Petr Fischer: Když vláda dělá z prezidenta parazita moci
KOMENTÁŘ. Premiér Babiš zřejmě nikdy nečetl ústavu. Jinak by snadno zjistil, že v hierarchii moci je až na čtvrtém místě, přestože předseda vlády dělá dojem, že suverénem všeho je (jeho) vláda. Babišův boj proti Petru Pavlovi, který ho nejen donutil k řešení konfliktu zájmů, ale také ho drtivě porazil v přímé volbě, bohužel není jen osobním konfliktem. Je především ostrým zářezem do těla ústavy, v níž má prezident velmi důležitou roli, jakkoliv se zákonodárci neobtěžovali vyvážit jeho novou legitimitu také pravomocnou silou, kterou po přechodu na prezidentský plebiscit fakticky má.
Lidsky a politicky by se dalo ještě pochopit, že jak Andrej Babiš, tak Motoristé a SPD potřebují Petra Pavla mocensky marginalizovat, protože jim zkrátka nehraje do karet. Nemohou to ale dělat tím, že napadají samu prezidentskou funkci, tedy instituci prezidenta, která má v ústavním systému zásadní roli.
Útok na instituci, který Babiš a jeho koaliční partneři dnes vedou, není nějaká vendeta Pavlovi, nýbrž ohrožení ústavní rovnováhy exekutivní moci, kterou doposud dodržovali všichni účastníci politické hry.
Hru na „pana prezidenta“, který si v politickém provozu skrze svou funkci zaslouží elementární mocenský respekt, provozuje Babiš a spol. rétoricky i dnes, svými praktickými kroky ale pracují na podrývání mocenské autority hlavy státu jako instituce. Nejde už vůbec o Petra Pavla, jde o odmítání ústavní dělby moci, kterou Babiš na mezinárodním poli stahuje zcela pro sebe.
Text publikujeme na základě spolupráce s nezávislým týdeníkem Přítomnost.
Autorem textu je Petr Fischer, šéfredaktor Přítomnosti. Titulek a mezititulky jsou redakční.
Na ostří ústavních nožů
V minulosti – kdy se také hrálo o reprezentaci republiky na důležitých mezinárodních akcích – to tak nebylo.
Konec konců Miloš Zeman v minulosti také nepracoval jen otevřeně s Babišem a nechával si svůj autentický vliv na politické aktéry, a tehdejší premiér ho klidně nechal řečnit v OSN a jednat na summitech NATO, a to dokonce v době, kdy byl Zeman evidentně zdravotně indisponován.
Babiš se bál zemanovské prezidentské pomsty, dnes naopak cupuje předepsanou ústavní dělbu moci jako cár papíru a žene spor až na ostří ústavních nožů.
Politika není mateřská školka. Boj o moc a vliv na společnost se vede tvrdě a bez servítků. Když už tento střet v dnešní vypjaté době ukřičeného houfování na sociálních sítích nemá žádné morální či gentlemanské limity, neznamená to, že nemá mít omezení ústavní.
Není to tak, že by vládní koalice včele s Babišem nevěděla, že prezident je důležitou součástí výkonné moci, nejen symbolickým kladečem věnců, jak to naznačuje ministr zahraničí Petr Macinka. Naopak ví to velmi dobře – a právě proto se snaží prezidentovu moc omezovat.
Přitom ale od počátku vystupuje na kraj ústavně vykolíkovaného hřiště, přičemž vyloučení hlavy státu ze zásadního mezinárodního jednání se už jeví jako politický aut. Ne snad, že by to tak nešlo udělat, znamenalo by to však vyloučení hlavy státu z provozu, a tedy omezování základní prezidentské pravomoci.
Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura, ale i další koaliční politici tvrdí, že je vše v pořádku, protože prezident potřebuje ke své reprezentaci státu souhlas vlády. To ale není pravda.
Ústavní soud už v minulosti jasně stanovil, že kontrasignace se týká pouze těch pravomocí, v nichž prezident provádí nějaké politické rozhodnutí, a jednání na summitu v rámci společně české pozice takovým rozhodováním není a nebude. Zdá se tedy, že vládní seskupení dnes zcela svévolně, z politických a osobních důvodů, zamezuje hlavě státu plnění její funkce.
Politika není mateřská školka (i když i tam je často tvrdé živobytí). Boj o moc a vliv na společnost se vede tvrdě a bez servítků. Když už tento střet v dnešní vypjaté době ukřičeného houfování na sociálních sítích nemá žádné morální či gentlemanské limity, neznamená to, že nemá mít omezení ústavní.
Nejde už vůbec o ten nešťastný summit NATO, ale o nelegitimní mocenský nárok, který tím Babiš za sebe i za své koaličníky prosazuje.
Kompetenční žaloba, kterou dnes prezident hrozí, je jistě na místě a rozhodnutí ve věci by možná do budoucna předešlo některým nepříjemnostem. Nemůže však nahradit bazální politickou schopnost ústavu žít. Tedy uvádět ji v život tím, co zákonodárce předpokládal: totiž dobrou vůli a ochotu se v zájmu republiky dohodnout.
Politická maturita
Některé pravomoci prezidenta zkrátka nelze libovolně vylučovat, protože postoje a názory hlavy státu se premiérovi a jeho vládě nelíbí. Kohabitace odlišných názorů v rámci rozdělené výkonné moci je politickou zkouškou dospělosti, kterou dnešní reprezentace nezvládá. Ba co víc, vládní sestava ji ani skládat nechce.
K rozkladu demokratického prostředí, jak dnes vidíme, stačí poměrně málo. Klidně to zvládne vytrvalé rozbíjení společného prostoru vyjednávání o dohodách, na němž demokratický systém stojí a padá. Instituce státu, jakou je jeho nejvyšší představitel, prezident, se, jak vidno, už vezou s sebou.
Zdánlivě osobní boj proti nepříteli se tak mění v destruování systému vah a protivah moci. Nejde už vůbec o ten nešťastný summit NATO, ale o nelegitimní mocenský nárok, který tím Babiš za sebe i za své koaličníky prosazuje.
Ústavní systém se jistě nezhroutí po jedné prasklině, která tu před našima očima vzniká. Horší je, že jde o tendenci systematického přehlížení jedné části výkonné moci, z níž, zdá se, Babišova vláda jen tak neuhne. Už to není krátkodobá taktika, nýbrž širší politická strategie, v níž se prezident zobrazuje jako parazit moci, který vadí skutečnému vládci v šíření všeobecného dobra. A to už je trhlina, která dokáže systém roztrhat na kusy…
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Minulost je pro zbabělce temným stínem, ve kterém se schovávají
Kruh kolem Explosie. Babiš podnikatel ji státu vrátil, Babiš premiér ji chce prodat
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
34 komentářů
Pan premiér si je tentokrát velmi dobře vědom toho, že má ve sněmovně pohodlnou většinu a že proti němu prezident zřejmě nikdy nepoužije právo veta, protože to ztrácí smysl. Jenom by to bylo prezentováno jako házení klacků pod nohy. A protože má nadpoloviční většinu, tak on je ten, kdo rozhoduje a „nějaký lampasák na hradě“ mu do toho nebude kecat…je smutné, že respekt k hlavě státu se díky politické moci zcela ztratil.
Velmi dobře vyjádřeno. Souhlasím s paní Slukovou.
Naprosto souhlasím.
Je to peklo, když se pohádají dva komouši :-))).Ještě by se mohli začít dohadovat, kdo byl větší prevít:-)))
Nesouhlasím. Prezidenta Pavla jsem volil, ale některé jeho chování vidím jako rizikové a nebezpečí pro demokracii.
Jeho kroky směřují k uzurpování si výrazně vyšších kompetencí a pravomocí. Nejsme a doufám nebudeme prezidentský systém, jelikož to je nejrychlejší první krok k zničení demokracie.
Jsem doslova zděšen pokrytectvím „antibabiš davu“ a řekl bych až naivitou. Představte si dvě vlády ODS se Stan a pak se stane prezidentem T.Okamura. Silným prezidentem, kterého nyní, zaslepeně prosazujete.
Zdá se, že i člověk, který dosáhne na vysokoškolský titul, může bejt totálně mimo!
Pane inženýre, popište které konkrétní výrazně vyšší kompetence prezident uzurpuje? Souhlasím, že pro naši zem není vhodná prezidentská demokracie, ale tu tady nyní nemáme a prezident žádné kroky ke změně současného systému nepodniká, ostatně k tomu nemá ani žadné prostředky.
Proč jste tedy volil současného prezidenta?
Tady je vidět, jak se z osobní pomsty dokáže vyhrotit porušování základních demokratických principů.
Soudruh prezidentčík, jako Vůdce opozice, hází klacky vládě pod nohy jak to jde. Tenhle souboj, který začal, nemůže vyhrát. Smutné je, že jeho přihlouplost, zdržování a otravování vlády, zaplatíme my všichni.
Pane Culek , vaše vyjádření je ubohost.
Je to úplně naopak,všichni zaplatíme za současnou vládu!
A nebude to trvat dlouho. Doufám, že to pocítíme už za čtyři roky a ne později, protože by potom už mohlo být pozdě…..
Teď platíme za minulou vládu která nasekala podle dostupných informací 1,2 biliónů korun.Otázka zní jestli to není více protože je tolik neobjasněných kauz že to může být i více.
Poradil bych nechat se vyšetřit u psychiatra a nevynechávat léky… případně se nechat zavřít do polstrované místnosti…
Váš příspěvek je pouze plný nálepek a nadávek bez argumentů nebo rozumného vyjádření. Jenom hnojomet.
Výborně Pavle, krásně napsáno
Ironie nebo indispozice / mentální /?
Co se té vámi zmiňované přihlouplosti týče, tak na vás Pavle Culku prezident Petr Pavel nemá ani zdaleka. Uklidňuje mě pouze skutečnost, že za vaši přihlouplost si dříve nebo později zaplatíte sám.
Naprostý souhlas. Oficiálně nesmíme pojmenovat prezidenta soudruh lampasák. I když je to pravda. To máme demokracii!!!!!!!!!!!!!!!!!
Svým příspěvkem, ve kterém označujete prezidenta za lampasáka, jste jendokázal, že nic zakázané není. Gratuluju, akorát jste se zesměšnil.
Bohužel, faktická chyba je hned v prvních dvou větách, kde je uvedeno „..Premiér Babiš zřejmě nikdy nečetl ústavu. Jinak by snadno zjistil, že v hierarchii moci je až na čtvrtém místě,“..
Jenomže, docela zajímavě se tomu vyjádřil pan Vystrčil, předseda Senátu, který je v tomto seznamu dvojkou.
https://www.vystrcil.cz/prvni-druhy-treti-ctvrty/
„… v Ústavě ani v žádném jiném zákoně pořadí přímo explicitně napsáno není, jde pouze o úvahy , které se odvozují z některých článků a odstavců naší Ústavy“…
Jenomže, a jak se dá dočíst i jinde, jde čistě o protokolární pořadí, ergo „Pozice osoby v pořadí přednosti není nutně známkou funkční důležitosti, ale spíše známkou ceremoniální nebo historické důležitosti; může například diktovat, kde hodnostáři vedle sebe sedí na formálních večeřích.“
Co ale platí jednoznačně, je to, že
„..Ústavní systém založený na soustavě protivah je základním kamenem moderní demokratické dělby moci. Tento systém zajišťuje, aby žádná ze složek státní moci nezískala výsadní postavení. Tedy -ani premiér, ale ani prezident.
Jenomže, co se v této definici, ale ani v Ústavě neříká, tyto složky by měly být schopné, v tom pozitivním a legitimním smyslu spolu komunikovat a koordinovat své kroky.
Bohužel, tvůrci Ústavy nepředpokládali tak hluboký rozkol politické moci, že se oba tito ústavní činitelé chovají doslova jako malí kluci a nutně si musí dokonce veřejně přes média cosi neustále prokazovat.
V čem je problém, že toto vidí i pozorovatelé v zahraničí, takže i kdyby se podařilo prezidentovi Pavlovi se na ten summit NATO dostat, těžko tam bude někoho přesvědčovat, že zastupuje celé zájmy naší republiky, a nikoliv jen svou vlastní synakuru na Hradě.
Prezident Pavel byl vychován v rodině vojáka a dál pokračoval jako profesionální voják. Na vojně neexistuje demokracie a diskuse, na vojně se vydávají a plní rozkazy.
Proto prezident Pavel není schopen dohody a pouze rozkazuje.Staví se do role generála, který nařizuje vládě, že on bude hlavu delegace
Tím jasně ukazuje, že demokracie je pro něj španělská vesnice. Voják nikdy nebude demokrat a demokrat nikdy nemůže být vojákem.
Nemohu s vámi souhlasit. Prezident se snažil vyjednávat, ale odpovědí mu byly hulvátské výroky některých členů vlády, na které jiní z nich říkali pouze „já bych to tak neřekl/a“. Premiér nedává najevo, že by chtěl vyjednávat a prezident tak vlastně musí hájat funkci. Nedovedu si představit, že by se A. Babiš nechal usadit na židli na Hradě a vyčkával, až mu bude povoleno vyjet na Slovensko nebo do Maďarska.
Historicky se summitu NATO účastnil vždy prezident. Premiér se účastnil jen doprovodně nebo na jiných formátech.
Václav Havel se účastnil summitu NATO v Praze v roce 2002.
Václav Klaus vedl českou delegaci na summitech v Chicagu, Bukurešti, Lisabonu a dalších.
Miloš Zeman se účastnil summitů ve Walesu, Varšavě i Bruselu.
Petr Pavel vedl českou delegaci na summitu NATO ve Washingtonu v roce 2024.
Takže si dejte pohov a běžte si na ubikaci dát studenou sprchu.
Myslím, že jste dost obšírně naznačil, v jaké rodině jste asi tak mohl vyrůstat vy Jane.
Bůh, stvořitel všeho udržuje všechno stvoření svojí mocí. Boží slovo říká, že základem Boží vlády jsou spravedlnost a právo /Kniha žalmů v ekumenickém překladu 89,15/. Prezident Petr Pavel je nositelem těchto hodnot. Nevím nakolik se hlásí ke křesťanské víře, ale Bůh si každého kdo hodnoty uvedené v Bibli žije a šíří, váží. Za svého prezidenta a celou vládu se modlím a vyhlížím s nadějí osobnosti podobného charakteru. Přeji mu aby silám které usilují o přehodnocení vlastností které jsou pilíři demokracie prezident Petr Pavel odolal a vytrval na cestě pravdy a práva. Karel Buba emeritní kazatel CB
Dobře jste to popsal.
Z celého srdce Vám děkuji.
Od voleb útočí Pavel na vládu bezprecedentními kroky:
– požadování Vládního prohlášení PŘED USTAVENÍM VLÁDY,
– požadování schůzek s ministry PŘED JMENOVÁNÍM PREMIÉRA,
– požadování řešení střetu zájmu PŘED JMENOVÁNÍM PREMIÉREM,
– nejmenování ministra,
– udání ministra na NCOZ.
Proč má jet na summit v Ankaře vláda a nemá jet prezident?
– vláda bude vysvětlovat výdaje na obranu,
– prezident nemá dobré vztahy s Trumpem
Odkdy je útokem požadování schůzky nebo informací o tom jak vyřeší budoucí premiér svoji protiprávní situaci? Váš komentář je hysterický.
David Púchovský, Republika hoaxu, svedectvo admina policajného Facebooku o tom, ako konšpirácie zničili Slovensko, vydalo vydavateľstvo IKAR, Bratislava, v roce 2024, strana 38:
Hráčom hoaxu teda môže byť ktokoľvek. Aj vy! Stačí načúvať tvorcom, preberať ich rétoriku, pridať trochu svojej kreativity a klamať. Pozor, mnoho ľudí si to chcelo len vyskúšať, no keď zistili, aké benefity trepaním dve na tri získajú, stali sa od hry hoaxu závislými. Konec citátu z knihy. Zdá se, že se svým „trepaním dve na tri“ pan Misot prezentuje jako další spolupracovník Institutu Václava Klause, avšak s tím rozdílem, že jeho ničení nesměřuje na Slovensko, ale do Česka.
Jsem volaký zmetěný. Roky jsem poslouchal od ústavních právníků, politiků nynější opozice i nositelů Peroutkových cen, že prezident Zeman je pouhý notář, pouhý kladač věnců, pouhá reprezentativní figurka. Že s premierem může vyjednávat o budoucích ministrech, ale předložený návrh pak musí bez řečí podepsat. Tak to také u všech předchozích prezidentů bylo. Copak se nám změnilo. Že by obracení uniformy/kabátu bylo nakažlivé?
Zdravím vás vespolek. Bohužel nemáme nestranného presidenta a proto ten tlak na jeho účast nebo neúčast. Vůbec nechápu jeho potřebu být na schůzce za každou, třeba i ostudnou, cenu být zúčastněn. To by nebyly Češi Čechami aby z prkotiny nevyrobily aféru. Ať zůstane doma a nikam se netlačí a nevnucuje. Toho českého „pankejtizmu“ jsme si již užili dost. Mějte se fajn. RoK.