Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
thisisbossi via Foter.com / CC BY-SA, zdroj

Partnerství EU a Kyjeva se komplikuje. Kvůli školskému zákonu na Ukrajině vypukl mezinárodní skandál

Zdálo by se, že školský zákon na Ukrajině bude sotva zajímat samotné Ukrajince, jenže je to úplně jinak. Poté, co ukrajinský prezident Petr Porošenko podepsal novelu zákona, propukl v Evropě mezinárodní skandál.

Prezident Rumunska zrušil plánovanou státní návštěvu Ukrajiny, Maďarsko pohrozilo blokováním jakýchkoliv snah o sblížení Kyjeva s EU. Proč najednou takový rozruch?

Novela zákona zabezpečuje občanům Ukrajiny vzdělávání na všech úrovních v ukrajinském jazyce. Některé předměty můžou být vyučovány ve dvou nebo více jazycích – ukrajinštině, angličtině nebo v jiném oficiálním jazyce EU.

Jablkem sváru se ale staly školy pro národnostní menšiny. Dnes na Ukrajině funguje spousta škol, kde se vyučuje v cizích jazycích, a to se podle nového zákona změní. Základní vzdělávání pro děti v „mladší“ škole (do 11 let) bude i nadále fungovat v jazycích národnostních menšin spolu s povinným vyučováním ukrajinštiny. Střední škola (od 11 let) již ale bude pokračovat jenom v ukrajinštině s tím, že další jazyky se můžou vyučovat jako jeden z předmětů.

Lepší šance s ukrajinštinou?

Právě v tomto bodě řada evropských zemí vidí porušení práv dětí. Ukrajina se naopak hájí (a dokládá to statistickými údaji), že až polovina žáků, kteří v minulém roce studovali školy v jiných jazycích, propadla u maturitních zkoušek. Většina z nich tedy ani nemá šanci dostat se na vysoké školy.

Zákon zároveň nijak neomezuje možnosti založit si soukromou školu s jakýmkoli vyučovacím jazykem. Oficiální postoj Kyjeva zní jasně: Ukrajinský občan musí umět ukrajinsky. Aby všechny děti měly rovné možnosti jak při vstupu na vysoké školy tak i při dalším uplatnění v profesním životě na Ukrajině, musí ovládat státní jazyk.

Podobná argumentace ale pro řadu zemí nezní přesvědčivě. Hned sedm zemí – Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Rumunsko, Moldavsko, Rusko a Polsko – si stěžuje na Ukrajinu u OBSE, OSN a EU.

V některých případech stížnosti působí dosti nevěrohodně – třeba v Rusku podle oficiálních údajů žijí skoro dva miliony Ukrajinců, ale neexistuje jediná škola, kde by se všechny předměty vyučovaly v ukrajinském jazyce.

Rumunsko na tom není o moc líp – při komunitě 50 tisíc Ukrajinců v zemi není žádná základní ukrajinská škola.

Také Budapešť rozhodla, že ukrajinská komunita v Maďarsku je příliš malá na to, aby v zemi fungovaly ukrajinské školy.

Výmoly na cestě do EU

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

I když Ukrajina na novele zákona trvá, Kyjev hledá cestu ke kompromisu. Ministryně školství Lilija Hrynevyčová již má za sebou setkání s velvyslanci všech nespokojených států a je prý připravena zákon hájit u Evropské komise.

Mezitím evropští sousedé Ukrajiny sahají k mnohem razantnějším krokům. Prezident Rumunska Klaus Iohannis kvůli tomuto zákonu zrušil plánovanou návštěvu Kyjeva. Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó již Ukrajině pohrozil, že Maďarsko zablokuje jakékoliv akce pro další sblížení Ukrajiny a EU. A pustil se do vyhrožování: „Ujišťujeme vás, že toto bude mít velice bolestivé důsledky pro budoucnost Ukrajiny“.

Smířlivější postoj zaujal generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland v článku pro EUobserver. I on však upozornil, že podepsáním tohoto zákona prezident Porošenko „stoupnul na velmi tenkou hranici“.

Vysněné partnerství Ukrajiny s EU se tím tak stále více komplikuje.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře