Facebook: Česká národní banka, zdroj

Petr Bartoň: České bankovky zastydly, chybí na nich inspirativní tváře vědy a techniky

Napsal/a Petr Bartoň 26. července 2019

LZE I LÉPE. Jinak než znalostní ekonomikou, inovacemi a důrazem na technické obory prý svět nedobudeme. Dobrá, proč ale všichni nosíme po kapsách obrázky šestice osobností, které měly k technice velmi daleko? Jistě, jeden z nich byl alespoň učitel národů, ale náš národ měl co světu nabídnout i mimo politiků a kulturních pracovníků. Poučme se třeba od Britů.

  • Minulý týden britská centrální banka oznámila, že na nové padesátilibrové bankovce bude Alan Turing, zakladatel počítačové vědy, umělé inteligence a rozšifrovatel nacistického kódování Enigma.
  • V Česku jsme to alespoň „osladili Evropě“ v reklamním spotu o vynálezu kostkového cukru při našem prvním předsednictví EU v roce 2009. Při příštím, za tři roky, však bude stále na našich bankovkách chybět nejen jakýkoli vynálezce, ale i kdokoli z vědy a techniky.
  • Mluvit o podpoře vědy, výzkumu, a vzdělanostní společnosti umíme, do peněženky nám však stále nesmí. I eurobankovky tiskneme raději s Karlem Gottem.

Bankovky jsou geniální reklamní kampaň. Nejsme ve Švédsku, kde dnes již mnohde penězi nezaplatíte (a do čtyř let už nikde). U nás pořád ještě nosíme po kapsách pětici buditelů, ti movitější (nebo méně daňově disciplinovaní) dokonce i šestici.

A propos, to, že máme již tolik let pro běžný provoz „příliš drahocennou“ bankovku jen ilustruje, že ČNB dlouhodobě podstřeluje svůj inflační cíl. Ale o tom jindy.

Každý den ty vyobrazené lidi vidíme, saháme na ně, mnozí v nich vidí i štěstí. Dostat klienta na bankovky musí být nedostižným snem každé reklamní agentury.

Nosíme je po kapsách

A koho že nám tam stát vložil? Pojmenujme si je:

Vladař, pedagog, spisovatelka, politik, zpěvačka, vladař.

Tedy tři politici (světe, div se) a tři zástupci humanitních oborů.

I na Slovensku měli podobné skóre, než je vyměnili za obrázky mostů (zcela vymyšlených, než je malé nizozemské město postavilo):

Vladař, misionáři, svatá, buditelský lingvista, buditel, kněz, politik.

Opět politici a humanitní obory.

 

 

Srovnejme to nyní s britskými bankovkami. Od decimalizace jich bylo několik sérií, vždy s jinými lidmi. Už to samo ukazuje, jak britský stát využívá mnohem efektivněji tuto reklamní plochu k podpoře „vzkazu“ svým obyvatelům; my se díváme na ty stejné lidi již více než čtvrtstoletí.

V každé sérii bankovek byl alespoň jeden zástupce vědy a techniky. Většinou dva:

70. a 80. léta: matematik a fyzik, vojevůdce, statistička, dramatik, architekt.

90. léta: stavební inženýr, spisovatel, vědec, bankéř.

00. léta: reformátorka věznic, biolog, skladatel, ekonom, vynálezce a jeho investor.

10. léta: politik, spisovatelka, malíř, vynálezce matematik.

Všimněme si, jak jsou Britové vyváženější. Zástupci humanitních oborů či umění nechybí, ale jsou v lehké menšině. Politici naštěstí chybějí, a ten jeden, který se tam nedávno dostal, byl ale zároveň nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Mládež tak má pro hospodářský život mnohem přínosnější vzory…

Východoevropské peníze jsou jedna báseň

Abychom však Čechům nekřivdili příliš, ve svém regionu se nijak neodlišují. V rámci Visegrádu jsme na tom ještě dobře – Poláci a Maďaři jsou jen samí vladaři. (Tak jako většina neevropského světa, koneckonců.)

Ale pak už v našem okolí přicházejí na výsluní básníci; ať skuteční, nebo básníci, co nepřicházeli o iluze o změně lidské podstaty:

V NDR to byli: náboženský reformátor, protokomunistka, básník, komunista, komunista.

Bosna a Hercegovina: jenom samí básníci.

Bulharsko – svatí, básníci, vladaři.

Je zajímavé, že alespoň jihovýchod Evropy dokázal k básníkům občas přidat nějakého vědce, aby se neřeklo.

Rumunsko: básník, dramatik, básník, malíř, vladař, vynálezce.

Srbsko: lingvista, básník, skladatel, vynálezce, malíř, zeměpisec, bankéř, astronom, vladař.

Turecko: dějepisec vědy, matematik, architekt, spisovatelka, hudebník, básník.

Zato Západní Německo poměr obrátilo, básnířku mělo jen jednu a technici měli víceméně převahu: spisovatelka, matematik, básnířka, architekt, skladatelka, biolog, ilustrátorka přírodních věd, právník.

Bez básně a hany

Nic proti básníkům. Je možná třeba se ptát, nakolik by zrovna básníci ocenili, že jsou umístěni na penězích.

Americký básník Robert Frost (dodnes jediný čtyřikráte oceněný Pulitzerovou cenou) jednou prohlásil, že „v poezii nejsou žádné peníze“, ale na druhou stranu že také „v penězích není žádná poezie…“.

Jako by jej dnes většina centrálních bank chtěla ujistit, že v penězích možná ne, ale na penězích jí je až až…

Lze i lépe…. vybírat následováníhodné vzory pro bankovky. Pokud opravdu chceme vybudovat znalostní ekonomiku, přestaňme se opájet jen lyrikou národního obrození a po britském vzoru dejme na bankovky alespoň nějaké inovátory i z technického světa. Vždyť i v Nobelovkách máme vedle Seiferta také Heyrovského! Máme poslední šanci, jednou i my skončíme jako Švédi a přestaneme tisknout obrázky do každé kapsy. Pak už budeme tisknout jen věci na 3D tiskárnách – a hle, i tam bude česká stopa díky inovátorům jako Josef Průša. Zítřek je tu, otevřme mu své kapsy.


O autorovi: Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridgi a Chicagu a spolupracuje s ekonomickým výzkumným ústavem ve Švýcarsku. S „nastavením systémů“ v těchto zemích má nejvíce zkušeností, ale dobře ví, že velké bohatství příkladů úspěšných reforem nabízejí i jiné země (například Švédsko již dávno není odstrašujícím příkladem, jak nenastavit daňový systém). Seriál „Lze i lépe“ nemá být jen pouhým povzdechem, že jinde něco funguje lépe, ale vždy nabídne praktickou doušku, co a jak je pro zlepšení udělat v Česku. Petr Bartoň je nyní hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

3 komentáře

  1. Jana Ba napsal:

    Není to tak dlouho, co se na scéně objevil taky jeden takový, co měl rád změny. Tomu se zase nelíbila naše stará, neinspirativní hymna.

  2. Adam Hladky napsal:

    „I na Slovensku měli podobné skóre, než je vyměnili za obrázky mostů“
    .. bylo by velmi dobré, abychom my to svoje „vládnime si sami“ vyměnili taky za „obrázky mostů“ .. než nám po nich ujede vlak.

  3. petrph napsal:

    Mimochodem tohle je dost riskantní cesta, udělat chaos v bankovkách a měnit častěji je dle nějakých ideových požadavků, Tím se jen ulehčí distribuce případných jejich padělků.
    Ale když už o tom mluvíme, tak „snadnější cestu nabídl sám Babiš, když v případě EET, řekl, že na volné místo (zadní stranu) povinné účtenky si může každý podnikatel/obchodník (z reklamních účelů) natisknout co chce. Tedy třeba i obrázek sobě oblíbeného koryfeje…:)))

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama