Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Studentské protestní hnutí v Číně v roce 1989. Foto: Profimedia
,

Peking přehnal mazání vzpomínek na masakr studentů. Mladí Číňané se o něj začali zajímat

V předvečer třiatřicátého výročí masakru studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu možná skončila hvězdná kariéra jednoho z nejslavnějších a komerčně nejúspěšnějších čínských influencerů. Čerstvě třicetiletý rodák z Chu-nanu Li Ťia-čchi, známý coby „král rtěnek“, byl 3. června odstřižen z internetu během živého vysílání v okamžiku, kdy se na obrazovce objevil zmrzlinový dezert ve tvaru tanku. Efekt byl ale přesně opačný, než jaký cenzoři zamýšleli.

O incidentu záhy informovala i velká zahraniční média, jako např. CNN nebo The Guardian či různé weby zaměřené na technologie a byznys, v Číně však zmizení populární osobnosti provází nápadné mlčení.

3. červen je v Číně chápán jako citlivé datum a v období kolem něj se pozornost cenzury radikálně zostřuje. Živá vysílání (livestreamy) jsou v Číně obecně přísně monitorovaná, protože potenciální riziko jakéhokoli nepřístojného chování je při nich poměrně vysoké. Kontrolní mechanismy tak v případě Li Ťia-čchiho zapracovaly bleskurychle – zmrzlinový tank byl okamžitě identifikován coby jasný odkaz na masakr z roku 1989 a livestream byl přerušen.


Text Kamily Hladíkové vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Li Ťia-čchi se později ve stejný den prostřednictvím příspěvku na sociální síti Weibo omluvil za „technické problémy“, poté se však odmlčel a ani deset dní po incidentu se na internetu neobjevil. Zmizelo i video s inkriminovaným „tankem“.

Běžte se podívat za zeď

Vzhledem k tomu, že nejsledovanější čínský influencer s více než 60 miliony sledujících dříve vysílal téměř každý den, čínští uživatelé internetu i přes cenzuru velice rychle zaznamenali, že něco není v pořádku. Vzniklá situace je vskutku paradoxní – dokonce se již objevil nový internetový výraz „Li Ťia-čchiho paradox“ v narážce na jev známý jako „efekt Barbary Streisandové“ pojmenovaný po známé herečce. Ta v roce 2003 přitáhla pozornost ke své nemovitosti snahami o odstranění jejích fotografií z internetu.

Čínský Li Ťia-čchiho paradox má hned několik aspektů. Li Ťia-čchi zmizel, ale o důvodu se nesmí psát a cenzurovány byly i jakékoli „důkazy“ vysvětlující, co se vlastně stalo. Čínská síť Weibo se plní dotazy zmatených uživatelů, z nichž mnozí ani pořádně nevědí, k čemu 4. června 1989 v Pekingu došlo. Cenzurovány jsou i všechny odpovědi na otázku, kam miláček čínského publika zmizel. Mnoho uživatelů proto prosí ty více informované o vysvětlení prostřednictvím soukromých zpráv. Diskuse na Weibo tak dokonale odhaluje absurditu současné Číny. Tady je několik příkladů:

  • Co se stalo s Li Ťia-čchim?
  • Prosím o soukromou zprávu!
  • Je to to, co se stalo tento měsíc před mnoha a mnoha lety?
  • Prostě, nesmí se o tom mluvit, jedině přes soukromé zprávy, i mě už několikrát nahlásili!
  • I mě už zablokovali, když jsem to napsal(a).
  • Jestli nevíte, běžte se podívat „za zeď“ (tzn. prostřednictvím VPN překonat „velký čínský firewall“ a připojit se na zahraniční, v Číně blokované servery).
  • Běžte si přečíst zahraniční zprávy.

Radikální zásah cenzorů tak přitáhl pozornost desítek milionů mladých uživatelů internetu k událostem z roku 1989, o kterých v Číně není možné mluvit. Lidé, kteří se narodili po roce 1989 a kteří často vůbec nevěděli o této problematické minulosti, se o ní nyní díky cenzuře dozvídají a zjišťují, že v nedávné čínské historii jsou „bílá místa“, která i po několika desetiletích zůstávají tabu. Tato „bílá místa“ se zdaleka netýkají jen masakru z roku 1989. V jednom z komentářů například stojí:

„Celou noc nespím a sleduji internet. Už to chápu, ale neodvažuji se to sem napsat! Na Baidu (tedy čínské obdobě Wikipedie) jsem přitom zjistil(a), že po roce 1966 (začátek „kulturní revoluce“, pozn. aut.) je tam velká mezera až do roku 1980. Víc než deset let je jen velké prázdno.“

Král rtěnek

Další komentář pak na adresu zmizelého influencera Li Ťia-čchiho poznamenává: „On sám nic nevěděl. V citlivém období chtěl prodávat takto citlivou věc a byl odhalen vševědoucí cenzurou – prostě někomu naletěl.“

Je skutečně pravděpodobné, že se nejednalo o plánovaný „hrdinský“ protest (i když i takové názory se na Weibo objevily), ale spíše o krutý žert, nebo dokonce záměrnou snahu vypořádat se s konkurencí. Li Ťia-čchi byl totiž jednou z nejvlivnějších osobností na čínském internetu, internetovou celebritou se sledovaností srovnatelnou s nejpopulárnějšími hvězdami showbyznysu a zároveň jedním z nejúspěšnějších podnikatelů, který dokázal prodat prakticky cokoli.

Influenceři a tzv. KOL (key opinion leader) jsou specifickým fenoménem čínského internetového obchodu a nejsilnější marketingovou zbraní na platformách, jako je e-commerce aplikace Taobao spadající pod společnost Alibaba. Hlavní hvězdou Taobao byl právě Li Ťia-čchi, který se na tuto pozici vypracoval prodejem rtěnek. Jeho zmizení je tak nepříjemnou ranou i pro čínského internetového giganta Alibabu, který s každým dnem přichází o významné zisky.

Pro pochopení jeho úspěchu je třeba sečíst několik faktorů. Kromě samotné síly současného čínského trhu se stovkami milionů uživatelů internetu je to zejména obsese fyzickou krásou a dokonalým vzhledem. Po tom v Číně (ale i jinde v Asii, zejména té východní) touží každý, kdo chce být úspěšný v nadměrně kompetitivním prostředí, kde právě na vzhledu často záleží v první řadě.

Li Ťia-čchi dokázal zaujmout desítky milionů žen toužících po krásném zevnějšku, oslňoval svým šarmem a výřečností, s níž dokázal prodat ohromné objemy zboží v tak specifickém segmentu, jako jsou rtěnky. Dokázal ženy přesvědčit, že právě s těmito rtěnkami se stanou královnami a vládkyněmi vlastního osudu. Byl navíc příkladem obyčejného kluka, kterému se podařilo se z ničeho vypracovat na všemi milovanou superstar.

Nedílnou součástí jeho úspěchu byl i jeho příjemný, trochu zženštilý vzhled a pro muže netypické nadšení pro kosmetické produkty, jejichž kouzelné účinky dokazoval vlastní lehce androgynní mužskou krásou, která je ve východní Asii v současnosti velmi žádaná.

Neomezené možnosti a rizika pádu

Možná chtěl Li Ťia-čchi otestovat meze současného čínského režimu, upozornit na ona „bílá místa“ v nedávné historii, o kterých většina mladých lidí nic neví a ani vědět nechce, nebo se možná jen stal obětí konkurenčního boje, podobně jako před necelým rokem mladými dívkami obdivovaný herec Čang Če-chan.

Ten byl i s veškerou svojí tvorbou vymazán z čínského internetu poté, co na něj kdosi vytáhl staré fotografie z japonské svatyně Jasukuni a obvinil ho z uctívání japonských válečných zločinců.

Podobné incidenty mají velký politický význam a barvitě vypovídají o současné Číně a prostředí čínského internetu, který z komerčního hlediska nabízí téměř neomezené možnosti, ale zároveň je místem, kde je třeba být neustále ve střehu před všudypřítomnými cenzory a masou uživatelů, v jejichž rukách je vzestup i pád současných internetových celebrit. Čím větší vliv tyto celebrity mají, tím více jsou vystaveny riziku tvrdého pádu.

Ať už má incident s tankem jakékoli pozadí, „Li Ťia-čchiho paradox“ ukázal, že snahy režimu o vymazání historických traumat mají často opačný účinek a traumata se i navzdory cenzuře předávají do dalších generací. A influenceři, často sloužící režimu jako nové zbraně masové indoktrinace, mohou někdy naopak, možná nechtěně v rámci konkurenčního boje, přitáhnout pozornost k politicky citlivým tématům.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

3 komentáře

  1. Pavel Šmíd napsal:

    To je zvláštní přepis jména. Nejmenuje se náhodou Li Jiaqi?

  2. petrph napsal:

    Je to smutné zjistit, jak se pan prezident Zeman spletl, když před několika lety při návštěvě Číny prohlásil že se tam „přijel učit, jak stabilizovat společnost“ -což by se dalo pozitivně přeložit jako stabilitu konzervativní společnosti.
    Ale zjistit že touto společností otřese, když se ztratí na pár dní z obrazovek „influencer, zvaný „král rtěnek“, značí že dnešní čínská společnost je moderní a emancipovaná až moc. V takovém případě tam ani není třeba posílat jednat diplomaty, ale mohou se tam rozjet rovnou dnešní aktivisté, aby se připojili k čínské mládeži a rozložili ten systém rychleji než ten náš kulturní disent v 80.letech.

Přidávání komentářů není povoleno