Socha sovětského vojáka z litoměřických Jiráskových sadů. Foto: Martin Adamec / MAFRA / Profimedia

Poslední bitva vzplála. Sovětský voják z litoměřických sadů zmizí na smetiště dějin

Napsal/a Robert Malecký 25. April 2025
FacebookXPocketE-mail

Sovětský voják, který jako hraniční kámen ruského impéria dohlíží už 50 let na školáky v rohu Jiráskových sadů v Litoměřicích, se brzy vydá na svou poslední cestu. Povede do nepříliš vzdálených kasáren, kde se socha stane součástí historie, poputuje tam po částech a má se tak stát rychle, nejpozději do 19. června. Po dvou a půl letech diskusí tak ve čtvrtek rozhodlo litoměřické zastupitelstvo většinou 16 z 27 hlasů.

Části litoměřických zastupitelů došla trpělivost s liknavostí radnice. Ve čtvrtek proto jako dodatečný bod jednání zastupitelstva navrhl historik Filip Hrbek (ODS) usnesení o přemístění sochy sovětského vojáka, která jako součást památníku „Čest a sláva sovětské armádě“ stojí od roku 1975 na rohu Jiráskových sadů nadohled od základní školy Boženy Němcové.

A usnesení navrhl doplnit přesným harmonogramem, tedy aby socha zmizela do příštího jednání litoměřických zástupců lidu, tedy do 19. června.

Pro přijetí usnesení bylo třeba 14 hlasů, nakonec se jich sešlo o dva víc. Pro zvedli ruku všech šest zástupců ODS, dva Severočeši, jeden přítomný zástupce hnutí Více pro Litoměřice, pět členů Našich Litoměřic a také dva zástupci hnutí ANO, Tomáš Sarnovský a Marek Kocánek.

„Pro část lidí se stala symbolem zločinů páchaných Ruskou federací. Pro část lidí naopak symbolem ruského světa, se kterým souzní.“
Filip Hrbek, předkladatel návrhu

Proti byli všichni tři zástupci koalice SPD a Trikolory a také dva členové Našich Litoměřic, Radim Studený a Pavel Koňařík. Pro úspěch usnesení byly klíčové hlavně zmíněné dva hlasy z ANO, protože většina vládnoucího hnutí, včetně starosty Radka Löwyho, místostarosty Jiřího Adámka a senátora Ondřeje Štěrby, se zdržela.

Hnutí ANO bylo návrhem na dodatečné zařazení bodu, o němž se skrytě jednalo v minulých týdnech, zaskočeno; před hlasováním si prosadilo přestávku na jednání klubu, která se skoro dvojnásobně protáhla. I tak ale výsledek nepřinesla, dvojici zastupitelů Tomáše Sarnovského a Marka Kocánka se vedení města přesvědčit nepodařilo.

Lavírující hnutí ANO

Proč bylo třeba takovýto mimořádný postup, lze pochopit z časového sledu předchozích událostí.

Litoměřické zastupitelstvo mělo už od loňského února závazné usnesení, kterým městské radě uložilo připravit a v první polovině roku 2024 předložit záměr možného přemístění pomníku „Čest a sláva sovětské armádě“ na vhodnější místo.

Toto usnesení bylo pak v červnu 2024 rozšířeno tak, aby rada města připravila a v druhé polovině roku 2024 předložila vypsání otevřené umělecké soutěže na nové umělecké dílo, které by mohlo nahradit sochu vojáka v Jiráskových sadech.

Na konci roku 2024 pak přibylo ještě další usnesení, které říká, že má odbor školství „zrealizovat otevřenou uměleckou soutěž na nové umělecké dílo v nejširším slova smyslu s maximálními náklady 500.000 Kč bez DPH a s celkovými investičními náklady na dílo maximálně 2.000.000 Kč bez DPH, které by mohlo nahradit sochu vojáka v Jiráskových sadech“. Termín zněl do poloviny června letošního roku.

Vůle naplnit původní záměr především u zástupců radnice z hnutí ANO postupně slábla. Přitom to byli právě oni, kdo měli rozhodnutí zastupitelů uvést do praxe.

Řečí čísel: Pro první únorové usnesení hlasovalo 20 z 27 litoměřických zastupitelů, velká většina. Pro bylo i pět ze sedmi zástupců hnutí ANO, dva se zdrželi. O necelý rok později, loni v prosinci, už bylo pro jen 14 zastupitelů, nejtěsnější většina. A názor změnili hlavně v hnutí ANO – šest ze sedmi se jich zdrželo. Mezi nimi například místostarosta Jiří Adámek, který má věci kolem pomníku ve své gesci.

Adámek nyní říká, že rozhodnutí zastupitelstva respektuje. „Osobně zastávám názor, že bychom relikty minulosti neměli odstraňovat, ale naopak je brát jako připomínku naší minulosti, která bohužel často byla temnou, a brát je jako varování nám i budoucím. Ale chápu, pokud někdo to vnímá jinak, osobněji,“ uvedl. Dodal, že ho mrzí, že se více péče nevěnovalo diskusi ohledně budoucnosti tohoto významného prostoru.

Jenže odstranění sochy diskusi o budoucnosti prostoru nebrání, naopak. Připravovaná soutěž poběží dál, dál mají umělci nebo parkoví architekti možnost navrhnout nové dílo. A podle předkladatele návrhu Filipa Hrbka bude aspoň jasné, co se ve skutečnosti pod sochou skrývá. Prý by to mohly být i zbytky základů sochy J. V. Stalina, která místo zdobila dříve.


Co říká předkladatel návrhu Filip Hrbek:

Usnesení bylo podle mě, dalších kolegů zastupitelů, ale i části občanů důležité zejména z několika důvodů. Sochu sovětského vojáka řeší ZM a RM již několik let a přes přijatá usnesení nedošlo k žádnému viditelnému posunu. Zároveň tato zdánlivá neaktivita přivádí k soše nežádoucí pozornost a zájem antisystémových skupin (viz plánovaný pochod městem 27. 4. 2025). Přitom všechny dílčí úkoly uložené RM a odborům úřadu byly splněny, všechny skutečnosti byly prověřeny, žádná překážka nevyvstala a nic tak věcně nebrání pokroku v řešení této lokality. Přesunutí na deponii je pak důležité i kvůli zjištění technického stavu základů sochy před vyhlášením soutěže, kterou ZM uložilo úřadu vypsat.
Myslím, že atmosféra kolem sochy se za více než dva roky proměnila. Zpočátku v ní bylo hodně emocí, protože pro část lidí se stala symbolem zločinů páchaných Ruskou federací. Pro část lidí naopak symbolem ruského světa, se kterým souzní. To bylo do jisté míry překvapení, protože tato socha od roku ’89 už fakticky žádný zájem veřejnosti nebudila, protože nevznikla spontánně po válce, ale programově v normalizaci. Je to tak pro všechny varování, abychom dobře zvažovali, co umísťujeme nebo tolerujeme ve veřejném prostoru, protože si nikdy nemůžeme být jisti, jakou symboliku nebo význam daná věc v průběhu let získá. Po více jak dvou letech ale myslím, že emoce částečně opadly, o soše se na různých místech a v různých formátech diskutovalo, byla popsána faktograficky a ukázalo se, že pro velkou část obyvatel socha jako taková již nemá funkci, její osud je pro ně částečně lhostejný a možná jim do jisté míry už i vadí, že místo řešení zásadních problémů chodu města věnuje ZM takový prostor diskuzím o soše. Problémem se teď čerstvě stalo naopak to, že socha se začala stávat symbolem odporu proti establishmentu a odporu proti uspořádání naší republiky. A i proto jsem navrhl ve spolupráci s kolegyní Simerskou a dalšími zastupiteli toto usnesení. 

Dění kolem pomníku přitáhlo pozornost antisystémových skupin, které plánují změnu společenského řádu a vystupují proti současnému státnímu uspořádání. Ti na neděli 27. dubna plánují do Litoměřic pochod, který zamíří právě do míst, kde by ještě několik týdnů měla socha stát.

Právě tento zájem byl dalším z důvodů, proč bylo podle předkladatelů návrhu nutné věc vyřešit urychleně.

Za zmizení pomníku z centra Litoměřic dlouhodobě bojovala Iniciativa za odstranění sochy sovětského okupanta, která rozhodnutí zastupitelů vítá. „Park je obklopen středními a základními školami, jejichž žáci byli dosud každodenně vystaveni této ohavnosti sovětské okupační propagandy. Projednávání věci v zastupitelstvu zároveň ukázalo, které strany šíří v Litoměřicích současnou ruskou válečnou propagandu. Zastupitel za SPD Baudyš mluvil o sovětské okupaci ČSSR jako o ,bratrské pomoci‘, místostarosta Adámek za ANO, který dostal věc na starost, ji úmyslně dva roky zdržoval a obstruoval,“ říká člen iniciativy Tomáš Kábrt.

Připomněl i společné akce SPD a KSČM, které se u pomníku konaly, i plánovaný pochod a shromáždění celostátních proruských antisystémových sil.

„Naše iniciativa byla po celou dobu v dialogu se zastupiteli, paměťovými institucemi, tvůrci podoby parku a nadále bude spolupracovat s městem na realizaci přemístění. Zároveň pořádá přednášku s besedou dne 29. 4. na téma osudu našeho i obdobných pomníků. To vše jen potvrzuje východiska naší iniciativy a přispělo k rozhodnutí zastupitelstva o přemístění sochy do deponie v místních bývalých kasárnách,“ dodal Kábrt.

Podle starších čísel ministerstva obrany zůstává podobných pomníků po celém Česku kolem 1800.

Nová kniha
Kniha České průšvihy 1989–2024
HlídacíPes.org vydává novou knihu

České průšvihy 1945–1948

Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)