Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: EyePress / AFP / Profimedia
EyePress / AFP / Profimedia, zdroj

Peking proti špionáži. Zaměstnance vyškolí před odjezdem do ciziny a „vytěží“ po návratu

Čína i Velká Británie zpřísňují legislativu na ochranu státu proti špionáži a cizím vlivům. Každá ale z jiného důvodu. Británii jde o obranu před čínskou infiltrací do firem například v oblasti polovodičů, šifrovacích systémů nebo hypersoniky. Naopak Peking usiluje hlavně o udržení stability vlastního autoritářského režimu.

Koncem dubna nejprve Čína a krátce poté Velká Británie avizovaly legislativní kroky, jež mají usnadnit odhalování a právní postih cizích agentů, kteří tradičními i netradičními metodami působí směrem k oslabování jejich režimů.

Cristina Gallardo a Stuart Lau svůj text pro Politico na toto téma uvádějí lakonickým shrnutím, že Británie „bude potřebovat víc než Jamese Bonda, aby zabránila čínskému vlivu a špionáži“. Narážejí tím na to, že moderní špionáž je mnohem sofistikovanější než za časů nejslavnějšího agenta světa a nelze ji odhalit bez hluboké znalosti protivníka a jeho působení.

Krátce předtím čínské Ministerstvo státní bezpečnosti oznámilo, že jeho orgány vypracují seznam firem a organizací, které jsou „náchylné k cizí infiltraci“, a bude vyžadovat, aby tyto instituce přijaly proti takové infiltraci „bezpečnostní opatření“. Přestože obě země hovoří podobným jazykem a odvolávají se na obranu před špionáží a ochranu státních zájmů, je zde již na první pohled patrný jeden rozdíl:

Zatímco Velká Británie (a další západní země včetně EU, která včera pozastavila podpis kontroverzní investiční dohody s Pekingem kvůli politické neshodě) se brání krádeži vlastních technologií a citlivých dat, Peking chce především zabránit tomu, aby Číňané v zahraničí podlehli cizím vlivům a „poskytli Západu důkazy, které mohou být využity ke stigmatizaci Číny“.

Obě země na sebe nyní pohlížejí jako na „systémové rivaly“ nebo rovnou „nepřátele“ a vzájemně se řadí mezi země s „vysokým rizikem,“ pokud jde o špionáž či možnost zneužití citlivých informací a dat. K vyhrocení vzájemných vztahů přispělo na jedné straně obecně rostoucí napětí mezi Čínou a Západem (k zásadnímu zhoršení vztahů s Čínou došlo i u Spojených států amerických a Austrálie, dvou klíčových spojenců Velké Británie), ale také zásahy pekingské vlády v Hongkongu.

Po schválení nového Zákona o státní bezpečnosti, který otevřel cestu pro postupnou likvidaci prodemokratické opozice v Hongkongu, umožnil Londýn obyvatelům své bývalé kolonie imigraci na britské ostrovy díky tzv. zahraničnímu pasu. Tento krok se setkal s velkým odporem ze strany Číny a posílil nevraživost mezi oběma velmocemi.

Británie: Peking horší než Moskva

Britští odborníci na bezpečnost a někteří poslanci již několik let upozorňují, že Peking aktivně a koordinovaně usiluje o infiltraci britských společností a výzkumných institucí podílejících se na vývoji klíčových technologií, což tradičním bezpečnostním a protišpionážním složkám často uniká. Proto je třeba situaci řešit mnohem systematičtěji.

Podle bývalého diplomata v Pekingu Matthewa Hendersona, který nyní působí při britské Radě pro geostrategii, se čínská špionáž zaměřuje hlavně na firmy v oblasti výzkumu a vývoje technologií a inovací, například v oblasti polovodičů, šifrovacích systémů nebo hypersoniky.

Británie se proto chystá při jednání parlamentu v květnu zveřejnit návrh na legislativní změny, které by měly napomoci „boji proti nepřátelským státům“. Konkrétně by mělo jít o zavedení povinnosti registrace pro britské občany, kteří pracují pro cizí státy, se specifickým zaměřením na odhalování hrozeb ze strany autoritářských režimů, jako jsou Rusko a Čína.

Schválení nového zákona, který má být podobný Zákonu o zahraničních agentech přijatému v USA již v roce 1938 na obranu proti nacismu, by poskytlo právní rámec k postihování osob dodávajících citlivé informace nepřátelským režimům. Nyní platný britský Zákon o úředních tajemstvích podle kritiků neumožňuje obvinit osoby, které v Británii nepracují přímo pro cizí rozvědky, ale působí státu újmu jiným způsobem, například úniky informací.

Ředitel britské vládní zpravodajské organizace Government Communications Headquarters Jeremy Fleming v souvislosti s připravovanou legislativou označil Čínu za „největší hrozbu pro západní státy v oblasti kybernetické bezpečnosti a kontroly nad digitálními technologiemi budoucnosti, která podkopává jejich ekonomiku a bezpečnost“.

Peking podle něj představuje „mnohem větší hrozbu než Moskva díky úrovni technologické vyspělosti, která by Číně potenciálně mohla umožnit získat kontrolu nad globálním operačním systémem“. Britské bezpečnostní složky také varovaly před využíváním profesních sítí a online platforem, jako je například LinkedIn.

Ty podle nich umožňují „špionážním agenturám nepřátelských států snadno identifikovat a rekrutovat v cílové zemi personál pracující v oblastech, o něž mají zájem“. K těmto oblastem se řadí například sektor obrany a bezpečnosti, ale také akademičtí pracovníci, státní úředníci či pracovníci ve farmaceutickém a technologickém průmyslu.

Podle konzervativního poslance Boba Seelyho jsou čínské vlivové operace těžko odhalitelné, protože například ve srovnání s dřívějším působením Sovětského svazu se navenek nejeví jako primárně ideologické. I tak jsou však zaměřeny na podvracení západní demokracie a politiky, k čemuž je čínský režim schopen využívat „velkých finančních hráčů“ v cílových zemích díky přitažlivé síle a velikosti vlastního trhu a vyspělosti digitálních a komunikačních technologií.

Před odjezdem školení, po návratu rozhovor

Ve stejné době jako Londýn ohlásila zavedení legislativy „proti cizím agentům“ také Čína, podle státního média Global Times v reakci na „intenzivní snahy o infiltraci a krádež citlivých informací ze strany zahraničních špionů, informačních agentur a dalších nepřátelských sil prostřednictvím široké škály metod v mnoha oblastech“.

Čína schválila protišpionážní zákon v roce 2014 a o rok později Zákon o státní bezpečnosti, kde je již formulována potřeba bránit se cizí špionáži a kde je také zdůrazněna individuální odpovědnost každého občana „bránit státní bezpečnost a společenskou stabilitu“ proti každému, kdo by ji mohl poškodit.

26. dubna zveřejnilo Ministerstvo státní bezpečnosti „Nařízení o protišpionážní práci a prevenci v oblasti bezpečnosti“. V souladu s ním má být vytvořen seznam firem a vládních i nevládních organizací exponovaných cizím vlivům, které budou zodpovědné za to, aby všemi prostředky zabránily cizí špionážní a vlivové činnosti. Jedná se o organizace činné v oblasti národní obrany, diplomacie, ekonomiky, financí a technologií.

Ty budou mít nyní v první řadě povinnost dát vlastním zaměstnancům podepsat písemný závazek a poté musí státní orgány pravidelně informovat o aktivitách souvisejících se státní bezpečností, pořádat školení před výjezdy do zahraničí a „pořídit rozhovory“ se zaměstnanci po jejich návratu zpět do Číny.

Z nařízení je zřejmé, že jde primárně o politický dohled nad vlastními občany a jejich působením v zahraničí. Proto má být také před výjezdem zaměstnanců výše uvedených organizací ohrožených cizí infiltrací poskytnuto „protišpionážní školení“ kde bude názorně ilustrováno, jak taková zahraniční „špionážní činnost“ může vypadat. Li Wej, expert na státní bezpečnost a boj proti terorismu při Čínském institutu soudobých mezinárodních vztahů, pro GT uvedl konkrétní příklad:

„Mnoho Číňanů pracujících v různých průmyslových odvětvích se nechalo zlákat penězi nebo bylo zastrašováno, zapojili se do špionážních aktivit a stali se figurkami zahraničních informačních agentur.“ Státní média také citovala případ jistého studenta žurnalistiky z provincie Che-pej jménem Tchien, který se nechal zlákat a stal se „místním reportérem“ pro mainstreamové západní médium:

„Tchien se dostal do kontaktu s více než dvaceti nepřátelskými zahraničními skupinami a více než tuctem funkcionářů západních států, od nichž získával přímé instrukce, aby poskytoval ‚důkazy‘ jež by mohly být využity ke stigmatizaci Číny.“

Přiznat pochybení, nepodrývat bezpečnost

Podle China Daily to byl jeden ze čtyř „šokujících“ případů, jež byly veřejnosti odhaleny 15. dubna u příležitosti oslav prvního Dne vzdělávání o státní bezpečnosti zavedeného v souvislosti s loňským schválením Zákona o státní bezpečnosti v Hongkongu. Podle propagandistického média tyto případy „odrážejí smutnou skutečnost, kdy cizí nepřátelské síly prostřednictvím sociálních sítí navádějí mladé lidi ve věku kolem dvaceti let, aby shromažďovali citlivé informace, vytvářeli a šířili protičínskou propagandu na internetu a organizovali nelegální aktivity“.

Tchien prý takto poskytl na tři tisíce různých dokumentů a zpracoval přes pět set článků: „V roce 2018 zřídil webovou stránku na zahraničním serveru zaměřenou na šíření politických pomluv a protičínské propagandy. V dubnu 2019 vycestoval do zahraničí, kde se napojil na více než dvacet cizích nepřátelských organizací, a dva měsíce po návratu byl zatčen.“

Další případ se týkal dvou čínských studentů, kterým byl v Hongkongu „vymyt mozek cizími nepřátelskými silami“, a oni poté „šířili masivní množství nepravdivých informací na sociálních sítích a v online chatovacích místnostech, kde útočili na místní policii a způsob, jakým Peking vyřešil měsíce trvající demonstrace a pouliční nepokoje ve městě“.

Všichni zúčastnění po zásahu autorit „přiznali svá pochybení a přislíbili, že se vyvarují jakýchkoli aktivit, které by podrývaly státní bezpečnost“. Podobně jako v případě Zákona o státní bezpečnosti je zde tedy kladen důraz na „osobní odpovědnost každého čínského občana hájit státní bezpečnost,“ jak potvrdil pro China Daily Chu Jü-fen, stranický tajemník Jihozápadní univerzity politických věd a práva, při příležitosti Dne vzdělávání o státní bezpečnosti. Cílovou skupinou pro takové „vzdělávání“ by podle Chuova mínění měli být hlavně mladí studenti, kteří jsou „tou nejenergičtější a nejaktivnější demografickou skupinou“.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

7 komentářů

  1. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Co se týká té hypersoniky, je VB na chvostu výzkumu. V čele je Rusko, sledováno USA. i v ostatních oborech toho dnes v Británii není moc ke kopírování, viz problémy s očkovací látkou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca.
    Poznámka: „Hypersonika je podobor aerodynamiky zabývající se dynamikou plynů za vysokých nadzvukových rychlostí. Předěl mezi „obyčejnými“ nadzvukovými a hypersonickými rychlosti není (na rozdíl od předělu mezi rychlostmi podzvukovými a nadzvukovými) ostrý, obvykle je však stanoven na rychlost Mach 5“. Tolik Wikipedie, ale Sinopsis (tedy pisatelé článku) o skutečném obsahu slova „hypersonika“ nemá evidentně ani páru..

    • Pavel napsal:

      UK je na špice výzkumu, minimálně v oblasti civilního využití. Viz https://kosmonautix.cz/2021/03/reaction-engines-dokoncuji-dalsi-technologie-motoru-sabre/. RUsáci si v rámci svého hypersonického hraní si na vojáčky byli schopni tak akorát zasáhnout Ural a ztrapnit se pokusy s jaderným pohonem. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-vime-o-vybuchu-ruske-rakety-na-jaderny-pohon/r~86edae8cbe8311e9b7740cc47ab5f122/

      • Krkowitz fon Milowitz napsal:

        Můžete mně laskavě zděli relevantní odlkaoz na to jak VB pokročili ve vývoji jaderného pohonu a hypersonického hraní si na vojáčky či výzkumu, minimálně v oblasti civilního využití. ješ zmiňujete.
        U PRAVOslavných RUSů jste se ztrapnit se pokusy jejich dikreditaci prý samími neůspěchy .
        Jelikoš váš odkaz jasně zděluje že BRITská společnost se partnery sice zabývá už dlouhá léta, ale jen po velmi malých krůčcích směřuje k cíli a ten je pořád velmi daleko,
        A pak zmninuje velmi nadšeně drobný pokrok a výměníkem tepla HX3 a předspalovací komoru vodíku jinak stále neúspěšném vývoji. .

        • Pavel napsal:

          Sdělit vám laskavě můžu cokoliv. Jen byste svoje požadavky na „laskavé sdělování“ musel formulovat srozumitelně a bez hysterie z revolučního motoru vyvíjeného v UK a využitelného i v civilní oblasti a z totálního projevů neschopnosti rusácka v této oblasti (rusácké střela, která měla negovat převahu USA na mořích se podařilo úspěšně zasáhnout Ural – příště se pokusí zasáhnout konkrétní horu a rusácká atomová raketa posledního soudu zvládla zabít sedm ruských vědců a techniků).

  2. Lada Vondra napsal:

    „Koncem dubna nejprve Čína a krátce poté Velká Británie avizovaly legislativní kroky, jež mají usnadnit odhalování a právní postih cizích agentů, kteří tradičními i netradičními metodami působí směrem k oslabování jejich režimů“. Redakce Sinopsis bude mít po prémiích. Odhalit pravdu o Velké Británii, že jejich demokracie je režim, si koleduje o potrestání od vlastníků tohoto portálu ze strany mocenských elit.

  3. virus napsal:

    Ty desítky milionů čínských turistů cestujících po světě také dostávají školení ?

Přidávání komentářů není povoleno