Petr Pithart: Jak se Mečiar v motorestu „vyzpovídal“ Havlovi a pak ho proto nenáviděl
KOMENTÁŘ. Václav Havel se diskrétně, ale tak, že se to v zasvěcenějších kruzích vědělo, angažoval při odstranění dvojnásobného předsedy vlády Slovenské republiky Vladimíra Mečiara ze scény, píše ve vzpomínkách sepsaných pro HlídacíPes.org Petr Pithart.
V prvním dílu této pětidílné série Chyby a omyly Václava Havla II. Slovensko a rozpad společného státu (další díly budou na HlídacíPes.org postupně vycházet) jsem psal o fatální chybě, kterou Havel udělal hned první den svého prezidentování. Ačkoli Ústava nic takového nepředepisovala, neletěl do Bratislavy. Proč se tak stalo?
Petr Pithart odhaluje zákulisí událostí po listopadu 1989 též v nové knize HlídacíPes.org. Získat ji můžete zde: České průšvihy 1989–2024.
Publikace mapuje fatální selhání české polistopadové politické elity.
Lze to vysvětlit jedině jeho notorickou neznalostí Slovenska – tu ovšem sdílel s většinou českých politiků a vůbec většinou českých lidí. Kdo dnes třeba ví, že Bratislava, oficiálně Pozsony, německy Pressburg, byla více než 250 let hlavním městem Uherského království, že se zde v dómu sv. Martina konaly korunovace 11 uherských králů a 8 královen?
Že Trnavská univerzita byla po jedno a půl století hlavní uherskou univerzitou? A hlavně, že česká strana Slovákům slibovala od konce první světové války několikrát rovnoprávné postavení, ale nikdy své sliby nedodržela. Jestli to všechno Havel nevěděl, měl to vědět jeho protokol, jeho poradci. Tato ignorance v Čechách byla všeobecná.
Směr Mnichov!
Havla ani nenapadlo jet po zvolení na Slovensko i proto, že se chystal na své velké symbolické (zkratkovité) „odčinění“ Mnichova. A tak na první zahraniční cestu se hned 2. ledna 1990 vypravil do Německa.
Tedy nejprve do Bonnu, tehdy hlavního města Německé spolkové republiky a druhý den do „místa činu“, do Mnichova. Domluvil si předem s prezidentem Německé spolkové republiky Richardem von Weizsāckrem (při uzavírání perfidní smlouvy o neútočení mezi Německém a Sovětským svazem byl jeho otec Ernst tajemníkem ministra zahraničí Ribbentropa), že ten pak přijede do Prahy 15. března 1990 a tak jako Havel se zásadně k „Mnichovu“ vyjádří.
A tak těmi „zrežírovanými“ koordinovanými akcemi bude Mnichov, myslel si asi Havel, jaksi – odčiněn. Jet tomu z obou stran vstříc – a bude „odestán“. To si to ovšem Havel představoval hodně jednoduše – opravdu až příliš spoléhal na sílu symbolů, symbolických gest.
Otázka česko-německého soužití bez nekonečných vzájemných rekriminací (Kdo si začal? Vaše národnostní politika a náš Mnichov. A pak 15. březen. A pak zase váš „odsun“…) byla uzavřena až Česko-německou deklarací o šest let později a předcházelo jí nespočet předschůzek z obou stran, tedy také debat, drásavých polemik, konferencí apod. na všech myslitelných úrovních.
Toho všeho se sám Havel aktivně účastnil, sám svá stanoviska během té doby také měnil, zpřesňoval, jako ostatně i my všichni na obou stranách tohoto ve skutečnosti ne zcela vyléčitelného traumatu.
Petržalka? Jako kulisa katastrofického filmu
Neobratnosti vůči Slovensku ale nějakou dobu pokračovala, protože Slovensko Václav Havel neznal. Nepobýval tam nikdy delší dobu. Až na výjimky z posledních let před převratem tam neměl známé ani přátele.
Slovenské dějiny (resp. dějiny česko-slovenských vztahů), slovenské bolesti a „žiadosti a sťažnosti“. Určitě neznal dlouhou historii nenaplněných českých slibů Slovákům, jak bude ve státě dvou národů zajištěna jejich rovnoprávnost a uznána existence svébytného slovenského národa.
A ovšem taky některé slovenské přecitlivělosti, jinak řečeno mindráky, mu říkaly jen málo. Neměl tudíž šanci být vůči Slovákům empatický. Ačkoli o tom, že a jak moc mu záleželo na dobrých česko-slovenských vztazích, nemůže být pochyby.
A tak se například mimořádně nešťastně vyjádřil v tom smyslu, že na Slovensku se musí přestat vyrábět zbraně: to byla těžká rána pro zaměstnanost v Pováží, ačkoli se tam zbrojilo už od konce první republiky a s omezováním tamního zbrojařství se začalo už za komunistického režimu.
A jednou zase při pohledu z hotelu Bórik přes Dunaj na obrovské sídliště Petržalka, sahající až k hranicím s Rakouskem, utrousil, že mu to připadá jako kulisa k nějakému katastrofickému filmu – a oni se mu jako hostitelé chtěli pochlubit, jak velkoryse řeší bytovou otázku.
Histrión Mečiar
Václav Havel se také diskrétně, ale tak, že se to v zasvěcenějších kruzích vědělo, angažoval při odstranění dvojnásobného předsedy vlády Slovenské republiky Vladimíra Mečiara ze scény. Mečiar se hned ze začátku vyvíjel do autokratického vládce, který vládne mj. pomocí kompromitujících materiálů.
Mně se otevřeně přiznal, ba chválil se tím, že si ve vládě ponechal ministry, u kterých se ukázalo, že byli spolupracovníky StB: „…povolal jsem si je a řekl jsem jim, že to na ně vím a že bude záležet na nich…“
Já jen nevěřícně poslouchal. „Peter, si snad chorý? Bez toho sa nedá vládnuť…“ Byl jsem chorý! Já to v jediném případě, víc jich v české vládě nebylo, neudělal, ministr musel z vlády ven, i když jsem z toho měl veliké problémy.
To, že Vladimír Mečiar byl nestandardní osobnost, bylo nutno započíst do situace. Já tu jeho nestandardnost pojmenovat jako histrionství. Tak uprostřed klíčového jednání o tom, jak znovu a lépe rozdělit kompetence mezi federální a republiková ministerstva Mečiar náhle a bez varování opustil. Našel jsme ho na chodbě plačícího, slzy jako hrachy, nebyl k utišení, vrátí do lesů, za svým psem, kterého pro politiku zradil a – zmizel. Za dva dny ho našli, zklidněného.
Ministr vnitra na inzerát
Jednou zase zmizel, právě když do Bratislavy přijel prezident Havel. Měli se setkat, ale Mečiar byl kdesi pryč, asi v lesích se psem. Nikdo nevěděl, kde je a kdy se snad vrátí. Našel se, ale to už Havel uháněl po dálnici cestou domů. Zavolali mu, ať zastaví a počká na něho v jednom motorestu. Ten byl nabitý hosty, už se nevařilo a kuchyň byla už opuštěná.
Seděli v ní sami na zavřených kotlech a Mečiar se tak rozhodl převyprávět mu celý svůj život. Ačkoli Havel o to vůbec nestál! Samé drama, zrady, katastrofy. Rozvod, bez střechy nad hlavou, jak spal v lese, autonehoda, z potoka jej vytáhla sestřička – anděl, nová žena… Politická persekuce, přesto komsomolská škola v Moskvě, právníkem v Němšové nad Váhom, kde poznal Dubčeka… Přitom Havla se na vůbec nic nezeptal a ten tušil, že ho za to teď bude osobně nenávidět.
Tak už to přece bývá. Když se někomu, s prominutím, vyblijete z podstaty. Mohu to dosvědčit: mně udělal to samé, v mé pracovně. Čekal jsem, že se také mně po půlhodině monologu na něco zeptá. Aspoň: a čo ty Peter, ženu máš? Nic, ticho. A další kus jeho života… Mečiar byl uzavřený v sobě, jiní ho nezajímali. Nikdy neměl být vpuštěn do politiky!
On, ministr vnitra a pak dvakrát premiér! Ale Verejnosť proti násiliu (VPN) si ho vybrala sama – neuvěřitelné: na inzerát. Ano, hledáme ministra vnitra. Nevěděli prý, jak se takový ministr hledá. Ptal jsem na jich na to: když on nás ohromil tím, jak všechno zná, i ty vnitrácké věci. Na moji otázku, jestli jim právě to nebylo nápadné, jsem nedostal odpověď…
Příště o tom, jak Alexander Dubček vypoklonkoval Václava Havla z parlamentu…
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Budoucí náměstek Vích: prodloužená ruka SPD a Ruska na ministerstvu obrany
Česko-slovenský systém „našich lidí“. Červený koberec pro Okamuru v Bratislavě
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
40 komentářů
Bohužel až dnes se ví, jaký byl Havel slušně řečeno lump a jak moc poškodil ČSSR
Bolševiku kušuj. Jistě že Havel nebyl dokonalý, ale jen on tehdy zajímal svět.
To je celkově chyba historiků a jiných hodnotitelů…
Vybudovali kult Masaryka, Havla, jakoby to nebyli lidé s chybami a omyly.
A že těch chyb oba měli… Ale kdo ne!
Zlidštění těchto tzv. ikon by je přiblížilo lidem, zatímco servilní adorování vyvolává averzi.
Vážně? Povídejte, já to například nevím a to pamatuji opravdu hodně. Co Havlovi neodpustím, že nepřipustil pogrom na komunisty.
…to by musel být pogrom i na komunisty u Havla – třeba tedy hned na Mariana Čalfu.. Ten „ukazoval“ cestu Václavu Havlovi, který bez něj by nevěděl kudykam.. To vás asi nenapadlo, že ?
Vy buďte strašně, ale opravdu strašně rád josefe, že k pogromu na komunisty nedošlo, neboť by tvrdě zasáhl i vás.
..tak já jsem odpovídal na Jiříkovu „jednoduchost“, která tedy ho naprosto odkryla, protože to by musel začít odshora – a to ho zřejmě nenapadlo, že pogrom by nezačal u vrátného na bráně… Že na to naskočí i takový Skeptik, no to je dost vypovídající, který má stejné smýšlení jako ten „chytrý“ Jiřík..
Nevím josefe u koho přesně by ten pogrom začal, je mi to celkem jedno a myslím, že to není až tak důležité. Vím ale zcela určitě, že u vás by ten pogrom neskončil.
… je-li vám jedno u koho by ten pogrom začal, tak to by měl vysvětlit jiřík, protože ten ten pogrom chtěl po V.Havlovi.. A každý takový výbušný stav má vždy nějaký začátek… A tehdy v listopadu 1989 bylo cca 1,6 ml. komunistů – to tedy by určitě potřebovalo nějaký impuls, aby se „začal“ konat pogrom.. Tedy Jiřík nyní pláče na špatném hrobě..
josef 5. 10. 2025 (11:22)
Nevím, zda pláče pan Jiří, ale někteří čtenáři možná pláčou nad vaším příspěvkem, neboť jak tak rád činíte, opět plácáte o koze, je-li řeč o voze. Pan Jiří mi nic vysvětlovat nemusí, jeho jsem se na nic neptal. Pana Jiřího by žádný pogrom na komunisty nezasáhl, vás však ano.
pro Skeptik 5/10 – tak tedy Jiří „vyčítal“ Václavu Havlovi, že nenechal konat pogromy na komunistech, že ? Já tedy jsem Jiříkovi dodal jen to, že by to „dopadlo“ i na nejbližší komunisty u Václava Havla, „kteří ho učili bontonu umění vládnout..“. Z hospodských zvyků do té doby předtím,umět vládnout skutečně nejde…
pro josef 8. 10. 2025 (21:06)
Pokud by případný pogrom dopadl na nějaké komunisty okolo Václava Havla (já vím o jednom), to vás vůbec bolet nemusí. Že by ale takový pogrom dopadl konkrétně na vás, by vás ale skutečně bolet mělo. A silně.
pro Skeptik 9/10 – no to já bych se bát tehdy vůbec nemusel, nebylo proč… Jiřík tedy stále pláče na špatném hrobě – a vy s ním také, protože těch viditelných (bývalých) kapacit bylo až až i zejména v mnohé v blízkosti V.H., protože ten s nabytou funkcí, nevěděl často kudy kam…
josef 10. 10. 2025 (12:24)
Samozřejmě že jste se josefe nebál, protože jste velmi rychle poznal, že to na žádný pogrom nevypadá. Těch viditelných kapacit bylo okolo Václava Havla až až, ale ne komunistických, s výjimkou Mariána Čalfy. Svůj pláč nad zánikem komunistického režimu a ruského (sovětského) panství nad námi tu na stránkách HP předvádíte každý den vy josefe. Ne pan Jiří nebo já.
pro Skeptik 10/10 – no ty pogromy chtěl po V.Havlovi tady zúčastněný Jiří – ty se ale nekonaly, protože to mu to vymluvil v tu dobu 1.komunista ve federaci Marian Čalfa, tedy to tedy „všeznalému“ Jiřímu nedošlo, že ten by byl první na řadě… Možná pro Jiřího by bylo dobré vědět, že kdo byl 1.komunista u Václava Havla, ale bylo jich víc, hlavně těch bývalých… Třeba se Jiří z této diskuse ještě doučí…
pro josef 13. 10. 2025 (16:34)
Kecáte jak je u vás zvykem josefe. Marián Čalfa žádné pogromy Václavu Havlovy nevymlouval a vymlouvat nemusel. Havel žádné pogromy od samého začátku nechtěl a nepřipravoval. A pokud vy snad josefe víte o nějakých dalších komunistech mimo Mariána Čalfy v okruhu okolo Václava Havla, jak se tu snažíte nejasně naznačovat, tak je konkrétně a přesně jmenujte. Já o žádných jiných nevím. Ale třeba je vám jen líto josefe, že vás do svého okruhu Václav Havel nepozval.
Jj slovenští konfidenti STB to byli a jsou ti správní lidé viďte Gusto…
Je hezké, jak se pan Pithart ze všeho vyzpovídává, tím nepochopitelnější je ale jeho politická historie. Parta, do které patřil, si zakládala na tom, že při pádu komunismu s komunisty nebyla uzavřena žádná vyložená (maximálně ústní) dohoda. Co to je, kompenzace puberťáckého ega? Bez nějakých minimálních dohod by rozhodně převrat nebyl sametový. A při výčtu všech těch Havlových činů (které ve mně budí nelibost, kterou jsem původně netrpěl) – kromě toho, co uvádí tento článek, návrh na navrácení majetku odsunutých (dokonce aniž by o tom předtím s někým mluvil) plus plno dalších věcí – vždyť to v mnoha ohledech dává komunistům za pravdu. Kterého státu že to byl vlastně prezident? A jak Pithart přiznává, on se při vědomí toho všeho na tom vezl a nikdy nezaprotestoval. Proč on v té politice tedy byl, znamená to, že s tím vším souhlasil?
Ano v bolševické republice ČSSR skrz naskrz prolezlé konfidenty STB a kolaboranty s bolševiky a neustálého těžkého dotování Slovenska by nikdo jako Havel nemohl „neobstát“ . Naštěstí naprosto obstál před demokratickým světem a to je etalon a ne hodnocení voličů STBáka…
Gorbačov taky obstál před demokratickým světem a ten mu dal dokonce Nobelovku. Hůře ho vždycky hodnotil vlastní národ. Ovšem ve chvíli, kdy si Gorbi vzpomněl na dávný ústní slib demokratických politiků, tak Gorbi neGorbi, všichni zázračně ztratili paměť. Co myslíte, jak by se „demokratický“ svět zachoval k Havlovi, kdyby se odvážil říct něco, co by se tomuto světu nelíbilo? Obstát sám před sebou, to je daleko větší hodnota. Názor voličů STBáka mě v tuto chvíli nezajímá, daleko radši si poslechnu, jak Vy z hlediska demokracie hodnotíte výše zmíněné Havlovo jednání, konané jen a pouze o vlastní vůli, aniž by se o tom předem s někým radil. Jestli se Vám zdá být v pořádku, co dodat? Co je podle Vás vlastizrada?
Mě by zajímalo co se stalo s tím zlatem které nám po Sametové Revoluci bylo navráceno. Kde to prošustrovali nebo si ho rozdělili? U takových věcí by měla být veřejná kontrola a ne aby v tom byl naprostý guláš.
Vrácení zlata z USA zajistil už Chňoupek …je to jediná věc, za kterou lze tohoto komunistického ministra chválit…Později bylo nějak směněno a cenné papíry, ostatně spolu stím co se vrátilo ze Slovenska s tím, že je to lépe zhodnocené…ale prý nebylo…
Hned na začátku výslovně říkal, že by se majetek SN vracet neměl, jen bychom se měli omluvit…jenže z A plyne B a v takovéto výbušné věci by se měly výroky vážit na lékárnických vahách
No, právě že těch článků od pana Pitharta je na Hlídacím psu víc a v jednom předchozích popisuje, jak Havel při návštěvě Německa při osobním setkání s Helmutem Kohlem o vlastní vůli přišel s nápadem, že se majetky sudetským Němcům vrátí. Takže to neplyne z apelu na omluvu, se kterou bych problém taky neměl.
To mu vy komančové nikdy neodpustíte… Jenom jemu tleskal Kongres ve stoje, jen za ním jezdili světoví státníci (a Stouni).
Tak jste se pak dočkal se Zemanem, ten byl váš…
Jenom malé národy musím jít malé hrdiny. Holt nemáme takový výběr. Už vroce 1987 si holubi na pankrácké věznice vr kali že Havel je náš budoucí prezident. osobně jsem měl tu možnost se tam s ním setkat, a opravdu to až takový hrdina nebyl. Věčně za ním jezdil vyšetřovatelel a potom smrděl kafem a pivem. Holt se toto do toho předem domluveného divadla nehodilo tak se o tom nemluvilo.
A za co jste tam v té pankrácké věznici seděl vy Honzasi? Ten důvod vašeho pobytu na Pankráci asi za to pivo a kafe nejspíš nestál. A pokud jste tam byl snad dozorcem, tak už vůbec ne.
A co jako? Z potlesku v Kongresu mám být celé dekády odvázaný? Oni Američané umí přidat trochu té filmové kulisy a potlesku a Václav se v ní tetelil blahem.
Jistě víte,že chtěl původně rušit Varšavskou smlouvu i NATO. To si také pamatuji. Pak přijel na koberec do USA a dostal školení
no s tím NATO to prý bylo jinak. V tu dobu už v USA vládl Clinton a každá návštěva v USA od nás (zejména „partička“ kolem Alexandera Vondry a k nim se přidal i ten Havel, ale v tu dobu ještě potajmu, protože pro občany by to byl šok, že on chtěl pakty rušit, aby pak – o to blízké válčení, přímo žádal), Polska (Walesa) a Maďarska… Z USA na vstup těchto zemí tlačila i naše „krvavá“ Madeleine a její náměstek Ron Asmus (oba už nežijí) a to tak dlouho, že nakonec Clinton souhlasil a pro nás v brzku se šlo válčit.. Pokud by v USA vládla ganitura Bushe st., která domlouvala se SSSR souhlas se spojením obou Němecek, tak bychom v NATO od r. 1999 nebyli a nebyly by tedy ani války…
Tedy, gratuluji, poměrně dobrá definice, Mečiar jako histrión. To přesně odpovídá. Ovšem, je nutné to chápat v širším, psychologickém kontextu – takoví lidé mezi námi jsou a takoví se i do vyšších pater politiky dostanou a tam je nutné s nimi jednat. Nejen tedy pan Mečiar.
„Domluvil si předem s prezidentem Německé spolkové republik[y] Ernestem von Weizsāckrem (při uzavírání perfidní smlouvy o neutočení mezi Německém a Sovětským svazem byl jeho otec tajemníkem ministra zahraničí Ribbentropa)“
Má to být Richard, ne Ernst. Ernst byl ten otec.
Děkujeme za upozornění. Opravili jsme.
Za první republiky kdyby nebyl československý národ, ale český a slovenský, tak občanů německé menšiny bylo více než Slováků. Takže tak.
Pane Pithart nechte toho! Máte už roky.
Právě proto už má nadhled. Naopak, ať pokračuje. Kdo jiný by nás měl poučovat o historii než to, co ji vytvářel?
právě že má roky
jsou to roky skusenosti a právě proto zajímavé
Hlídací Pes má zajímavé články; ale vážení, co ta diakritika a nesmyslná slovní spojení?!
To si to po té AI nemůžete alespoň projít a opravit? 😉
Btw. to je velký nešvar, který se nám v článcích (obecně) hodně rozmohl.. 🙁
Rovnoprávné postavení Slovákům zajistil Husál se svou federací….ať už si o něm jinak myslíme co chceme…Na ferderální úrovni také bylo slováků úměrně, ve FS byl zákaz majorizace, republikové vlády měly značné pravomoci…Tedy zrovnoprávnění Slovenska v maximální tehdy možné míře provedeno bylo…Niméně s ohledem na vývoj v jiných státech i k osamostatnění došlo i bez Havlových chyb a nešťastných rozhodnutí
Ani jeden velmi slušný komentář mě neprošel ideologickým sítem .. kde soudruzi opět děláte chyby, když ty povinně správné … jsou na place za 3. hodiny
Naši předci si uvědomili před rokem 1918, že je čas se vymanit od Habsburka a na východ od řeky Moravy od Uher. Vzniklo asi dost spontánně Československo. Naprosto se však neřešilo historické národní uspořádání Českého království. Určitě to byl dobrý počin k národnímu uvědomění, mezi lidmi obou národů panovalo velké porozumění. V politice a vedení obou států od počátku ne. S odstupem více jak 100 let je jasné, že nemohlo mít toto uspořádání dvou národů budoucnost. Před rokem 1918 se mělo řešit uspořádání spolkové republiky, Čech, Maravy a Slezka. Slovensko se mohlo přidat jako další spolková země.