v průměru umírají?

Přidávání komentářů není povoleno