Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Šéf krajně pravicového hnutí Republika Milan Uhrík (vlevo) a slovenský expremiér Robert Fico. Foto: Robert Fico
,

Politická sázka na extremisty. Expremiéru Ficovi mají pomoct zpět na vrchol

ANALÝZA. Až ve středu kvůli koaličním sporům opustí téměř jistě strana Svoboda a solidarita slovenskou vládu a z té se stane menšinový kabinet, znovu se vrátí stará otázka: A co dál? Ne že by současná koalice byla ideální, naopak, probíjí se jednou vnitřní krizí za druhou. Rozumná alternativa k ní ale podle současných průzkumů prakticky neexistuje. Nabízí se jen různý mix populismu a extremismu a v něm i jedno známé a už mnohokrát odepisované jméno – Robert Fico.

Trojnásobný slovenský premiér Robert Fico nikdy neměl problém s tím, aby sám sebe představil jako úplně jiného člověka, než jakého lidé znali ještě před krátkou dobou.

V prvním funkčním období po roce 2006 se tak z bývalého komunisty stal vládní partner nacionalistů ze Slovenské národní strany a Mečiarova HZDS. K ostrému tónu vlády, která si vyřizovala účty mimo jiné se sousedním Maďarskem, patřily i Ficovy výpady proti novinářům – říkal jim třeba „slizcí hadi“ nebo „hloupé hyeny“.

Když národovce i mečiarovce Ficův SMER dostatečně oslabil, vyhrál po krátké přestávce v roce 2012 natolik drtivě, že sestavil jednobarevnou vládu – a znovu se objevil „jiný Fico“: navenek smířlivý, nabízející podanou ruku všem, od církví přes odbory až po politické oponenty a dokonce média.

„V roce 2014 už v politice nebudu“

Pak přišel rok 2016, třetí Ficův kabinet a s ním opět „starý dobrý“ premiér – novináři byli podle něj znovu „špinavé protislovenské prostitutky“. Fico hledal vnějšího nepřítele a například v kauze pochybností kolem organizace slovenského unijního předsednictví viděl tehdy „cílený útok“. Konspiračního myšlení už se od té doby nezbavil.

Po vraždě novináře Jána Kuciaka v roce 2018 naznačoval, že masové protivládní protesty jsou organizované ze zahraničí a upozorňoval na dlažební kostky údajně podezřele připravené poblíž Úřadu vlády.

Během let dokonale uzrála i Ficova věta z roku 2009, že „v roce 2014 už v politice nebude“. Při pohledu na zmíněný výčet Ficových obratů těžko někoho může překvapit, že se píše rok 2022 a Robert Fico nejenže v politice stále je, ale chce se vrátit i na nejvyšší posty.

Připomeňme, že Fico musel premiérskou funkci opustit po tlaku veřejnosti v roce 2018. Když ale podával demisi do rukou tehdejšího prezidenta Andreje Kisky, řekl mu: „Buď klidný, já nikam neodcházím,“ s odkazem na to, že za nitky bude i dál tahat jako předseda tehdy stále nejsilnější strany Smer.

Společenská situace po Kuciakově vraždě ale další vládu Smeru neumožnila, volby v roce 2020 vyhrálo hnutí Obyčejní lidé Igora Matoviče s étosem boje proti korupci a mafii.

Co se při pohledu ze zahraničí mohlo zdát jako nový začátek, ve skutečnosti možná jen urychlilo návrat „čtvrtého Fica“, tentokrát už ale v otevřeném spojení s krajní pravicí.

Extremisté jako bohatá nevěsta

Matovičův kabinet po dvou a půl letech míří k menšinovému vládnutí. Klíčový podíl na tom má sám Igor Matovič, který se už před časem „uklidil“ z premiérské funkce na post ministra financí.

K jeho politickému stylu patří i emotivní statusy na Facebooku, impulzivní jednání a především nikterak neskrývané ego, což nakonec nevydržela zmiňovaná strana Svoboda a solidarita a její šéf Richard Sulík – sám politicky dosti obtížně řiditelná osobnost.

Tím se konečně dostáváme k otázce, co bude dál a jakou roli v nejbližší budoucnosti Slovenska může sehrát Robert Fico. Navzdory tomu, že je voličům na očích prakticky nepřetržitě posledních šestnáct let a navzdory tomu, že aktuálně čelí obvinění ze založení zločinecké skupiny a zneužití pravomocí veřejného činitele v rámci protikorupčního tažení, které spustila Matovičova vláda, má Ficův Smer v průzkumech podporu kolem 15 procent.

Ve volbách by tak skončil druhý, za stranou Hlas dalšího z expremiérů Petra Pellegriniho, která se předloni odštěpila právě od Ficova Smeru.

Při pohledu na možné koalice je zjevné, že při povolebních vyjednáváních budou „bohatou nevěstou“ hlavně extremisté – konkrétně hnutí Republika, které vzniklo rovněž odštěpením, od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby. Jen Hlas, Smer a Republika by sice podle aktuálních průzkumů stabilní většinu neposkládaly, ale inflace, vysoké ceny energií a spolu s tím paralyzovaná vláda jejich preferencím rozhodně škodit nebudou.

„Tohle nedopadne dobře“

Ostřílený slovenský reportér a znalec zejména venkovských oblastí středního a východního Slovenska Andrej Bán to v nedávném komentáři pro Denník N shrnul pesimisticky:

„Obávám se, že to, co na podzim přijde, bude opravdu masakr. Takový, který má potenciál jako povodeň spláchnout vládu, pohřbít poslední zbytky důvěry v elity. Stane se to v zemi, kde už dnes žádný politik nepožívá větší důvěru než nedůvěru občanů (…). Tohle nedopadne dobře,“ popsal svoje dojmy z aktuálních nálad v někdejších baštách Smeru a Kotlebovců, dnes také Republiky.

Sám Robert Fico se přitom už dlouho netají tím, že by s bývalými Kotlebovci neměl problém a postupně se sbližují – a to oboustranně. Dobrým příkladem je nedávné avízo hnutí Republika, že si jeho zástupci chtějí připomínat srpnové výročí Slovenského národního povstání.

Ještě v řadách Kotlebovců jim přitom zjevně nijak zvlášť nevadilo, že Marian Kotleba označoval dříve SNP za „bolševický puč“ a když byl hejtmanem v Banské Bystrici, vyvěsil na úřad na výročí povstání černé vlajky. Šéfem Kotlebova úřadu byl tehdy Milan Uhrík, současný šéf hnutí Republika. Ten s Ficem nedávno natočil i propagační video, kde se hlásí k vzájemné spolupráci.

Označení „extremisté“ je v případě hnutí Republika zcela na místě. Podobnou fotku jako s Ficem a podobně úzké kontakty má (či přinejmenším donedávna měl) totiž Milan Uhrík třeba i s šéfem české krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomášem Vandasem – to když byl ještě v barvách Kotlebovců otevírat v pražském sídle DSSS kotlebovský „konzulát“.

Milan Uhrík a Tomáš Vandas otevírají konzulát „Kotlebovců“ v Praze. Foto: DSSS

Další z někdejších Kotlebovců a dnes poslanec hlásící k hnutí Republika Milan Mazurek přišel v minulém funkčním období o poslanecký mandát za rasistické výrok o Romech.

Pro 57letého obviněného Roberta Fica, který za sebou táhne kauzy posledních dvou dekád, jsou to i tak partneři pro jeho – tentokrát už zřejmě skutečně poslední – politický návrat.

Jeho ambicí už ale nebudou ani velké reformy, ani zápis do učebnic. Jen snaha udržet zbytky starého vlivu a zastavit či zbrzdit protikorupční vyšetřování rozjetá současnou, rozpadající se Matovičovou vládou.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

12 komentářů

  1. skeptik napsal:

    Něco z toho slovenského politického chlívku, který představuje slovenskou politickou scénu, se už Andreji Babišovi bohužel podařilo přenést i k nám do Čech. Když se před třiceti léty rozpadalo Československo, bylo mi to líto. Když však sleduji některé slovenské politiky a slovenskou politickou scénu během oněch posledních třiceti let, je mi to líto čím dál tím méně.

  2. A. S. Pergill napsal:

    Ono je to v principu jednoduché. Tzv. demokratické strany se stačily docela dost zdiskreditovat a voliči, potvory, je nechtějí volit. Přitom ti demokrté udělali všechno možné proto, aby jim nevyrostla na politické scéně konkurence (např. volební klausule do Parlamentu). Výsledkem ovšem je, že lidé volí to, co je a reálně se může do parlamentu dostat s nálepkou „menšího zla“.

    • Pavel napsal:

      Ano, někteří voliči (že lžirgile), raději volí zloděje a mafiány u kterých se pojem „diskreditace“ sama sebe dostala do takových dimenzí, o kterých se obyčejným politikům ani nesnilo.

      • A. S. Pergill napsal:

        Někteří lidé volí zloděje a mafiány proto, že to, co nabízejí „demokratické“ strany, je ještě horší. Bohužel.

        • skeptik napsal:

          Samozřejmě že ty konkrétní demokratické strany a jejich údajné ještě horší nabídky, než jsou nabídky zlodějů a mafiánů, ani slovem nezmiňujete. Opět jeden z mnoha vašich štěků a blafů Pergille.

          • A. S. Pergill napsal:

            Milý Skeptiku, o kousek výš to popsal pan Urban, redaktor a autor tohoto plátku. Celá pětikoala je prolezlá korupcí, bohužel.

          • skeptik napsal:

            O žádné korupci v pětikoalici pan Urban nepíše Pergille. Píše o Ficovi, Smeru, Kotlebovi a kotlebovcích. Asi jste si v tom množství vašich příspěvků spletl článek, nebo prostě blábolíte, jak je u vás běžné.

  3. Adamek jaroslav napsal:

    Dobrý den, lide nevedi co chteji a jsou zmateni jako ovce bez ovcackeho psa!! Nedavno byl Fico a ta jeho parta vycuranku zlodej a korupcnik a nyni uz ho bratja zase volaji jako spasitele naroda!!! Haha, další komentář je zbytečný, zdravim 🐷🍖🤑🙄😜👎

    • A. S. Pergill napsal:

      Já taky zažil proměnu Tita z bratra na krvavého psa a zpět 🙂

      • skeptik napsal:

        A biblickou potopu světa jste Pergille nezažil? Proměnu Tita na krvavého psa a zpět jste mohl zažít tak nanejvýš v mateřské školce nebo v jeslích, případně jste chodil ještě po houbách.

        • A. S. Pergill napsal:

          Do jeslí jsem nechodil, takže asi v té školce 🙂

          Pro méně chápavé: Byl jsem v té době již na světě, nicméně je jasné, že tyto politické pikanterie jsem si vychutnal až ve starším věku. V souvislosti se sledováním dění kolem Pražského jara.

          • skeptik napsal:

            Tak že ty „politické pikanterie“ Pergille znáte pouze z doslechu. Já také. Narozdíl od vás bych si však nedovolil tvrdit, že jsem je prožil, chvástale.

Přidávání komentářů není povoleno