Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je jedním z hlasitých odpůrců uzavření průmyslu kvůli snaze omezit šíření nemoci covid-19. FOTO: Jan Handrejch / Právo / Profimedia
,

Petr Bartoň: Když uzavřít ekonomiku, tak hluboce a krátce. Včetně průmyslu. Doporučuje i Hamlet

Zda zapojit průmysl do plánovaného dalšího uzavření ekonomiky je otázka vpravdě hamletovská. Ne, vláda v ní neřeší, zda „Být, či nebýt“, to pro ni přijde až v říjnu. Ale řeší hned následující řádky slavného monologu (v Joskově překladu):

Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit?

Jinak řečeno – snášet kopance i od odborné veřejnosti, že vyhlášená omezení nijak nesouvisejí s ohnisky přenosu a jsou jen předstíráním, že vláda „něco dělá“, nebo skousnout hořkou pilulku a „rázem infekci skončit“ hlubším, ale o to kratším zámrazem?

Ze zapojení průmyslu do lockdownu má ministryně financí strach, který je hamletovský přímo doslova. Ve čtvrtek 25.2. prohlásila, že „lockdown, který by dopadl na průmysl, by byl ‚cestou, ze které není návratu'“. To je téměř plagiát Hamletova monologu, který hovoří o strachu „z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo | se dosud nevrátil„.

Pro utěšení veřejnosti následující text ukazuje, že lockdownu průmyslu se není třeba bát – pokud díky této hloubce bude lockdown zároveň dostatečně krátký; a hlavně s dostatečným předstihem oznámený.

Pokud vláda bude dále zpřísňovat, na jak dlouho by to měla dělat?

  • Případné zavření průmyslu musí mít účel epidemiologický, nesmí být jen dalším pokusem dělat něco jen na ukázku, že se něco dělá. Proto záleží spíše na hloubce než na délce uzavření.
  • U většiny otázek se ekonomové a epidemiologové neshodnou: uzavírání je špatné pro jedny a dobré pro druhé. V porovnání volby uzavření „krátké a hluboké“ versus „delší a povrchní“ se ale shodnou.
  • Krátké ale hluboké uzavření dosáhne nejen hlubšího a hlavně rychlejšího výsledku (o který v tuto chvíli jde především), ale může být také ekonomicky méně ničivé.

Přežil by český průmysl zapojení do lockdownu?

  • Vezměme například jednotýdenní téměř kompletní zámraz průmyslu:
    • Jednotýdenní zpoždění dodávek by většina obchodních partnerů v průmyslu pochopila. Dokonce i těch zahraničních, takže bychom nepřišli o „naši exportní pozici“, jak varují zástupci průmyslu.
    • Nákladnost vypadlé produkce nemá žádnou absolutní hodnotu; záleží na kontextu. Pokud chybějící průmyslová produkce nemá komu chybět, protože (domácí) odběratelé mají také zavřeno, pak jsme utrpěli menší škodu, než když se nevyprodukuje něco, na co někdo jiný spoléhal.
    • Velkým odběratelem průmyslu je opět průmysl. Při téměř kompletním zámrazu by chybějící produkce neměla daný týden komu chybět. Šípková Růženka by po procitnutí mohla pokračovat v započatém pohybu.
    • Částečné uzávěry oproti tomu dokáží napáchat vyšší škody. Tržní síť dodavatelů a odběratelů je velice složitý mechanismus. Když z něj vyjmeme jednu část, nikdy nedokážeme centrálně odhadnout, kde bude produkce vypnuté části chybět. Protože ostatní části by se snažily fungovat normálně – a nemohly by.
  • Nejklíčovější pro úspěch hlubokého krátkého zámrazu je oznámení s dostatečným předstihem. Jinak bude muset vláda vždy dělat výjimky pro provozy, které nemají šanci se připravit při dosavadním režimu oznamování zítřejších opatření večer po hlavních televizních zprávách.
  • Čím delší předstih, tím lépe se provozy na uzavření mohou připravit, a tím méně budou potřeba výjimky pro ty co uzavřít nelze, protože se na to nestihly připravit.
    • V dnešní situaci to nelze stihnout „z pátku na pondělí“. Zároveň ale čas běží.
    • Jako první realistický den zamražení by mohl připadat snad čtvrtek, pokud by vše vláda vyhlásila předchozí pátek.

Ale průmysl je přeci mnohem důležitější než služby, ne?

  • Vláda s podporou prezidenta republiky pokračuje v tvrzení, že průmysl, který tvoří 36 % HDP, je pro ekonomiku zásadnější než služby, které tvoří 60 %.
  • To je fetišizace staré komunistické představy z 19. století, kdy skutečně průmysl byl centrálním bodem rozvoje evropských ekonomik.
  • Výjimka pro průmysl nedává smysl ani epidemiologický, ani ekonomický.
  • Pokud namísto krátkého hlubšího uzavření chce stát pseudovědecky určovat dělící čáru mezi uzavřenými a neuzavřenými provozy, musí ji vést nikoli podle klasifikace „průmysl-služby“, jako doposud, nýbrž podle náchylnosti k přenosu na pracovišti (případně po cestě na pracoviště).

Co když ale jeden týden nestačí?

  • I kdyby jeden týden epidemiologicky nestačil, stále lze využít vyšší efektivnosti krátkých hlubokých zámrazů pro rozdělení v čase.
    • Například střídavý režim týdnů off-on-off-on způsobí za měsíc menší škody a vyšší zpomalení infekce, než mělká uzávěra v kuse.
    • Při dostatečném předstihu vyhlášení lze navíc u režimu krátkých hlubokých epizod využít fenoménu skladů – jejich plnění nebo naopak vyprazdňování. To uprostřed vícetýdenního uzavření nelze.

Pokud uzavírat selektivně, čím nahradit čáru průmysl vs. služby?

  • Hustota: Zhuštěnější provozy jsou náchylnější. Ať jsou v průmyslu či službách.
  • Mzdy: Provozy s nižší mzdou jsou náchylnější protože pracovníci bývají závislejší na každém odpracovaném dni a mohou si méně dovolit karanténu. Ať jsou v průmyslu či službách.
  • Urbanita: Městské provozy jsou náchylnější pro nákazu po cestě do práce než vesnické, kam více lidí přijde samo pěšky nebo vlastním vozidlem.
  • Ne dle zaměření: Prodejny nejsou samy o sobě nakažlivější než výrobny. Primární je rozestup a minimalizace kontaktu různých lidí s fyzickými objekty.
  • Ne nutně formou nařízení: Nařizovat home-office je těžké, nelze centrálně definovat, kde je myslitelný. Ale v méně nakažených zemích vlády mnohem více apelují na jeho využívání, než u nás. Opakují je v každém mediálním vystoupení.

Měly by být nějaké výjimky třeba pro potravinářství?

  • Potravinářství je sice považováno za „nezbytný“ sektor, ale bohužel zároveň patří mezi nejvyšší šiřitele nákazy, jak ukazují zahraniční zkušenosti ze zemí, které profesní strukturu nakažených studují, na rozdíl od nás.
  • Například drůbežářské podniky jsou velkým šiřitelem v Německu, a situace musí být obdobná i na východní straně Krušných hor. Nízkopříjmoví lidé, kteří si nemohou karanténu dovolit, zde bývají zhuštěni v chladném prostoru…
  • I potravinářství by zvládlo několikadenní uzávěru, když bude mít čas zakonzervovat provoz. Vláda sama hovoří o „válce s virem“, a konzervy k válce patří.

No a jak to tedy dopadlo s tím Hamletem?

Rozhodl se pro život. Pro něj by ale smrt bývala znamenala skutečnou smrt.
My to máme mnohem jednodušší. Lockdown by při zapojení průmyslu mohl být kratší, a my všichni – včetně toho průmyslu – bychom jej o to snáze přežili.

Abychom si pak v tom životě dostatečně dál užívali

…. krutost světa,
svévoli tyranů a posměch blbců,
zhrzenou lásku, nedobytné právo,
nadutost úřadů, zavilost malých,
s níž ničí všechno, co je přerůstá.

Zda se česká vláda skutečně rozhodne pro rozhodné slovo, nebo zůstane u české tradice „odvolávám, co jsem odvolal“, teprve uvidíme.

Hamlet měl i v tomto ohledu jasno, ukončiv svůj monolog takto:

Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým
rozumováním chřadne, ztrácí dech,
a co mohlo být útočné a rázné,
se najednou jen pomotá a zmate,
až z toho není nic.


Autor je hlavním ekonomem investiční skupiny Natland 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

11 komentářů

  1. Petr John napsal:

    Vážený pane Bartoni,
    až do poloviny Vašeho „Hamletovského“ příspěvku jsem myslel, že se jedná o žert zkušeného ekonoma. Pokud budete číst můj komentář, můžete mi prosím vysvětlit, nebo poradit, jak naše firma přežije uzavření, nebo uzavření ob týden, jak píšete?
    Hlavně bych potřeboval vysvětlit „fenomén skladů“ jak píšete.
    Aby jste mi mohl odpovědět, budete jistě potřebovat základní informace o naší firmě, takže zde jsou:
    -jsme malý průmyslový podnik se 140 pracovníky, kousek od Mohelnice, na Moravě
    -exportujeme zhruba 90% produkce (stejně jako firmy v okolí, kam až oko dohlédne, ať už jsou mají německé, nebo české majitele)
    -za loňský rok vykazujeme nesplnění základního plánu výroby o minimálně 30%
    -základní plán výroby je pro nás absolutní nutnost pro fungování cash-flow
    (zakázek máme cca o 20% více, než je základní plán)
    -hlavním důvodem neplnění zakázek je katastrofální nedostatek pracovníků, který byl i před covidem a nyní je násobený ženami, které musí být s dětmi doma
    -museli jsme si vzít provozní úvěr u naší banky

    Děkuji za odpověď,

    Petr John
    jednatel

    • Ahaha napsal:

      No a teď si představte, že ve službách řeší to stejné, jejich dopad na rozšiřování je daleko menší a přesto jsou zavřené. Vaše firma, kterou to možná položí stejně jako to položilo mnoho soukromníků je nějak speciální? Když jeden rok nebudete mít v notýsku pěkné cashflow, tak se zboří svět? Nebo proč jako máte být zrovna vy otevření na úkor ostatních? Nějak nechápu vaše myšlení. Ale jo otec byl taky podnikatel a sral na vše okolo kromě své podělané firmy. Tohle myšlení znám z první ruky. A než začnete s tím, jak zajišťujete živobytí 190 lidem a jak to hlavně děláte pro ně, tak si uvědomte, že oni nemají teď moc na výběr. Nemohou vám říct, že nedojdou do práce, protože se bojí nákazy a nebo že jsou nemocní, protože by o přišli. A takových lidí je spousta.

  2. Pavel Liška napsal:

    A) Průmysl není vnitřní záležitostí ČR, jako služby. Průmysl je exportně zaměřený a je vázán smlouvami se soukromými zahraničními subjekty. Ano, partneři nás možná pochopí, že nedostojíme nasmlouvaným závazkům, ale i tak se podle toho zařídí a poohlédnout se jinde. A možná pak jinde i zůstanou. To je byznys. Know how našich podniků navíc obecně není příliš vysoké a dá se nahradit. B) Ve službách se z velké míry točí prostředky, které lidé vydělají právě v průmyslu. Obráceně to tuším nefunguje. C) Spotřeba obyvatel v lockdownu je sice omezena, ale většina spotřebního zboží se stále kupuje přes eshopy anebo je jejich spotřeba pouze odložena. Jejich potřeba přijde a zboží musí být k dispozici. A vyrábí je právě průmyslové podniky. Pokud budou ty naše mít výpadek, budou z toho těžit zahraniční firmy, jejichž produkty se k nám budou dovážet.

    • danica napsal:

      Naše ekonomika je závislá na exportu A uzavřený průmysl by musel být nejméně po dobu karantény, tj. 14 dnů. Nehledě na to, že by se občané stejně scházeli s přáteli v garážích. Nic jiného než povinné testování nebo očkování zatím neexistuje. Covid tu bude s námi. Jakým způsobem by se hradily průmyslu mzdy zaměstnanců při povinném uzavření firem? Z Antiviru? Jakým způsobem by se firmám hradily případné pokuty za nedodržení smluv? Komu chceme uvolnit trhy?

  3. Tondach napsal:

    Ještě, že máte možnost si vybrat!
    Pro ANO je důležitá ekonomika, průmysl a fabriky a teprve potom jsou na řadě lidi!
    Pro ČSSD jsou lidi na prvním místě….!

    • A. S. Pergill napsal:

      Nikde není řečeno, že lockdown průmyslu by skutečně pomohl. Už proto, že máme v republice podle různých odhadů a extrapolací cca 1/3 obyvatel, kteří už covid prodělali (třeba velmi lehce nebo i bezpříznakově) a většina z nich buď znovu neonemocní, nebo jen lehce. A většinu z nich bych hledal právě v průmyslových provozech.

  4. Václav napsal:

    A když po krátém čase Lockdown skončí tak co bude dál?On jako koronavirus zmizí?

  5. A. S. Pergill napsal:

    1. Je třeba si uvědomit, že řada výrob se nedá vypnout ze dne na den a po ukončení lockdownu zase ze dne na den zapnout. Obojí může trvat dny, v některých případech i déle než týden. Když „vypnete“ (v rámci potravinářského průmyslu drůbežárnu, tak vše po týdnu bude na odvoz do kafilerie.
    2. K tomu poměru v HDP 60 % služby a 35 % průmyslu je třeba konstatovat, že víc než polovina z těch 60 je natolik silně navázána na chodící průmysl, že by bez něj zkolabovala.
    3. Do toho průmyslu, pochopitelně, patří i energetika. Hodlají nám bojovníci s covidem vypnout elektřinu? Pak se ovšem zhroutí i ta rezidua řady služeb, vč. školství, která jedou na homeoffice.

    Řešením by bylo přijmout nabídku na Sputnik V, jako Maďarsko, a přednostně jí přeočkovat pracovníky těch provozů, které jsou z hlediska přenosu infekce nejrizikovější (IMHO se rizikovost konkrétního provozu z hlediska přenosu vzdušných nákaz dá poměrně snadno odhadnout podle statistik pracovní neschopnosti v dobách chřipkových epidemií za posledních několik let).

  6. petrph napsal:

    Tedy, bohužel, dočetli jsme se argumenty ekonomické, navíc nepodložené. Ostatně – v případě potravinářství už naprosto nesmyslné, to by snad mohlo napadnout, že včas nezpracované potravinářské suroviny se zkazí.. (O osudu živých zvířat radši nemluvě)..
    Co jsme se ovšem nedočetli, jsou kompetentní argumenty epidemiologů. Kteří sice jistě rovněž doporučují tvrdý lockdown, ovšem dá se pochybovat, že by na svou osobní zodpovědnost dokázali garantovat, že několika týdenní uzavření celého průmyslu situaci alespoň střednědobě zlepší. Týdenní, ani 14 denní rozhodně ne, ale i u delších se dá předpokládat, že by sice – na tu dobu uzavření šíření utlumila, ale následně by se zase začal kovid šířit stejnou rychlostí. Jak se ostatně ukázalo, když se – po více jak měsíci uzavření jen na pár dní otevřely obchody před Vánoci.
    Čili by se tím nevyřešilo vůbec nic.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Vaše úvaha je logická a jsem také přesvědčen, že to bylo tak, jak popisujete. Navíc, viru SARS-CoV-2 neporučíte, stejně tak, jako neporučíte třeba sopce, aby nevybuchla.

  7. Tomas napsal:

    Zavřít montovny o tom by se dalo uvažovat, ale klasické strojírenské podniky. ani náhodou. Takove řeči vedou jen profesoři jako p, Fiala, který nebyl nikdy zaměstnancem a jsou vzdáleni realitě. Ano stalo se mnoho chyb, mezi nestatvorne které vyprovokovala opozice byla stvanice na prem. Babiše a
    problém, že řešení pandemie se stalo součástí předvolební ho boje z toho nemůže nikdo získat volební body. Tady je děsivý problém z kterého si občan ten méně zodpovědný, kterých je 40 procent nedodržování pravidel a tak se stalo to co je děsivé a bude probírané mnoho let a budou se o tom psát doktorské práce.

Přidávání komentářů není povoleno