Foto: Martin Adamec / MAFRA / Profimedia

Postoloprtský masakr po 80 letech. Studenti zvou prezidenta, Hrad zatím mlčí

Napsal/a Robert Malecký 23. října 2024
FacebookXPocketE-mail

Tři roky pořádá učitel pražského Gymnázia Jana Keplera Petr Zemánek vzpomínkové pochody na připomínku největšího poválečného masakru civilního obyvatelstva v Postoloprtech na Lounsku. Letos tam jeho studenti chtěli mít významného hosta – ke gestu historického smíření Čechů a Němců vyzvali prezidenta Petra Pavla a pozvali ho na červnový třetí ročník pochodu. Nedostali žádnou odpověď – ani kladnou, ani zápornou. Petr Zemánek teď doufá, že by se gesto mohlo odehrát příští rok, kdy si připomeneme 80. výročí konce války i událostí, které po něm následovaly.

„Ke společnému symbolickému setkání předních představitelů České republiky a Německa k zakončení ,historického nepřátelství‘ dosud nedošlo. Vždy šlo pouze o jednostrannou omluvu či gesto. Dovolujeme si Vám navrhnout možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne,“ napsali studenti prezidentovi letos v únoru a dopis osobně zanesli do prezidentské kanceláře.

Jejich představa byla taková, že by se setkání uskutečnilo v jeden den, nejprve v Lidicích vyhlazených nacisty a pak v Postoloprtech, kde po konci války došlo k největšímu poválečnému masakru civilního obyvatelstva na českém území. V červnu 1945 zde československá armáda soustředila tisíce Němců a prokazatelně 763 z nich bez soudu zastřelila.

Z hradní kanceláře ale nedorazila vůbec žádná odpověď. „Ale ani ťuk. Nikdo se neozval, nenapsal ani – ne, my nepřijdeme. Kdyby třeba napsali, že se prezident nezúčastní, protože má hodně, práce, je to pořád vstřícné gesto,“ říká teď Petr Zemánek. Dopis byl doručen přímo do prezidentské kanceláře a studenti dostali i potvrzení o přijetí. „To by se k němu mělo dostat. Pokud se dopis k prezidentovi nedostal, tak je to zvláštní, že tam někdo dělá cenzuru. A ta by směrem k této věci byla docela smutná,“ říká Zemánek.

Naděje se ale nevzdává, ke společnému setkání prezidentů by mohlo dojít příští rok, na který připadne 80. výročí konce války i událostí, které po něm, již v době míru, následovaly.


DOKUMENT: Dopis studentů prezidentu Pavlovi

Vážený a milý pane prezidente,

dovolujeme si Vám napsat jako studenti a učitel pražského Gymnázia Jana Keplera a pokusit se tímto dopisem iniciovat oficiální státnické smíření mezi Čechy a Němci.

Rozhodli jsme se Vám napsat poté, co jsme zhlédli symbolické setkání francouzského prezidenta Francoise Hollanda a německého prezidenta Joachima Gaucka, které se konalo 4. září 2013 v troskách francouzského městečka Oradour-sur-Glane. Toto městečko bylo vypáleno a likvidováno jednotkami SS 10. 6. 1944, tedy přesně dva roky po našich Lidicích. Francouzi ponechali Oradour-sur-Glane v troskách jako připomínku masakru civilního obyvatelstva, a tak se mohli prezidenti obou zemí setkat před oltářní menzou v rozbitém kostele. Prezidenti se drželi za ruce a mezi sebe přijali Roberta Hebrase, který jako chlapec přežil vyvražďování.

Navázali tak na podobná symbolická setkání k překonání „historického nepřátelství“ mezi oběma národy a zeměmi, která se konala 22. září 1984 za účasti prezidenta Francoise Mitterranda a spolkového kancléře Helmutha Kohla na bojišti u Verdunu a projednávání Elyssejské smlouvy mezi prezidentem Charlesem de Gaullem a kancléřem Konradem Adenauerem v Remeši v létě 1962.

Ke společnému symbolickému setkání předních představitelů České republiky a Německa k zakončení „historického nepřátelství“ dosud nedošlo. Vždy šlo pouze o jednostrannou omluvu či gesto.

Dovolujeme si Vám navrhnout možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne.

V červnu si totiž připomínáme nejen vyvraždění a vypálení Lidic (10. 6. 1942), nýbrž také největší poválečné vyvražďování českých Němců na jednom místě v Postoloprtech a Žatci (3. 6. 1945). V druhém případě je dnes známo již více než 1600 obětí a mají je na svědomí převážně vojáci Československé armády (Svobodovy) pod přímým vedením KGB. Vaše účast, jako vojáka, na smíření by tak vedla k očistě jména československých vojáků a armády.

3. června t. r. se uskuteční 3. ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce, který organizují studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.

Domníváme se, jako studenti, že současný svět potřebuje gesta vzájemnosti, tolerance a společného bytí evropských států a národů.

V Praze na Břevnově 21. 2. 2024


Co byl postoloprtský masakr?

3. června 1945 bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 tisíce až 5 tisíc lidí, kteří byli kontrolováni a tříděni příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím.

Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.

V postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, ale odpovídá počtu exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti.


Jak Petr Zemánek vnímá snahy o kamuflování a zamlčování bílých míst v historii? Proč je podle něho důležité přinášet vzpomínky studentům a mladší generaci vůbec? A je podle něj možné ještě zjistit nová historická fakta o postoloprtských událostech? Rozhovor s Petrem Zemánkem přineseme v pátek.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)