Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ilustrační foto: Profimedia
,

Ondřej Fér: Alkoholismus jako česká i nadnárodní bestie

Ve Spojených státech na sklonku minulého století spočítali, jak vypadá struktura škod a vzniklých nákladů v souvislosti se závislostí na alkoholu. Ukazuje se, že náklady na prevenci závislosti a její léčbu tvoří sotva desetinu celkových nákladů. Jejich celková výše přitom dělá astronomických 184,64 miliardy dolarů.

Je zřejmé, že čím větší péče bude věnována prevenci a léčbě závislosti na alkoholu, tím nižší budou potom ekonomické ztráty způsobené alkoholiky a alkoholičkami. Nejsem si vědom toho, že by podobný výzkum existoval i pro české prostředí.

Alkoholismus je ale jaksi nadnárodní bestie. Je to nemoc, jejíž příznaky, projevy a dopady jsou stejné na jakémkoliv místě světa, v jakékoliv společnosti.

Poněkud zaseklá prevence

Ve Spojených státech struktura škod způsobených alkoholem vypadala následovně: Nejvýznamnější položku tvořila nižší produktivita práce kvůli vyšší nemocnosti – 87,622 miliardy dolarů.

Následovaly ušlé výdělky kvůli předčasné smrti, nižší produktivita v důsledku alkoholové kriminality, dopravní nehody a tak dále až po sociální náklady. A teď pozor – na prevenci alkoholismu se v USA vynakládalo 7,466 miliardy dolarů.  

Tento zlomek nákladů napojených na řešení alkoholismu přitom je jediným způsobem, jak tuto závislost udržet aspoň trochu pod kontrolou.

Statistika jasně dokazuje, že čím důslednější je prevence, tím nižší je počet rizikových pijanů i přímo závislých. Ekonomický zájem tu kráčí ve vzácné shodě se zájmem společenským. Čím střízlivější společnost, tím zdravější společnost, a to v jakémkoliv myslitelném slova smyslu.

Předpokládejme, že česká čísla a trendy by vypadaly parametricky velice podobně jako ve Spojených státech – není důvod, aby tomu tak nebylo. Národní protidrogová politika by tedy měla jako společenský zájem držet jako prioritu prevenci zneužívání alkoholu. To se ale spíše neděje než děje.

Národní strategie sice posílení prevence uvádí jako jednu z priorit, za speciální témata ale považuje problém konopí a kanabinoidů, léčivé přípravky s obsahem psychotropních látek a nadužívání internetu.

Nic proti takovým tématům, bezesporu se jedná o přicházející problémy a je jen dobře, že se jim národní strategie chce věnovat. Prevence alkoholismu se ale jaksi zasekla.

Reklama proti alkoholu

Nejviditelnějším příspěvkem jsou výzvy, aby lidé konzumovali alkohol s rozumem, které najdete na reklamních materiálech na místech, kde neruší nablýskaný marketingový záměr. Zcela stranou ponechávám fakt, že vyzývat lidi, aby pili s rozumem, je opravdu pošetilé. První, o co totiž člověka alkohol připraví, je právě rozum.

Prvním krokem efektivní prevence je v oblasti závislosti stopka vystavená zobrazování alkoholu jako součásti kvalitního života a pozitivních hodnot. Jako příklad bych použil aktuální kampaň jistého pivovaru.

Ta alkoholický nápoj představuje v kulisách závodu. Jeden sportovec v gestu fair play pomůže druhému, a tak přijde o vítězství. Sice nemá medaili, ale zato s novým kamarádem odchází do nejbližší restaurace, kde jim půvabná výčepní věnuje zářivý úsměv a natočí jim dvě piva.

Na odvrácenou stranu nadměrné konzumace alkoholu reklamy pochopitelně nejsou. Mohla by vypadat třeba takto: dva zanedbaní muži žebrají na zastávce hromadné dopravy. Dlouze se na sebe podívají, dají své drobné dohromady a odejdou si koupit láhev nejlevnějšího alkoholu. Poté leží na chodníku ve vlastních výkalech a chodci se jim obloukem vyhýbají.

Pravděpodobně se shodneme na tom, že lepší než pravdivá reklama by v tomto případě byla žádná reklama. A přesně k tomu by měla směřovat prvotní snaha o prevenci v Česku.

Alkohol nemá být předmětem reklamy, koneckonců stejně jako cigarety, heroin nebo LSD. Reklamní agentury sice přijdou o část svých rozpočtů, ale společnost by to v důsledku ocenila – a nakonec i ty reklamky jistě přijdou na způsob, jak si ztráty vynahradit.

Například na státem zadané kampani ukazující rizika zneužívání alkoholu.


Autor je marketingový expert a také abstinující alkoholik

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

8 komentářů

  1. petrph napsal:

    Že bych to připomněl právě na příkladu USA, kde se pokusili bojovat proti démonu alkoholu, už na počátku 20 století. zavedením prohibice – a ten hmatatelný výsledek byl ohromný nárůst organizovaného zločinu, který pak ten alkohol sám distribuoval. Člověk by řekl že i toto by mělo být poučením, před podobnými kroky.

    Jestli by to mohla zachránit „. státem zadaná (rozuměno tedy financovaná) reklamní kampaň, je otázka na kvalitu díla těch vybraných reklamních agentur.
    Co jsem třeba zahlédl nedávný skeč BESIPu ohledně ohleduplnosti řidičů a cyklistů, ten ve svém retro podání evokoval depresivní hrůzu totality 50.let tak snad diváci pochopili, před čím je to mělo varovat….

    • A. S. Pergill napsal:

      Problematická je i semiproihibice ve Švédsku, vedoucí ke „chlastacím zájezdům“ (nebo alespoň vyplutím mimo švédské teritoriální vody). A, což je ještě důležitější, zabraňuje vzniku kulturního pití.

    • Jiří Choun napsal:

      Ale no tak. Nikdo tady nemluví o prohibici, ale pouze o reklamě na alkohol. Snad nebudete rozporovat, že reklama zvyšuje prodej. Jestli někdo pije alkohol i bez reklamy, je to čistě jeho věc.

      • Pavel Liška napsal:

        No jo, ale pokud je povoleno nějaký produkt prodávat, tak musí být povoleno jej i propagovat. A obráceně. Když něco je tak škodlivé, že to nesmím propagovat, tak proč to není zakázáno prodávat?!

  2. Marek Loucký napsal:

    To zase bude odsudků…Pro jistotu je třeba zdůraznit, že zde nejde o vymýcení „pití“, ale z čísel je zřejmé (nadměrná konzumace na hlavu, obezita, sociálně patologické jevy, léčba přidružených chorob), že s tím trochu problém máme a bylo by více než žádoucí dostat konzumaci chlastu, jakožto opravdu tvrdé drogy, trochu pod kontrolu. Kromě prevence a podpory zdravého životního stylu máme další 2 nástroje…zdanění a postihy přestupků (tr. činů) pod vlivem. Jistě, nejedná se o samospásná řešení a každé má svoje nevýhody, stát ale musí dát najevo, že takhle to dál nejde. Každý večírek něco stojí…

    • A. S. Pergill napsal:

      Problém jr v tom, že citlivost na alkohol (a zejména riziko vzniku alkoholismu typu gama) je dána geneticky. Jsou etnika, jejichž příslušníkům stačí párkrát (skoro do slova) „čichnout ke špuntu“, a mají těžký návyk (vyskytují se i na území těch citýrovaných USA). A jsou etnika, která tak citlivá na alkohol nejsou. Z toho důvodu neexistuje nějaký „jediný možný“ přístup ke konzumaci alkoholu. Už to, že ho někteří lidé prosazují, je důkazem, že problému naprosto nerozumějí.

      V Číně objevili lidi, jejichž mikrobiom ve střevě produkuje tak moc alkoholu, že z toho sice nejsou stabilně „naladění“, ale mají alkoholovou hepatopatii, přestože alkohol vůbec nepijí.

    • petrph napsal:

      To je sice pěkný, jenže tohle všechno už tu přece bylo a je.
      Zrovna alkohol (vedle cigaret) je sakra vysoce zdaněnej a prakticky každá vláda, z úplný lásky k národu jako první zvyšuje daně právě na tom.
      Přestupky, a činnosti, (nejen trestné činy) jsou postihovány taky tvrdě.
      Nevím, jak Vy, ale pokaždý když příjdu s nějakým, úrazem na chirurgii, na pohotovost, tak to první o co se doktor stará, jestli jsem nebyl „pod vlivem“, aby to mohl pečlivě do té zprávy zapsat. Což pak zajímá nejen třeba pojištovnu, ale i třeba ty soudy, kdyby to k nim došlo..
      Takže, možná že by to chtělo napřed ta opatření vyhodnotit, jestli mají nějaký dlouhodobý efekt, než je zase přitvrzovat, aby stát hlavně vybral víc na daních a na pokutách…

      • A. S. Pergill napsal:

        MMCH, je prokázáno (experimentálně – na simulátorech i při reálné jízdě na uzavřených tratích), že významná většina lidí řídí při hladině někde mezi 0,25 – 0.5 promile líp než s nulou. A v zemích, kde je tato hladina tolerována, mají méně dopravních nehod. A tam, kde přitvrdili na tu nulu jim šla nehodovost nahoru. Včetně mrtvolek.

Přidávání komentářů není povoleno