joiseyshowaa on Foter.com, zdroj

Petr Bartoň: Co Česku chybí na cestě k moderní ekonomice. Studenti málo veslují

Napsal/a Petr Bartoň 13. června 2019

LZE I LÉPE. Znalostní ekonomika, po které alespoň slovně touží každá vláda, vyžaduje perfektní koordinaci v týmu, ale zároveň dostatečné „narušení“ v podobě nových nápadů. Britské vysoké školy k obojímu vedou správně, české dělají všechno přesně naopak.

O víkendu se v Praze konaly Primátorky, veslařský závod (nejen) univerzitních týmů. Za bohužel vlažné pozornosti Pražanů.

O pár dní později na Cambridgeské univerzitě začaly tradiční červnové pozkouškové veslařské závody mezi jednotlivými kolejemi. Celé město bude na pikniku u řeky.

Příčinou rozdílu může být, že se v Cambridgi vesluje jinak, záživněji. Ano, lze i lépe…

I veslovat lze záživně

Tradiční veslování – několik lodí ve svých drahách, první v cíli vyhrává – opravdu nemusí nezasvěceného omračovat záživností. I pro samotné veslaře jde do značné míry o potlačení přirozené individuality.

Když však sportovně veslujete jako Britové už více než 300 let, a ne až teprve od 22. srpna 1845 jako u nás, vymyslíte způsob, jak sport zatraktivnit nejen pro samotné sportovce.

Už třeba proto, že budoucí veslaře musíte naverbovat na mnohem konkurenčnějším trhu. Britský student volí z nesrovnatelně širší nabídky (samo)organizovaného společenského vyžití (i mimo bary), než nabízí vysokoškolský spolkový život studentům českým. A konkrétně veslování studenty skvěle vybaví do hospodářského života.

Veslování jako bojový sport

Jak zatraktivnit nudné tahání za veslo? Plně ve stylu hesla George Orwella, podle něhož „sport je vlastně válka, jen bez střílení“. Na rozdíl od bitevních lodí nemají osmiveslice na palubě střelné zbraně, ale pořád mohou na ostatní lodě útočit ve starořeckém stylu: taranováním. A na Cambridgi se po většinu z její osmisetleté historie nic jiného než latina a starořečtina neučilo.

Recept: Vezměte sobě 1,5 míle (2414 metrů a 2 centimetry) nějaké řeky dostatečně široké na proplutí alespoň jedné osmiveslice. Nemusí být vůbec rovná jako v normálním veslování; naopak, čím více zákrut, tím ukrutnější bude bitva. Na začátku rozestavte 17 lodí jednu za druhou s mezerami půldruhé délky lodě. Výstřelem ze skutečného děla umístěného pod mostem (pro ještě více ohromující akustiku) závod odstartujte.

Každá loď usiluje o dvě věci: dohonit a taranovat loď před ní a uniknout témuž osudu od lodi za ní. Ano, k fyzickému kontaktu musí dojít. Tím obě lodě ze závodu odstupují, a loď za vámi nyní musí zkusit dojet tu, která startovala tři místa před ní. Na startu příštího závodu hned druhý den si obě sražené lodě prohodí pořadí.

Toto opakujte po pět dní, a to každý rok od roku 1887. Úspěch u diváků zaručen a nová generace příštích veslařů vychována. Kdo alespoň rok na Cambridgi nevesloval, jako by tam ani nestudoval.

Veslování a národní hospodářství

Tento způsob veslování má zásadní vliv pro pozdější úspěch v zaměstnání. Klíčem moderní ekonomiky je práce v týmech, které vymýšlejí něco nového (samotnou výrobu zajistí roboti).

Na to potřebujete kombinaci dvou protikladů – potlačení individuality pro týmovou spolupráci, a zároveň vytříbení individuality pro nové nápady. Britské a české univerzity sice podporují obojí, ale úplně naopak.

 

 

V Cambridgi a Oxfordu se týmové spolupráci učí veslováním. Tento sport vyžaduje naprosto přesnou koordinaci celého týmu, jen zlomek vteřiny vybočení stačí k tomu, abyste „chytili kraba“ a přinejmenším prohráli závod – pokud tedy zbytek týmu rovnou nepotopíte.

Individualita se tam naopak tříbí v akademické výuce. Když správně u zkoušky odpovíte na otázky, dostanete při nejlepším dvojku. Na jedničku potřebujete dodat něco originálního ze sebe, co ale dává smysl.

Všechno naopak

Na českých vysokých školách je všechno úplně naopak.

Individualitu tříbí ve sportu, nikoli ve výuce. Turnaje kolektivních sportů proti jiným školám, fakultám, nebo alespoň kolejním chodbám jsou vzácnou výjimkou. A tak bují spíše individuální sporty, které si dohodnete s kolegou ze semináře nebo z koleje. Ve squashi potřebujete provést něco nečekaného, jinak prohrajete.

Ve výuce je naopak individualita potlačována. Na položené otázky existuje jedna správná odpověď, a udělená známka jen měří, nakolik se od ní student odchýlil. Na takové otázky by se ale vysoká škola neměla vůbec ptát, na to je už pozdě. Následný život, nejen ten hospodářský, nezná otázky s jasnou odpovědí. Snad jen v diktatuře.

Lze i lépe… vést k individualitě a brzdit ji. Máme-li vybudovat skutečně „znalostní ekonomiku“, české vysoké školy musejí ve výuce podporovat analyticky sice rigorózní, ale originální řešení problémů. Již od prvních ročníků. Máme-li pak tu stejnou znalostní ekonomiku ukočírovat ve skutečně efektivně sladěných týmech, a ne jen skupinkách sestavených ad hoc pro splnění podmínek nějakého vládního grantu, musejí se studenti naučit slaďovat. Nejlépe veslováním.

P.S. Česká veslařská obec přebírá z angličtiny „chytit kraba“ pro nevratné zaseknutí vesla pod loď, jenom v Brně prý „chytají raky“. To je samozřejmě úplně špatně. V Brně mají „chytat krokodýla“.


O autorovi: Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné země (například Švédsko již dávno není odstrašujícím příkladem, jak nenastavit daňový systém). Seriál „Lze i lépe“ nemá být jen pouhým povzdechem, že jinde něco funguje lépe, ale vždy nabídne praktickou doušku, co a jak je pro zlepšení udělat v Česku. Petr Bartoň je nyní hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. Karel napsal:

    Jako učitel na základní škole jsem dával otevřené otázky typu zhodnoť něco. A už mi bylo jedno, jestli to zhodnotí kladně nebo záporně, hlavně když přidá tři věty, které mi volbu jakkoli zdůvodní. A se zlou jsem se potázal hlavně u rodičů, kteří správnou odpověď nemohli najít v knihách ani na wikipedii. A jak to dopadlo? Přesné otázky tam teď dává někdo jiný.

    • petrph napsal:

      Tedy, ne že bych to chtěl popírat , ale tak jak to formulujete, mi to moc smyslu nedává. Proč by ti rodiče měli správnou odpověď vyhledávat v knihách, na Wiiki, když podle Vás na libovolnou odpověď se 3 větami zdůvodnění by měl stačil úsudek, znalosti, a zkušenosti žáka základní školy? A že zrovna – v posledních 20 letech je takovýto způsob diskuze ve školství naopak preferovaný.
      Jistě, pokud to dítě není schopné vyplodit samostatně ani 3 věty, tak je to problém, ale trochu jiný.

      Jenomže, kde si to dovedu docela plasticky představit jsou klasické vědecké chytáky třeba ve fiyzice ala „..,zhodnoťte zda v (takové popsané situaci) bude tlak (či teplota, ..) klesat stoupat, zůstane stejná..
      A odpověď ve znění „když vezmeme do úvahy adiobatickou rovnici plynu, další fyzikální charakteristiky umístěných předmětů, atd..atd.. potom..- což by na ty 3 věty mohlo být. A ani děti, ani většina rodičů s tím nehnou..

  2. Pavel Liška napsal:

    Souhlas. Dnes mi nastoupí čerstvý vysokoškolák, čeká na pokyny a pořád se mne chodí ptát na každou blbinu, protože se sám neumí rozhodnout a bojí se za své rozhodnutí nést zodpovědnost.
    Nedejbože kdyby měl ještě něco vymyslet vlastní hlavou … To ho na škole neučili !
    Je to tak a je to smutné.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Vy znáte školu, kde se učí „vymyslet vlastní hlavou“?

      • Pavel Liška napsal:

        No, právě že ne. Ale škola by měla dát nejen teoretické vědomosti, ale naučit i postupy jak s nimi pracovat a aplikovat je v praxi. Prostě nejenom naučit noty, ale i základům komponování…

  3. petrph napsal:

    Řekl bych že by mělo platit obojí. Že napřed by kvalitní studenti by měli zvládnout do hloubky ty teoretické znalosti svého oboru – a až teprve pak nad nimi vymýšlet, či řešit otevřené úlohy – v nichž sice projevují originalitu, leč měli by současně vycházet právě u oné „znalostní bázi z teoretické výuky… A na rozpory by je měl profesor upozornit.
    Jistě – může se stát, že originalita řešení toto nějak reálně obchází, leč spíše se v něm mohou vyskytnout zásadní chyby, které signalizují, že student vůbec tomu předmětu nerozumí..A dát potom takovému člověku manažerskou funkci, může být katastrofa. Protože, ono se tady i v diskuzi píše o „zodpovědnosti“, leč v těchto případech ten manager rozhoduje o cizích zdrojích.. Když to pak díky jeho zásadním chybám bouchne jeho škoda to nebude…

    • Pavel Liška napsal:

      Ale tak samozřejmě je potřeba na nového absolventa dohlížet. To samo sebou. Ale člověk tak nějak předpokládá, že škola připraví studenty na to, aby absolventi uměli nabytou teorii používat v praxi a přinést i nová řešení a postupy. Aby přinesli do praxe svěží nové nápady. Aby si je uměli obhájit. Nabyté znalosti by měli být prostředkem k dosažení cíle, nikoliv cílem samotným, jak tomu bohužel většinou je.

  4. JB napsal:

    Zase na druhou stranu když si středoškoláci dovolí zastat se zeměkoule, protože by ji případně mohli potřebovat i za 60 let, tak je páprdové v důchodovém věku posílají zpátky do lavic sekat latinu.

    • petrph napsal:

      Víte, je to trochu jinak.
      Mohl bych zde vypsat spoustu argumentů proč jsou jejich požadavky nesplnitelné. Ale uvedu jen jeden, který se dá ale dočíst ve skutečně nezávislých médiích (která ale asi nečtou). Totiž potíž je v tom, že ta nejtvrdší ekologická opatření, která požadují, i kdyby je naše vláda, a rovněž všechny západní vlády přijaly, tak skutečně budou platit pouze v těchto západních státech, zatímco v těm rozvojových NE, NEbudou platit ani v Číně, a pokud vím, Trump už ohlásil, že v USA taky NE. A jak se dále vypočítává v těch argumentech, výsledně by tato nejtvrdší opatření (pouze v těch západních státech) by znamenal celosvětově zhruba jen několika procentní pozitivní efekt. Nic co by tu planetu zachránilo (i pokud by ty teorie byly správné). Navíc, řada těch tvrdých opatření má i negativní dopady, o kterých by se mělo diskutovat.
      No a problém je v tom, že tito demonstrující mladí, diskutovat nechtějí, oni nechtějí přijímat argumenty jiných a společně hledat nějaký konsensus. Oni si jen demagogicky tvrdě vykřikují a vynucují své požadavky, aniž chápou že jsou nesplnitelné. (Dalo by se říct, protože ani té problemaice odborně nerozumí, a jen opakují od někoho převzatá ideologická hesla)
      Což tedy – já osobně za demokratické nepovažuji. To je bohužel právě ta cesta, která vedla ke vzniku totalitních režimů v minulém století.
      To je mi potom stokrát milejší i ten Klaus, protože u toho měl občan tu jistotu že o příštích volbách ho lze odvolat, a příští vláda některá jeho opatření zruší. Což ale bohužel, právě u těchto tvrdých eko opatření neplatí, ta se pokud vím zpřísňují už desítky let. ať je u vlády kdokoli..

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama