Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Petr Bartoň: Co když ten plyn zavřou? Co týden dal a vzal ekonomice

Všichni teď čteme různé denní souhrny válečného dění. O to méně máme času na sledování ekonomického vývoje kolem nás, přitom je na ekonomické frontě vývoj neméně dramatický. V tomto týdenním souhrnu budeme nabízet shrnutí  hlavních ekonomických událostí – a hlavně, jak ten vývoj interpretovat. S vyhlídkou do budoucna.

Tak jako inflaci může porazit jen připravený, který se o své úspory bude aktivně starat, tak tento přehled může posloužit jako zbraň proti inflaci informací. Abychom byli i na ekonomické proměny připravenější.

Koruna: na západní frontě klid

  • Koruna za týden posílila vůči euru z 24,66 na 24,41, tedy o jedno procento. Zdánlivě tedy „Na západní frontě klid“. To americký „Divoký Západ“ byl tradičně malinko divočejší, když vůči dolaru koruna posílila o 3 procenta (z 22,50 až na 21,85). To by mělo znamenat, že dolar by měl oslabit vůči euru o ten rozdíl, tedy o 2 procenta, jinak by se mnoho finančníků střelilo do hlavy, že nevydělali na trojúhelníkové arbitráži dolar-euro-koruna. Podívejme se – uff, naštěstí je to tak: dolar už nestojí 92 eurocentů nýbrž jen 90.
  • Tyto tři měny si můžeme představit jako tři čárky na gumě od kalhot. Jak se ruský Vladař naparoval na začátku invaze, guma se natahovala a čárky se od sebe vzdalovaly. Euro kvůli blízkosti konfliktu oslabovalo vůči dolaru, a koruna ještě navíc vůči euru. Takže se tehdejší zdražení dolarové ropy u nás projevilo ještě více než v Eurozóně. Nyní se však již druhým týdnem guma zase smrskává, a čárky na ní se zase přibližují k sobě.
  • A i relativní vzdálenosti tří měn na pomyslné gumě zůstávají. Pohyb koruny vůči dolaru je stále vysvětlen ze dvou třetin pohybem eura vůči dolaru, a z jedné třetiny koruny vůči euru.
  • Při změně úrokových sazeb v jedné měně bychom měli čekat její posílení (svět si v té měně chce ukládat, za vyšší výnos, tak ji kupuje). Proč tedy koruna ve čtvrtek skokově neposílila po zvýšení korunové úrokové sazby? Protože ČNB tentokrát překvapila tím, že nepřekvapila. A zvýšila sazbu o tolik, kolik očekával trh. Tedy vše již bylo v kurzu započteno před oznámením.
  • Vyhlídky: hladký princip natahované a smršťované gumy může nabýt v příštích týdnech trhlin. Hodně ovlivní výsledek probíhající Vladařovy bitvy o plyn v rublech. Pokud by EU skutečně přistoupila na povinnost shánět po světě rublové žetonky na plyn, můžeme čekat oslabení eura vůči dolaru. Pokud by však, ze zázemí, pokročilo kutí plánů i na ropné frontě, že by se méně ropy obchodovalo za dolary, může lehce oslabit naopak dolar proti euru. Z Vladařových prohlášení tento týden stále cítíme, že dolar stále nenávidí dolar o něco více, než euro. Proto od invaze na Krym snižoval své rezervy dolarů a zvyšoval rezervy eur (a čínských juanů).
  • Kurz koruny vůči euru vypadá stabilně – koruna klesá jen při eskalaci válečných událostí, jejichž geografickou blízkost k Česku může trh občas krátkodobě přecenit.

Energie: ruská krvavá ropa

  • Evropská ropa spadla za týden o celkem významných 15 procent a je už znovu na dosah 100dolarové hranici. Ne snad že by se diplomatické mise evropských leadrů za šejky, aby zvýšili produkci, setkaly s významným úspěchem. Ale Biden slíbil uvolňovat strategické rezervy (to nemůže stačit, ale je to signál, a o ty ve vypjatých dobách jde především), a předtím Čína začala zase uzavírat města, kde se teď nebude jezdit. Navíc klesla poptávka po „světově obchodované ropě“ ze strany Indie a Číny. Ruská „krvavá“ ropa se nyní prodává s takovou slevou (20 %), že jí tyto dvě obří země nemohou odolat.
  • Cena elektřiny druhým týdnem roste, za poslední týden o 7 procent. (Uvědomme si, co to znamená: Když ceny rostou 7 procent za rok, nazýváme to vysokou inflací. Tady je to za týden.) Nemůže za to ani oblíbený otloukánek – emisní povolenky. Jejich cena se už dva týdny nezměnila.
  • Cena pšenice (nedivte se, taky je to energie; a ještě o ní uslyšíme) pokračovala v poklesu již třetí týden, tentokrát o 10 procent. Stále je 15 procent nad úrovní před invazí, ale také o 20 procent níže než na dosavadním vrcholu. Co to znamená? Odešla okamžitá panika, ale trh stále ví, že alespoň letos bude s pšenicí asi problém.
  • Cena plynu dále mezitýdenně rostla, byť uprostřed týdne zažila malé zhoupnutí dolů. Navzdory panice o ruský plyn však ceny nevypadají panikářsky. Za dobu války vzrostla o čtvrtinu, o to ale vzrostla i v předválečném měsíci.
  • Zprávou týdne bylo samozřejmě čekání na to, jak ruští úředníci naformulují podmínky Vladařova nařízení o prodeji ruského plynu za rubly. Posun ruského kalendáře opět sehrál svou roli. Tak jako říjnová revoluce byla až v listopadu a Vánoce tam slaví až v lednu, tentokrát Vladař udělal svůj aprílový žertík už v březnu. Ve středu totiž slíbil německému kancléři, že EU bude dál moci platit za plyn v eurech. Ale ve čtvrtek opět začal vyhrožovat, že skutečně budou muset přicházet rubly, na jakési rublové účty. To by bylo téměř neproveditelné, rubly ve světě teď prostě nejsou. A i kdyby, rubly na účtech, čekající na odeslání platby, by byly kdykoli Vladařem znárodnitelné.
  • V pátek se přeci jen zdá, že to bude podle „Jen počkej zajíci“. Vlk se nažere, a zajíc zůstane celý. Z EU budou dál do ruské banky přicházet eura, podle původního kontraktu. U bran banky si je tato banka sama interně smění na rubly, vyfasované od ruské centrální banky za naprosto smyšlený kurz – aby rubl zdánlivě dál posiloval. Ale to může být Unii jedno, co si doma s eury účetně Rusko provede. Každý rozumný člověk chápe, že dnešní kurz rublu, údajně zpátky na předinvazní realitou, je jen Putinkinovou vesnicí. Maskirovkou. Rubl není obchodovatelný, tak není ani zjistitelná jeho cena. Zdá se, že původní eurové kontrakty nebudou touto umělým kurzem rublu přepisovány.
  • Vyhlídky: Ruský plyn zatím do Evropy proudit nepřestane, ať už to s platbami dopadne jakkoli. Už proto, že je placen až po vlastních dodávkách. V dubnu dodávaný plyn bude splatný až v druhé polovině dubna a v květnu. Pokud by však čtenáře zajímalo „co by, kdyby“, najde „alternativní scénář“ na konci tohoto článku.

Inflace: ECB nehýbá brvou 

  • Trochu polevila mediální bublina cen pohonných hmot, jejichž růst skutečně páchá mnohem menší hospodářské škody než růst cen elektřiny a plynu – od nichž je však většina domácností izolována svými fixními tarify, a tak je neřeší. Řešit je však musejí podniky (jimž se ceny upravují častěji), a ke spotřebitelům se dostávají skrze vyšších ceny všeho. Neboli inflaci.
  • Ale pokud nějaké podniky kvůli cenám energie padnou (protože je nebudou moci promítnout do prodejních cen), pak válka, stejně jako státní lockdowny, bude nadržovat velkým firmám. A konkurence zase ubude.
  • Namísto pohonných hmot rozjela média bublinu o hrozícím nebezpečí budoucí stagflace – kombinace hospodářské stagnace a vysoké inflace. Ano, je to pro lidi zdrcující kombinace hospodářských podmínek, když všechno zdražuje a oni nemají rostoucí příjem z růstu. Ale ve stagflaci již jsme, buďme bez obav. Jsme jednou z mála EU zemí, jejíž hospodářský výkon ani po dvou letech nedosáhl předcovidové úrovně. Dva roky nerůstu je definice stagnace.
  • 5,1 – 5,9 – 7,5 jsou jednak míry hruškovitého somatotypu, a jednak dnes vyhlášené míry inflace v Eurozóně v prvních třech měsících roku. Březnový skok tamní inflace o 1,6 bodu je obří. Samozřejmě primárně způsobený energiemi a jídlem. (V Německu nastal „run na mouku“ v duchu „runů na banku“, a tak zastropovali množství koupitelné mouky. Tím před Eurostatem „schovali“ část růstu ceny, který by jinak následoval.)
  • Ale Evropská centrální banka dál nehýbá brvou, a dál jede svou, že zvyšovat úrokové sazby nebude, maximálně zpomalí pumpování peněz na trh. ECB totiž nesleduje tuto raketovou inflaci, neboť faktory energie a jídla jsou podle ní „jenom přechodné“. Místo toho sleduje tzv. „jádrovou inflaci“, která přesně tyto pohyblivé složky nezapočítá… Jak prosté, Watsone! I přesto jen za březen i tato jádrová inflace eurozóny skočila z 2,8 na 3,2. Tím o něco málo narostla pravděpodobnost, že ECB zvýší úrokové sazby „už“ někdy v létě. Až tak učiní (respektive už když si trh bude jist, že tak brzy učiní), koruna proti euru oslabí.
  • Vyhlídky: Potraviny jsou významnou položkou ve spotřebním koši, proto jejich zdražování bude dál tlačit inflaci vzhůru. Ale pozor, hlavní příčinou růstu cen potravin zůstává růst cen energií, ne zemědělské produkce jako takové. Stále tak nemůžeme vyloučit, že se letos podíváme do inflací začínajících ne jedničkou ale dvojkou. Bohužel ne tou dvojkou, o které sní ČNB v rámci svého cíle 2% inflace.

Úroková sazba

  • Ve čtvrtek navýšila ČNB výnos peněz, které si u ní banky uloží, o 11 procent (z 4,5 na 5 procent). Proč zrovna o 0,5? Ze všech států, které si v EU smějí stanovit vlastní úrokovou sazbu, máme inflaci nejvyšší. Ale pozor, po jejím odečtení byla v Česku do čtvrtka reálná hodnota sazby naopak nejnižší. Abychom se srovnali s nám podobnými státy jako Polsko či Maďarsko, museli bychom zvýšit úroky o zhruba 0,6 bodu. Zlotý i forint v březnu úroky zvýšily, a tak i po našem zvýšení máme stále nižší reálnou úrokovou sazbu. Bude proto možná dále zvyšována.
  • Na některé dlužníky čtvrteční zvýšení nebude mít vliv vůbec, na některé odložený, na některé okamžitý. Většina hypotékařů má nějaký fix. Ti se mohou zvýšení splátek vyhnout i do budoucna – až jim fix skončí, ten nový se bude stanovovat podle očekávání budoucích, nikoli minulých (tedy dnešních) sazeb. Pro nové hypotékaře se bude sazba zvyšovat postupně a ne o celých 0,5 p.b. – právě proto, že rozhodný je budoucí vývoj, ne okamžitá sazba. Nové hypotéky navíc budou spíše ovlivněny novými pravidly o maximálním dluhu či splátkách vzhledem k příjmům, která platí od 1.4.
  • Nejzatíženějšími jsou dlužníci s volnou sazbou, ta se zvýší celkem záhy. Mezi hypotékařemi jich moc není, ale firemní dluhy jsou téměř všechny vázány na mezibankovní cenu peněz, a ta vzrostla. Navíc zatímco ne každá rodina má dluhy či hypotéku, téměř každá firma má nějaký dluh. (To neznamená, že je předlužená. Firmy se rozvíjejí, obnovují zařízení atd., a na to si běžně půjčují.) A jako vždy, na drobnější firmy zdražení splátek dopadá silněji než na velké.
  • Vyhlídky: To, že ČNB nezvýšila úroky o víc, než kolik předpokládal trh, může naznačovat, že pokud inflace začne aspoň zpomalovat svůj růst, další zvýšení bude až ob jedno zasedání, tedy 22.6. Navíc teď budou sílit tlaky na ČNB, aby část svého boje proti inflaci vedla nikoli úroky, nýbrž posilováním kurzu (který zlevní dovážené výrobky a materiály). Banka je poměrně imunní vůči externím tlakům, a tak klíč drží analytické oddělení. Čím větší část inflace vyhodnotí nikoli jako poptávkovou nýbrž nákladovou, tím by další zvyšování sazeb proti inflaci bylo bezzubé, a tím větší je pravděpodobnost dalších kurzových intervencí.
  • Pokud někdo doufal, že lidé začnou hromadně selhávat se splácením hypoték, a banky začnou rozprodávat jejich byty a jejich cena bude klesat, bude asi zklamán. Na vyšší splátky se možná teď pár měsíců bude někde muset složit širší rodina, ale stále rostoucí ceny bytů jim nedovolí splátky vzdát. A na každého, kdo nedosáhne na hypotéku podle zpřísněných podmínek, tu bude někdo, kdo si chce byt koupit jako zajištění proti obří inflaci.

Douška závěrem: Co když ten plyn zavřou?

Ne, plyn téměř určitě ze dne na den uzavřen nebude. Ale Češi mají rádi svého Nicholase Taleba, který varuje proti zásadním průšvihům, které nastávají s pravděpodobností, ale pokud Černá labuť nastane, budou se dít věci. Jaké? Při velkém úsilí by mohla být EU na ruském plynu nezávislá do konce tohoto roku. České zásobníky jsou nyní plné zhruba ze čtvrtiny (už jsou plnější než na konci mrazů). Stačilo by to na měsíc (ropy máme na 3 měsíce).

Ale den po odstřižení od kohoutků by asi nastal v EU na pár týdnů či měsíců „plynový komunismus“, s uměle zastropovanými cenami, a řízeným rozdělováním plynu mezi jednotlivé země. A uvnitř zemí by byl na příděl plyn do výroby, aby se nemusel omezovat plyn pro voliče (firmy jaksi volební právo nemají…). Takto pokleslá výroba by opět zvýšila prodejní ceny. Tak či tak, pro příští léta jsou nyní jistotou takové investice do energetiky, že proti nim i Zelený úděl zelená závistí.

Za pár dnů skončí i noční mrazíky, a všem nám pomůže, když budeme trochu více Angličany. Ne, nic tak drastického, že bychom začali vyrábět díry okolo okenních rámů, kterými do britských domovů táhne. Stačí když si stáhneme termostat topení o několik stupňů, a po anglicku budeme doma nosit župany.


Petr Bartoň působí jako hlavní ekonom investiční skupiny Natland a na twitteru píše jako @petr_barton.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

8 komentářů

  1. sdjkfh napsal:

    Takhle srozumitelnou (až lidovou) ekonomickou analýzu jsem snad ještě nečetl. Děkuji za ní.

  2. ivan napsal:

    Možná by nebylo špatné, zavřít ruský plyn okamžitě. Česko by si takový krok rozhodně zasloužilo za svou politiku nenávisti. Pak by se ukázala Fialova vláda v plné nahotě. A možná by mnoho aktivistů naráz vystřízlivělo.
    Skáčeme a štěkáme na velmoc jako mopslík, který má za sebou velkého psa. Ale jedno je jisté. Až rus zavře plyn, každá země bude bojovat za své zájmy. A nikdo se za ČR nepostaví, spíše naopak. Historie nás učí, že západ nás v rozhodujících okamžicích dějin vždy zradil. Neexistuje jediný důvod, proč by to neudělal i dnes.
    Mopslíka každý velký pes zakousne, budiž to memento pro ČR, která nemá žádnou váhu a žádný hlas ve světovém společenství. Je to jen takový malý mopslík, který umí jen štěkat. Nic víc, nic míň. Čím dřív to pochopíme, tím lépe pro nás.

    • Dr. B napsal:

      Zapomínáte, že takových mopslíků je plná Evropa a ve smečce dovedou nakonec udolat i velkého psa. Obzvlášť, když je ten velký pes svým štěkáním do té smečky zažene.
      Takže bych to neviděl tak černě 😉

  3. Horymír napsal:

    A Fialovej slepenec jen vysílá jasné signály , ale nedělá NIC ! V Česku řádí hyperinflace,neúměrným navyšováním marží distributoři a pumpaři okrádají motoristy ,řetězce zemědělce i zákazníky,banky střadatele ,ale vláda jen místo babišbabišbabiš vysílá ukrajinaukrajinababiš.
    Ona jim ta fialová drahota vyhovuje,aspoň pumpnou z lidí víc na daních.

  4. D.J. napsal:

    Děkuji za skvělý článek.

  5. toky napsal:

    Máme možnosti, máme břidlici, máme netěžené sloje uhlí, máme možnosti na bioplyn i syntetický benzín, jenom chybí odvaha se do něčeho pustit.

    • A. S. Pergill napsal:

      Souhlas. Břidlici nám zakazuje EU, je nutno jít proti ní, nebo ven z ní. Uhlí nám zakazuje EU, dtto. Mohli bychom mít i nějakou kapacitu z geotermálu, opět to naráží na legislativu EU, jíž je třeba se zbavit.
      Tyhle věci potřebujeme na překlenutí doby, než postavíme dostatečnou kapacitu v jádře. Ideální by opět bylo vy… se na nesmyslné EUronormy (dělané tak, aby se žádné jaderné zařízení nedalo postavit) a jet podle norem MAAE.
      Budeme-li mít takových deset Temelínů, budeme si moci dovolit dělat benzín a naftu ze vzdušného CO2 a vodíku (případně i metan).

  6. Gustav Svěrák napsal:

    Petr Bartoň – nejlepší ekonomický komentátor dnešních dnů.

Přidávání komentářů není povoleno