Petr Pithart: Jak mne Klaus porazil v boji o Pražský hrad. A rehabilitoval komunisty!
KOMENTÁŘ. Až do prezidentské volby v roce 2003 byla Komunistická strana Čech a Moravy persona non grata, Havel komunisty nikdy nepozval na Pražský hrad. Myslel jsem si, že v rámci kampaně samotné budeme všichni kandidáti na prezidenta klub KSČM ignorovat, že tu je na tom jakási tichá dohoda. Byl jsem ale zatraceně vedle, vzpomíná v textu pro HlídacíPes.org tehdejší kandidát Petr Pithart.
Po mých posledních textech pro HlídacíPes.org mne někteří čtenáři trefují tím, že jsem Klausem posedlý, protože jsem s ním v politice prohrál a že si nikdy nikde neodpustím do něho rýpnout, a tak si zřejmě řeším nějaký svůj soukromý problém.
Nejdůležitější spor raných devadesátek – Klaus vs. Ježek (díl 1.)
Z kamaráda pan Nikdo! Jak Ježek hodil Klausovi vidle do volební kampaně (díl 2.)
Podvodná profesura Václava Klause a pomsta na Tomáši Ježkovi (díl 3.)
Vidím to tak, že jsem s ním jaksi celkově (mocensky) vskutku prohrál – jeho ODS porazila moje (a také Dienstbierovo, Burešové, Sokolovo, Rychetského…) Občanské hnutí. Dnes má svůj Institut Václava Klause (s odchovanci jako pan Macinka), já mám jen mnohem méně známou a vlivnou Knihovnu Petra Pitharta.
Protože moji knihovnu neplatí lidé jako Kellner či Tykač, ale vůbec nikdo. Nezávislost holt něco stojí – myslím občasné hladovění. Bez honorářů, ale zato se slastným pocitem svobody.
Privatizace se však zhostila moje (jen republiková) vláda lépe než Klausova vláda federální – i když srovnání není snadné.
Komplex z něho nemám, ale myslím si, že nás od počátku vedl a stále zavádí od Západu k nějaké verzi neliberální demokracie.
Petře! Zrada!
Chci na tomto místě vzpomenout Klausova nesporného vítězství nade mnou v prezidentských volbách v roce 2003.
Nedostal jsem se do posledního kola, ale v jednu dobu jsme šli vzápětí po sobě do klubu KSČM.
Do té doby ta strana byla persona non grata, Havel komunisty nikdy nepozval na Pražský hrad. Ale tohle byly prezidentské volby, tam muselo být místo pro všechny.
Myslel jsem si ovšem, že v rámci kampaně samotné budeme všichni kandidáti na prezidenta klub KSČM ignorovat, že tu je na tom jakási tichá dohoda. Byl jsem ale zatraceně vedle.
Chvíli před rozhodujícím hlasováním ke mně přiběhl lidovecký poslanec Jan Kasal a s očima navrch hlavy z něho vyhrklo: Petře! Zrada! Viděl jsem to na vlastní oči, Klaus šel do sálu, který byl na Hradě přidělen ke komunistům! Byl to pro nás oba naprostý šok…
Jak mi ztuhla mluvidla
Tak to ti nezbývá, než jít tam taky! Už jsem ti to vyjednal. Tak jsem tam tedy šel. Pochválili privatizaci, jak ji s Tomášem Ježkem dělala Česká vláda, že proběhla bez skandálů, ale pak se mne jedna poslankyně zeptala: Řeknete nám, že za našich časů se leccos udělalo dobře…
Já věděl, že ano, samozřejmě, udělalo (vedle mnoha zlého), nejsem zaslepenec, udělalo se to často proti vaší vůli, navzdory vadnému režimu, myslel jsem si.
Věděl jsem, že je zle. Pro mě zle. Jaksi mi ztuhla mluvidla, nebyl jsme s to uvést jediný případ něčeho dobrého, ačkoli jinde a jindy bych to byl zvládl.
Nevydal jsem ze sebe jediné slovo, asi jsem vypadal jako hlupák. Tady to byla delikátní situace. Oni přece všeho zneužijí, budou pak tvrdit, že my jsme mu dali hlasy, protože on uznává, že za nás bylo dobře, třeba zdravotnictví…
Pravda se ukáže až na konci dne
Prohrál jsem, protože jsem takhle nechtěl vyhrát. Z této prohry komplex či dokonce mindrák určitě nemám, ani ho nelze mít…
Vždyť co je vítězství, co je porážka? Politika se nehraje na 90 minut s eventuálním prodloužením. Hraje se pořád. Až někdy soudce odpíská konec, bude to konec lidské civilizace.
Tehdy začne věk nějakých homunkulů podle vzoru příslušníků kast až k prolům či k bezvědomým šťastlivcům, požívající somu. Kteří ovšem nikdy nějakého Orwela či Huxleye číst nebudu. A ani my tu nebudeme, Klaus ani já.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
„Kdyby tak mě to letadlo vzalo s sebou,“ snila malá Dagmar. Letecký sen se jí splnil
Jan Urban: Pro a proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Pitharte raduj se. Na Hradě sedí kovaný komunista, rozvědčík vycvičený v boji proti nepřátelům socialismu se svou politručkou. Tvůj sen se splnil. Revoluce v 89 splnila svůj účel.
Kovaný komunista už dávno není, ale vy jste kovaný nechytrý. A proti Klausovi a Zemanovi výborný a slušný prezident .
Jane, ty budeš asi sám komunista a nebo pocházíš z komunistické rodiny, protože nepoznáš červenou od bílé. Určitě Ti nevadí, že Babišovi rodiče byli kovaní komunisti- jeho matka byla hlavní metodička Ústředního výboru KSS a také jeho otec byl členem ÚV KSS. Otec s diplomatickým krytím se zdržoval i se synem ve Švýcarsku a ten zde absolvoval lyceum. Pak se vrátil na Slovensko a zde vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v roce 1981 vstoupil Komunistické strany Slovenska. Následně nastoupil do STB jako agent do Chemapolu- zahraničního podniku, který podléhal slovenské vládě a přímo ÚV KSS.
Každý se vidí jinak. Ale pro drivejší voliče ukončil svoji existenci v aktualitach sám kdy slyšel travu růst. Pak už by se mohl klidně třeba postavit nahlavu.
Pane Pitharte,a co Vaše komunistická rodina/otec/, zřekl jste se jí?
Já si jen pamatuji, že když Petr Pithart naposledy kandidoval do senátu, hyhrál o jeden jediný hlas. Ten hlas, jak se potom zjistilo, byl jeho. Celkem nic proti tomu, každý dává hlas sam sobě, pokud může. Ovšem řeči o tom, jak pto to, nrbo ono nechtěl vyhrát, mi ve světle událostí připadají zcela mimo realitu.
… On Petr Pithart ten svůj „hlas pro sebe“ si dal až v Senátu – a tím jedním hlasem pak vyhrál volbu předsedy… Ne tedy ve svém volebním okrsku – a to bylo vždy Chrudimsko
Tedy, jak to čtu, on sice i pan Pithart s komunisty jednal, ale zapletl se přitom do ryze intelektuální úvahy
“ Kdybych něco řekl, oni přece všeho zneužijí, budou pak tvrdit, že my jsme , protože on řekl,…atd“..
Tak to je asi dobře že z té naší politiky včas odešel. Protože právě takové zneužívání, mediální udávání za vytrhané citáty , ze všeho, co kdy kde politik řekl, se dnes dějí dodnes naprosto běžně, nejen od zlých komunistů, ale naprosto běžně, s opozicí, i uvnitř koalic. A kdo nemá žaludek, aby to snášel, by měl z politiky včas odejít.
Jenomže – on je zde asi druhý aspekt. Už je to dávno, takže je možné, že takové „mediálně šířené služby“ už se děly tenkrát. Ale že si Pithart myslel že kdyby se stal prezidentem, tak potom -jeho by se obecně netýkaly, že by byl jaksi eticky chráněn, jako Havlův následovník. Tedy – obecně – krom těch zlých komunistů.
Jenomže – už následné období prezidentů Klause a Zemana ukázaly, že před nimi nejsou chráněni ani prezidenti. Až to nakonec dopadlo tak, že i Parlament a Senát daly ruce pryč, ať si občané ty prezidenty volí sami. Ne že by si snad pomohli, ale je to jejich volba,.
Už někdo ví,co je to ta liberální demokracie?Nic takvého udělat nejde.To není o tom někoho nějak přestěhovat…… i to je ve velkém problé,protože každý má svou kultuta a tradice.Ale to by znamenalo,že menšina se pak stane někde většinou a potlačí kulturu původní.A nehledě na daně a odvody.Původní budou dotovat příchozí nebo jak?Nebo to snad bude v budoucnu světovláda a všude stejné daně a podpory?Vždyť je to celé nesmysl.Fantaskní řeči se vedou,ale praktické provedení je jak komunismus.Nemožné to realizovat,protože lidi jsou nějak kulturně namíchaní a jen tak se to nezmění.Pokud by toto snílkovství pokračovalo,tak to skončí světovou válkou.
Rád čtu vzpomínky pana doktora Pitharta: mrzí mě, že před lety nenašel sílu kandidovat na funkci prezidenta republiky (což chápu, naštěstí jsme o pár let později našli obstojnou náhradu). Možná by i ti, kteří se mu kdysi dávno vysmívali za to, že „slyšel trávu růst“, naznali, že to byl člověk, který měl ve slušné politice co říci. Pane doktore, i když už nejste v politice aktivní a omezujete se na občasné komentáře, děkuji Vám za to, co jste pro naši zemi udělal, a přeji Vám pevné zdraví.
Ona je v tom kontinuita. Na Hrad mu pomohli komunisti a dnes Klaus obhajuje Kreml. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Na hrad komunisti hlavně pomohli nějakému Havlovi, což bylo jen něco za něco. Dodatečně ohli zákony, později až po zvolení založili dnes zbytečný senát .. aby se jejich kámoš mohl stát prez. i po třetí i čtvrté. Což bylo nezákonné protiústavní …
Z knihy Davida Púchovského Republika hoaxu, vydalo vydavateľstvo IKAR, Bratislava, v roce 2024, strana 38: Hráčom hoaxu teda môže byť ktokoľvek. Aj vy! Stačí načúvať tvorcom, preberať ich rétoriku, pridať trochu svojej kreativity a klamať. Pozor, mnoho ľudí si to chcelo len vyskúšať, no keď zistili, aké benefity trepaním dve na tri získajú, stali sa od hry hoaxu závislými. A už nikdy nepovedali pravdu. Konec citátu z knihy. Jako kdyby pan Púchovský psal o vás honzo honzo.
S panem Pithartem jsem v minulosti v mnohém nesouhlasil a měl na stejné věci rozdílné názory. To už tak mezi lidmi bývá. Stejně tak si nemyslím, že by pan Pithart v soutěži s velkotonážním „Vencou“ v něčem prohrál. Myslím tím vizi a myšlenku. Ale musím s ním souhlasit v tom, že v rovném souboji s „Václavem“ prostě neměl šanci, protože VK měl celostátní podporu KGB.
Pan Pithart se chlubí privatizací,tedy rozkradením československého majetku!To je opravdu přesvědčen o tom,že se jednalo o privatizaci?Beze stopy zmizel majetek za 1,7 bilionu korun!Za to se objevila řada milionářů.Nebo pánové Krejčíř a další podle něho privatizovali?Spíš ukradli.Nemá se skutečně čím chlubit.Byl v té době premiér České republiky a nese za vše plnou odpovědnost.Jen po českém způsobu politik nenese za nic odpovědnost.
Jsou to vzpomínky stareho zbrojnose na úspěchy a porážky. Vždy musí někdo vyhrát a druhý prohraje. Nebudu hodnotít exprezidenta p. Klause a expolitika p. Pitharta, jistě si obě osobnosti uvědomuji složitost současne reality, která je nebezpečnější než když došlo ke změně režimu u nas. Komunistická strana dopadla, tak jak dopadla, obě osobnosti měli s ní co docineni, ostatní jsou reminiscence. Exprezident p. Klaus má své politické aktivity a p. Pithart píše do Práva, jako kdysi dávno . To je tak vše xco se dá konstatovat.
Soudruhu Pitharte, co Vaše členství KSČ a činnost na právnické fakultě_.Jak se Vám líbí bolševický lampasák v funkci dnešního prezidenta?Bude také o něm psát?
Kozák
Soudruhu Kozáku, kdybyste pana Pitharta lépe znal tak byste věděl, že v KSČ byl jako řadový člen bez funkce a toto členství ukončil po sovětské okupaci. Z té právnické fakulty, kterou zmiňujete, ho vyhodili krátce po té kvůli jeho názorům na přítomnost sovětských vojsk. Po podpisu Charty 77 byl vyhozen z práce a nemohl už pracovat jako právník a dalších 20 let směl vykonávat s titulem JUDr. pouze dělnické nebo nekvalifikované práce.
První přišel s rehabilitací komunistů právě P.Pithart – když v PS odmítl navrhované zásahy proti KSČ a jejím členům a odsoudil je v přímém TV přenosu slovy, že „slyší trávu růst“.
Ale P.Pithart má pravdu aspoň v tom, že mu nemůže odpustit, že jeho reformně komunistické a utopické návrhy v politice i ve společnosti prohrály v konkurenci s Klausovými plány na obnovu docela obyčejného, praxí prověřeného kapitalismu.
Pithart sám sebe diagnostikoval přesně: je posedlý Klausem a svým věčným ukřivděným fňukáním si P.Pithart opravdu řeší svůj soukromý mindrák, totiž závist a zatrpklost z toho, že neuměl získat úspěchy a funkce, které si vysnil pro sebe, že místo něho je získal odborně vzdělanější, chytřejší a taky dravější Klaus.
Jen nechápu, proč Hlídací pes tohle stařecké remcání a pradávné drby uveřejňuje a tím P.Pitharta v jeho kňourání, a vytrvale publikuje jeho bludy o tom, jak se proti němu svět a Klaus spikli.
Dokáže si soudruh Pithart, komunista, který vyrůstal jako papalášský synek představit, jak na starší generaci zapůsobil jeho výrok „venkov žil na úkot města“?
Pan Pithart sice vyrůstal v 50tých letech v rodině diplomata – komunisty, ale nijak mu to nepomohlo, protože kvůli svým názorům byl vyhozen v 70tých letech z pozice vysokoškolského pedagoga a právníka a následujících více jak 20 let ho režim degradoval na vrátného, skladníka ve šroubárně nebo na podobné pozice.